O pφsmu a nejen o n∞m ... hladkß sazba


6 Hladkß sazba ò ò 6.1 Pravidla sazby jednotliv²ch sazebnφch prvk∙ a znaΦek ò ò 6.2 D∞lenφ slov ò ò 6.3 ┌prava sazby do odstavc∙		6.2 D∞lenφ slov Slova se d∞lφ podle pravopisn²ch pravidel a podle estetick²ch zßsad. PoΦet d∞lenφ nemß p°esßhnout poΦet t°φ a nesmφ b²t v∞tÜφ ne₧ Üestkrßt pod sebou. Za d∞lenφ se pova₧ujφ i °ßdky zakonΦenΘ interpunkΦnφmi znamΘnky (teΦka, Φßrka, st°ednφk a dvojteΦka), jeliko₧ prav² okraj sazby je jimi naruÜen stejn∞ jako divisem. DvouslabiΦnß slova se mohou d∞lit pouze v p°φpad∞, ₧e druhß Φßst mß alespo≥ t°i pφsmena (v²-tah, ses-tra). VφceslabiΦnß slova se d∞lφ podle slabik, p°iΦem₧ je v₧dy rozhodujφcφ zßklad slova, slabiΦnß p°edpona a p°φpona. Pokud stojφ vedle sebe uprost°ed slova dv∞ souhlßsky, nechßvß se jedna na prvnφ rßdce, druhß se p°evßdφ na °ßdku nßsledujφcφ. Slova slo₧enß se d∞lφ, pokud je to mo₧nΘ, na Φßsti slo₧eniny (Φesko-slovensk², zem∞-koule). D∞lit se nesmφ tak, aby na konci °ßdky z∙stalo pouze jedno pφsmeno (o-pice) zkrßcen² titul a p°φjmenφ (ing.-Novßk) Φφslice a nßzev poΦφtanΘho p°edm∞tu Φi jevu (100-km, 1000-KΦ) datum (je mo₧nΘ d∞lit den s m∞sφcem od letopoΦtu) zkratky Ne₧ßdoucφ je dßle d∞lenφ, p°i kterΘm se do druhΘ °ßdky p°enßÜejφ pouze dv∞ pφsmena, a d∞lenφ slov, jejich₧ rozd∞lenφm by vznikly v²razy ne₧ßdoucφho nebo zvulgarizovanΘho v²znamu (pravid-lo, spisova-tele, tlu-moΦit). Hlavnφ strßnka