RUMUN⌐TINA

 

Server Typo p°inß╣φ pravidla sazby evropsk²ch jazyk∙.

Rumunskß abeceda

Rumunskß abeceda mß tato pφsmena: a b c d e f g h i j l m n o p r s t u v x z. Krom∞ nich je v cizφch slovech je╣t∞ k q w y.

V odborn²ch slovech °eckΘho p∙vodu se mφsto y pφ╣e i (tedy jako v ital╣tin∞) : sindicat, igiena, psihologie. Za th, ph cizφch slov se pφ╣e t, f, ale x se v nich pφ╣e: filozofie, fizika, teorie, taxa.

Slitky se v rumunskΘ grafice nevyskytujφ.

Pφsmena s charakteristick²mi znaky pro sazbu rumun╣tinyjsou .

Diakritickß znamΘnka

Tvo°φ s pφsmeny jeden celek a oznaΦujφ zvlß╣tnφ hlßsky (stejn∞ jako nap°. v Φe╣tin∞ ╣ Φ ° ╛). Jsou to:

se vyslovujejako velmi krßtkß samohlßska neurΦitΘho zn∞nφ, nap°. pcat [p'kat] "h°φch", sit [sit'] "sφto",

se v²slovnostφ blφ╛φ ruskΘmu y: vnt [vynt] "vφtr", nalt "vysok²",

se vyslovuje jako ╣: coal, [╣koal'] "╣kola",

se vyslovuje jako c: Constana [konstanca], oel [ocel] "ocel".

Do r. 1954 se psßvalo i ≤, dnes se pφ╣e oa: s≤re, dnes soare "slunce". Mφsto se psßvalo . Dnes se pφ╣e jen ve slov∞ Romnia a ve slovech od tohoto slova odvozen²ch. Mφsto ea se psßvalo Θ, ia: dΘl, nynφ deal. Mφsto z se psalo , pop°. s: dece, nynφ zece, sbor, nynφ zbor, desarma, nynφ dezarma.

V²slovnost a pravopis sp°e╛ek

Sp°e╛ky ch, gh oznaΦujφ p°ed e, i m∞kkΘ k, g: chelner [kelner] "Φφ╣nφk", anghin [angin'].

V²slovnost:

j se vyslovuje jako d╛: jale [d╛ale] "╛al", bagaj [baga╛] "zavazadlo". Hlßska j se oznaΦuje pφsmenem i: iarb [jarb'], caiet [kajet] "se╣it".

i nep°φzvuΦnΘ na konci slova se nevyslovuje, ale zm∞kΦuje p°edchßzejφcφ souhlßsku: ani [a≥] "roky" (tedy jedna slabika!), lupi [lup] "vlci", cocoi [koko╣] "kohouti". Ale po skupin∞ souhlßska + r, l se i vyslovuje: negri "Φernφ", afli "dovφdß╣ se".

c, g p°ed a, o, u a p°ed souhlßskami se vyslovuje jako k: coal [╣koal'], gura [kur'] "·sta".
P°ed e, i se vyslovuje jako Φ, d╛: cerb [Φerb] "jelen", bici [biΦ] "biΦ", rege [red╛e] "krßl", legi [led╛] "zßkony".
Mß-li se c, g vyslovit jako Φ, d╛ p°ed a, o, u, pφ╣e se sp°e╛ka ci, gi: cioar [Φoar'] "vrßna", giuvaer [d╛uvaer] "klenot".
Mß-li se ch, gh vyslovit jako m∞kkΘ k, g p°ed a, o, u, pφ╣e se sp°e╛ka chi, ghi: ochiul [okul] "oko", ghiozdan [gozdan] "aktovka".

ou se vyslovuje jednoslabiΦn∞ (tedy stejn∞ jako Φeskß dvojhlßska ou): birou "kancelß°".

ea se vyslovuje zpravidla jednoslabiΦn∞: fereastr "okno". Po c, g, ch, gh se ea vyslovuje jako a: ceara [Φara] "vosk", Ceauescu [Φau╣esku], geam [d╛am] "okennφ tabule", tinichea [tynyka] "plech", gheaa [gaca] "led".

oa se vyslovuje zpravidla jednoslabiΦn∞: coafor "kade°nφk".

Ostatnφ skupiny samohlßsek se vyslovujφ r∙znoslabiΦn∞: aur [a-ur] "zlato", prieten [pri-je-ten] "p°φtel", studia [stu-dy-ja] "studovati".

ZdvojenΘ souhlßsky se v rumun╣tin∞ ani nevyslovujφ, ani nepφ╣φ. Ve star╣φm pravopise se v╣ak zdvojenΘ souhlßsky psßvaly, nap°. rass, dnes ras "rasa", nneca, dnes neca "utopit".

Apostrof

se sßzφ v t∞ch slovech, v nich╛ se setkajφ dv∞ samohlßsky a n∞kterß z nich se vypustila, nap°.: n'am mφsto nu am; je-li p°itom na jednΘ Φi obou stranßch apostrofu jen jednoslabiΦnΘ slovo, stahujφ se t∞sn∞ k apostrofu, jsou-li ob∞ strany vφceslabiΦnΘ, z∙stane mezi nimi normßlnφ mezera: frß ncetare mφsto fr ncetare.

Verzßlky

majφ pov╣echn∞ stejnß pravidla jako v Φe╣tin∞. Pφ╣φ se na zaΦßtku v∞ty a zpravidla tΘ╛ na zaΦßtku ver╣e, ve vlastnφch jmΘnech osob, mφst, ·°ad∙, ·stav∙, institucφ, u zßjmen 2. osoby v dopisech, v nadpisech a kni╛nφch titulech. V minulosti se verzßlkami psaly i m∞sφce a jmΘna nßrod∙, dnes v obou p°φpadech se pφ╣e minuskule, tedy romn "Rumun".

Sklßdß-li se vlastnφ jmΘno z vφce slov, pφ╣φ se v╣echna s velk²mi pφsmeny, nap°. Republica Socialist Romn, Organizaia Naiunilor Unite.

D∞lenφ slov

se °φdφ tΘm∞° stejn²mi pravidly jako u ostatnφch romßnsk²ch jazyk∙; ned∞lφ se v t∞ch p°φpadech, co podle pravopisu tvo°φ jednu hlßsku; tedy ch a gh, kde je h pomocn²m znakem, se ned∞lφ; rovn∞╛ p°φpady, kdy ci, gi, chi, ghi jsou sp°e╛ky; takΘ st a sp ve spojenφ s jin²mi souhlßskami se ned∞lφ: cape-stru, re-stringe. Dßle platφ:
1. nelze d∞lit jednoslabiΦnß slova, ani p°φpady typu aui [a·] ;
2. ned∞lφ se dv∞ samohlßsky, kterΘ tvo°φ dvojhlßsku: poar-t;
3. dv∞ souhlßsky se d∞lφ (s v²jimkou shora uveden²ch p°φpad∙) : sin-dicat, mar-tor;
4. ze skupiny t°φ souhlßsek se nechßvß prvnφ na konci prvnφ slabiky: am pli-fi-ca-re;

Spojovßnφ slov spojovnφkem neboli divisem

Slo╛enß slova se pφ╣φ dohromady (binefacere, totdeauna), ale v t∞ch p°φpadech, kdy nejde o slovo slo╛enΘ, n²br╛ o vyjßd°enφ mluvnickΘho vztahu dvou slov, pou╛φvß se divisu: rogu-te (prosφm t∞), te-am vzut (vid∞l jsem t∞) apod.

Zkratky

se oznaΦujφ teΦkami: . c. l. = i cele-I-alte (= atd.) nebo se pou╛φvß mal²ch pφsmen podlo╛en²ch: D^le = domnule (pane), D^lor = domnilor (pßnovΘ). Jindy se pou╛φvß divisu D-le = domnule, D-ta = Domnia-ta, D-Voastr = Domniaxroastr.
Zkratky m∞r a vah se sßzejφ z pφsma obyΦejnΘho s teΦkou: m., cm., kg., t. atd.
InicißlovΘ zkratky se oficißln∞ pφ╣φ s teΦkami O. N. U. V b∞╛nΘm tisku, v novinßch se nynφ Φasto sßzejφ bez teΦek.

╚φslice

Tisφce se odd∞lujφ teΦkami: 33.222.111; desetinnΘ zlomky teΦkou dole: 17.77 nebo spφ╣e Φßrkou: 17,77. - ObyΦejnΘ zlomkyjako v Φesk²ch textech. - Ceny (nap°. v²robk∙) s teΦkou: Lei 444.50 nebo 4.50 bani, ale takΘ s Φßrkou: Lei 522,50, 0,40 bani. - Procento: % - ╚asovΘ ·daje s Φßrkou: 11,30 nebo s teΦkou 11.30. - Datum: jmΘna m∞sφc∙ verzßlkou, datum (dne) bez teΦky: 28 Martie 1974. - Adresa asi takto: Ploieti, strada Smrdan, 23. TeΦky v po°adovΘ sazb∞ u odstavc∙ jako v Φe╣tin∞: 1. 2. 3.

Interpunkce

Zdroj: Typografia 10/1974