SLOVIN⌐TINA

 

Server Typo p°inß╣φ pravidla sazby evropskΘ sazby.

Slovinskß abeceda

Slovinskß abeceda mß tato pφsmena: a b c Φ d e f g h i j k I m n o p r s ╣ t u v z ╛.
Pφsmena y q w x a sp°e╛ka ch se pφ╣φ pouze v cizφch vlastnφch jmΘnech, psan²ch p∙vodnφm cizφm pravopisem.
Slovinsk² pravopis je diakritick², jako Φesk². Pφ╣e se Φ ╣ ╛. Jsou jen dv∞ sp°e╛ky nj (vyslovuje se jako ≥) a Ij (vyslovuje se jako slovenskΘ m∞kkΘ ╡, nap°. njiva "pole, niva", knjiga "kniha", Ijubiti "milovati", Ljubljana.
Kvantita a intonace samohlßsek. DΘlka samohlßsek ani intonace se v pφsmu neoznaΦujφ, rovn∞╛ se neoznaΦuje p°φzvuk, kter² nemusφ b²t v╛dy na prvnφ slabice.

V²slovnost

Slovin╣tina mß jen jedno i. Vyslovuje se zhruba jako ΦeskΘ i, ale nem∞kΦφ p°edchßzejφcφ d t n, nap°. hoditi, vysl. chodyty "choditi", nizek, vysl. nyzek "nφzk²".
h se vyslovuje jako ch a odpovφdß ΦeskΘmu ch, nap°. tiho, hlad vysl. tycho; chlad "ticho, chlad".
Slovin╣tina mß - stejn∞ jako Φe╣tina - slabiΦnΘ r, nap°. brdo "pahorek", drzan "drz²", vrh "vrch", mrtev "mrtv²". SlabiΦnΘ I v╣ak nemß, na jeho mφst∞ je ol, nap°. volk "vlk", volna "vlna (zvφ°ecφ)", poln "pln²", dolg "dluh", ╛olt "╛lut²"; solnce "slunce".

Dvojhlßsky

Slovin╣tina nemß dvojhlßsek. Skupina i + samohlßska se vyslovuje dvojslabiΦn∞ a pφ╣e se s j mezi samohlßskami, nap°. Dalmacija, Slovenija "Slovinsko". Za ΦeskΘ ∞ (pop°. za i z dlouhΘho ie) je ve slovin╣tin∞ pravidlem e, nap°. vedeti "v∞d∞ti", peti "p∞ti, zpφvati", pesem "pφse≥"; verovati, vera "v∞°iti, vφra".
Proti srbocharvßtskΘmu pohybnΘmu a mß slovin╣tina - shodn∞ s Φe╣tinou ? pohybnΘ e, nap°. pes - psa, Gradec ? Gradca, "Hradec, Hradce".

Psanφ skupin souhlßsek

FonetickΘ psanφ je proti srbocharvßtskΘmu ·zu znaΦn∞ omezeno. Jde tu hlavn∞ o p°φpady typu: mo╛ - mo╣ki "mu╛, mu╛sk²", Praga - pra╣ki "Praha - pra╛sk²", Pariz - pari╣ki "Pa°φ╛ - pa°φ╛sk²". Jinak se dbß tvaroslovnΘ i slovotvornΘ p°φbuznosti slov, srovnej: hrbet - hrbta "h°bet - h°betu", Gradec - Gradca, Srb - srbski.
Dßle p°i odvozovßnφ sloves p°edponami srov.
deliti - oddeliti, kriti - odkriti, odpustiti, razsrditi se "rozzlobiti se", raz╣iriti "roz╣φ°iti", poddru╛en "pod°φzen²".
P°edlo╛ka s se p°ed samohlßskami a zn∞l²mi souhlßskami (b, d, g, m, n, r, v) vyslovuje jako z a jako z se takΘ pφ╣e, p°ed nj znφ jako ╛ a jako ╛ se takΘ pφ╣e, nap°. z no╛em, z duhom, z gradom, ╛ njive. Ale s teboj, s klobukom, s pozdravom.

Psanφ cizφch nebo p°ejat²ch slov

Cizφ slova nebo slova p°evzatß z jin²ch jazyk∙ se v slovin╣tin∞ pφ╣φ slovinsk²m pravopisem (mφsto x-ks,mφsto q-kv, ch-h, y-i, w-v atd)., pouze vlastnφ jmΘna osobnφ a n∞kterß jinß jmΘna vlastnφ se pφ╣i pravopisem p∙vodnφm.

Verzßlky

Verzßlek se u╛φvß jako v Φe╣tin∞. TakΘ i p°i sazb∞ ostatnφch tiskovin Ize sßzet podle na╣ich technick²ch pravidel.

D∞lenφ slov

D∞lenφ slov. Ned∞lφ se Ij, blj, plj, vlj, nj, rj, st, ╣Φ; naproti tomu se d∞lφ: kra-Ijev-ski, tr-plje-nje, di-vja-kinja ap. Ve slo╛en²ch slovech Ize d∞lit nap°.: ter-jati, pod-jetje ap., proto╛e j tu s p°edchßzejφcφ souhlßskou nespl²vß.

Zkratky

Zkratky: i. t. d. - in tako dalje - atd., t. m. = tega meseca - tm., t. I. = tega leta - tohoto roku, n. pr. = na primer - nap°φklad, gosp. = gospod - pßn, ga.= gospa - panφ, ╣tev. = ╣tevilka, ╣tevilo - Φφslo, tek. ╣tev. = tekoΦe ╣tevilo - b∞╛nΘ Φφslo.

Zdroj: Typografia 1/1976