|
||||||
TiskovΘ techniky ò ò 7.1 Tisk z v²Üky ò ò 7.2 Tisk z hloubky ò ò 7.3 Tisk z plochy ò ò 7.4 Sv∞tlotisk ò ò 7.5 Gumotisk ò ò 7.6 Sφtotisk |
7.3 Tisk z plochy
Konec 18. a zaΦßtek 19.stol. p°inesl dalÜφ v²znamn² vynßlez tiskovΘ techniky û kamenotisku neboli litografie. U tisku z v²Üky jsou tisknoucφ prvky vyv²Üeny nad netisknoucφ mφsta, kde₧to u tisku z hloubky jsou tisknoucφ prvky vhloubeny do tiskovΘ desky. U kamenotisku jsou jak tisknoucφ, tak i netisknoucφ prvky v jednΘ rovin∞. Reprodukce je umo₧≥ovßna fyzikßln∞ chemick²m procesem, p°i n∞m₧ se pou₧φvß zvlßÜtnφho kamene, kter² je upraven tak, aby na mφstech, kterß majφ tisknout p°ijφmal mastnou tiskovou barvu a na vÜech ostatnφch ji odpuzoval. Vynßlezcem tΘto techniky je N∞mec Alois Senefelder. Kßmen vÜak musel mφt urΦitΘ specifickΘ vlastnosti (p≤rovitost, Üt∞pivost, dobrß obruÜitelnost). Na takov² kßmen pak Senefelder ln∞n²m olejem psal (obraz musφ b²t zrcadlov∞ obrßcen²). Z netisknoucφch mφst odstranil mastnotu slabou kyselinou a cel² kßmen navlhΦil houbiΦkou s °φdk²m roztokem arabskΘ klovatiny. Mastnß kresba tento vodn² roztok odpuzovala. Pak na cel² kßmen nanesl mastnou tiskovou barvu, kterß se zachytila jen na mφstech kresby. Zßkladem Senefelderova vynßlezu je absorpΦnφ a adsorpΦnφ schopnost vßpencovΘho kamene a nesluΦitelnost mastnoty s vodou. Senefelder sv∙j vynßlez dßle zdokonalil a vymyslel tΘ₧ litografickou mastnou k°φdu, kterou kreslil p°φmo na kßmen. Sestrojil takΘ litografick² lis. Sv∙j vynßlez uve°ejnil roku 1798 a pozd∞ji vydal knihu o litografii. Povrch vßpencovΘho kamene, z n∞ho₧ se m∞lo tisknout, byl p∙vodn∞ ruΦn∞ zpracovßn mastn²mi tuÜemi, k°φdami, Üt∞tci a r²tky. To byla vlastnφ ruΦnφ litografie. M∞l-li litograf reprodukovat n∞jak² barevn² originßl, musel si ho ruΦn∞ p°enΘst v obrysu na tolik kamen∙, kolik hodlal pou₧φt barev. To vy₧adovalo velkou zkuÜenost v odhadovßnφ barev a p°i tisku se muselo pou₧φt znaΦnΘho poΦtu barevn²ch t≤n∙ (n∞kdy a₧ 32) a papφr, na kter² se tisklo, musel prßv∞ tolikrßt projφt strojem. Netisklo se ovÜem p°φmo z kamen∙, proto₧e by se p°i tisku poÜkodily. Proto se z originßlnφho kamene zhotovovaly tzv. mastnΘ tisky na p°enßÜecφ papφr, opat°en² vlßΦnou vrstvou, kterß dob°e p°ijφmala barvu, a z tohoto papφru se barva p°etiskovala na velkΘ strojovΘ kameny, z nich₧ se tisklo. Velk² zlom do tΘto techniky p°inesla fotografie. Barevnß stupnice se zkrßtila na 4 a₧ 6 barev. T∞₧k² tiskov² kßmen (a₧ n∞kolik set kilogram∙) byl nahrazen lehk²m zinkov²m nebo hlinφkov²m plechem (kovolist), na n∞₧ se bu∩ ruΦn∞ nebo fotomechanicky p°enesla kresba. Nejprve p°φmo a pozd∞ji nep°φmo - nejprve na vßlec opat°en² na povrchu pogumovan²m plßtnem a z n∞ho na papφr. Tak vznikl nep°φm² p°enosn² ofsetov² tisk. Ofsetovß technika je dnes nejpou₧φvan∞jÜφ tiskovß technika. |
1 -- vlhΦφcφ vßlec 2 -- barvφcφ vßlec 3 -- formov² vßlec 4 -- p°enßÜecφ ofsetov² vßlec 5 -- tlakov² vßlec s archem papφru |