FIN⌐TINA

 

Server Typo p°inß╣φ pravidla sazby evropskΘ sazby.

Finskß abeceda

Mß tato pφsmena: a d e g h i j k l m n o p r s t u v y Σ ÷. P°itom pφsmena d g se ve finsk²ch slovech vyskytujφ jen uprost°ed slova. Pφsmena b c f q w x z jsou jen ve slovech p°ejat²ch a v cizφch vlastnφch jmΘnech: nap°. bakteeri, B÷÷mi "╚echy", crocus "krokus, ╣afrßn", fantasia, zeniiti "zenit". Rovn∞╛ d g na zaΦßtku je jen ve slovech cizφho p∙vodu demokratia, glyseriini "glycerφn". Ve vlastnφch jmΘnech ╣vΘdskΘho p∙vodu (kter²ch je ve fin╣tin∞ pom∞rn∞ hodn∞) se objevuje tΘ╛ . H se ve fin╣tin∞ vyslovuje a znφ zhruba jako ΦeskΘ h: Praha "Praha".
Pφsmena s charakteristick²mi znaky pro sazbu fin╣tiny jsou Σ ÷, pop°. tΘ╛ ╣ ╛ (o tom viz nφ╛e).

Ve fin╣tin∞ nejsou. Dokonce ani ch tu nenφ a ve slovech cizφho p∙vodu je nahrazeno ve v²slovnosti i v pφsmu hlßskou a pφsmenem k, nap°. psykologia, polyteknikumi; v cizφch mφstnφch jmΘnech mφsto ch b²vß h: Harkov "Charkov". Mφsto ph a th slov °eckΘho p∙vodu je f a t: filosofia, teoria.

V²slovnost finsk²ch souhlßsek se neli╣φ p°φli╣ od v²slovnosti ΦeskΘ. Fin╣tina v╣ak neznß souhlßsky tzv. m∞kkΘ (c, Φ, ╣, ╛). Pokud se jevφ pot°eba je v pφsm∞ vyznaΦit, u╛φvß se v∞t╣inou kombinace pφsmen, a to takto: c se pφ╣e jako ts (tsaari "car"), ╣ se pφ╣e sh nebo jako v Φe╣tin∞ ╣ (shakki, ╣akki "╣ach"), Φ se pφ╣e tsh nebo t╣ (tshekkilßinen, t╣ekkilßinen "Φesk², ╚ech, ╚e╣ka"), ╛ se oznaΦuje zpravidla zh, v²jimeΦn∞ ╛.
FinskΘ samohlßsky se vyslovujφ jako ΦeskΘ. Pφsmeno d se vyslovuje jako siln∞ otev°enΘ e; ÷ se vyslovuje jako n∞meckΘ ÷; se vyslovuje jako siln∞ otev°enΘ o; y se vyslovuje jako n∞meckΘ ⁿ.

Fin╣tina mß 16 dvojhlßsek: ai ei oi ui yi Σi ÷i; au eu iu ou; ie uo y÷; Σy ÷y.

Ve fin╣tin∞ se z°eteln∞ rozli╣ujφ samohlßsky krßtkΘ a dlouhΘ (tedy stejn∞ jako v Φe╣tin∞). DlouhΘ samohlßsky se pφ╣φ zdvojen∞: maa, hyvΣΣ, liitto, uuni. I n∞kterΘ souhlßsky rozli╣ujφ dΘlku (stejn∞ jako v ital╣tin∞), dlouhΘ souhlßsky se takΘ pφ╣φ zdvojen∞, nap°. Sapporo, Kekkonen. Toto zdvojovßnφ pφsmen je pro fin╣tinu velmi charakteristickΘ a je takΘ nßpadnΘ ji╛ na prvnφ pohled. Je velmi d∙le╛itΘ, nebot vystihuje rozli╣ovßnφ krßtkΘ a dlouhΘ v²slovnosti, na n∞╛ je fin╣tina citlivß; proto╛e s dlouhou nebo krßtkou vyslovnostφ je spojen i v²znam slova. N∞kterß slova, aΦ majφ stejnΘ hlßsky, se od sebe li╣φ prßv∞ jen dΘlkou hlßsky, nap°. uni "spßnek" - uuni "kamna", kato "ztrßta" - katto "st°echa".

Se sßzejφ jako v Φe╣tin∞, tj. na zaΦßtku v∞ty a ve vlastnφch jmΘnech. JmΘna p°φslu╣nφk∙ nßrod∙ se pφ╣φ s mal²m pφsmenem (srov. t╣ekkilßinen "╚ech, ╚e╣ka"). Slova vφceslovn²ch nßzv∙ institucφ se pφ╣φ ka╛dΘ s velk²m pφsmenem, nap°. Suomen Kansan Demokraattinen Liitto.

Ve fin╣tin∞je na prvnφ slabice slova (tedy jako v Φe╣tin∞). Rovn∞╛ stejn∞ jako v Φe╣tin∞ se samohlßsky nep°φzvuΦnΘ neredukujφ, neoslabujφ (jako je tomu nap°. v ru╣tin∞).
Finskß domßcφ a zdomßcn∞lß slova zaΦφnajφ bu∩ samohlßskou, pop°. dvojhlßskou, anebo jen jednou souhlßskou, tedy nikoli skupinou souhlßsek (to pak platφ i pro chßpßnφ zaΦßtku slabiky uvnit° slova).

1. po slabikßch (jsou-li otev°enΘ, tj. zakonΦenΘ samohlßskou): ta-ka-ma, ji-mo-na-di;
2. zdvojenΘ samohlßsky se ned∞lφ: vaa-ra, pi-tΣΣk÷;
3. dvojhlßsky se ned∞lφ: kou-lu, pie-noi-nen, p÷ytΣ; samohlßsky netvo°φcφ dvojhlßsku se od sebe odd∞lujφ: korke-a, tΣrke-Σ;
4. skupina souhlßsek uvnit° slova se d∞lφ tak, aby na zaΦßtku odd∞lenΘ slabiky byla jen jedna souhlßska: las-ku, Keik-konen, kont-tori;
5. slova slo╛enß se d∞lφ na ╣vu svΘho slo╛enφ: posti-konttori, kirko-isΣ.

Se sßzejφ po ╣vΘdskΘm zp∙sobu, a to t∞sn∞ k sob∞, nap°. d : r, n : o, p : nΣ, v : na 1974, 5 : s ΣΣni.

Vφcemφstnß Φφsla se d∞lφ na trojmφstnΘ skupiny hlavn∞ Φßrkami. - Desetinnß mφsta se odd∞lujφ Φßrkou 33,3 nebo teΦkou: 55.5. ObyΦejnΘ zlomky se sßzejφ jak≤ v Φe╣tin∞; mezi Φφslem cel²m a zlomkem se sßzφ t°etinka (v²pln∞k). - ╪adovΘ Φφslovky se sßzejφ: 1 : 0,. 2 : 0, 3 : 0 atd.

Se sßzφ % nebo cel²m slovem: prosentiin.

Za teΦkou, otaznφkem a vyk°iΦnφkem se sßzφ normßlnφ pφsmov² v²pln∞k; naproti tomu p°ed vyk°iΦnφkem, otaznφkem, dvojteΦkou a st°ednφkem tenk² pφsmov² v²pln∞k; p°ed pomlΦkou a za nφ se sßzφ normßlnφ pφsmov² v²pln∞k. - Uvozovky se sßzejφ nejΦast∞ji podle ╣vΘd╣tiny: »aika»: ale takΘ „aika“ ale v╛dy t∞sne ke slov∙m. P°i pod°ad∞nΘ sazb∞ se znaΦφ opakovßnφ (stejnΘho textu) jako v Φe╣tin∞ uvozovkou » nebo „.

JmΘna m∞sφc∙ se sßzejφ minuskulφ, datum (dne) bez teΦky: 15 toukokuu 1974 nebo 15 t : u 1974; Hejsinki 1 kesiikuu 1974. - Adresa: Helsinki, Rauhankatu 44.

1 markka - 100 penniΣ; 1:50 mk nebo 1:50 markkaa; takΘ Smk 5:-, -:75

klo 6,30 nebo klo 6.30

Zkratky m∞r a vah se sßzejφ s teΦkami: m., cm.; m., kg. atd. Fin╣tina se sßzφ latinkou. V sazb∞ jako vyznaΦovacφho pφsma se pou╛φvß kurzφvy nebo prostrkßvßnφ. Titulky se sßzejφ zpravidla s teΦkou na konci. POZN┴MKY se oznaΦujφ shodn∞ v textu i pod Φarou ho°enφ zlomkovou Φφslicφ.

Zdroj: Typografia 5/1975