TYPOGRAFICK▌ SLOVN═╚EK

 

AkcidenΦnφ pφsmo — pφsmo pro sazbu p°φle╛itostn²ch tiskovin, inzerßt∙, titulk∙ v novinovΘ Φi ΦasopiseckΘ sazb∞

Antikva — zßkladnφ forma latinskΘho tiskovΘho pφsma; jejφ abecednφ znaky jsou odvozeny z °φmsk²ch majuskulφ a karolφnsk²ch minuskulφ

Azbuka — pφsmo pou╛φvanΘ v²chodnφmi Slovany. Vzniklo dal╣φm zjednodu╣enφm gra╛danky po ruskΘ revoluci

BezpatkovΘ pφsmo — viz Grotesk

B°φ╣ko pφsmene — ovßln², obl², kulat² tah pφsmene

╚φslice — znaky vyjad°ujφcφ poΦet. Rozli╣ujeme arabskΘ nebo °φmskΘ; arabskΘ mohou b²t verzßlkovΘ (vysokΘ) nebo minuskovΘ (skßkavΘ, anglicky „old style figures“)

DΘmotickΘ pφsmo — lidovΘ egyptskΘ pφsmo, Φasem se zm∞nilo v pφsmo hlßskovΘ

D°φk pφsmene — hlavnφ svisl², pop°. ╣ikm², nikoli v╣ak obl² tah pφsmene

Duktus — v²raznost kresby pφsmene vyjßd°enß tlou╣╗kou tah∙ pφsmen v pom∞ru k jejich v²╣ce

Gra╛danka — kyrilice upravenß Petrem Velik²m, vyjma n∞kolika zm∞n identickß s azbukou

Grotesk (bezpatkovΘ pφsmo) — pφsmo, kterΘ mß v╣echny tahy stejn∞ silnΘ nebo jen mφrn∞ diferencovanΘ.

HieratickΘ pφsmo — abstraktnφ egyptskΘ pφsmo vytvo°enΘ zjednodu╣enφm hieroglyf∙

Hieroglyf — egyptskΘ obrßzkovΘ pφsmo — nejstar╣φ forma egyptskΘho pφsma (rozlu╣til J. F. Champollion roku 1822)

Hlaholice — nejstar╣φ slovanskΘ pφsmo p°ipisovanΘ Konstantinovi-Cyrilovi, zalo╛enΘ na °eckΘm pφsmu; v ╚echßch se udr╛elo do 11. stoletφ

ChlebovΘ pφsmo — starΘ oznaΦenφ pro zßkladnφ pφsmo v∞t╣inou men╣φho stupn∞, jeho╛ ruΦnφm sßzenφm si sazeΦi „vyd∞lßvali na chlΘb“

Ideogram — obrazov² symbol reprezentujφcφ urΦit² pojem vyjßd°iteln² mluvenou °eΦφ

Inicißla — ·vodnφ pφsmeno kapitoly sßzenΘ o n∞kolik stup≥∙ v∞t╣φ ne╛ zßkladnφ text

Italika — naklon∞nΘ pφsmo, kterΘ se kresbou neli╣φ od zßkladnφho pφsma

KaligrafickΘ pφsmo — kultivovanΘ pφsmo s ustßlenou formou psanΘ ruΦn∞ kaligrafick²m nßstrojem (ploch²m perem, ╣t∞tcem)

Kapitßlky — pφsmena velkΘ abecedy ve velikosti st°ednφ v²╣ky pφsma; pou╛φvajφ se k vyznaΦovßnφ

Kurzφva — vyznaΦovacφ pφsmo s kresbou sklon∞nou doprava (verze zßkladnφho pφsma); kresbou se od zßkladnφho pφsma li╣φ

Kyrlice — jednodu╣╣φ forma hlaholskΘho pφsma, p°edch∙dce gra╛danky a azbuky

Ligatura — viz Slitek

Litera — jeden pφsmov² znak (m∙╛e se sklßdat i z vφce pφsmen)

LomenΘ pφsmo — pφsmo v²razn∞ lomen²ch tah∙, kterΘ vznikalo od doby gotiky a╛ po 19. stoletφ

Majuskule (verzßlky) — pφsmena velkΘ abecedy

Minuskule — pφsmena malΘ abecedy

Osnova pφsmovß — osnova, do nφ╛ jsou vepsßna jednotlivß pφsmena. Zßkladnφ linφ je ·Φa°φ, spodnφ linie je dolnφ dota╛nice, v²╣ku minusek oznaΦuje st°ednφ dota╛nice, v²╣ku verzßlek verzßlkovß dota╛nice, hornφ hranici urΦuje hornφ dota╛nice. Pφsmovß osnova m∙╛e b²t dopln∞na o linii akcent∙ nebo hornφ a dolnφ indexovΘ ·Φa°φ

Patka — viz Serif

Piktogram — zjednodu╣enß kresba, kterß dßvß smysl i bez znalosti jazyka

Pφsmolijna — spoleΦnost, kterß se zab²vß tvorbou a distribucφ pφsma

PolotuΦnΘ pφsmo — vyznaΦovacφ pφsmo v²raznΘho duktu

Rodina — souhrn pφsem tΘho╛ druhu (nap°. Garamond, Futura) ve v╣ech °ezech (obyΦejnΘ, kurzφva, polotuΦnΘ, p°φp. i dal╣φ °ezy) a v libovolnΘ velikosti

Serif (patka) — p°φΦnΘ zakonΦenφ tahu pφsmene (vodorovnΘ, svislΘ nebo ╣ikmΘ). Tvar serif∙ je jednotn² v kresb∞ danΘho pφsma a pomßhß utvß°et jeho charakter

Slitek (ligatura) — spojenφ n∞kolika pφsmen, obvykle z estetick²ch d∙vod∙ (nap°. fi, fl atd.)

Stφnovßnφ —ázesilovßnφ Φßstφ nebo cel²ch tah∙ pφsmena, zvlß╣t∞ u d°φk∙ a oblouk∙; kolmΘ stφnovßnφ je typickΘ pro pφsma statickß, ╣ikmΘ (diagonßlnφ) proti sm∞ru hodinov²ch ruΦiΦek pro pφsma dynamickß

Tah pφsma — kresebn² prvek pφsmovΘho znaku; nap°. d°φk, oblouk, nßb∞h, v²b∞h atd.; podle tvaru se rozli╣uje obl², p°φm² a stφnovan² tah

Uncißla — oblΘ pφsmo nerozli╣ujφcφ znaky malΘ a velkΘ abecedy

┌Φa°φ — zßkladna pφsmovΘ osnovy, na nφ╛ jsou postaveny obrazy pφsmov²ch znak∙. Aby pφsmovΘ znaky byly opticky stejnΘ, p°esahujφ oblß pφsmena ·Φa°φ. Tomuto tahu se °φkß p°etah

Uncißla — pφsmo obl²ch tvar∙, v jeho╛ abeced∞ se nerozli╣ujφ znaky malΘ a velkΘ abecedy

Verzßlky — viz Majuskule

VyznaΦovacφ pφsmo — pφsmo pro zv²razn∞nφ nebo odli╣enφ Φßsti textu.