 |
|
| ╚len systΘmu BillBoard.cz - reklama na Internetu zdarma | |
ò
ò
ò
ò
Gutenberg
Jenson
Rogers
Manutius
Garamond
Plantin
Caslon
Fournier
Baskerville
Bodoni
Didot
3. Slavnφ pφsma°i minulosti
Zakladatelem polygrafickΘho pr∙myslu byl vynßlezce knihtisku N∞mec Johannes Gensfleisch Gutenberg, nar. v MohuΦi n∞kdy v letech 1394-1399 (p°esnΘ datum nenφ znßmo). Jako prvnφ zaΦal roku 1440 tisknout z jednotliv²ch kovov²ch liter. Do tΘ doby se tisklo z d°ev∞n²ch desek, do nich₧ se pφsmena i vyobrazenφ vr²vala, co₧ byl zp∙sob znam² ji° p°ed vφce ne₧ 2000 lety v ╚φn∞. Za vynßlez knihtisku se vÜak pova₧uje teprve pou₧itφ sazby, sestavovanΘ z jednotliv²ch liter. Tisklo se na d°ev∞nΘm lisu podobnΘm lisu vina°skΘmu a tiska°skß Φer≥ se na sazbu nanßÜela tamp≤ny, pozd∞ji vßlcem. Papφr byl vrßb∞n z hadr∙ a p°ed potiskovßnφm se navlhΦil.
V 15.stoletφ tedy zaΦφnß historick² v²voj tiskovΘho pφsma. Tiskovß textura byla pφsmem Gutenbergov²ch tisk∙, kterou dßle zdokonaloval Fust a Sch÷ffer. Znalost odlΘvßnφ pφsma a tisku k kovov²ch pohybliv²ch liter se rychle rozÜφ°ila po celΘ Evrop∞.
Ji₧ v roce 1470 Nicolas Jenson (1420 - 1480) vydal v Benßtkßch knihu tiÜt∞nou latinkou, kterß se stala vzorem dokonalΘho tiskovΘho pφsma. M∞la znamenitou Φitelnost a vyvß₧enΘ zbarvenφ tiskovΘ strany. Toto pφsmo pat°φ k vrchol∙m prvnφ etapy v²voje dynamickΘ (renesanΦnφ) antikvy benatskΘho typu. Ve 20.stoletφ p°ekreslil Jensenovu antikvu americk² pφsma° Bruce Rogers a vydala ji anglickß tovßrna Monotype pod nßzvem Centaur.
Koncem 15.stoletφ zalo₧il Aldus Manutius Romanus (1447-1516) v Benßtkßch tiska°sk² a vydavatelsk² podnik. V r.1499 vydal knihu "Sen Polifil∙v", ilustrovanou d°evo°ezy. Manutius byl naz²vßn nejv∞tÜφm tiska°em renesance. Sßm pφsmo nekreslil, m∞l vynikajφcφho pomocnφka, skv∞lΘho rytce Franceska Griffa de Bologna. Ten nakreslil a vyryl nov² typ tiskovΘho pφsma - prvnφ latinkovou tiskovou kurzφvu. Podle pφsem pou₧φvan²ch Aldem Manutiem vydala tovßrna Monotype pφsmo Bembo a Poliphilus.
Jednou z nejv²znamn∞jÜφ osobnostφ francouzskΘho pφsma°stvφ a pφsmolijectvφ je Claude Garamond (1480-1561). Jeho pφsmolijna byla prvnφ dφlnou v Pa°φ₧i, kterß vyrßb∞la pφsmov² materißl a dodßvalo ho tiskßrnßm. Rekonstrukce Garamondov²ch pφsem jsou dodnes vydßvßny mnoha sv∞tov²mi pφsmolijnami.
Dynamick²mi antikvami francouzskΘho typu se proslavil takΘ tiska° Christoph Plantin (1514-1589), kter² m∞l od roku 1555 v Antverpßch rozsßhl² tisk°sk² a vydavatelsk² podnik, kde byly vydßvßny knihy v r∙zn²ch jazycφch.
Osobit²m chcarakterm kresby uzavφrß William Caslon (1692-1766) pφsmem nizozemsko-anglickΘho pozdn∞ renesanΦnφho typu °adu dynamickΘ antikvy. Äil v 17.stoletφ v Anglii a jeho tvorba byla ovlivn∞na nejlepÜφmi pφsmy Christoffela van Dijcka a Antonia Jensona. Toto pφsmo je vydßvßno mnoh²mi pφsmolijnami a uplat≥uje se v soudobΘ typografii.
Nejv∞tÜφ zßsluhou na tvorb∞ p°echodovΘ (baroknφ) antikvy 18.stoletφ m∞li Pierre Simon Fournier (1712-1768) a John Baskerville (1706-1775).
P.S.Furnier vytvo°il n∞kolik pφsem, n∞kterß z nich ji₧ m∞la rokokov² ornamentßlnφ charakter. Jeho pφsma jsou dodnes vydßvßna. V²znaΦn∞ se tΘ₧ zaslou₧il o typografii sjednocenφm rozm∞r∙ typografickΘho materißlu.
John Baskerville byl tiska°em univerzity v Cambridgi. Vedle nov²ch pφsem zavedl i dosud neobvyklou ·pravu knih. Prvnφ pou₧il v sazb∞ titulk∙ mezi°ßdkov² proklad a znaΦn∞ prostrkßvanΘ verzßlky.
V²voj antikvov²ch pφsem uzavφrß statickß (klasicistickß) antikva. Nejznßm∞jÜφm tv∙rcem t∞chto pφsem byl italsk² pφsma° Giambattista Bodoni (1740-1813), kter² rozsahem i hodnotou svΘho ₧ivotnφho dφla dosßhl neb²valΘho typografickΘho mistrovstvφ. Prßvem byl naz²vßn tiska°em krßl∙ a krßl tiska°∙.
Ve Francii nakreslil staticko antikvu Firmin Didot (1764-1836).
Rozkv∞t antikvov²ch pφsem skonΦil v 19.stoletφ. Tisk°stvφ a pφsmolijectvφ nemohlo jako um∞l∞ckΘ °emeslo udr₧et krok s prudce se rozvφjejφcφ pr∙myslovou v²robou a stalo se souΦßstφ pr∙myslu. Pφsmolijny zaΦaly vydßvat celou °adu pφsem, kterß jsou oznaΦovßna jako pφsma akcidenΦnφ.
A₧ ve 20.stoletφ se pφsma°i vrßtili ke star²m vzor∙m, kterΘ jsou inspiracφ p°i tvorb∞ modernφch, zdokonalen²ch pφsem antikvovΘho charakteru a rovn∞₧ pφsem akcidenΦnφm.
Pφsmo Bembo
Pφsmo Garamond
Pφsmo Baskerville
Pφsmo Bodoni