KLASIFIKACE P═SMA

╚eskoslovenskß klasifikace

╚eskoslovenskß klasifikace je dφlem typografa Jana Solpery. Mß °adu p°ednostφ — snad nejv∞t╣φ v tom, ╛e sice p°ihlφ╛φ k chronologickΘmu v²voji pφsma, ale hlavnφ pozornost je soust°ed∞na na grafickΘ znaky pφsma. To umo╛≥uje za°adit nejen pφsma existujφcφ, ale i ta, co teprve vzniknou.

D∞lenφ pφsem odpovφdß historickΘmu v²voji od dynamickΘho (rukopisnΘho) principu k statickΘmu (psanΘmu) principu. Mezi nimi je v╛dy p°echodovß forma a tyto t°i skupiny dopl≥uje Φtvrtß, kde p°evlßdajφ smφ╣enΘ prvky.

Do t°φ etap se d∞lφ v²voj antikvov²ch (patkov²ch) pφsem. D∞lenφ je aplikovßno i na bezserifovß a psanß pφsma, tam ale neodpovφdß p°esn∞ chronologickΘmu v²voji a °φdφ se podle grafick²ch znak∙. ╚tvrtß skupina neodpovφdß ╛ßdnΘ etap∞ v²voje.

1. Dynamickß antikva
2. P°echodovß antikva
3. Statickß antikva
4. Lineßrnφ pφsmo serifovΘ
5. Lineßrnφ bezserifovΘ statickΘ pφsmo
6. Lineßrnφ bezserifovΘ konstruovanΘ pφsmo
7. Lineßrnφ bezserifovΘ dynamickΘ pφsmo
8. Lineßrnφ antikva
9. Kaligrafickß pφsma
10. Voln∞ psanß pφsma
11. Pφsma lomenß

┌plnß klasifikace je vyjßd°ena Φty°mφstn²m Φφseln²m k≤dem.

• Prvnφ Φφslo oznaΦuje klasifikaΦnφ skupinu (p°edchßzejφcφ tabulka).
• DruhΘ Φφslo oznaΦuje variantu zßkladnφho principu. V na╣φ klasifikaci jsou uvedeny maximßln∞ Φty°i varianty.
• T°etφ Φφslo klasifikuje vyznaΦovacφ naklon∞n² °ez (kurzφvu). Rozeznßvajφ se t°i varianty: dynamickß, p°echodovß a statickß.
• ╚tvrtΘ Φφslo s rozsahem 1—6 oznaΦuje zdobenΘ verze. V²znam r∙zn²ch hodnot zde neuvßdφm.

Nejsou zde uvedeny p°φklady skupin 9—11, proto╛e kaligrafickß pφsma a voln∞ psanß pφsma nejsou urΦena pro sazbu rozsßhlΘho kni╛nφho textu a lomenß pφsma se vyu╛φvajφ z°φdka.

Popis charakteristick²ch znak∙ pφsma

1.0.0.0 DYNAMICK┴ ANTIKVA

zahrnuje renesanΦnφ antikvy vytvo°enΘ od 2. pol. 15. stol. do 1. pol. 18. stol. a jejich novodobΘ modifikace. Pou╛φvß se p°edev╣φm jako kni╛nφ pφsmo pro krßsnou literaturu. Pozdn∞ renesanΦnφ pφsma a jejich novodobΘ modifikace jsou pou╛itelnΘ univerzßln∞. Kresba mß dynamick² (kaligrafick²) charakter.

CharakteristickΘ prvky kresby:

• ⌐φ°kovß proporce je diferencovanß.
• Osa stφnu o obl²ch tah∙ je ╣ikmß, natoΦenß doleva.
• Rozdφly v tlou╣╗ce mezi hlavnφmi a spojovacφmi tahy jsou relativn∞ malΘ.
• Serify majφ prohnut² nebo klφnovit² nßb∞h ke d°φku, jednostrannΘ hornφ serify minusek jsou v╛dy ╣ikmΘ.

1.1.0.0 Dynamickß antikva benßtskß

• P°φΦka u „e“ je ╣ikmß.

Centaur, Menhartova antikva, Jenson, Roman.

1.2.0.0 Dynamickß antikva renesanΦnφ

• Rozdφl v tlou╣╗ce hlavnφch a vedlej╣φch tah∙ siln∞ p°ispφvß k v²razu pφsma.
• JednostrannΘ hornφ serify minuskulφ jsou v╛dy ╣ikmΘ, s v²razn²m nßb∞hem.

Garamond, ITC Garamond, Bembo, Goudy, Palatino, ITC Galliard, Figural.

1.3.0.0 Dynamickß antikva pozdn∞ renesanΦnφ

• VyznaΦuje se zv∞t╣enou st°ednφ v²╣kou a n∞kdy v²razn∞j╣φ diferenciacφ ve stφnovßnφ pφmov²ch tah∙.
• Pφsma jsou v²born∞ Φitelnß a v sazb∞ majφ univerzßlnφ pou╛itφ.

Times, Tempora, Caslon, Plantin.

2.0.0.0 P╪ECHODOV┴ ANTIKVA

2.1.0.0 P°echodovß antikva

zahrnuje baroknφ antikvy z 2. pol. 18. stol. a jejich novodobΘ modifikace. Pφsma tvo°φ p°echod od dynamick²ch forem, ovlivn∞n²ch psanou formou, ke konstruovan²m pφsm∙m — statick²m antikvßm. Uplat≥ujφ se jako kni╛nφ pφsma s univerzßlnφ pou╛itelnostφ.

CharakteristickΘ prvky kresby:

• V²razn∞j╣φ rozdφl v tlou╣╗ce hlavnφch a spojovacφch tah∙.
• Osa stφnu u obl²ch tah∙ se blφ╛φ svislici.
• Serify jsou jemn∞j╣φ, s mΘn∞ prohnut²m nßb∞hem.
• JednostrannΘ hornφ serify u minuskulφ jsou mΘn∞ ╣ikmΘ ne╛ u renesanΦnφ antikvy; u modifikacφ jsou n∞kdy kolmΘ k pφsmovΘmu tahu.
• ⌐φ°kovß proporce je diferencovanß, ale sm∞°uje k v∞t╣φ jednotnosti.

Baskerville, ITC New Baskerville, Bookman, ITC Century, Fournier, Menhartova romana, Kolektiv, T²fova antikva.

3.0.0.0 STATICK┴ ANTIKVA

uzavφrß historick² v²voj forem kni╛nφho pφsma klasicistick²mi antikvami z konce 18. a zaΦßtku 19. stoletφ. Zahrnuje i novodobΘ modifikace. Pou╛φvß se p°edev╣φm jako kni╛nφ pφsmo pro krßsnou literaturu.

CharakteristickΘ prvky kresby:

• Kresba v╣ech znak∙ mß v²raznΘ kontrasty hlavnφch a vedlej╣φch tah∙.
• Serify jsou vodorovnΘ, tenkΘ.
• ⌐φ°kovß proporce je stejnß.
• Osa stφnovßnφ u obl²ch tah∙ je svislß.

3.1.0.0 Statickß antikva didotovskß

• Vnit°nφ okraj kresby je kolm² k ·Φa°φ.
• VodorovnΘ serify jsou bez nßb∞h∙, svislΘ serify majφ geometricky konstruovan² zaoblen² pr∙b∞h.

Bodoni, Walbaum, ITC Fenice, ITC Zapf Book, Teimerova antikva.

3.2.0.0 Statickß antikva anglickß

• Mß tvarov∞ ╛iv∞j╣φ stavbu znak∙ a v²razn∞j╣φ serify s obl²mi nßb∞hy ke v╣em vedlej╣φm tah∙m.
• Jsou Φasto vyu╛φvßna jako titulkovß pφsma.

Century Schoolbook, Modern, Monotype Modern, Normandia.

4.0.0.0 LINE┴RN═ P═SMO SERIFOV╔

zahrnuje pφsma vychßzejφcφ z egyptienek 19. stoletφ a jejich novodobΘ modifikace. Tato pφsma sluΦujφ prvky antikvov²ch (serify, mßlokdy diferenciace tlou╣╗ky pφsmov²ch tah∙) a lineßrnφch pφsem (v∞t╣inou v zßkladnφm skeletu znaku).

CharakteristickΘ prvky kresby:

• Stφnovßnφ nev²raznΘ.
• Osa obl²ch tah∙ je v╛dy svislß.
• V²raznΘ serify.
• P°evlßdß statickß (nem∞nnß) ╣φ°kovß proporce.

4.1.0.0 Lineßrnφ pφsmo serifovΘ (clarendon)

je kresebn∞ plynulej╣φ varianta egyptienek.

• Tlou╣╗ka hlavnφch a spojovacφch tah∙ je mφrn∞ diferencovanß.
• Serify Φty°hrannΘ, v tlou╣╗ce spojovacφch tah∙, vodorovn∞ nasazenΘ, do hlavnφch tah∙ p°echßzejφ prohnut²mi nßb∞hy.

Clarendon, Impressum, ITC American Typewriter, Egyptienne F, Public.

4.2.0.0 Lineßrnφ serifovΘ pφsmo s troj·helnφkov²mi serify

vzniklo jako titulkovΘ v 19.stol.

• Tlou╣╗ka hlavnφch a spojovacφch tah∙ je mφrn∞ diferencovanß.
• V²raznΘ klφnovΘ serify vodorovn∞ nasazenΘ, s r∙zn²m ·hlem se°φznutφ.

Latin, Wide Latin, ITC Barcelona.

4.3.0.0 Lineßrnφ serifovΘ pφsmo s rovn²mi serify (egyptienka)

vzniklo jako akcidenΦnφ na poΦ. 19. stol. N∞kterΘ novodobΘ modifikace se uplat≥ujφ i jako novinovß a Φasopisovß pφsma.

• Hlavnφ a spojovacφ tahy se tlou╣╗kou li╣φ jen nepatrn∞ nebo v∙bec ne.
• ╚ty°hrannΘ, deskovitΘ serify v tlou╣╗ce spojovacφch tah∙, vodorovn∞ nasazenΘ bez nßb∞h∙.
• St°ednφ v²╣ka je zv∞t╣enß.

Beton, Serifa, Glypha, Rockwell.

5.0.0.0 LINE┴RN═ BEZSERIFOV╔ STATICK╔ P═SMO

zahrnuje grotesky 19.stoletφ a jejich novodobΘ modifikace. V²chodiskem je statickΘ schΘma klasicistickΘ antikvy.

CharakteristickΘ prvky kresby:

• ⌐φ°kovß proporce nenφ diferencovßna.
• Osa stφnovßnφ je mßlo v²raznß, v╛dy svislß.

5.2.0.0 Lineßrnφ bezserifovΘ statickΘ pφsmo, grotesk

• ⌐ikmo zakonΦenΘ otev°enΘ tahy u minusek a, c, e, s.

Gothic, Akzidenz Grotesk, Slavia Grotesk.

5.2.0.0 Lineßrnφ bezserifovΘ statickΘ pφsmo, neogrotesk

• ZakonΦenφ otev°en²ch tah∙ (u c, e, s) je d∙sledn∞ vodorovnΘ.
• Osa stφnu je svislß.
• St°ednφ v²╣ka je zv∞t╣enß.

Univers, Helvetica, ITC Franklin Gothic.

6.0.0.0 LINE┴RN═ BEZSERIFOV╔ GEOMETRICKY KONSTRUOVAN╔ P═SMO

vychßzφ z konstruktivismu dvacßt²ch let. Monolineßrnφ pφsma jsou koncipovanß do geometrickΘho tvaru nebo se z n∞j odvozujφ.

6.1.0.0 Lineßrnφ bezserifovΘ pφsmo odvozenΘ ze Φty°·helnφku

• ⌐φ°kovß proporce nenφ diferencovanß.

Eurostile.

6.2.0.0 Lineßrnφ bezserifovΘ pφsmo odvozenΘ z kruhu

• ⌐φ°kovß proporce je diferencovanß.

ITC Avant Garde Gothic, Futura, Kabel, Bauhaus.

6.3.0.0 Lineßrnφ bezserifovΘ pφsmo odvozenΘ z jinΘho geometrickΘho ·tvaru

• ⌐φ°kovß proporce nenφ jednotnß.

Barell.

7.0.0.0 LINE┴RN═ BEZSERIFOV╔ DYNAMICK╔ P═SMO

navazuje na dynamickΘ tvarovΘ schΘma a peΦliv∞ modeluje jednotlivΘ znaky ve vazb∞ na tradici.

CharakteristickΘ prvky kresby:

• V²b∞hovΘ oblouky (a, c, e, s) nemajφ uzav°enou kresbu.
• Mφrnß diferenciace tlou╣╗ky pφsmov²ch tah∙.

7.1.0.0 Lineßrnφ bezserifovΘ dynamickΘ pφsmo se svislou osou

• Nemß p°φli╣ velkΘ rozdφly v ╣φ°kov²ch proporcφch.

Antique Olive, Frutiger.

7.1.0.0 Lineßrnφ bezserifovΘ dynamickΘ pφsmo s naklon∞nou osou

• Mß v²raznΘ rozdφly v ╣φ°kov²ch proporcφch.
• PφsmovΘ znaky jsou vyva╛ovßny podle doleva naklon∞nΘ osy.

Gill, Syntax, Mar╣∙v grotesk.

8.0.0.0 LINE┴RN═ ANTIKVA

sluΦuje kresebnΘ a tvarovΘ prvky pφsem antikvov²ch a bezserifov²ch.

CharakteristickΘ prvky kresby:

• Serify plynule p°echßzejφ v kresbu znaku.
• ⌐φ°kovß proporce nenφ jednotnß, Φast∞ji je stejnß.

8.1.0.0 Lineßrnφ antikva s jemn²mi serify

• KrßtkΘ serify jen opticky uzavφrajφ kresbu pφsmov²ch znak∙.
• ╚asto p°eva╛ijφ monolineßrnφ tahy.

Copperplate Gothic, ITC ╔lan, ITC Symbol, Insignia.

8.2.0.0 Lineßrnφ antikva se skryt²mi serify

• PφsmovΘ tahy jsou zakonΦeny v²razn²m roz╣φ°enφm (skryt²mi serify).
• Mß obvykle mφrnou diferenciaci ve stφnovßnφ znak∙ a rozdφlnou ╣φ°kovou proporci znak∙.

Friz Quadrata, Icone, Albertus, Marsia.

8.3.0.0 Lineßrnφ antikva s roz╣φ°en²mi koncov²mi tahy

• Tahy jsou zakonΦovßny z°eteln²m roz╣φ°enφm, ale mΘn∞ v²razn²m, ne╛ jsou skrytΘ serify.
• V∞t╣inou rozdφlnß ╣φ°kovß proporce a znaΦn∞ kontrastnφ pφsmovΘ tahy.

Optima, Pascal, ITC Ecas