POSTSCRIPT

 

Autorem tΘto strßnky je Mat∞j Sychra.

Ve skuteΦnosti je ale d∙vodem k tomuto rozd∞lenφ problΘm transportu po sφti Internet – v dob∞, kdy se v e-mailech pou₧φvalo pouze 7bitovΘ k≤dovßnφ by bez dalÜφch, v tΘ dob∞ jeÜt∞ nijak pevn∞ standardizovan²ch konverzφ, nebylo mo₧nΘ PS soubor tφmto zp∙sobem poslat. Proto se n∞kdy 8bitovß Φßst souboru (vyskytuje se v²hradn∞ v rastrov²ch obrßzcφch) k≤dovala pomocφ tzv. binhexingu– mφsto binßrnφho znaku se do souboru zapsal hexa ekvivalent [tedy„*“ se nahradilo„2A“]. Zjevnou nev²hodou by byla tΘm∞° dvojnßsobnß velikost takovΘho souboru. Proto se vφce znak∙ k≤duje dohromady a nßr∙st velikosti je pak„pouze“ 25 %.

Je tΘ₧ nutno podotknout, ₧e postscriptov² print-server obsa₧en² ve Windows NT Φasto odmφtß binßrnφ d∙vody z nejasn²ch d∙vod∙ p°ijmout. Jedin²m rozdφlem mezi soubory je pak zakonΦenφ °ßdku (DOS pou₧φvß CRLF, MacOS jen LF a UNIX jen CR), kter² vÜechny interprety dokß₧ou bez problΘm∙ rozpoznat a sprßvn∞ interpretovat.

V∞nujme se ji₧ ale samotnΘmu programu. Syntax PostScriptu pou₧φvß obrßcenou polskou notaci. VÜe, co mß postscriptov² interpret provΘst, se uklßdß na tzv. zßsobnφk. Obrßcenß polskß notace znamenß, ₧e se na zßsobnφk nejprve ulo₧φ parametry (operandy) a pak teprve p°φkaz (operßtor), kter² se mß provΘst.

Podφvßme se te∩ na k≤d °ßdek po °ßdku. Prvnφ ·daj s prefixem„%“ je pouze informativnφ a interpret jej ignoruje. Informuje v tomto p°φpad∞ pouze o verzi jazyka PostScript, kter² je pou₧it pro samotn² k≤d (p°i ulo₧enφ se definuje, pro jak starou verzi se mß vytvo°it knihovna s„rozepsan²mi“ p°φkazy). V tomto p°φpad∞ je pou₧ita nejnov∞jÜφ verze PostScriptu (v souΦasnosti dokß₧e PS 3.0 ulo₧it pouze Adobe Illustrator 8.0).

DalÜφ °ßdek obsahuje nßzev souboru (m∙₧e se od skuteΦnΘho nßzvu liÜit), kter² se pou₧ije nap°. pro oznaΦenφ zakßzky v osvitovΘm studiu.

DalÜφ °ßdek zaΦφnß„/Helvetica-Bold“ a nßsleduje operßtor ?findfont?. Interpret postscriptu podle tohoto p°φkazu ov∞°φ p°φtomnost pφsma v systΘmu. Pokud by jej nenaÜel, vytvo°φ chybovΘ hlßÜenφ o nep°φtomnosti fontu, nahradφ jej Courierem a pokraΦuje. Nßsleduje operßtor scalefont s operandem 40, co₧ znamenß nastavenφ velikosti pφsma na 40.000 pt. PotΘ se celß procedura uzav°e operßtorem„setfont“, kter² provede veÜkerΘ zm∞ny. DefinovanΘ pφsmo se pak pou₧ije a₧ do dalÜφ zm∞ny pro veÜkerΘ novΘ textovΘ prvky.

Nßsleduje sΘrie p∞ti p°φkaz∙, kterΘ nakreslφ Φtverec o rozm∞rech 200 x 200 pt na sou°adnicφch 200, 300 a operßtorem„closepath“ se cesta uzav°e. P°φkaz„0.8 setgray“ p°ipravφ v²pl≥ barvy 20% ΦernΘ, kterß se potΘ operßtorem„fill“ aplikuje na prßv∞ nakreslen² obdΘlnφk.

Nßsleduje 0 setgray (100% Φernß) a posun u₧ivatelskΘho prostoru na sou°adnice 215, 390. Zde se p°φkazem„(pokus 42) show“ zobrazφ nßpis„pokus 42“ p°edem definovan²m fontem a barvou.

Cel² proces je uzav°en operßtorem„showpage“, kter² mß za nßsledek vytiÜt∞nφ v tuto chvφli ji₧ nakreslenΘ strßnky.

Vytvo°enφ takovΘto strßnky znamenß pro tiskßrnu nebo RIP postupnΘ provßd∞nφ p°φkaz∙ - postupnΘ kreslenφ do vlastnφ pam∞ti, kterß se pak poÜle jako rastrov² obraz na v²stupnφ tiskov² mechanizmus. Znamenß to, ₧e nelze kreslit pod ji₧ hotovΘ objekty (pouze p°es n∞) ani je m∞nit.

Na uvedenΘm p°φkladu by byla lßkavß mo₧nost interpretu po vytiÜt∞nφ strßnky podstrΦit „50 setgray showpage“ po provedenφ operace showpage, co₧ by m∞lo teoreticky za nßsledek op∞tovnΘ vytiÜt∞nφ strßnky s tφm rozdφlem, ₧e text „pokus 42“ by byl tiÜt∞n 50% Φernou. Z toho d∙vodu, ₧e je objekt ji₧ „vyrenderovßn“ — nakreslen— a nelze na n∞m tedy ji₧ nic m∞nit, vÜak po provedenφ operßtoru„showpage“ interpret cel² obsah zßsobnφku „zapomene“ a uvolnφ tak mφsto dalÜφm dat∙m. P°φkaz„50 setgray showpage“ mß tedy za nßsledek pouze nastavenφ 50% ÜedΘ pro dalÜφ operace a vytiÜt∞nφ dalÜφ kopie p°edchozφ strany (v²hodou je, ₧e prßv∞ toto tiÜt∞nφ kopiφ ji₧ nevy₧aduje ₧ßdn² procesorov² Φas interpretu, pouze procesor °φdφcφ za°φzenφ mß na starosti transport dat z pam∞ti na tiskov² mechanizmus.

Na prvnφ pohled se zdß, ₧e postscript je velmi jednoduch² a neefektivnφ. V praxi vÜak ekvivalentnφ postscriptov² soubor vytvo°en² grafick²m programem vypadß jinak.

Jednak jsou vÜechny p°φkazy p°edefinovßny vlastnφ knihovnou (mφsto„200 300 moveto“ pak najdete v souboru jen„200 300 m“), ka₧d² soubor je rozÜφ°en o °adu definic rozm∞ru strßnky a vlastnφch parametr∙ programu (definice knihovny barev a„vzork∙, pomocnΘ linky, umφst∞nφ u₧ivatelskΘho prostoru pro nepostscriptovΘ tiskßrny...) a hlavn∞ by m∞l obsahovat pφsma. V„tomto p°φkladu jsme pou₧ili standardnφ pφsmo Helvetica Bold, kterΘ obsahuje ka₧dΘ postscriptovΘ za°φzenφ.

V nßzvu je mezera nahrazena pomlΦkou, proto₧e nßzev pφsma smφ b²t pouze jednoslovn², tedy bez mezer. To p∙sobφ drobnΘ problΘmy p°i prßci s fonty TrueType (kterΘ jsou mimochodem pro prßci v PostScriptu extrΘmn∞ nevhodnΘ a jejich pou₧itφ se ka₧d² zkuÜen² u₧ivatel na sto hon∙ vyh²bß) zvlßÜt∞ z platformy PC. Nejednou se pak sna₧φte marn∞ otev°φt EPS soubor a Illustrßtor hlßsφ: „Invalid operator: ,CE’“ To je proto, ₧e z nßzvu„Arial CE“ p°ekladaΦ chybn∞ interpretuje sekvenci„CE“ jako nov² p°φkaz mφsto Φßsti nßzvu.

V p°φpad∞ ₧e bychom pou₧ili jin² font, byl by nahrazen pφsmem Courier (funkcionalistickΘ pφsmo navr₧enΘ pro firmu Adobe specißln∞ pro pou₧itφ v postscriptov²ch za°φzenφch).

U takto jednoduch²ch strßnek mß ekvivalentnφ postscript asi 30 kB (nßÜ uveden² p°φklad v ASCII mß 1600 B), ale v p°φpad∞, ₧e bychom stejn²m zp∙sobem vytvo°ili nap°. strßnku Φasopisu, byla by programem generovanß varianta menÜφ prßv∞ dφky optimalizaci a sdru₧ovßnφ p°φkaz∙ do p°edem definovan²ch procedur.
Jeden PostScriptov² soubor tedy m∙₧e obsahovat libovolnΘ mno₧stvφ na sob∞ nezßvisl²ch tiskov²ch stran dokonce i r∙znΘ velikosti.

PostscriptovΘ objekty a jejich zpracovßnφ

Sou°adnicov² systΘm

PostScript pou₧φvß dva r∙znΘ sou°adnicovΘ prostory. Zßkladem je pravo·hl² kartΘzsk² sou°adnicov² systΘm s poΦßteΦnφm bodem ve spodnφm levΘm rohu. JednotlivΘ objekty jsou definovßny sou°adnicemi x a y. Tento prostor se naz²vß u₧ivatelsk² prostor (User Space). V²stupnφ za°φzenφ majφ sv∙j vlastnφ "prostor za°φzenφ". U₧ivatelsk² prostor je v n∞m mo₧nΘ posunovat a natßΦet.
Vzdßlenosti se udßvajφ standardn∞ v typografick²ch bodech. Body se oznaΦujφ "pt" nebo v Φesk²ch, lokalizovan²ch aplikacφch "bod". 1 pt = 1/72 palce. Prßv∞ v souvislosti s touto skuteΦnostφ majφ vÜechny standardnφ monitory Macintoshe rozliÜenφ 72 dpi. Dφky tomu je zde zaruΦena vlastnost naz²vanß WYSIWYG (what you see is what you get - co vidφÜ, to dostaneÜ), o kterΘ se m∙₧e u₧ivatel∙m Windows jenom zdßt. Neznamenß to vÜak, ₧e by 1 pt byla maximßlnφ p°esnost PostScriptu, ve skuteΦnosti se samoz°ejm∞ pou₧φvajφ reßlnß Φφsla s p°esnostφ na Φty°i desetinnß mφsta.

Operßtory

Jazyk PostScript obsahuje vφce ne₧ 240 zßkladnφch operßtor∙. Ty se d∞lφ na operßtory pro vytvß°enφ cesty, operßtory grafickΘho stavu, pφsma, obarvovßnφ, CTM (transformace) a nastavenφ a ovlßdßnφ v²stupnφho za°φzenφ.
Vytvß°enφ cesty ù definujφ objekty v u₧ivatelskΘm prostoru. Typick²mi operßtory jsou moveto (p°esun „kurzoru“ na danΘ sou°adince), lineto (nakreslit Φßru od souΦasnΘ polohy kurzoru na danΘ sou°adnice) a arc (oblouk proti sm∞ru hodinov²ch ruΦiΦek).
Operßtory grafickΘho stavu ù definujφ barvu (setgray, setcmykcolor, sethalftone), tiskov² rastr (setscreen) a mo₧n² p°etisk (setoverprint).
Operßtory pφsma ù Tyto operßtory definujφ vlastnosti pφsma, jako je font, velikost, proklad, vyrovnßnφ apod. NejΦast∞jÜφmi operßtory jsou findfont, setfont a scalefont.
Operßtory obarvenφ ù Majφ ·zkou souvislost s operßtory grafickΘho stavu a provßd∞jφ obarvovßnφ konkrΘtnφch objekt∙ na strßnce, nastavenφ jejich v²pln∞ (fill) a obrysu
(stroke).
Operßtory CTM ù tyto operßtory pracujφ s maticφ CTM (Current Transformation Matrix, matice aktußlnφ transformace) a zajiÜ¥ujφ transformaci souΦasnΘho u₧ivatelskΘho
prostoru.
Zßkladnφmi operßtory CTM jsou:

• Scale – zp∙sobφ zm∞nu rozm∞r∙ aktußlnφho u₧ivatelskΘho sou°adnicovΘho systΘmu. Nap°φklad p°φkaz „4 1 scale“ zp∙sobφ, ₧e se u₧ivatelsk² prostor ve vodorovnΘ ose Φty°ikrßt zv∞tÜφ. Zm∞ny jsou multiplikativnφ – nßsobφ se v₧dy p°edchozφ hodnota a ₧ßdnou dalÜφ si ji₧ systΘm nepamatuje. Pokud tedy provedeme n∞jakou zm∞nu a chceme se vrßtit do p∙vodnφho stavu, je nutnΘ si zvlßÜ¥ ulo₧it jednotlivΘ kroky, kterΘ jsme s prostorem provedli a pak provΘst stejn² operßtor s p°evrßcen²mi hodnotami operand∙.
• Rotate – provede rotaci u₧ivatelskΘho prostoru kolem poΦßtku. Zm∞ny jsou kumulativnφ – novΘ hodnoty se p°iΦφtajφ k p°edeÜl²m.
• Translate – posun u₧ivatelskΘho prostoru. „100 100 translate“ znamenß, ₧e se mß u₧ivatelsk² prostor posunout o 100 bod∙ nahoru a o 100 bod∙ doprava. Posun pracuje takΘ kumulativn∞ – op∞tovn²m provedenφm „100 100 translate“ se dostaneme na sou°adnice 200, 200.

Cesty

╚ßru nebo k°ivku obvykle oznaΦujeme v PostScriptu v²razem „cesta“. Cesta je libovolnß mno₧ina bod∙ a Φar nebo k°ivek, je₧ spolu mohou, ale nemusφ b²t spojeny. Cestu je mo₧nΘ zobrazit definovßnφm obrysu (obta₧enφm), v²pln∞ nebo obojφho. V tuto chvφli ji₧ interpret cestu „zapomφnß“ a existuje pro n∞j ji₧ jen jako hotov² nakreslen² obraz v pam∞ti pro v²stupnφ za°φzenφ. V PostScriptu verze 1 existovalo omezenφ maximßlnφho poΦtu bod∙ na k°ivku (tento problΘm bohu₧el p°etrvßvß i u aplikace Acrobat Reader ve verzi pro Windows NT).

U p°φmek, kterΘ jsou definovßny dv∞ma body, to nevadφ. Ve chvφli, kdy ale pot°ebujeme nakreslit k°ivku, kterß je vytvo°ena sklßdßnφm z velkΘho mno₧stvφ krßtk²ch ·seΦek (viz BΘzierovy k°ivky), mohou nastat problΘmy. Proto se u starÜφch program∙ provßd∞lo p°i uklßdßnφ d∞lenφ cest na n∞kolik segment∙, aby se tak zmenÜilo mno₧stvφ najednou zpracovßvan²ch bod∙. To m∞lo vÜak Üpatn² vliv na dalÜφ zm∞ny a ·pravy v souboru, jeliko₧ s „rozsekan²mi“ cestami se velmi Üpatn∞ manipuluje. N∞kterΘ programy jako nap°. Corel DRAW tuto ·pravu provßd∞jφ dodnes a ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ tak Üpatn∞, ₧e jsou finßlnφ soubory pro dalÜφ zpracovßnφ nepou₧itelnΘ. Je to z toho d∙vodu, ₧e Corel nenφ postscript-nativnφ program a export do tohoto jazyka je z neÜ¥astnΘho internφho formßtu Corelu odbyt² „jen tak aby se ne°eklo“. Donedßvna neum∞l Corel v∙bec ulo₧it tak zßkladnφ objekt jako je BΘzierova k°ivka a mφsto nich vytvß°el podivnΘ nep°esnΘ a zubatΘ „obludy“ z ·seΦek, nad kter²mi si musφ ka₧d² rozumn∞ uva₧ujφcφ Φlov∞k rvßt vlasy. Absolutnφ konec nad∞jφ v pou₧itelnost CorelDRAW nastßvß ve chvφli, kdy pot°ebujeme takto poniΦen² objekt vy°ezat do samolepicφ f≤lie. Mφsto toho, aby nap°. pφsmeno A bylo tvo°eno jednφm kusem f≤lie s vy°φznutou „dutinou“, rozpadne se nßm na dv∞ poloviny, proto₧e °ezacφ plotr postupuje p°esn∞ podle postscriptovΘ cesty. V poslednφ verzi Corel 8 u₧ je snad tento problΘm alespo≥ ΦßsteΦn∞ vy°eÜen.

BΘzierovy k°ivky

Ve firm∞ Scitex koluje ji₧ dlouho vtip, ₧e BΘzierovy k°ivky byly pojmenovßny po str²ci jednoho z tamnφch specialist∙ na barvy, Bobu BΘzierovi. Ve skuteΦnosti pan BΘzier sice existoval, ale nebyl to ₧ßdn² str²Φek, ale matematik, kter² odvodil soustavu rovnic pro popis k°ivek.
Firma Adobe tyto rovnice p°evzala, provedla velmi dobr²m zp∙sobem vizualizaci tohoto matematickΘho problΘmu pro usnadn∞nφ editace ve vektorov²ch editorech a pou₧φvß je pro popis veÜker²ch k°ivek. Tento zp∙sob je z °ady popis∙ k°ivek jeden z t∞ch jednoduÜÜφch a hlavn∞ se dob°e uΦφ jeho ovlßdßnφ. Existuje i °ada dalÜφch model∙ (splines, b-splines, l-splines, NURBS...), kterΘ se pou₧φvajφ zejmΘna v 3D grafice, t∞m se tedy (naÜt∞stφ) v∞novat nebudeme.
V PostScriptu jsou jednotlivΘ k°ivky popsßny Φty°mi body - dv∞ma koncov²mi a dv∞ma °φdicφmi (tvo°φ pr∙seΦφky t°φ teΦen v mφstech nulovΘ derivace k°ivky) body. Vzßjemn²m pohybem jednotliv²ch bod∙ se m∞nφ tvar k°ivky. Mnohem jednoduÜÜφ a nßzorn∞jÜφ vysv∞tlenφ, ne₧ bych dal pokusem o spletici definic, podß obrßzek.

Zaoblenφ cesty je ΦßsteΦn∞ dßno poΦtem bod∙, je₧ k°ivka obsahuje. K°ivka je dßna °adou bod∙ spojen²ch p°φmkami. St°ed ka₧dΘ z t∞chto p°φmek je spojen se st°edem p°φmky nßsledujφcφ, tak₧e spojnice je kratÜφ. Touto metodou p∙lenφ p°φmek se dosahuje stßle vyÜÜφ a vyÜÜφ p°esnosti, dokud urΦitß instrukce nerozhodne, ₧e bylo dosa₧eno dostateΦnΘ kvality pro danΘ rozliÜenφ v²stupnφho za°φzenφ a proces vyhlazovßnφ zastavφ.
UkonΦenφ tohoto postupu je dßno hodnotou plochosti (flatness, viz o°ezovΘ cesty). Implicitnφ hodotou pro vyhlazovßnφ je 1 pixel obrazovΘho za°φzenφ. U osvitov²ch jednotek je takovß p°esnost zbyteΦnß, proto₧e je zpravidla jeden rastrov² bod urΦen maticφ 16 x 16 pixel∙ osvitovΘ jednotky a tak staΦφ pou₧φt plochost 4 nebo 8 pixel∙.
Kru₧nice o pr∙m∞ru 3 palce p°i rozliÜenφ 300 dpi pot°ebuje pro definici k°ivky 30 bod∙, p°i rozliÜenφ 2000 dpi je vÜak pot°eba ji₧ 150 bod∙.
Tento problΘm ji₧ p°ed dlouhou dobou vy°eÜil PostScript verze 2 a souΦasn² PostScript 3 se t∞mto zßle₧itostem hlasit∞ vysmφvß.

V²°ez

Cesty se dajφ pou₧φt i jako tzv. "maska" - ohraniΦujφ Φßst objektu, kterß se zobrazφ. Tφmto zp∙sobem se dß nap°. jednoduÜe zobrazit pravo·hl² v²°ez z rastrovΘho obrßzku, pou₧ijeme-li jako masku obdΘlnφk. Cesta, kterß se pou₧ije pro v²°ez z vektorovΘho objektu nebo pφsma se naz²vß p°φmo ?maska?, pokud se pou₧ije pro o°ez rastrovΘho objektu, naz²vß se o°ezovß cesta.

Screening - tiskov² rastr

Rastrovßnφ obrazu - tisk body r∙znΘ velikosti, kterΘ vytvß°ejφ dojem r∙zn²ch barevn²ch t≤n∙ - je jeden ze zßkladnφch princip∙ reprodukce barev. Polot≤novΘ body (bu≥ky) jsou vytvo°eny polo₧enφm polot≤novΘho rastru na materißl a jeho vystavenφ r∙zn²m intenzitßm sv∞tla expozicφ obrazu. Tento postup musφ b²t v pre-pressu digitßln∞ simulovßn a rastrovan² obraz musφ b²t p°ipraven v digitßlnφ form∞ k v²stupu na jednobitovΘ (Φerno/bφlΘ) osvitovΘ za°φzenφ. Jestli₧e tiskneme n∞kolika barvami, tiskneme n∞kolik rastrov²ch m°φ₧ek p°es sebe. Ty musφ b²t v∙Φi sob∞ p°esn∞ natoΦeny, aby nedochßzelo k interferenci rastr∙ a vzniku tzv. moirΘ [moare:] efektu.

RastrovΘ obrazy

Parametry rastrov²ch obraz∙, kterΘ jsou v postscriptovΘm obrazu ulo₧eny ve formßtu odbornφky naz²vanΘm ärozsypan² Φajô, se definujφ operßtorem image.

Operßtor image pou₧φvß p∞t operand∙ ù Üφ°ku a v²Üku rastrovΘho obrßzku (je dßna poΦtem obrazov²ch bod∙ a v²Üka poΦtem °ßdk∙ obrßzku neboli tzv. "vzorku"), poΦet bit∙ vzorku (barevnou hloubku), transformaΦnφ matici obrazu (ITM, viz dßle) a ukazatel na proceduru, kterß dokß₧e ji₧ zmφn∞n² ärozsypan² Φajô p°evΘst na data vhodnß pro v²stupnφ mechanizmus (nap°. dek≤dovßnφ formßtu TIFF nebo dekomprese JPEG a LZW Φi RLE).

Pro rastrovΘ obrßzky se pou₧φvß obrazovß transformaΦnφ matice ITM (Image Transformation Matrix), kterß pracuje podobn∞ jako matice CTM. Ta rozeznßvß krom∞ prostor∙ user space (u₧ivatelsk²) a device space (prostor v²stupnφho za°φzenφ) jeÜt∞ tzv. scan space (prostor vzorkovanΘho obrazu).
KonkrΘtn∞jÜφ informace o rastrov²ch obrazech viz kapitolu äBarvy, obrazy a jejich formßty v tisku a pre-pressuô.

SoftwarovΘ vybavenφ pro prßci s PostScriptem a formßt PDF

Adobe Illustrator

Tento vektorov² grafick² editor je patrn∞ jednφm z nejnativn∞jÜφch grafick²ch editor∙ co se t²Φe PostScriptu. VeÜkerß data, se kter²mi pracuje (a to a¥ u₧ intern∞ nebo extern∞) toti₧ zpracovßvß v postscriptovΘ form∞ a nep°eklßdß je do ₧ßdnΘho internφho formßtu jako nap°φklad Corel DRAW (jak jist∞ vφme, ka₧dß slo₧it∞jÜφ data utrpφ i sebelepÜφ konverzφ a dochßzφ v nich ke zm∞nßm, kterΘ mohou po delÜφ dob∞ vy·stit a₧ v chyby). Jak²mkoliv nehodßm se Illustrator vyh²bß tφm, ₧e pracuje p°φmo s PostScriptem a proto od n∞j m∙₧eme oΦekßvat ten nejΦistÜφ postscriptov² k≤d. Mamutφ podφl na tom mß samoz°ejm∞ fakt, ₧e Illustrator (v souΦasnΘ dob∞ existuje ve verzi 9) je stejn∞ jako PostScript vyvφjen firmou Adobe.
Poslednφ verze Illustratoru 9 mß implementovßn nejnov∞jÜφ PostScript verze 3. VÜechna za°φzenφ s implementacφ PS 3.0 zßrove≥ podporujφ zpracovßnφ formßtu PDF.

Adobe Photoshop

Tento produkt firmy Adobe je nejrozÜφ°en∞jÜφm grafick²m editorem. Z hlediska PoscScriptu je d∙le₧itΘ, ₧e dovede obraz separovat (p°evΘst z RGB Φi jinΘho barevnΘho prostoru do CMYK s p°ihlΘdnutφm k vlastnostem v²stupnφho za°φzenφ, tiskovΘho stroje a papφru) a ulo₧it do formßtu EPS, TIFF nebo Scitex CT - to vÜechno jsou nativnφ formßty rastrov²ch dat v PostScriptu. Poslednφ verze 5.5 taktΘ₧ podporuje PostScript 3.

QuarkXPress

Vedoucφ mφsto na trhu DTP program∙ si QuarkXPress dr₧φ ji₧ velmi dlouhou dobu. Princip takovΘho programu je na prvnφ pohled jednoduch²: Na strßnku se umφs¥ujφ tzv. rßmeΦky, kterΘ obsahujφ text nebo obrßzky EPS, JPEG, TIFF, TGA, Scitex CT atd. Dßle je mo₧nΘ na stranu umφstit n∞kterΘ zßkladnφ grafickΘ prvky - Φßry, plochy, elipsy atd. Na pohled se zdß, ₧e toto umo₧≥uje ka₧d² lepÜφ textov² editor. Ten vßm vÜak nenabφdne Üirokou Ükßlu funkcφ pro optimalizaci vysßzenΘho textu, typografickΘ funkce a standardy atd. Navφc nejsou textovΘ editory zpravidla schopny zpracovat v∞tÜφ dokumenty s umφst∞n²mi obrßzky a nedovedou p°ipravit v²stup pro osvit (umφstit o°ezovΘ znaΦky, separovat barvy, zajistit sprßvnou polohu strßnek na tiskovΘm archu atd.). U DTP programu tohoto typu se klade velk² d∙raz na rychlost veÜker²ch operacφ bez ohledu na druh objektu (a¥ jde o p°emis¥ovßnφ textov²ch rßm∙ - blok∙ - nebo o rotaci obrßzk∙). Proto se pro zobrazovßnφ rastrov²ch obrßzk∙ pou₧φvß tzv. nßhled∙ - zßstupc∙ skuteΦn²ch obrßzk∙ v ni₧Üφ kvalit∞, kterß umo₧≥uje velkou rychlost prßce dφky ni₧Üφmu objemu zpracovßvan²ch dat.

Adobe InDesign

Tento novßΦek (v souΦasnosti ve verzi 1.0, oznaΦovßn i jako K/2 nebo takΘ Quark-Killer) je velmi perspektivnφm jedincem na poli sßzecφch program∙. Narozdφl od QuarkXPressu mß v prvnφ °ad∞ optick² kerning (vyrovnßvßnφ vzdßlenostφ znaku na zßklad∞ propracovanΘho algoritmu pracujφcφho s plochami), mo₧nost zobrazenφ v plnΘm rozliÜenφ (tu zd∞dil po svΘm vzdßlenΘm p°edch∙dci PageMakeru), dobrou implementaci ligratur, mo₧nost uklßdßnφ (a ΦßsteΦnΘ editace) PDF, pre-press funkce (balenφ dokument∙ atd.), otevφrßnφ Quarkov²ch dokument∙ (zatφm nefunguje ΦeÜtina), mo₧nost vytvß°enφ vlastnφch klßvesov²ch zkratek (a nastavenφ kompatibility s PageMakerem nebo QuarkXPresem), relativn∞ neomezen² pasteboard - velikost pracovnφ plochy (proti Quarku) a pochopiteln∞ tradiΦnφ vzhled a ovlßdßnφ b∞₧nΘ u produkt∙ Adobe.

Formßt PDF

V roce 1993 vyvinula firma Adobe derivßt PostScriptu ? formßt PDF. PDF mß proti PostScriptu tu v²hodu, ₧e pou₧φvß jak pro obrßzky tak pro text a potΘ jeÜt∞ pro cel² soubor globßln∞ komprese JPEG, ZIP, LZW p°φpadn∞ CCITT. Lze jej tedy dφky jeho malΘ velikost pou₧φt pro elektronickΘ publikovßnφ (elektronickΘ dokumenty nebo elektronickΘ varianty tiskovin, interaktivnφ dokumenty), v DTP praxi na korektury atd.
Pokud jej nenφ mo₧nΘ ulo₧it p°φmo, lze PDF vytvo°it bu∩ tiskem do souboru ve formßtu PDF (k tomu je pot°eba tiskov² ovladaΦ Adobe PDFWriter - hodφ se spφÜ pro "menÜφ projekty") a nebo konverzφ stßvajφcφho PostScriptu pomocφ aplikace Acrobat Distiller.
Pro prohlφ₧enφ, p°φpadn∞ editaci se pou₧φvß Acrobat Reader nebo Acrobat Exchange. Hotovou strßnku v PDF formßtu lze v b∞₧nΘm prohlφ₧eΦi o°φznout, vyznaΦit na nφ text nebo kreslit "zv²raz≥ovaΦem", dopisovat poznßmky na "post-it lφstky" a podle nastaven²ch prßv (formßt PDF umo₧≥uje zamknout na heslo upravovßnφ, prohlφ₧enφ, tisk nebo kpφrovßnφ ze souboru) kopφrovat text p°es schrßnku do dalÜφch aplikacφ.
V poslednφ dob∞ se PDF dφky ·spo°e diskovΘho a pam∞¥ovΘho prostoru dob°e uplat≥uje i v pre-pressu, poslednφ verze RIP∙ dovedou mφsto PostScriptu pou₧φt pro osvit i p°φmo PDF bez dalÜφ konverze (nebo v p°φpad∞ Scitexu po konverzi do internφho formßtu Scitex LW/CT stejn∞ jako u PS). DalÜφ velkou v²hodou pou₧itφ PDF v pre-pressu je mo₧nost nßhledu a kontroly p°ed osvitem i bez pou₧itφ drah²ch specializovan²ch RIP∙. N∞kterΘ firmy vyrßb∞jφcφ osvitovΘ jednotky toti₧ nabφzejφ pro zßkaznφky studiφ, kde se jejich technika pou₧φvß, "odlehΦenΘ" varianty jejich softwarov²ch RIP∙ bez v²stupu na osvitovou jednotku, ale s mo₧nostφ nßhledu - to je v p°φpad∞ t°etφho v²robce 100% spolehlivß metoda, kterou lze zjistit, zda se dokument "vysvφtφ" sprßvn∞.

Barvy, obrazy a jejich formßty v tisku a pre-pressu

Barevnß separace a barevnΘ prostory

Barevnß separace je v pre-press °et∞zci velmi d∙le₧it²m procesem. Zpracovßnφ obrazov²ch dat v∞tÜinou probφhß ve stupnφch Üedi (0-100 %) nebo v barevnΘm prostoru RGB (barvy jsou definovßny pom∞rem slo₧ek ΦervenΘ, zelenΘ a modrΘ, p°iΦem₧ 0 % je Φernß (nejtmavÜφ) a 100 % nejsyt∞jÜφ (nejzß°iv∞jÜφ) hodnota slo₧ky. Tyto hodnoty jsou vÜak spφÜe teoretickΘ, ₧ßdnΘ zobrazovacφ za°φzenφ nemß barevn² prostor odpovφdajφcφ vÜem hodnotßm RGB.
Existuje jeÜt∞ °ada dalÜφch barevn²ch prostor∙, nap°. IHS, (velmi dobr² a p°ehledn² IHS/HSV/HSB (vÜechna oznaΦenφ znamenajφ systΘm slo₧en² z intenzity, barvy ve viditelnΘm spektru - hodnota je podle funkce ·m∞rnß vlnovΘ dΘlce, a sytosti), CieLAB atd.
Pro tisk se vÜak pou₧φvß prostor CMY(K) - cyan, magenta, yellow, black - azurovß, purpurovß, ₧lutß, Φernß. Ten pou₧φvß narozdφl od vÜech uveden²ch systΘm∙, kterΘ jsou zalo₧eny na aditivnφm mφsenφ barev, mφsenφ subtraktivnφ. Aditivnφ mφsenφ je zp∙sob, kter² znßme z fyziky, kdy₧ na zßkladnφ Ükole profesor vyklßdal princip televiznφ obrazovky a ka₧d² pak Üel dom∙, mφchal Φervenou, zelenou a modrou vodovku a mφsto bφlΘ vznikla skoro Φernß bahnitß b°eΦka. To proto, ₧e mφchßnφ vodovek je mφsenφ subtraktivnφ.
A na stejnΘm principu pracuje prßv∞ tisk. Zßkladnφ barvy CMY jsou tak zvoleny ∙mysln∞ - jsou v teoretickΘm barevnΘm prostoru o 60░ zarotovßny proti jeho zßkladnφm barvßm. Jejich kombinace je pro subtraktivnφ mφsenφ nejvhodn∞jÜφ. Nev²hodou je, ₧e souΦasnß technologie neumo₧≥uje tak kvalitnφ tisk a v²robu materißlu (papφru), p°i jejich₧ pou₧itφ by nedochßzelo k chemick²m reakcφm zp∙sobujφcφm nep°esnΘ mφsenφ barev. Proto se v realit∞ 100% slo₧enφ barev CMY podobß spφÜe hodn∞ tmav∞ zelenΘ barv∞ ne₧ skuteΦnΘ ΦernΘ. Tφm pßdem se p°i tisku pou₧φvß jako dopln∞k jeÜt∞ Φernß barva, kterß zv∞tÜuje gamut (barevn² prostor) jeÜt∞ dßle do tmav²ch t≤n∙.
┌kolem barevnΘ separace je p°evΘst barvy z libovolnΘho prostoru do CMYKu co nejefektivn∞ji s p°ihlΘdnutφm k vlastnostem konkrΘtnφch tiskov²ch barev a papφru (pou₧φvß se tzv. kalibrace pomocφ internφch metod separaΦnφho programu, nap°. Adobe Photoshop, nebo pomocφ standardnφch systΘmov²ch ICC profil∙, kterΘ lze s trochou ochoty zm∞°it pro libovolnΘ tiskovΘ za°φzenφ). P°i jednoduchΘ konverzi (nebudeme nynφ brßt v potaz kalibrace) se postupuje v t∞chto krocφch:

• konverze RGB do CMY - p°evedenφ z ΦφselnΘho vyjßd°enφ v aditivnφch barvßch do barev subtraktivnφch, vyu₧φvß se toho, ₧e barvy jsou navzßjem dopl≥kovΘ a staΦφ je tedy odeΦφst;

• GCR - gray color removal - izolace ÜedΘ slo₧ky z barevnΘho schΘmatu CMY, proto₧e Üedß se tiskne stupni ΦernΘ;

• UCR - under color removal - odstran∞nφ p°ebyteΦnΘ barvy, kterß by zp∙sobila rozpφjenφ (p°i p°φliÜnΘ saturaci papφru barvou) nebo trhßnφ barvy p°i n∞kolika vrstvΘm (nap°. barevnΘm) laserovΘm tisku. P°i tΘto konverzi se uplat≥ujφ dva parametry. Maximßlnφ povolenΘ krytφ urΦuje, kolik procent barvy smφ z∙stat ? 200 % je minimum (100% Φernß + 30% ka₧dΘ dalÜφ - tzv. sytß Φernß) aá400 % je maximum (100 % ka₧dΘ barvy CMYK). Druh² parametr se naz²vß UCA (under color addition) a funguje jako opak UCR ? na jeho zßklad∞ se do ΦernΘ naopak dalÜφ barvy p°idßvajφ, co₧ mß za nßsledek teplejÜφ Φernou a hladÜφ p°echod z barvy do ΦernΘ (p°es Üedou).

D∙vod, proΦ se provßdφ UCR je u klasickΘho tisku z°ejm²: p°φliÜnΘ mno₧stvφ barvy by se na papφ°e rozpφjelo. U laserovΘho tisku je problΘm jin². Toner (prßÜkovß, elektrostaticky nanßÜenß tiskovß barva) v barevn²ch laserov²ch tiskßrnßch, mezi n∞₧ pat°φ i dnes u₧ celkem b∞₧nΘ barevnΘ kopφrky, se na papφr fixuje p°i relativn∞ vysokΘ teplot∞ (asi 300 ░C proti 180 ░C v laserovΘ tiskßrn∞). Pokud je v urΦitΘm mφst∞ toneru moc, mφsto fixace (vrstvy blφzko papφru se nestihnou dostateΦn∞ proh°ßt) se toner speΦe a obalφ vßlec masivnφ vrstvou ΦernΘ ztvrdlΘ Üpφny. ╚iÜt∞nφ kopφrky Canon CLC 700 p°ijde na 10.000,- KΦ. ZaΦßteΦnφk∙m proto doporuΦuji nosit na barevn² laserov² tisk obrßzky v RGB nerozseparovanΘ - konverzi a p°φpadnou odpov∞dnost za zniΦenou kopφrku nechat na "profesionßlech".

Trapping a p°etisk

Metoda trapping zajiÜ¥uje p°ekr²vßnφ sousednφch barevn²ch ploch, Φφm₧ se dosahuje lepÜφ kvality obrazu v p°φpad∞ ÜpatnΘho spasovßnφ tiskov²ch plßt∙ p°i tisku. Stejn∞ jako trapping, i p°etisk je vlastnost grafickΘho objektu, kterß zaruΦφ lepÜφ kvalitu tisku p°i ÜpatnΘm pasovßnφ. ZajiÜ¥uje, ₧e se p°i osvitu podkladovΘ barvy nevykrojφ. NejΦast∞jÜφ pou₧itφ p°etisku je u drobnΘho textu, kdy se podkladovß barva nevykrajuje ve tvaru mal²ch pφsmen a ΦernΘ znaky se tisknou p°φmo p°es podklad.

O°ezovΘ cesty

Ka₧d² soubor ulo₧en² z Photoshopu je obdΘlnφkovΘho tvaru - to je dßno kartΘzsk²m sou°adn²m systΘmem, ve kterΘm veÜkerΘ tyto programy pracujφ. Pokud pot°ebujeme vytvo°it nap°φklad kruhov² grafick² objekt, definujeme tzv. o°ezovou cestu (viz kapitolu v²°ez). EPS soubor Photoshopu m∙₧e obsahovat i n∞kolik r∙zn²ch cest, z nich₧ v₧dy jedna nebo ₧ßdnß je o°ezovß. U o°ezovΘ cesty se jako parametr nastavuje jeÜt∞ tzv. plochost (flatness), kterß urΦuje kvalitu, s jakou se k°ivka p°evede na oblouky slo₧enΘ z krßtk²ch p°φmek, kterΘ pak o°ezßvajφ konkrΘtnφ objekt.
Pokud nenastavφme ₧ßdnou o°ezovou cestu, obrßzek se zobrazφ cel² a v∞tÜina DTP program∙ nßm pak umo₧nφ vytvo°it pouze pravo∙hl² v²°ez. V²jimku tvo°φ QuarkXPress 4.0, kter² dovoluje maskovßnφ libovoln²m vlastnφm tvarem nebo textem a dokß₧e vybφrat pro o°ez i z cest, kterΘ rastrov² EPS obrßzek obsahuje, ale nejsou jako o°ezovΘ cesty oznaΦeny.

Formßt EPS

Krom∞ vektorov²ch EPS soubor∙ (EPS je zkratka pro Encapsulated PostScript - zapouzd°en² PostScript - soubor obsahujφcφ libovolnß PS data (vektory, bitmapy, atd.) a vhodn² pro montß₧ v programech pro sazbu (QuarkXPress, PageMaker...) v souΦasnΘ dob∞ existujφ t°i varianty rastrov²ch EPS soubor∙ (viz rejst°φk).
Generic EPS - Prvnφ mo₧nostφ je obraz s 8bitovou barevnou hloubkou. Ten reprezentuje bu∩ obrßzek ve stupnφch Üedi a nebo duplex, triplex nebo quadruplex. Tyto druhy obrazu jsou charakteristickΘ tφm, ₧e 256 stup≥∙ Üedi se tiskne dv∞ma, t°emi nebo Φty°mi r∙zn²mi p°φm²mi barvami. JednotlivΘ p°φmΘ barvy se pak p°i°azujφ pomocφ k°ivek v danΘm pom∞ru urΦitΘ procentußlnφ hodnot∞ ?ΦernΘ barvy? (viz obrßzek). Nev²hodou tΘto varianty je, ₧e lze ulo₧it data pouze jako binary - tedy bez komprese. EPS soubor je pak velk² a nßroΦn² na transport a zpracovßnφ (v souΦasnosti jsou pracovnφ stanice schopnΘ rychleji soubor naΦφst z disku nebo ze sφt∞ zakomprimovan² a provΘst dekompresi, ne₧ ho tahat u₧ rozbalen²)
DalÜφ mo₧nostφ jsou 32bitovß data (ka₧d² pixel je popsßn hodotou CMYK). Tato varianta je patrn∞ nejpou₧φvan∞jÜφ. Velkou v²hodou je, ₧e tato a vÜechny dalÜφ podporujφ krom∞ ji₧ zmφn∞nΘho k≤dovßnφ binary i ztrßtovou kompresi JPEG, kterß v plnΘ kvalit∞ nemß negativnφ vliv na kvalitu tisku (s v²jimkou tisku zlatem nebo st°φbrem na sklo apod.) a pro u₧ivatele znamenß b∞₧n∞ osminßsobnΘ zmenÜenφ EPS souboru. Tento formßt se zaΦal pou₧φvat asi p°ed dv∞mi lety a od tΘ doby se ji₧ znaΦn∞ rozÜφ°il. P°esto je vhodnΘ se ujistit, ₧e RIP, kter² chceme pou₧φt (v litografickΘm studiu, ve kterΘm chcete soubory svφtit apod.), JPEG formßt podporuje. N∞kterß studia, zejmΘna ta se starÜφmi osvitov²mi jednotkami nemajφ dostatek prost°edk∙ pro nßkup nov²ch RIP∙ s podporou tohoto formßtu. V praxi se u nßs nejvφce tento problΘm projevil se znaΦn∞ rozÜφ°en²m RIPem Harlequin, kter² se pou₧φvß nap°. pro osvitovΘ jednotky Linotronic neb DTC, a kter² podporuje JPEG-EPS a₧ od verze 4.1. Nev²hodou tohoto formßtu je, ₧e p°esto₧e jsou jednotlivΘ kanßly separovanΘ, DTP programy je nedokß₧ou odd∞lit a je tedy mo₧nΘ z nich vytvo°it pouze kompozitnφ PS soubor, co₧ vÜak postaΦuje pro v∞tÜinu be₧n²ch zakßzek (soubor nesmφ obsahovat p°φmΘ barvy a RIP musφ um∞t kompozit rozd∞lit na jednotlivΘ plßty).
EPS DCS 1.0 ? Tento formßt vytvß°φ tzv. DCS soubory ? strukturu p∞ti soubor∙, z nich₧ prvnφ je hlaviΦka, kterß m∙₧e obsahovat OPI nßhled a zbylΘ Φty°i soubory jsou jednotlivΘ rozseparovanΘ kanßly CMYK. Z takto p°ipravenΘho obrazu nelze ji₧ zp∞t vytvo°it kompozitnφ postscript, ale zato z n∞j lze maximßln∞ rychle vytvo°it separovan² postscript s maximßlnφ ·sporou mφsta (v PS souboru je pak v ka₧dΘm plßtu jen ten kanßl, kter² tam opravdu pat°φ.
EPS DCS 2.0 ? Nejnov∞jÜφ varianta DCS, kterß dovoluje vytvß°et i vφce ne₧ Φty°plßtovΘ separace, nap°φklad s p°φm²mi barvami. Ob∞ varianty pochopiteln∞ podporujφ kompresi JPEG.

Pφsma a typografie

Typografie ve zkratce

Typografie se zab²vß pφsmem. Je to °emeslo v pravΘm slova smyslu. Zatφmco nauΦit se jednoduchß typografickß pravidla - pravidla sazby - a pracovat s DTP programem dnes m∙₧e prakticky kdekdo, nakreslit skuteΦnΘ pφsmo dokß₧e maximßln∞ 1 % takov²ch lidφ. U nßs je jich pravd∞podobn∞ jeÜt∞ mΘn∞.
V ╚eskΘ republice se dß typografie studovat v ateliΘru pφsma prof. Jana Solpery na VèUP v Praze. Mezi aktivnφ autory pφsem u nßs pat°φ v prvnφ °ad∞ FrantiÜek ètorm a jeho 1.áSt°eÜovickß pφsmolijna - co₧ je takΘ jedinß komerΦn∞ fungujφcφ pφsmolijna u nßs. Dßle se zde tvorbou pφsem zab²vß n∞kolik designΘr∙ - Marek Pistora, AleÜ Najbrt, Klßra Kvφzovß, Peter Bi╛ak, Filip Bla₧ek a jeÜt∞ hrstka dalÜφch student∙ VèUP.
V∞tÜina digitßlnφch font∙ vznikß tak, ₧e se nakreslφ rukou p°edloha, ta se nascanuje a p°evede do k°ivek v programu urΦenΘm pro editaci font∙. Pro MacOS existujφ dva zßsadnφ programy tohoto typu - Macromedia/Altsys Fontographer 4.1.5 a FontStudio 2.0. Fontographer je o n∞co jednoduÜÜφ ne₧ FontStudio, mΘn∞ profesionßlnφ, zato mß vφce standardizovanΘ ovlßdßnφ.
V souΦasnosti je na sv∞t∞ n∞co kolem 20.000 digitßlnφch pφsem. Pat°φ mezi n∞ i Times Φi Helvetica (obdobou je Arial), kterΘ najdete na ka₧dΘm poΦφtaΦi, ale t∞mito pφsmy valnß v∞tÜina profesionßl∙ p°φliÜ Φasto nesßzφ (Za prvΘ jsou okoukanß a za druhΘ dochßzφ k totßlnφ destrukci jejich smyslu a obecnΘho dojmu tφm, ₧e je pou₧φvß ka₧dß sekretß°ka s ne p°φliÜ oduÜevn∞l²m v²razem a vkusem ve stylu äpanenky Barbieô. Tφm dostßvß sv∞tovß typografie znaΦn∞ "na frak".)
O typografii se zde nijak podrobn∞ rozepisovat nechci, jeliko₧ by byl nutn² dlouh² historick² ·vod a do PostScriptu to nepat°φ. Pro p°ehled snad staΦφ uvΘst, ₧e velikost pφsma se m∞°φ v typografick²ch bodech a zßkladnφ d∞lenφ pφsem je patkovß/bezpatkovß. Pφsma se °adφ do rodin ? v naÜem p°φpad∞ se rodina jmenuje Splendid a °ezy se rozliÜujφ Antiqua a Sans. ╚ast∞ji se setkßte s oznaΦenφm °ez∙ Regular, Bold, Italic, Text, Medium... - toto oznaΦenφ souvisφ s tuΦnostφ pφsma Φi zda je pφsmo kurzφva (naklon∞nΘ pφsmo, pou₧φvß se pro zv²raz≥ovßnφ - ne bold, jak se mnoho lidφ chybn∞ domnφvß).

PostScriptovß pφsma - "fonty"

PostScriptov² font je sada znak∙ vzhledov∞ odpovφdajφcφch urΦitΘ rodin∞ a °ezu. V zßhlavφ postscriptovΘho souboru je tabulka znak∙ s jejich pojmenovßnφm a odkazem (pointerem) na mφsto, kde je znak vektorov∞ dßle popsßn. Tato Φßst je ji₧ bohu₧el zak≤dovßna a nikdo krom∞ programu na editaci a programßtor∙ firmy Adobe do nφ nemß p°φstup (viz ·vod a zmφnka o licencφch za p°ekladaΦe PostScriptu).

PostScriptovΘ znaky majφ °adu vlastnostφ, kterΘ klasickß "horkß" sazba (sazba z olov∞n²ch liter) v∙bec neznß. Ka₧d² lepÜφ font mß nap°φklad definovßn tzv. kerning - opticky optimalizovanΘ vzdßlenosti pro ka₧dou dvojici pφsem zvlßÜ¥.

Druhou zßsadnφ vlastnostφ t∞chto pφsem, kterß se pochopiteln∞ dajφ narozdφl od olov∞n²ch kostek libovoln∞ zv∞tÜovat a zmenÜovat, je tzv. hinting. Tato metoda zajiÜ¥uje, aby malΘ velikosti u za°φzenφ s nφzk²m rozliÜenφm (nap°. laserovΘ tiskßrny) zachovßvaly optickou charakteristiku pφsma, nap°. aby se tenkΘ tahy neztenΦovaly doztracena a aby patky vedle sebe vertikßln∞ za°ezßvaly i kdy₧ je ve skuteΦnosti autorov²m (zde mßme na mysli typografa, ne ?u₧ivatele pφsma?) zßm∞rem, aby tomu tak nebylo.

Interprety PostScriptu a v²stupnφ za°φzenφ

Tisk do PostScriptovΘho souboru

V MacOSu je v²roba PS souboru °eÜena pomocφ standardnφho systΘmovΘho ovladaΦe LaserWriter, kter² je spoleΦn² pro vÜechny postscriptovΘ tiskßrny a osvitovΘ jednotky. CharakteristickΘ vlastnosti jednotliv²ch v²stupnφch za°φzenφ (tiskßren, osvitov²ch jednotek atd.) ? rozliÜenφ, metody rastrovßnφ, rozm∞ry strßnek, druhy papφr∙ a podavaΦ∙... ? jsou definovßny v tzv. PPD (PostScript Printer Description, popis postscriptovΘ tiskßrny) a lze je voln∞ editovat v kterΘmkoliv ASCII editoru.
MacOS pou₧φvß intern∞ pro popis veÜker²ch grafick²ch dat formßt QuickDraw (32-bit QuickDraw pro vektorovΘ a bitmapovΘ obrazy, QuickDraw GX je technologie pro prßci se specißlnφmi pφsmy obsahujφcφcφmi dublety, ligatury, slitky atd. a QuickDraw 3D popisuje 3D objekty a zajiÜ¥uje jejich zobrazenφ pomocφ libovolnΘ 3D karty).
Ka₧d² program, kter² po₧aduje od systΘmu v²stup na tiskovΘ za°φzenφ, musφ s ovladaΦem komunikovat prßv∞ v tomto formßtu. OvladaΦ LaserWriter (nebo jeho ekvivalent AdobePS) potom p°elo₧φ data z QuickDraw do PS. Formßt QuickDraw je vÜak slo₧it∞jÜφ ne₧ PostScript. Nap°. pro nakreslenφ Φtverce se v QuickDraw pou₧φvß p°φkaz RECT 100,100 200,200, ale PostScript pot°ebuje pro realizaci takovΘho p°φkazu sekvenci operßtor∙ moveto, 3x lineto a closepath. Proto obsahuje ka₧d² PS soubor (kter² se bu∩ ulo₧φ na disk nebo odeÜle na tiskovΘ za°φzenφ) standardnφ knihovnu, kterß definuje procedury provßd∞jφcφ veÜkerΘ funkce QuickDraw pomocφ PostScriptu. Ve starÜφch verzφch systΘmu byla mo₧nost, ₧e soubor tuto knihovnu obsahovat nebude. Tu bylo potom pot°eba pomocφ specißlnφch aplikacφ do souboru doplnit, pokud nebyla p°φtomna p°φmo v interpretu, kter² bude PS soubor zpracovßvat (nap°. RIPy firmy Scitex tuto knihovnu standardn∞ obsahujφ).
Dφky tomu je mo₧nΘ v MacOSu tisknout na PS za°φzenφ z kterΘkoliv aplikace. Profesionßlnφ grafickΘ programy pochopiteln∞ krom∞ QuickDraw p°φkaz∙ jeÜt∞ ovladaΦi p°edßvajφ ji₧ hotovß postscriptovß data (nap°φklad obrßzky EPS, pφsma atd.) nebo data z formßt∙, kterΘ jsou pro PostScript nativnφ (PS soubor je m∙₧e obsahovat a interpret je dokß₧e zpracovat) ? nap°φklad obrßzky TIFF nebo Scitex LW nebo CT.

PostScriptov² °et∞zec

Zpracovßnφ dat ve v²robnφm systΘmu zalo₧enΘm na jazyce PostScript lze rozd∞lit do p∞ti zßkladnφch krok∙.
1. Aplikace vytvß°ejφ postscriptovΘ soubory, kterΘ, jsou-li finßlnφ, jsou p°edßny dßle a nebo je provedena montß₧ Φi separace (odd∞lenφ barevn²ch slo₧ek pro urΦitou tiskovou metodu) v dalÜφm specializvoanΘm programu;
2. postscriptov²m ovladaΦem (v MacOSu driver tiskßrny LaserWriter) je vytvo°en postscriptov² soubor (jsou do n∞j ulo₧ena pφsma, dalÜφ obsa₧enΘ EPS soubory, p°φpadn∞ odkazy na data na OPI serveru);
3. postscriptov² soubor je p°edßn p°ekladaΦi, kter² je bu∩ obsa₧en ve v²stupnφm za°φzenφ (tiskßrna), nebo jej tvo°φ samostatn² systΘm (nap°φklad poΦφtaΦ se systΘmem RIP p°ipojen² pomocφ vysokorychlostnφho SCSI k osvitovΘ jednotce);
4. p°ekladaΦ (interpret) p°evezme postscriptov² soubor, vyzvedne obrazovß data z OPI serveru a postupn∞ vytvo°φ bitov² obraz urΦen² pro konkrΘtnφ v²stupnφ za°φzenφ/mechanizmus;
5. za°φzenφ vytvo°φ obraz na p°φsluÜnΘm mΘdiu (papφr, film, tiskov² plßt)

OsvitovΘ za°φzenφ

Jednφm z nejΦast∞jÜφch zp∙sob∙ v²stupu postscriptu je krom∞ tisku na tiskßrn∞ v²stup na film, kter² se pou₧ije v tiskßrn∞ pro v²robu jednotliv²ch tiskov²ch plßt∙.
Jak je vid∞t v p°edchozφ kapitole, p°ekladaΦ m∙₧e, ale nemusφ b²t obsa₧en v tiskovΘm za°φzenφ. P°φkladem je b∞znΘ osvitovΘ studio. Na tomto mφst∞ budeme uva₧ovat nap°. systΘm firmy Scitex ? softwarov² RIP Scitex Brisque ve spojenφ s osvitovou jednotkou Dolev. Tato kombinace je velmi rozÜφ°enß a lze ji pova₧ovat za standard. V Praze se nap°φklad pou₧φvß v jednom z nejv∞tÜφch osvitov²ch studiφ WOW (v n∞m se takΘ na tomto za°φzenφ ?svφtφ?.

Terminologie se u slova ?osvit? v r∙zn²ch jazycφch znaΦn∞ rozchßzφ. V angliΦtin∞ se pro osvitovΘ studio nejΦast∞ji pou₧φvß v²raz ?service bureau? a pro osvitovou jednotku ?type-setter?, co₧ je zkrßcen∞ photo-type-setter ? Φesky za°φzenφ na fotosazbu, co₧ je nep°esnΘ, nebo¥ za°φzenφ na fotosazbu je ve skuteΦnosti mnohem starÜφ mechanickΘ za°φzenφ bez pou₧itφ elektroniky. V n∞mΦin∞ existuje v²raz ?belichtung?, co₧ je to samΘ co Φesk² osvit. V poslednφ dob∞ se v angliΦtin∞ vyskytuje i v²raz ?flash? (zßblesk), co₧ ji₧ celkem p°ipomφnß onu expozici fotocitlivΘho materißlu.

Na vstupu celΘho komplexu jsou pracovnφ stanice PC a Macintosh, ze kter²ch se po sφti na file-server RIPu posφlajφ postscriptovΘ soubory. Brisque b∞₧φ na pracovnφ stanici s procesorem PowerPC 604 a vlastnφ operaΦnφ systΘm je zalo₧en na unixovΘm jßdru ? v podstat∞ je to varianta IRIXu.
Operßtor (u₧ivatel) potΘ soubory p°edß RIPu spolu s parametry pro osvit (tiskovΘ rastry, natoΦenφ na filmu...). V praxi je postup takov², ₧e se .ps soubor ?hodφ? (v²raz oznaΦujφcφ vyu₧itφ technologie drag&drop) na job (skript ovlßdajφcφ RIP ? soubor *.ppj).
RIP potom provede podle po₧adavku operßtora nßhled pomocφ technologie Display PostScript obsa₧enΘ v IRIXu a zobrazφ jednotlivΘ strßnky (kompozitnφ barevn∞, jednoplßtovΘ a separovanΘ Φernobφle). V tuto chvφli je mo₧nΘ rozpoznat chyby v pφsmech a vektorov²ch obrazech, Üpatn∞ vyseparovanΘ plßty apod.
Pokud je vÜe v po°ßdku, Brisque provede konverzi dat do internφho formßtu Scitex CT a Scitex LW (CT pro barvu a LW pro ΦernobφlΘ (ÜedoÜkßlovΘ) objekty). Navφc se jeÜt∞ p°idß n∞kolik grafick²ch objekt∙ s barevn²mi Ükßlami a informacemi o souboru (orientace v prostoru, znaΦky pro o°ez, oznaΦujφcφ skuteΦn² okraj papφru, datum a Φas osvitu a nßzev souboru).
PotΘ je mo₧nΘ provΘst dalÜφ nßhled, kdy lze zm∞°it konkrΘtnφ barevnΘ hodnoty v kompozitnφch obrazech atd.

P°i v²rob∞ druhΘho Φφsla PC Dealeru doÜlo k chybnΘmu nastavenφ barevn²ch korekcφ v DTP programu QuarkXPress 4, co₧ m∞lo za nßsledek, ₧e do ΦistΘ ΦernΘ barvy bylo p°imφchßno i jistΘ mno₧stvφ barev C, M a Y. To m∞lo za nßsledek, ₧e se Φern² text nachßzel ve vÜech Φty°ech v²ta₧cφch. Tento problΘm nejde lokalizovat na jinΘm mφst∞ ne₧ prßv∞ zde p°i nßhledu nebo p°φmo ?vrtßnφm se? v postscriptu pomocφ ASCII editoru, co₧ v∞ru n∞nφ b∞₧n² zp∙sob kontroly postscriptov²ch dat. Takto vyseparovan² text by nebylo mo₧nΘ vytisknout v dostateΦnΘ kvalit∞, jeliko₧ jednotlivΘ barevnΘ plßty na sebe nenφ mo₧nΘ umφstit tak p°esn∞, aby se pφsmena v jednotliv²ch plßtech p°esn∞ zakr²valy.

Pokud je vÜe v po°ßdku, RIP soubory rozseparuje ? rozlo₧φ na jednotlivΘ barevnΘ plßty, (pokud je to t°eba) a vytvo°φ se bitmapov² (jednobitov²) obraz pro osvitovou jednotku (b∞₧n∞ v rozliÜenφ 2540 dpi pro barevn² tisk). A₧ tento obraz je rastrovan² tiskov²m rastrem s dan²m ·hlem natoΦenφ a hustotou linek na palec. PotΘ jsou ji₧ data p°edßna pomocφ SCSI nebo vysokorychlostnφho optickΘho interface do osvitovΘ jednotky.

Ka₧dΘ zpracovßnφ PS souboru (konverze, nßhledy, rastrovßnφ) zabere zejmΘna na pomalejÜφch RIPech urΦit² Φas, po kter² osvitovß jednotka "zahßlφ". Proto bylo donedßvna vhodnΘ, p°ipojit k jednΘ osvitovΘ jednotce RIPy dva a zatφmco jeden provßdφ v²Üe uvedenΘ operace, druh² posφlß data do "osvitovky" a ve chvφli, kdy je odeÜle a film je naexponovßn, jejich role se vym∞nφ.

Softwarov² RIP Brisque je dφky vysokΘmu v²konu RISCovΘho procesoru PowerPC (nßzev nemß nic spoleΦnΘho s osobnφmi poΦφtaΦi PC) schopen provßd∞t ob∞ tyto operace narßz.
PostScriptovß tiskßrna

DalÜφ mo₧nostφ, jak lze vytvo°en² postscript zpracovat, je vytiÜt∞nφ na postscriptovΘ tiskßrn∞. Jeliko₧ je v²sledn² soubor pro vÜechna postscriptovß za°φzenφ vpodstat∞ stejn², je postscriptovΘmu ovladaΦi ?jedno?, zda z n∞j soubor pokraΦuje na disk nebo po sφti Φi jinΘm rozhranφ (sΘriovΘ, paralelnφ, SCSI) p°φmo do tiskßrny.
Tiskßrna p°ijφmanß data okam₧it∞ interpretuje a "vyrenderovan²" narastrovan² obraz uklßdß do vlastnφ pam∞ti. Ve chvφli, kdy tiskßrn∞ p°ijde operßtor showpage, se celß pam∞t vytiskne.

SnφmkovΘ vs. pßsovΘ interprety

Existujφ dva druhy interpret∙ (RIP∙) postscriptu. SnφmkovΘ RIPy zpracovßvajφ celou strßnku najednou. Nev²hodou je, ₧e tato metoda vy₧aduje velkou vyrovnßvacφ pam∞¥ pro data urΦenß v²stupnφmu mechanizmu a RIP mß tudφ₧ velkΘ nßroky na operaΦnφ pam∞¥. Nap°φklad strßnka A4 v 600 dpi (pro zjednoduÜenφ p°evedeme na 236 dpcm - bod∙ na centimetr) spot°ebuje 21 cm x 29,7 cm x 236 dpcm / 8 bit∙ = 4,342 MB. V rozliÜenφ 2540 dpi je to ji₧ 18,36 MB. Proto jsou laserovΘ tiskßrny vybaveny v uvedenΘm p°φpad∞ 6 MB pam∞ti, co₧ je dostatek pro celou strßnku a zpracovßnφ i v p°φpad∞, ₧e by nepomohla standardn∞ implementovanß kompresnφ technologie MET (memory enhancement technology), kterß je jako v∞tÜina t∞chto neztrßtov²ch kompresφ zalo₧ena na metod∞ LZW (Lempel-Ziff-Weich).
Naproti tomu pßsovΘ RIPy tvo°φ strßnku postupn∞ - z PS souboru rastrujφ jen urΦit² horizontßlnφ pßs a p°ed zaΦßtkem celΘ operace z PS souboru vyΦlenφ jen ty objekty, kterΘ jsou v danΘm mφst∞ viditelnΘ. Tato metoda se pou₧φvß u osvitov²ch jednotek. U tiskßren ji pou₧φt nelze, proto₧e konstrukΦnφ °eÜenφ laserovΘ tiskßrny, kterß by dokßzala papφr v pr∙b∞hu tisku s p°esnostφ na 1/600 palce zastavit a po dorenderovßnφ dalÜφho pßsu zase rozjet, by vyÜlo n∞kolikanßsobn∞ drß₧ ne₧ pam∞¥ - kus k°emφku - pot°ebnß pro ulo₧enφ celΘ strany p°ed tiskem.

DalÜφ tiskovß za°φzenφ

Existuje jeÜt∞ °ada dalÜφch postscriptov²ch za°φzenφ, se kter²mi se m∙₧eme v praxi setkat.

• BarevnΘ inkoustovΘ postscriptovΘ tiskßrny - zpravidla obsahujφ pßsov² RIP, technologie v²roby dovoluje p°i danΘ kvalit∞ tisku pou₧φt mechanicky relativn∞ p°esnΘho posunu papφru umo₧≥ujφcφho tisk pozastavit Poslednφ verze Birmy PowerRIPu 5.2 podporuje i separaci pro specißlnφ Üestibarevn² tisk na nov²ch tiskßrnßch Epson Stylus Photo apod.
• BarevnΘ kopφrky s postscriptov²mi RIPy, kterΘ dokß₧ou provßd∞t jak barevnΘ separace, tak odd∞lenφ jednotliv²ch plßt∙ pro tisk zßkladnφmi barvami CMYK (cena kolem 1.200.000,- KΦ). Mezi hlavnφ v²robce t∞chto kopφrek pat°φ firmy Canon a Agfa.
• BarevnΘ laserovΘ tiskßrny, ktere se konstrukΦn∞ velice podobajφ barevn²m kopφrkßm. Takovß tiskßrna v sob∞ obsahuje hardwarov² RIP s odd∞lenφm barevn²ch slo₧ek a Φty°i ?ΦernobφlΘ? laserovky s tonery C, M, Y a K. VÜechny tyto tiskßrny vΦetn∞ malonßkladov²ch digitßlnφch ofset∙ se vyznaΦujφ relativn∞ Üpatnou kvalitou tisku z d∙vod∙ pou₧itφ plastick²ch krycφch prßÜkov²ch barev, kterΘ se na papφr nanßÜejφ vßlcem, na kter² se laserem exponuje obraz. Barva je pak do papφru doslova "p°ipeΦena" p°i teplot∞ asi 300 ░C.
  BarevnΘ laserovΘ tiskßrny jsou na trhu v cenßch od 60.000 KΦ, kvalita jejich tisku se ale ani zdaleka nevyrovnß inkoustov²m tiskßrnßm za Φtvrtinovou cenu. MalonßkladovΘ ofsety (v souΦasnosti je v Praze na v²b∞r Xeikon u firmy Repro Slu₧by nebo u tiskßrny Edera a Adast Dominant ve studiu Leonardo, se pohybujφ v cenßch °ßdov∞ milion∙ korun.
• OsvitovΘ jednotky CTP umo₧≥ujφ narozdφl od klasick²ch osvitovek, exponujφcφch laserem transparentnφ film, exponovat obraz p°φmo na specißlnφ tiskovΘ desky s fotocitlivou vrstvou. Na desce se potΘ leptßnφm vytvo°φ hotov² tiskov² plßt. Tato metoda je sice dra₧Üφ, ale rychlejÜφ a oproti klasickΘmu kopφrovßnφ film∙ na plßty optick²mi metodami p°esn∞jÜφ a dovoluje bez obav vytvß°et tiskovΘ plßty s FM rastry, kdy je p°esnost expozice plßtu velmi d∙le₧itß. Cenu osvitovΘ jednotky CTP bych Φekal o n∞co dra₧Üφ ne₧ u b∞₧nΘ osvitovΘ jednotky, tedy asi kolem 3 milion∙ korun.

P°ehled zßkladnφch v²raz∙

• Archovß montß₧ – Rozmφst∞nφ vφce strßnek na jeden arch papφru (nap°. pro oboustrann² tisk atd.). Digitßlnφ archovß montß₧ spoΦφvß v rozmφst∞nφ vφce postscript∙ do jednoho u₧ivatelskΘho prostoru. Provßdφ se bu∩ ji₧ v DTP programu (pomocφ dopl≥k∙ INposition, Imposer, Nⁿtzendruck) a nebo a₧ z hotovßch postscript∙ (Adobe Presswise, PREPS).
• DTP – Zkr. „desktop publishing“. DTP je p°φprava dokument∙ nap°. pro tisk, p°iΦem₧ neprobφhß na sßzecφm stroji v tiskßrn∞, ale na poΦφtaΦi. V²sledek m∙₧e b²t ve form∞ digitßlnφho dokumentu nebo po pr∙chodu pre-pressem pro tisk.
• CMYK – barevn² prostor, popisujφcφ pom∞r zßkladnφch tiskov²ch barev cyan, yellow, magenta, black - azurovß, ₧lutß, purpurovß a Φernß v procentech. Nap°. CMYK 100/100/0/0 je modrß. Tento prostor je p°i tisku mo₧nΘ rozÜφ°it tzv. p°φm²mi nebo dopl≥kov²mi barvami (viz hexachrome).
• Font – Digitßlnφ sada znak∙ jednoho pφsmovΘho °ezu.
• Hexachrome – novß tiskovß metoda vyvinutß firmou Pantone, kterß krom∞ zßkladnφch barev CMYK pou₧φvß jeÜt∞ zelenou a oran₧ovou. Dosahuje se tφm mhohem jasn∞jÜφch barev metodou nahrazenφ problematick²ch odstφn∙ zelenΘ a oran₧ovΘ, kdy tiskneme mßlo sytou ₧lutou v kombinaci s mßlo syt²m cyanem nebo magentou, p°φmo nemφchanou zelenou nebo oran₧ovou barvou.
• ICC – Standard, popisujφcφ zobrazovacφ vlastnosti libovolnΘho za°φzenφ. Vlastnosti se shroma₧∩ujφ v tzv. ICC profilech, podle kter²ch se pak provßdφ separace a progamy jako Adobe Photoshop dokß₧ou s pou₧itφm ICC profilu monitoru a v²stupnφho za°φzenφ simulovat relativn∞ p°esn∞ v²sledn² vzhled tiskoviny.
• Pφsmo – Sada znak∙, kterΘ majφ shodnΘ rysy. Zkoumßnφm pφsma se zab²vß typografie. Elektronickou obdobou pφsma je tzv. font.
• PostScript – Jazyk pro popis strßnky.
• postscript – Data se strukturou definovanou jazykem PostScript.
• Pre-press – P°edtiskovß p°φprava. Proces zpracovßnφ grafick²ch materißl∙, kter² p°edpoklßdß v²stup tiskem.
• P°φmΘ barvy – p°φmΘ (nebo dopl≥kovΘ barvy) jsou takovΘ, kterΘ nejdou dost p°esn∞ realizovat pomocφ mφchßnφ barev CMYK. Pou₧φvajφ se p°i tisku materißl∙, ve kter²ch se pou₧φvajφ p°esn∞ definovanΘ barvy podle firemnφho grafickΘho manußlu (nap°. firma Sun Microsystems mß vlastnφ modrofialovou barvu Sun Blue) nebo pokud chceme tisknout fosforeskujφcφ, metalickΘ Φi reliΘfnφ barvy.
• RIP – raster image processor, za°φzenφ nebo software, kter² p°evßdφ postscriptovß data na obraz v rozliÜenφ abitovΘ hloubce vhodnΘ p°φmo pro v²stupnφ za°φzenφ, ke kterΘmu je p°ipojen.
• rastrov² obraz – obraz vznikl² vzorkovßnφm reßlnΘho obrazu s urΦitou p°esnostφ – poΦtem vzork∙ na m∞rnou jednotku (= rozliÜenφ obrazu) v pravo·hlΘm systΘmu
• vektorov² obraz – obraz definovan² matematick²mi funkcemi a transformacemi – typick²m vektorov²m obrazem je strßnka v postscriptu, kdy₧ si odmyslφme rastrovΘ obrßzky
• Separace – konverze z libovolnΘho barevnΘho prostoru do CMYK. Pojmem separace se n∞kdy oznaΦuje i rozd∞lenφ ji₧ rozseparovanΘho kompozitnφho PS souboru na jednotlivΘ tiskovΘ plßty.
• Kompozitnφ PS – tento postscript obsahuje jeden "barevn² plßt" s p°edseparovan²mi rastrov²mi obrßzky (CMYK) a grafick²mi objekty s barvami definovan²mi v CMYKu.
• Separovan² PS – dva a vφce "ÜedoÜkßlov²ch" plßt∙, kterΘ urΦujφ intenzitu jednotliv²ch tiskov²ch barev hodnotou od 0 do 100 % ΦernΘ. B∞₧dnß je pochopiteln∞ kombinace Φty° plßt∙ pro barvy CMYK.
• EPS – encapsulated PostScript, zapouzd°en² PostScript - soubor, kter² obsahuje PS data (nap°φklad vektorov² nebo rastrov² obrßzek) a hlaviΦku s nßhledem (nebo bez), ve kterΘ je rozm∞r a dalÜφ parametry souboru. Takov² soubor je pak mo₧nΘ umφstit na strßnku v DTP programu ani₧ by bylo nutnΘ p°φmo p°istupovat do dat (v∞tÜina DTP aplikacφ to ani neumφ). Takovß aplikace pak zobrazuje rastrov² nßhled (na PC ve formßtu TIFF, v MacOSu TIFF, PICT nebo 16bit∙ JPEG) b∞₧n∞ v kvalit∞ 72 dpi. EPS soubor zpravidla neobsahuje operßtor "showpage".
• Scitex – znßmß izraelskß firma, kterß se zab²vß v²robou RIP∙ a osvitov²ch jednotek, spolu s Agfou a Linotronicem patrn∞ nejrozÜφ°en∞jÜφ na sv∞t∞.