BezpeΦnost p°i pozorovßnφ zatm∞nφ

1. Otßzka: Je pozorovßnφ zatm∞nφ Slunce bezpeΦnΘ?
   Odpov∞∩: Ne, m∙₧e b²t velmi nebezpeΦnΘ! P°i ka₧dΘm zatm∞nφ si °ada lidφ nenapraviteln∞ poÜkodφ zrak a n∞kte°φ i oslepnou. Slunce lze pozorovat bezpeΦn∞, ale je t°eba v∞d∞t jak. Zßkladnφ zßsadou je ani na okam₧ik nepohlΘdnout do Slunce bez filtru. ZvlßÜ¥ nebezpeΦn² je delÜφ pohled do Slunce (i kdy₧ k nenapravitelnΘmu poÜkozenφ oka m∙₧e dojφt i ve zlomku sekundy). Do pln∞ svφtφcφho Slunce se nikdo nevydr₧φ dφvat dΘle ne₧ na zlomek vte°iny, avÜak do ·zkΘho srpku to snadno vydr₧φme, ani₧ bychom si uv∞domili, ₧e nßm sluneΦnφ paprsky doslova vypalujφ sφtnici. (Sφtnice nevnφmß bolest!)
   V₧dy je proto nutno pou₧φvat vhodn² filtr.
   ZvlßÜ¥ nebezpeΦn² je pohled do Slunce dalekohledem bez filtru.
2. Otßzka: Co lze pou₧φt jako filtr pro pozorovßnφ Slunce?
   Odpov∞∩: Dobr² filtr musφ b²t po celΘ ploÜe stejn∞ tmav² a krom∞ viditelnΘho sv∞tla odfiltrovat i infraΦervenΘ (tepelnΘ) a pokud mo₧no i ultrafialovΘ zß°enφ. InfraΦervenΘ paprsky jsou zvlßÜ¥ nebezpeΦnΘ, proto₧e nejsou vid∞t, ale sφtnici poÜkozujφ.
   ZaΦazenΘ sklφΦko: Je velmi rozÜφ°enΘ, ale souΦasn∞ velmi nevhodnΘ.
   Br²le proti slunci: NevhodnΘ û propouÜt∞jφ p°φliÜ mnoho sv∞tla. V nouzi mo₧no pou₧φt n∞kolikery br²le p°es sebe, to je ale obtφ₧n∞ proveditelnΘ.
   PoΦφtaΦovß disketa: Vhodnß pro krßtkodobΘ pou₧itφ (ne delÜφ pohled ne₧ na n∞kolik sekund a pak minutovß pauza) û je spornΘ, zda dostateΦn∞ filtrujφ i infraΦervenΘ paprsky. Je nutno p°edem vybrat û souΦasnΘ malΘ diskety (v tvrdΘm obalu z um∞lΘ hmoty) propouÜt∞jφ p°φliÜ mnoho sv∞tla a je nutno pou₧φt 2 p°es sebe. LepÜφ jsou v∞tÜφ starΘ diskety (v papφrovΘm obalu), ale i zde je pot°eba p°edem si vybrat û n∞kterΘ propouÜt∞jφ takΘ mnoho sv∞tla, jinΘ filtrujφ tak siln∞, ₧e p°es n∞ Slunce skoro nevidφme. Slab∞ filtrujφcφ diskety lze pou₧φt ve dvou vrstvßch (p°elo₧it).
   CD (hudebnφ nebo poΦφtaΦov² kompaktnφ disk): Vhodn², ale nesmφ mφt potisk po celΘ ploÜe (potiÜt∞nß Φßst je obvykle nepr∙hlednß). Podobn∞ jako u disket filtruje Φasto p°φliÜ mßlo a je nutno polo₧it dva disky p°es sebe.
   Svß°eΦsk² filtr: Velmi vhodn², ale zßle₧φ na jeho tmavosti (doporuΦuje se Φ. 12 a₧ 14).
   Pokovenß f≤lie, do kterΘ se balφ kv∞tiny: Pou₧itelnß, ale nutno p°edem d∙kladn∞ prohlΘdnout, zda v nφ nejsou mikroskopickΘ otvory, kterΘ propouÜt∞jφ sv∞tlo, a potom chrßnit p°ed poÜkrßbßnφm.
   Film: S v²hodou lze pou₧φt 2 a₧ 3 vrstvy exponovanΘho a vyvolanΘho filmu (zaΦßtky a konce cφvky. Pozor! Nelze pou₧φt barevn² film (propouÜtφ infraΦervenΘ zß°enφ), vhodn² je film Φernobφl² nebo rentgenov².
   Specißlnφ br²le na pozorovßnφ zatm∞nφ: Vyrßbφ je °ada firem v r∙zn²ch cenßch i kvalit∞. Ne v₧dy filtrujφ krom∞ viditelnΘho sv∞tla i infraΦervenΘ a ultrafialovΘ paprsky.
3. Otßzka: Lze pozorovat zatm∞nφ dalekohledem?
   Odpov∞∩: Samoz°ejm∞, ale filtr je zde jeÜt∞ d∙le₧it∞jÜφ. (Na brn∞nskΘ hv∞zdßrn∞ °φkajφ: ôDalekohledem m∙₧ete Slunce spat°it jen dvakrßt û jednou prav²m okem, jednou lev²m.ö) Zßsadn∞ musφme filtr dßt p°ed dalekohled (za okulßrem ho m∙₧e soust°ed∞nΘ sluneΦnφ sv∞tlo poÜkodit a tφm vy°adit z Φinnosti).
   S v²hodou lze dalekohled pou₧φt k promφtßnφ obrazu na bφlΘ stφnφtko. Potom nejsou filtry pot°eba û promφtnut² obraz je obvykle dostateΦn∞ zeslaben.

4. Otßzka: Jak vlastn∞ vznikne zatm∞nφ?
   Odpov∞∩: Zatm∞nφ Slunce vznikne, kdy₧ se dostane M∞sφc mezi Slunce a Zemi. M∞sφc je sice asi 400 menÜφ ne₧ Slunce, ale souΦasn∞ je asi 400krßt blφ₧e, tak₧e na obloze je vidφme p°ibli₧n∞ stejn∞ velkΘ. Pokud M∞sφc ôvykousneö ze Slunce jenom Φßst, vznikne ΦßsteΦnΘ zatm∞nφ. Zakryje-li M∞sφc celΘ Slunce, jde o zatm∞nφ ·plnΘ û viz obrßzek.

5. Otßzka: Z obrßzku je vid∞t, ₧e pln² stφn se sm∞rem k Zemi sbφhß. Musφ v₧dy dosßhnou a₧ na zemsk² povrch?
   Odpov∞∩: Nemusφ. Vzdßlenost Zem∞ od Slunce i od M∞sφce se m∞nφ. Pokud v dob∞ zatm∞nφ je Slunce blφzko a M∞sφc daleko, je Slunce na obloze v∞tÜφ ne₧ M∞sφc a kolem n∞j prosvφtß sluneΦnφ okraj. Tomu °φkßme prstencovΘ zatm∞nφ. Vzßcn∞ se dokonce m∙₧e stßt, ₧e zatm∞nφ zaΦne jako prstencovΘ, pokraΦuje jako ·plnΘ a konΦφ zase jako prstencovΘ.
6. Otßzka: Je zatm∞nφ vid∞t na celΘ Zemi?
   Odpov∞∩: U₧ v²Üe uveden² obrßzek ukazuje, ₧e ne. ┌plnΘ zatm∞nφ je v urΦitΘm okam₧iku jen na malΘm kousku zemskΘho povrchu (max. asi 700 km, obvykle mΘn∞ û t°eba i mΘn∞ ne₧ kilometr). Na v∞tÜφm ·zemφ je vid∞t zatm∞nφ ΦßsteΦnΘ, ale i to pokr²vß jen malou Φßst zemskΘho povrchu. Mφsto, kde je vid∞t zatm∞nφ, se po zemskΘm povrchu posouvß rychlostφ necel² kilometr za sekundu.
7. Otßzka: Kde bude toto zatm∞nφ tedy vid∞t?
   Odpov∞∩: ┌plnΘ zatm∞nφ zaΦne v Atlantiku poblφ₧ New Foundlandu a projde p°es oceßn, nejzßpadn∞jÜφ okraj Anglie, Francii, Lucembursko, N∞mecko, Rakousko, Ma∩arsko, Rumunsko, severnφ okraj Bulharska, Turecko, ═rßn, Irßk, a dßle ji₧nφ Asiφ k ostrov∙m jihov²chodnφ Asie, kde skonΦφ. ╚ßsteΦnΘ zatm∞nφ bude vid∞t ze ÜirokΘho pßsu lemujφcφho uvedenou trasu. I ten vÜak zabφrß jen malou Φßst zemskΘho povrchu (v²Üe uveden² obrßzek je jen ilustraΦnφ a jeho velikost p°ehßnφ).
8. Otßzka: Kdy bylo vid∞t poslednφ ·plnΘ zatm∞nφ na naÜem ·zemφ?
   Odpov∞∩: Na ·zemφ ╚eskΘ republiky bylo Φi bude od r. 622 do r. 2227 pozorovateln²ch 12 ·pln²ch a 14 prstencov²ch zatm∞nφ. Z toho nap°. z Brna jen jedno ·plnΘ ( ôHusovo zatmn∞nφö 1415 v dob∞ koncilu kostnickΘho, viditelnΘ i v Kostnici) a jedno prstencovΘ (1093) bylo vid∞t a dalÜφ dv∞ Brno jen o n∞kolik kilometr∙ minula. ╚ßsteΦn²ch zatm∞nφ bylo samoz°ejm∞ mnohonßsobn∞ vφce.
9. Otßzka: Zatm∞nφ je tedy velmi vzßcn² ·kaz?
   Odpov∞∩: Celkov∞ v∙bec vzßcnΘ nenφ, ka₧d²m rokem dojde ke dv∞ma a₧ sedmi zatm∞nφm Slunce û ovÜem ka₧dΘ je viditelnΘ jen z malΘ Φßsti Zem∞. ┌plnΘ zatm∞nφ se na jednom mφst∞ opakuje v pr∙m∞ru t°ikrßt za tisφciletφ.
10. Otßzka: A co je to zatm∞nφ M∞sφce?
    Odpov∞∩: To vznikß naopak tehdy, kdy₧ zemsk² stφn dopadß na M∞sφc. Dochßzφ k tomu n∞kolikrßt za rok. Zatm∞nφ M∞sφce je ovÜem vid∞t souΦasn∞ z celΘ poloviny Zem∞ (tam, kde je M∞sφc nad obzorem).
11. Otßzka: Dokß₧eme zatm∞nφ Slunce spolehliv∞ p°edpovφdat?
    Odpov∞∩: Zatm∞nφ Slunce i M∞sφce um∞li p°edpovφdat u₧ ve starov∞ku. Dnes je m∙₧eme vypoΦφtat s p°esnostφ zlomku vte°iny a zlomku kilometru.
    
Co a jak m∙₧eme p°i zatm∞nφ vid∞t
12. Otßzka: Odkud je vhodnΘ zatm∞nφ pozorovat?
    Odpov∞∩: Rozhodn∞ se vyplatφ jet na mφsto, kde je zatm∞nφ ·plnΘ. I na mφst∞, kde je zakryto 99,9 % Slunce, svφtφcφ srpeΦek Slunce dßvß tolik sv∞tla, ₧e ·kazy typickΘ pro ·plnΘ zatm∞nφ nejsou vid∞t.
13. Otßzka: Nejvhodn∞jÜφ je tedy jet do st°edu pßsu ·plnΘho zatm∞nφ, proto₧e tam zatm∞nφ trvß nejdΘle?
    Odpov∞∩: Zatm∞nφ tam opravdu trvß nejdΘle, ale odbornφci dßvajφ p°ednost naopak tomu jet jen asi 3 - 4 kilometry od samΘho okraje pßsu ·plnΘho zatm∞nφ. Zatm∞nφ tam sice netrvß tak dlouho (jen asi minutu), ale zato jsou mnohem dΘle vid∞t okrajovΘ jevy. Uprost°ed pßsu (vlastn∞ po v∞tÜin∞ jeho Üφ°ky) toti₧ nap°φklad Bailyho perly (viz dßle) pouze problesknou na zlomek vte°iny a ihned pohasnou. Na okraji pßsu je m∙₧eme pozorovat celΘ sekundy i desφtku sekund. Zßle₧φ tedy na tom, co chcete hlavn∞ vid∞t.
14. Otßzka: A co m∙₧eme na obloze vid∞t p°i zatm∞nφ?
    Odpov∞∩: To m∙₧eme rozd∞lit na n∞kolik typ∙ pozorovßnφ:
    a) ·kazy b∞hem ·plnΘho zatm∞nφ
    b) ·kazy p°i zaΦßtku a konci zatm∞nφ (tzv. okrajovΘ jevy)
    c) ·kazy p°i ΦßsteΦnΘm zatm∞nφ
    d) vliv zatm∞nφ na ₧ivot v p°φrod∞
15. Otßzka: Co tedy vidφme p°i ·plnΘm zatm∞nφ?
    Odpov∞∩: Asi nejnßpadn∞jÜφm ·kazem je sluneΦnφ kor≤na û sv∞tlo mimo°ßdn∞ °φdk²ch Φßstφ sluneΦnφ atmosfΘry, kterΘ lemuje tmav² kotouΦ M∞sφce, zakr²vajφcφ Slunce. Nejjasn∞jÜφ (Φervenß) Φßst kor≤ny je t∞sn∞ u povrchu Slunce, je proto vid∞t jen na zaΦßtku a konci ·plnΘho zatm∞nφ a pat°φ ke zmφn∞n²m okrajov²m jev∙m. Do kor≤ny n∞kdy zasahujφ jasn∞jÜφ v²trysky sluneΦnφ hmoty, tzv. protuberance. Obloha je b∞hem zatm∞nφ tak tmavß (p°ibli₧n∞ jako za noci, kdy svφtφ m∞sφΦnφ ·pln∞k), ₧e jsou na nφ vid∞t jasnΘ hv∞zdy a planety (viz p°ilo₧enou mapku). NaÜe oΦi si vÜak nestaΦφ p°ivyknout na tmu, tak₧e uvidφme opravdu jen ty nejjasn∞jÜφ. Stojφ rovn∞₧ za to rozhlΘdnout se kolem sebe û p°i obzoru je obloha pom∞rn∞ sv∞tlß (Φervenß nebo ₧lutozelenß), proto₧e tam vidφme ovzduÜφ nad mφsty, kde nenφ zatm∞nφ ·plnΘ.
    Existuje i °ada dalÜφch ·kaz∙, kterΘ m∙₧eme pozorovat b∞hem ·plnΘho zatm∞nφ, ale ty jsou zajφmavΘ jen pro odbornφky (a vy₧adujφ specißlnφ p°φstroje).
16. Otßzka: A co jsou ty ôokrajovΘ jevyö?
    Odpov∞∩: To, co je vid∞t jenom t∞sn∞ p°ed zaΦßtkem a t∞sn∞ po zaΦßtku ·plnΘho zatm∞nφ (a samoz°ejm∞ znovu kolem konce tohoto zatm∞nφ). Na rychle se stmφvajφcφ obloze jsou Φasto vid∞t ôletφcφ stφnyö (pruhy sv∞tla a tmy p°edstavujφcφ srpek Slunce deformovan² neklidn²m zemsk²m ovzduÜφm). Kdy₧ u₧ M∞sφc zakryje skoro cel² sluneΦnφ kotouΦ, z∙stanou svφtit jen malΘ kousφΦky probleskujφcφ m∞sφΦnφmi ·dolφmi; ty vytvo°φ kolem Φßsti sluneΦnφho okraje jak²si nßhrdelnφk zvan² Bailyho perly. A jak u₧ bylo °eΦeno d°φve, jen jako okrajov² jev spat°φme nejjasn∞jÜφ Φßsti kor≤ny.
    Vznik Bailyho perel vysv∞tluje obrßzek:
17. Otßzka: A co m∙₧eme vid∞t p°i ΦßsteΦnΘm zatm∞nφ?
    Odpov∞∩: Mimo vlastnφ sluneΦnφ kotouΦ v podstat∞ nic. Pohled na ÜirÜφ Φi u₧Üφ srpek Slunce je vÜak takΘ zajφmav². Nemusφme ho pozorovat v₧dy pr∙hledem p°es filtr, m∙₧eme ho takΘ promφtat. Mφsto dalekohledu s filtrem lze pou₧φt i stφnφtko s otvorem (doporuΦen² pr∙m∞r je 3,5 mm) nebo jeÜt∞ lΘpe zrcßtko pokrytΘ papφrem, v n∞m₧ ud∞lßme asi centimetrov² kruhov² otvor a tφm slunce promφtßme na vzdßlenost asi 5 m (nap°. na ze∩ ve stφnu). Mφsto stφnφtka s otvorem m∙₧e poslou₧it i koruna stromu; v jeho stφnu potom vidφme stovky srpeΦk∙ Slunce.
18. Otßzka: A jak na zatm∞nφ reaguje p°φroda?
    Odpov∞∩: Podobn∞ jako na soumrak. N∞kterΘ rostliny zavφrajφ svΘ kv∞ty, dennφ ptßci ztichnou a noΦnφ zaΦnou b²t aktivnφ, slepice se vracejφ do kurnφku, netop²°i poletujφ, n∞kte°φ savci se rovn∞₧ chovajφ jako za soumraku a navφc jsou Φasto vylekanφ, psi mohou v²t a k≥uΦet, dobytek zmaten∞ pobφhat apod. V∞tÜinou se toto chovßnφ projevφ a₧ p°i dostateΦnΘm setm∞nφ, tj. krßtce p°ed nßstupem ·plnΘho zatm∞nφ, n∞kterΘ druhy hmyzu vÜak reagujφ u₧ krßtce po zaΦßtku ΦßsteΦnΘho zatm∞nφ.
19. Otßzka: A co lidΘ?
    Odpov∞∩: Pro primitivnφ nßrody znamenalo û a leckde dosud znamenß ûzatm∞nφ (zvlßÜt∞ ·plnΘ) katastrofu. P°edstavovaly si, ₧e Slunce po₧φrß drak nebo jinß obluda a sna₧ili se jφ zahnat bubnovßnφm, troubenφm a jin²m povykem Φi magick²mi ob°ady. Znovuobjevenφ Slunce pro n∞ potom znamenalo, ₧e jejich akce m∞ly ·sp∞ch. Podle legendy byli dokonce r. 2137 p°. Kr. popraveni ΦφnÜtφ cφsa°Ütφ hv∞zdß°i Hsi a Ho za to, ₧e se opili a nedali vΦas pokyn ke zmφn∞nΘmu bubnovßnφ.
    I pro modernφho Φlov∞ka je vÜak ·plnΘ zatm∞nφ Slunce ohromujφcφ zß₧itek. Valφcφ se temnß ôst∞naö Φlov∞ka d∞sφ, i kdy₧ je si dob°e v∞dom, ₧e jde jen o zatm∞nφ. Po ·plnΘm zmizenφ Slunce se mnoho lidφ zaΦne projevovat velmi hlasit∞ a Φasto i hystericky.

20. Otßzka: Pokud nßm toto zatm∞nφ unikne, kdy m∙₧eme vid∞t dalÜφ?
    Odpov∞∩: P°φÜtφ od nßs viditelnΘ ·plnΘ zatm∞nφ bude v r. 2135; Prahu i Brno mine (tj. bude odtud jen ΦßsteΦnΘ), ale na severn∞jÜφch mφstech naÜφ republiky bude ·plnΘ. Mimo st°ednφ Evropu jich do tΘ doby bude samoz°ejm∞ vφce; Φasov∞ nejbli₧Üφ v ônep°φliÜ vzdßlenΘmö mφst∞ nastane 21. 6. 2001 v ji₧nφ Africe (Angola, Zambie, Zimbabwe, Mozambik, Madagaskar).