 KLASIFIKACE P═SMA |
STRANA 4/4
Nßvrh Antonφna Rambouska
1. RENESAN╚N═ ANTIKVA
Charakteristika: patky ÜikmΘ, klφnovitΘ, mal² rozdφl v tlouÜ¥ce tah∙, tedy d°φk∙ (svisl²ch) a spojovacφch obl²ch i vodorovn²ch Φar, a to bez ohledu na jejich sklon. P°φpustnß je i nepatrnß hranatost obl²ch b°φÜek (Figural). Pro nßs jsou typick²mi p°edstaviteli jednak benßtskß antikva (Veneziana) a rozÜφ°enΘ u nßs pφsmo Garamond. Do t°φdy pat°φ pφsma: Bembo, Centaur, Cloister, Dante, Granjon, Poliphilus, Janson, Sabon, Van Dijck, Times New Roman. RozliÜovat je mo₧no podskupinu francouzsk²ch renesanΦnφch antikvov²ch pφsem, kterΘ se vÜak prolφnß ji₧ s baroknφ antikvou Φili pφsmem p°echodov²m.
2. BAROKN═ A P╪ECHODOV┴ ANTIKVA
Charakteristika: patky kolmo i Üikmo nasazenΘ, rozdφl tlouÜt∞k tah∙ je vÜak zv²razn∞n a tΘ₧ patky jsou ost°eji zakonΦovßny. Mezi typickΘ p°edstavitele m∙₧eme zahrnout pφsma Baskerville i Caslon, u nich₧ svislΘ tahy nejsou nikde sklon∞nΘ. Kurzφvy t∞chto pφsem jsou kresleny spφÜe jako sklon∞nΘ antikvy, a proto by sem bylo mo₧no za°adit jako dalÜφ pφsma nap°. Menhartovu antikvu, pφsmo Goudyho a do podskupiny i Fairfield (R∙₧iΦka), Spectrum, Joanna aj. Uka₧me na rozdφly obou podskupin, proto₧e do prvnφ pat°φ Plantin, do druhΘ se za°azuje nap°φklad Gillova Perpetua Felicity.
3. KLASICISTICK╔ ANTIKVY,
jejich₧. charakteristika je jednoznaΦnß a srozumitelnß, proto₧e sem pat°φ pφsma Didotova, Bodoniova, z naÜich Empiriana, kde vÜude jsou patky nasazovßny kolmo na d°φk, rozdφly v tlouÜ¥kßch svisl²ch i obl²ch Φar jsou proti p°φmkßm spojovacφch Φar (trßmc∙) i proti d°φk∙m velmi v²raznΘ. KresebnΘ verze tyto rozdφly jeÜt∞ vφce zd∙raz≥ujφ, jsou geometricky p°φsn∞jÜφ jak u stojatΘ antikvy, tak i u ÜikmΘ kurzφvy. Bylo by tu nutnΘ jistΘ omezenφ, proto₧e by se do tΘto t°φdy nem∞la za°azovat zvlßÜt∞ tuΦnß pφsma titulkovß a reklamnφ, jako je Falstaff a naÜe Malostranskß antikva.
4. TU╚N╔ ANTIKVY
je t°φda pφsem, jejich₧ jmenovitΘ vymezenφ by m∞lo b²t jeÜt∞ uvß₧eno. Snad by byl vhodn∞jÜφ zvlßÜtnφ nßzev titulkovΘ a reklamnφ tuΦnΘ antikvy, kam by pak bylo mo₧no za°adit nejen shora zmφn∞n² Falstaff a Malostranskou antikvu, ale i °adu dalÜφch tiskov²ch pφsem, nap°φklad ozdobn²ch, stφnovan²ch apod., pro kterß zatφm nenφ vhodnΘ umφst∞nφ, nebo¥ jejich zvlßÜtnφ charakteristickΘ znaky budou v₧dy v rozporu s p°φsn²m vymezenφm kresby antikvy.
5. ANTIKVY S V▌RAZN▌MI PATKAMI ╚ILI EGYPTIENKY
Charakteristika: antikvy s v²razn∞jÜφmi kolmo nasazen²mi a hranat²mi patkami a s pom∞rn∞ mal²m odliÜenφm tlouÜ¥ky Φar d°φk∙, obl²ch i rovn²ch spojovacφch tah∙, p°φpadn∞ v podskupin∞ se zv²razn∞nφm patek zesφlenφm p°φsn∞ hranatΘ jejich kresby. Do prvnφ podskupiny by se za°adil nap°. Clarendon, Candida apod., do druhΘ podskupiny nap°. Rockwell, italskß egyptienka Hidalgo apod. Za°azenφ do 1. podskupiny: Century Schoolbook (M), New Clarendon (M), Volta (B), Egizio (N), Melior (L) aj., do 2. podskupiny: Beton (B), Carnak (Lud), Serifa (B) i pφsmo psacφho stroje (!).
6. BEZPATKOV┴ P═SMA ? GROTESKY
Charakteristika: pφsmo, u n∞ho₧ nenφ ani nßznak patek, jeho₧ vÜechny tahy jsou bud stejn∞ ÜirokΘ Φßry nebo jen s velmi mal²m rozdφlem v tlouÜ¥ce Φar horizontßlnφch a vertikßlnφch (d°φk∙ i oblouΦk∙). Bezpatkovß pφsma majφ svΘ kurzφvy a jsou Φasto kreslena v mnoha kresebn²ch verzφch, od velmi jemn²ch po velmi tuΦnΘ, od velmi ·zk²ch po velmi ÜirokΘ. Do 1. podskupiny by pat°ila bezpatkovß pφsma geometricky p°φsn²ch tvar∙ a hlavn∞ se stejnou tlouÜ¥kou Φar ve vÜech tazφch, nap°. Futura, Univers, AkcidenΦnφ grotesk, Folio a₧ po vÜechny "bloky", do 2. podskupiny pak pφsma odvozenß od tvar∙ antikvy s mφrn∞ zv²razn∞n²mi tahy kolm²mi u d°φk∙ i oblouΦk∙ b°φÜek, nap°. Gill∙v grotesk (Sans serif), Helvetica, Mercator apod.
7. SKRIPTY
? psanß a psacφ pφsma. Charakteristika: tiskovΘ pφsmo napodobujφcφ Üt∞tcem nebo perem psanΘ pφsmo rukopisnΘ. Je t°eba za°adit je do dvou podskupin, z nich₧ prvnφ obsßhne reklamnφ pφsma Üt∞tcovß, jako jsou Quick, Legenda, Ariston apod. Do druhΘ se za°adφ pφsma psacφ, jemnß tuΦn∞jÜφ i velmi tuΦnß, jakß se objevujφ takΘ v nßborov²ch tiskovinßch, tedy i kancelaresky. Otßzku za°azenφ uncißl do tΘto skupiny je t°eba vyjasnit, mo₧nΘ to je, ovÜem v dalÜφ podskupin∞!
8. ZDOBEN┴ P═SMA
Charakteristika: do prvnφ podskupiny by byla za°azena pφsma obrysovß, stφnovanß, plastickß, negativnφ, Üablonovß, Ürafovanß - vÜechna odvozenß ze zßkladnφ kresby jednoho °ezu pφsma, s nφm₧ majφ spoleΦnΘ tvary, a¥ pat°φ do kterΘkoliv z p°edchßzejφcφch t°φd; jde tedy o kresebnΘ verze. Do druhΘ podskupiny by pat°ila pφsma dekorativnφ, dopln∞nß ornamentßlnφmi prvky, kreslenß jako inicißly do ornamentßlnφch rßmeΦk∙ apod. Tedy v 1. skupin∞ nap°. Gill Sans Shadow, Monument, Manuskript atd., do druhΘ skupiny pat°φ Naudin Blanc, Fournier le Jeune a jinΘ.
9. LOMEN┴ P═SMA
Charakteristika: tiskovß pφsma pou₧φvanß od zaΦßtku vynßlezu knihtisku, jak byla odvozena z psan²ch knih a ryta prvnφmi nßsledovnφky Gutenbergov²mi, tedy pφsma s lomen²mi oblouΦky p°ipomφnajφcφmi lomenΘ oblouky gotickΘ, i kdy₧ paleografovΘ nep°ipouÜt∞jφ mluvit o n∞jakΘ p°φbuznosti s gotick²m stylem. Od zaΦßtku byla tato pφsma nßzvy rozliÜovßna, nap°. ve Francii ÜpiΦatß pφsma byla zvßna lettre de forme, oblejÜφ lettre de somme a pφsma s otev°en²mi kurzφvnφmi znaky, nap°. l a b, lettre batarde, zatφmco v Anglii jsou tato pφsma obecn∞ oznaΦovßna jako black letters a Gothic (ale to neplatφ pro USA!). TakΘ zde ovÜem najdeme p°echodovΘ formy z gotick²ch k antikvov²m a na obou stranßch tΘ₧ ΦistΘ gotickΘ nebo lomenΘ tvary a Φist∞ antikvovΘ, zaoblenΘ tvary lomen²ch pφsem. Pro naÜi pot°ebu t°φd∞nφ by staΦilo rozd∞lenφ do dvou podskupin: 1. lomenß pφsma odvozenß od rukopisn²ch st°edov∞k²ch ù gotickΘ a oblΘ gotickΘ, 2. lomenß pφsma modernφ - fraktura a jejφ psanß obdoba kurent se vÜemi pφsmy ozdobn²mi a pφsmy zvonov²mi i numismatick²mi, jejich₧ kresba je ΦßsteΦn∞ p°φbuznß lomen²m pφsm∙m.
10. NELATINKOV┴ P═SMA
K usnadn∞nφ klasifikace by m∞la b²t za°azena do tΘto t°φdy vÜechna pφsma nelatinkovΘ kresby, tedy °eckΘ, hebrejskΘ, gra₧danka, hlaholice a vÜechna na pφsma orientßlnφ, a to jak ₧iv²ch, tak i mrtv²ch jazyk∙.