N╠M╚INA

Server Typo p°inßÜφ pravidla sazby evropskΘ sazby.

Omlouvßm se, ale tento text jeÜt∞ neproÜel korekturou.

Pφsmena

V tiskovΘm lomenΘm i oblΘm latinkovΘm pφsmu je t°eba rozliÜovat a sprßvn∞ u ₧φvat I/i a J/j v abecednφch rejst°φcφch. TotΘ₧ platφ v ΦeskΘ sazb∞ pro pφsmeno ächô, kterΘ tu nenφ pova₧ovßno za ligaturu. V sazb∞ n∞mΦiny nenφ dovoleno (!) nahrazovat p°ehlasovanΘ samohlßsky ─/Σ, ╓/÷, ▄/ⁿ logotypy AE/Ae/ae, OE/Oe/oe, UE/Ue/ue ù s v²jimkou k°estnφch jmen a jmen osobnφch.

TakΘ jinß pφsmena tohoto druhu jsou v tiskovΘm latinkovΘm pφsmu k dispozici, ale v sazb∞ n∞mΦiny je nevφdßme. Je to nap°φklad spojenφ dlouhΘho s a z nebo samotnΘho dlouhΘho s. Namφsto prvnφho se nejΦast∞ji objevuje transkripce na ss (velmi vzßcn∞ sprßvn∞ u ₧itß), namφsto druhΘho koncovΘ s, kterΘ je ve fraktu°e Φi jinΘm lomenΘm pφsmu nep°φpustnΘ. U nßs se ovÜem ji₧ jen velmi vzßcn∞ objevφ sazba z lomenΘho pφsma, kterΘ je sprßvn²mi znaky v₧dycky vybaveno. K p°ehlasovanΘmu Σ, ÷, ⁿ je t°eba jeÜt∞ p°ipomenout, ₧e je nelze pou₧φt namφsto ae, oe ve francouzÜtin∞ a latin∞ nap°. ve slovech Caelius, coeur apod.

Obtφ₧nΘ pro naÜeho sazeΦe je u ₧φvßnφ ligatur ff, fi, fl a hlavn∞ d∞lenφ slov, kterß je obsahujφ, nap°φklad begrifflich (sßzφ se begriff/lich nikoliv begrifflich) nebo Briefinhalt, kde se setkßvajφ dva kmeny: Brief+inhalt. P°i sßzenφ lomen²m pφsmem se takov² p°estupek netoleruje! Pravidlo o d∞lenφ nep°ipouÜtφ d∞lenφ ligatur a prostrkßvßnφ se jich nesmφ dotknout. P°i u ₧itφ ligatury se prostrkßvß H o ch z e i t, S o u  ff l e u  r, a podobn∞ to platφ i pro d∞lenφ nap°φklad u  slov se t°emi za sebou nßsledujφcφmi souhlßskami ù SchnellΣufer, ale Schnell-lΣufer! Ligatura ck nap°. BΣck/chen se ned∞lφ, stejn∞ jako ch nap°. ve slov∞ Bac/cha/nal - a v tom je nejlepÜφm vodφtkem publikace äDer Gro▀e Dudenô (1977). Pozor na sßzenφ slovansk²ch jmen v n∞meckΘ sazb∞: nejde tu o ligaturu (Mic/kie-wicz) (Lukav/sk²). Potφ₧e d∞lß i u₧φ-vßnφ f a s: Gulbransfen, Ericsfon v n∞meckΘ sazb∞ latinkou i pφsmem lomen²m.

Sßzenφ Φφsel a Φφslic

Nßzvy s ·daji o poΦtu dφl∙ apod. se sßzejφ Φφslicemi, ne slovy, jako nap°.: eine Welle mit 8 Nuten, n²br₧ 1 Welle mit 8 Nuten a tak i 1 Platte mit 6 Schrauben atd. OznaΦenφ m∞r, vah apod. se sßzejφ mezinßrodn∞ sjednan²mi a p°ijat²mi znaΦkami (SI) takΘ v n∞mΦin∞: 100 m, 7 cm, 16 kg, eine Temperatur-differenz von 3 K (= 3 ░C).

╚φsla a skupiny Φφslic vyÜÜφ hodnaty se sßzejφ i v n∞mΦin∞ s mezerami namφsto teΦek a Φßrek: 2 214, 7 634 752; odd∞lujφ se v²pl≥ky o 1-2 bodech. ╚ßrkou se odd∞lujφ desetinnΘ zlomky: 713,56, zatφmco ΦasovΘ ·daje se sßzejφ s teΦkou odd∞lujφcφ hodiny od minut: 14.30 anebo s menÜφmi, zlomkov²mi Φφslicemi pro minuty, p°φpadn∞ mΘn∞ v²razn²mi Φφslicemi v jφzdnφch °ßdech. Telefonnφ Φφsla vφcemφstnß se Φlenφ do skupin po dvou a₧ po t°ech: 24 63 51, 75 24 16?6 anebo 75 24 16/6. PoÜtovnφ sm∞rovacφ Φφsla se rovn∞₧ Φlenφ: 544 O1. ╚φsla norem se Φlenφ, nap°. TGL 0-8 512 nebo TGL 6710/O1. ╚φsla bankovnφch ·Φt∙ se tΘ₧ Φlenφ: 6712-40-41587. VφcemφstnΘ logaritmy se rovn∞₧ Φlenφ a charakteristika se odd∞luje Φßrkou: 9,83 037, sedmimφstn²: 8,426 1498 atd. v₧dy ve skupinßch po 3?4 Φφslicφch. U vyÜÜφch Φφsel dom∙ takto: Lipskß 1286, u  dvojdom∙ s divisem: Prager Strasse 16-18; poschodφ se sßzφ Φφslicemi °φmsk²mi za Üikmou zlomkovou Φarou: 783/IV. U arabsk²ch Φφslic se u vßdφ alespo≥ zkratka 4. posch. ù v n∞mΦin∞ vÜak jen podle u vedenΘho vzoru. Data se sßzejφ se slovnφ zkratkou m∞sφce: 6. Nov. 1980, u  arabsk²ch Φφslic musφ b²t v₧dycky teΦka: 6. 11. 1980. V dopisech se zkracuje i letopoΦet, nap°. 6. 11. 80, ne v tisku!

V n∞meckΘ sazb∞ jsou p°φpustnΘ kombinace Φφseln²ch a slovnφch oznaΦenφ: 3tonner, 4fach, 100%ig, 1/4z÷llig bez mezery nebo divisu. Odd∞luje-li se pojmenovßnφ jednotky od Φφslice na konci °ßdky, musφ b²t v nßsledujφcφ °ßdce pojmenovßnφ u vedeno slovn∞.

Sßzenφ Φφsel a Φφslic ve v∞deck²ch publikacφch vy₧aduje osvojenφ zvlßÜtnφch znalostφ. PlatnΘ n∞meckΘ normy jsou u vedeny na konci Φlßnku. Pro ΦeskΘ i cizojazyΦnΘ sazby zhotovovanΘ v ╚R doporuΦujeme Pravidla matematickΘ sazby Karla Wicka.

Sßzenφ a psanφ znamΘnek a znaΦek

Uvozovky se sßzejφ v n∞mΦin∞ podobn∞ jako u  nßs: à nebo vzßcn∞ji à. ZnaΦka " se tu neu₧φvß!

Odsuvnφk (apostrof) je v n∞mΦin∞ b∞₧n∞jÜφ. Objevuje se v p°φmΘ °eΦi nap°. ä...so 'n Mannô nebo ä'raus mit ihm!ô ù Nachßzφ-li se mezi dv∞ma slovy, pφÜe se i sßzφ bez mezer ù ich glaub's namφsto ich glaube es v mluven²ch vyjßd°enφch.

Pomlka Φi pauza se zkrßtila o jednu t°etinu, aby byla odliÜitelnß od znaΦky minus, u ₧φvanΘ takΘ za "bis" (a₧, do). S mezerou a bez mezery se u ₧φvß podobn∞jako + (plus) takto: 4?5= =9. Ve funkci operaΦnφho znamΘnka se odd∞luje, p°i p°edznamenßnφ kladnΘ nebo zßpornΘ hodnoty se neodd∞luje od ΦφselnΘho ·daje.

Pauza v oznaΦenφ ?gegen? (proti) VorwΣrts?FC Dynamo, nenφ v ΦeÜtin∞ b∞₧nß a na zaΦßtku ani na konci °ßdky ji pou₧φt nelze, musφ se vysadit slovy! V n∞mΦin∞ je naproti tomu nep°φpustnΘ psanφ 4?5tausend Menschen! V technick²ch a v∞deck²ch publikacφch se zavedlo pou₧φvßnφ t°φ teΦek na st°ednφm ·Φa°φ, nap°.: 15à18 mm nebo -3à5 V apod.

V n∞meckΘ sazb∞ se objevuje divis u  nßzv∙, jako Martin-Luther-Universitßt Halle, v nßzvech odbor∙: Industriegewerk-schaft Textil-Bekleidung-Leder a ve slo₧en²ch nßzvech: äDie Schulze-Boysen-Harnack-Organisation im...ô.

èikmß zlomkovß Φßra Φasto nahrazuje vztah k m∞rnΘ jednotce, nap°.: 80 km/h, 3600 ot/min ù co₧ jsou jednoznaΦnΘ ·daje. V n∞mΦin∞ i jinde: 18./19. Jahrhundert (na p°elomu 18. a 19. stoletφ), ve smyslu äbu∩ aneboô: Ich/Wir ve formulß°φch, v dopisech u  znaΦek, nap°. Mg/Lt (diktoval/psal), v oznaΦenφ akt (odd∞lenφ/v∞c/Φφslo): B/IV/255, v bibliografick²ch zßznamech: IGT-nieuws 7/1978, ve slovnφkov²ch tvarech: indem/nachdem/seitdem/trotzdemà (uvedenφ vedlejÜφ v∞ty). V sazb∞ nahrazuje divis, Φßrku i dvojteΦku (u nßs d∞lenφ slova) ù a vÜude se tato zlomkovß Φßra sßzφ i pφÜe bez odd∞lenφ mezerou nebo v sazb∞ v²pl≥kem. U₧φvat se vÜak nemß pro nßzvy m∞st, jako Halle/Saale nebo dokonce jen Halle/S. Nep°φpustnΘ je takovΘ oznaΦenφ i v ΦeÜtin∞ (┌stφ/L) nebo pro oznaΦenφ okresu, jako Linden-thal/Leipzig ù doslovn∞ Lindenthal im Kreis Leipzig. Nep°φpustnΘ je i takovΘ oznaΦenφ data ? 3/5 1945 = 3. 5. 1945.

Vedle dvojteΦky, kterß u vßdφ n∞jak² v²Φet, se u ₧φvß takΘ dvojteΦky pro oznaΦenφ d∞lenφ nebo versus (128 : 8 nebo Slovan : VSÄ), kterΘ je i u nßs zavedenΘ a b∞₧nΘ.

Podobn∞ je b∞₧nΘ i vyjßd°enφ v²sledku u tkßnφ 9:6 (bez mezer), nebo dosa₧enΘho Φasu zßvodu: 8:19,4 min (znaΦφcφ 8 minut a 19,4 nebo 19 4/l0 sekundy).

Pokud se u ₧φvajφ matematickΘ znaΦky ve v²znamu operaΦnφch poΦetnφch znaΦek, odd∞lujeme je 1?2 body. ZnaΦφ-li minus hodnotu odΦφtanou (zßpornou) a plus znaΦφ hodnotu kladnou, nevklßdß se mezi Φφseln² ·daj a znaΦku ₧ßdnß mezera. Pokud stojφ znaΦka krßt (╫) na zaΦßtku nebo konci °ßdky p°i formßtov²ch ·dajφch, je t°eba ji nahradit slovem (n∞m. mal) ; tedy nap°. 12 ╫ 24 na konci °ßdky 12 mal (namφsto 12 ╫) 24 metry; v ΦeÜtin∞ nejlΘpe slovn∞ dvanßctkrßt / dvacetΦty°i metry. Jinak je 12 ╫ p°φpustnΘ jak v n∞mΦin∞, tak i v ΦeÜtin∞!

ZnaΦka paragrafu je mφsto slovnφho oznaΦenφ vhodn∞jÜφ, a to i pro mno₧nΘ Φφslo (º a ºº), nap°φklad ºº 114-119. MΘn∞ Φasto se objevuje º ve smyslu poznßmkovΘ znaΦky (viz o tom dßle). Nelze ovÜem u vßd∞t: paragrafy ºº 114-119, to je zbyteΦnΘ opakovßnφ, nebo mφsto slov bez Φφsel: º, ºº!

ZnaΦky procenta a promile se od ΦφselnΘ hodnoty odd∞lujφ mezerami, kterΘ jsou v sazb∞ pokud mo₧no ·zkΘ (1û2 body). Sßzenφ kombinovanΘho tvaru ΦφselnΘho a slovnφho ù 100%ige Planfiillung ù u ₧φvßme v ΦeÜtin∞ bez sklo≥ovanΘ koncovky (100% pln∞nφ plßnu).

ZnaΦky hodnot ·hl∙ ù stupn∞, minuty, vte°iny se sßzejφ t∞sn∞ k Φφseln²m ·daj∙m: 13░29'36", a to stejn∞ jako p°i oznaΦovßnφ zem∞pisn²ch poloh, ovÜem s u vedenφm p°φsluÜnΘ dΘlky a Üφ°ky. ZnaΦka vte°iny (") se shoduje tvarem se znaΦnou jednotky anglickΘ dΘlkovΘ mφry, palce (").

ZnaΦka äetô (&) u  nßs z nßzv∙ firem zmizela, ale v zahraniΦφ se stßle objevuje. P°i jejφm u ₧φvßnφ pamatujte, ₧e nesmφ stßt osamocena na konci °ßdky, a proto ji p°evedte na °ßdku nßsledujφcφ.

Poznßmky se vyskytujφ tak°ka ve vÜech kni₧nφch publikacφch. RozliÜujφ se poznßmky v textu (spφÜe v °ßdce textu), poznßmky boΦnφ (postrannφ) a poznßmky okrajovΘ (marginßlie), vedle nejb∞₧n∞jÜφch poznßmek patov²ch. Sßzejφ se pφsmem nejmΘn∞ o stupe≥ menÜφm a pφÜφ se na zvlßÜtnφ list papφru tehdy, kdy nejsou za°azovßny p°φmo do textu, kde se od n∞j odd∞lujφ zßvorkami nebo i krßtk²mi pauzami. Pro technickΘ obtφ₧e, kterΘ vznikajφ se zalamovßnφm poznßmek do textu, se sßzejφ tyto poznßmky ze stejnΘho pφsmovΘho stupn∞ a pak nejsou p°ehlednΘ. PatovΘ poznßmky se u mφstujφ pod sev°en² obrazec textu a odd∞lujφ se od n∞j nejΦast∞ji kratÜφ linkou a v poslednφ dob∞ Φast∞ji jen vynechanou °ßdkou nebo prolo₧kou o bodovΘm stupni °ßdky sßzenΘho textu. V n∞mΦin∞ se zaΦφnajφ verzßlkou tehdy, kdy₧ jde o dokonΦenΘ, u zav°enΘ v∞ty; minuskulφ se u ₧φvß p°i jednoslovnφm vysv∞tlenφ. Umφstujφ se k levΘmu okraji. Pro snadnΘ vyhledßnφ jsou oznaΦeny Φφsly, p°i v∞tÜφm poΦtu po°adov²mi, nebo znaΦkami (hv∞zdiΦkou, k°φ₧kem, dvojk°φ₧kem, v²jimeΦn∞ i paragrafem), kter² se v textu u mφsfuje za konec v∞ty (hlavnφ nebo vedlejÜφ) nebo t∞sn∞ za slovo. U paty strßnky je t°eba volit pro p°φsluÜnou poznßmku shodnΘ oznaΦenφ, stejn∞ jako p°i jejich souhrnnΘm u vedenφ za koncem textovΘ Φi hlavnφ Φßsti obsahu kni₧nφ publikace. V Φasopisech je proto t°eba volit jen poznßmky patovΘ, kterΘ jsou pro Φtenß°e snadno vyhledatelnΘ na tΘ₧e strßnce.

ReferenΦnφ Φφslice se u mφstujφ v textu t∞sn∞ za slovem nebo v∞tou, kterΘ se t²kajφ (v n∞mΦin∞ za slovem, ale p°ed Φßrkou nebo st°ednφkem, na konci v∞ty vÜak za teΦkou). Pokud jde o citßty, stavφ se Φφslice v₧dycky a₧ za ukonΦen² citßt, to je za uvozovku nebo zßvorku, kterou je od textu odd∞len.

PRAVOPISN╔ A TYPOGRAFICK╔ ZVL┴èTNOSTI ┌PRAVY ZKRATEK

Na rozdφl od zaΦßtku v∞ty, psanΘho i sßzenΘho v₧dy verzßlkou, zaΦφnajφ v ΦeÜtin∞ zkratky u vnit° v∞ty v₧dy mal²m pφsmenem, nap°. soudr. dr. h. c., pplk., prom. ped. atd. V n∞mΦin∞, kde ka₧dΘ podstatnΘ jmΘno, a tφm i ka₧d² titul zaΦφnß verzßlkou, platφ takovΘ pravidlo jen pro b∞₧nΘ zkratky s tφm, ₧e se latinskΘ zkratky zam∞nφ za n∞meckΘ: namφsto etc. se sßzφ u sw. a pod. Pokud se vztahuje d. h. (das hei▀t) nebo z. B. (zum Beispiel) na vφce nßsledujφcφch slov, mß se v n∞mΦin∞ u vΘst pln∞. Op∞t to neplatφ v p°φpad∞, ₧e se zkratka nachßzφ u  poznßmek.

Pokud se titul v ΦeÜtin∞ sklo≥uje, nap°. v oslovenφ, nemß se psßt ani sßzet oh²bacφ koncovka a na konci zkratky z∙stane teΦka, nap°φklad: panu dr. Novßkovi, soudr. pplk. BartoÜovi. Tam, kde se u  zkratky oh²bacφ koncovka zachovala, nap°. v adresßch: firm∞ = f∞ nebo firmy = fy, co₧ je v n∞mΦin∞ nep°φpustnΘ, se ovÜem vypouÜtφ za zkratkou teΦka.

V n∞mΦin∞ je poΦet zaveden²ch a b∞₧n∞ u ₧φvan²ch zkratek pom∞rn∞ v∞tÜφ ne₧ v ΦeÜtin∞ a stßle dalÜφ p°ib²vajφ. MnohΘ z nich se sßzejφ verzßlkami bez teΦek ù GmbH nebo G. m. b. H. (Gesellschaft mit beschrΣnkter Haftung) ù naÜe spol. s r. o. nebo s. r. o. N∞meckΘ zkratky jsou u vedeny ve v∞tÜφm poΦtu v publikaci Der Grosse Duden, str. 582û592.

Interpunkce v popiskßch pod obrßzky a u vzorc∙ se u ₧φvß a upravuje shodn∞. Tvo°φ-li popisek jednu v∞tu, vynechßvß se teΦka na konci, kterß je nezbytnß tam, kde je n∞kolik v∞t. Za vzorci a rovnicemi jednoduchΘho tvaru je mo₧nΘ interpunkΦnφ znamΘnka pou₧φvat shodn∞ jako v textu p°i Φlen∞nφ a uzavφrßnφ v∞t. Jsou-li vÜak vzorce znaΦn∞ komplikovanΘ, m∙₧e pou₧φvßnφ interpunkce vyvolßvat znaΦnΘ obtφ₧e i nesrozumitelnost ù a proto se vynechßvß.

V n∞meckΘ sazbΦ se Φasto vyskytujφ slova slo₧enß a n∞kdy i doprovßzenß vysv∞tlujφcφmi dopl≥ky, nap°φklad : Magen- (und Darm-) Beschwerden nebo die Horizontal- (wagerechten) Kolonnen; odd∞lujφ se mezerami. Pro ·sporu mφsta je vÜak dovoleno i t∞snΘ spojenφ, nap°φklad: Fiill(feder)halter ù Fiillfeder-halter = Filllhalter. AvÜak spojovßnφ slov typu (Metall)mi-schung se z pravopisn²ch d∙vod∙ nedoporuΦuje.

ZVL┴èTNOSTI VYZNA╚OV┴N═ V N╠MECK╔ SAZB╠

U vlastnφch jmen se spolu vyzna-Φuje i koncovka, nap°. Die Be-miihungen Dudens à Die Be-miihungen DUDENS à Die Bemiihungen Dudens apod.

TotΘ₧ platφ i pro p°edlo₧ky (von, van, de) a predikßty, stejn∞ jako pro akademickΘ a jinΘ ti-tuly, kterΘ se vÜak nemusφ sßzet z vyznaΦovacφho pφsma. Pro tituly ovÜem nejsou verzßlky nijak vhodnΘ - PROF. Dr. PHIL. HABIL. DR. PAED. H. C. -kde je vzhledn∞jÜφ ù Prof. Dr. Phil. habil. Dr. paed. h. c. P°ivlast≥ovacφ koncovka se sßzφ v₧dy ze zßkladnφho pφsma a neprostrkßvß se spolu s jmΘnem, S c h i l l e r s chen, aΦkoliv p°i pr∙b∞₧nΘm prostrkßvßnφ se pro-strkßvß takΘ: Die Schiller-schen Balladen... Ve spojenφ vlastnφho jmΘna s obecn²m se u ₧φvß spojovacφ znamΘnko (divis) : GOETHE-Feier, Aris-t o te 1 es-Llbersetzung.

Tam, kde se objevujφ ve zkratkßch nßzv∙ minuskule vedle verzßlek, doporuΦuje se v n∞mΦin∞ sßzet celou zkratku z verzßlek, tedy namφsto UdSSR lΘpe UDSSR, namφsto eGmbH ù EGMBH (eingetragene Gesellschaft mit beschrΣnkter Haftung) .

DoporuΦuje se takΘ sßzet vlastnφ jmΘraa kapitßlkami se zaΦßteΦnφ verzßlkou ve vÜech v∞deck²ch dφlech.

P°i vyznaΦovßnφ se nedopo-ruΦuje u  jednotliv²ch, samostatn∞ stojφcφch slov a Φφslic sßzet vyznaΦovacφmi typy interpunkce. AvÜak p°i v²Φtu jmen, jednotek apod. se interpunkce sßzejφ rovn∞₧ z vyznaΦovacφho pφsma: Ohm, Volt, Hertz atd. Podobn∞ se sßzφ i tehdy, jsou-li nßzvy v zßvorkßch.

Prostrkßvßnφ podle TGL 10-081 zahrnuje takΘ Φßrku, st°ednφk, dvojteΦku, divis, odsuvnφk, otaznφk, vyk°iΦnφk i uvozovky ù net²kß se vÜak zßvorek a teΦky. Mezerou 1 bod se odd∞lujφ od slov: vyk°iΦnφk, otaznφk, st°ednφk a dvojteΦka ù a to i tehdy, kdy₧ nestojφ u  prostrkanΘho slova!

Pro opakovßnφ nßzv∙ i jin²ch slov v pod°ad∞nΘ sazb∞ se u ₧φvß vedle dvojitΘ u vozovky (") takΘ pauza (ù) nebo tilda (~). Jed-nopφsmenovΘ zkratky se tak sßzejφ jen tehdy, kdy₧ se objevujφ vedle vφcepφsmenov²ch. Pokud se sßzφ opakovacφ znaΦka u slov slo₧en²ch, stavφ se za neopakovanou Φßst divis A-Laut a dßle B-", F-" . N∞kolikaslovnφ opakovanΘ Φßsti tabulek vy₧adujφ pou₧itφ opakovacφho znamΘnka pro ka₧dΘ slovo.

VyznaΦenφ vynechßvek ve v∞t∞ teΦkami vy₧aduje pou₧itφ nejmΘn∞ t°φ teΦek vzßjemn∞ odd∞len²ch 1 nebo 2 body a takΘ odd∞lenφ od b∞₧nΘho textu mezislovnφ mezerou. Stojφ-li takovΘ t°i teΦky na konci v∞ty, odpadß teΦka za v∞tou, nikoliv vÜak jinß interpunkce. äTy vÜak musφÜ zameÜkanΘ hodiny nahradit, jinakàô nebo äale n∞co takovΘho!ô.

Zkratky m∞rn²ch jednote a symboly ve vzorcφch se sßzejφ z kurzφvy a₧ na nepatrnΘ v²jimky, kterΘ jsou v pravidlech pro ·pravu sazby v∞deck²ch a technick²ch publikacφ u vedeny. Jim je t°eba v∞novat zvlßÜtnφ pozornost stejn∞jako v ΦeÜtin∞!

ZnaΦky jednotek se sßzejφ kurzφvov²mi znaky takΘ v n∞meckΘ sazb∞ tiÜt∞nΘ lomen²m pφsmem (frakturou) stejn∞ jako v sazb∞ tiÜt∞nΘ gra₧dankou. KurzφvovΘ znaky se nachßzejφ ovÜem jen v oblΘm pφsmu latinkovΘm, proto se obvykle vzorce a rovnice sßzejφ do zvlßÜtnφch °ßdek, pokud nejsou v cizojazyΦnΘ pφsmovΘ sad∞ znaΦky k dispozici. Mnohou technickou obtφ₧, kterß se objevovala hlavn∞ v sazb∞ z °ßdko²ch sßzecφch stroj∙, odstranila fotosazba. Ukazuje se, ₧e pro sßzenφ v∞deck²ch d∞l je to nej-sch∙dn∞jÜφ technika a technologie. Vybavenφ pφsmov²ch sad pot°ebn²mi znaky a znaΦkami je tφm znaΦn∞ u snadn∞no, i kdy₧ finanΦnφ nßklady na n∞ znaΦn∞ stouply.

PlatnΘ z∙stßvß nadßle pravidlo o Φlen∞nφ sazby. Mezislovnφ mezery se majφ pohybovat kolem t°etin-ky, tedy jednΘ t°etiny rozm∞ru ΦtverΦφku, v ΦeÜtin∞ jako v n∞mΦin∞. Gr a₧danka vy₧aduje vol-n∞jÜφ Φlen∞nφ, proto₧e abecednφ znaky jsou pr∙m∞rn∞ p∙lΦtverΦφkovΘ. O vzdßlenosti mezi °ßdkami, proklßdßnφ, platφ shodnß pravidla, vztahujφcφ se p°edevÜφm na bodovou velikost pφsma anebo st°ednφ v²Üku jeho minuskov²ch znak∙. Pro n∞meckΘ sazeΦe je dosud u vßd∞no pravidlo o postupnΘm zu₧ovßnφ nebo rozÜi°ovßnφ mezislovnφch v²pl≥k∙ v p°φpad∞ stahovßnφ nebo rozpalovßnφ °ßdky v ruΦnφ sazb∞. U nßs pou₧φvßme takovΘ pravidlo nejv²Üe p°i sazb∞ akcidenΦnφch tiskovin. Pro hladkou sazbu bylo ji₧ zapomenuto, proto₧e ve strojovΘ sazb∞ nenφ mo₧nΘ je u plat≥ovat.

Zdroj: Typografia 8-9/1979