Pohled na tΘma dneÜnφho setkßnφ navozuje p°edstavu jakΘsi tφsn∞. Porozum∞nφ pojmu vzd∞lanost, kter² asi vÜichni vysoce pozitivn∞ hodnotφ, je ztraceno; poda°φ se jej op∞t nalΘzt? ProΦ je v∙bec na mφst∞ otßzka porozum∞nφ, kdy₧ se ka₧dΘmu zdß b²t jasnΘ, oΦ jde? ╚lov∞k, p°ipravujφcφ se na ₧ivot, vφ dob°e, ₧e obstojφ pouze tehdy, zφskß-li pot°ebnΘ v∞domosti, poΦφnaje angliΦtinou a poΦφtaΦem a konΦe solidnφmi znalostmi oboru, kterΘmu chce v∞novat mo₧nß cel² ₧ivot. Je to n∞co jinΘho ne₧ osvojit si vzd∞lanost? Mß se jφ n∞jak jinak rozum∞t?
Titul chce patrn∞ vyjßd°it povzdech: nenφ t°eba chtφt pouze dobrΘho lΘka°e, dobrΘho technika, dobrΘho pedagoga, ale takΘ dobrΘho Φlov∞ka. Vzd∞lßnφ lΘka°e, technika, pedagoga se m∙₧e spokojit s odborn²m vzd∞lßnφm, jak je mu obvykle rozum∞no, vzd∞lßnφ Φlov∞ka vÜak vy₧aduje vzd∞lßnφ v podob∞ jeho kultivace. Zdß se tedy, ₧e je mo₧no porozum∞t titulu dneÜnφho setkßnφ takto: poda°φ se op∞t porozum∞t pojmu vzd∞lanost jako zuÜlecht∞nφ Φlov∞ka, jeho₧ nßstrojem bude osvojenφ si pot°ebnΘho mno₧stvφ dob°e pochopen²ch informacφ? Je nasnad∞ vid∞t, jak velkou ·lohu p°i tomto pojetφ hraje etika, kterß klade ne·navn∞ otßzku da°φcφho se lidstvφ, zde a nynφ, zφtra a tam.
Slova etika nebo morßlka, jejich frekvence v mediφch, jakoby se zrodila v listopadu 1989. To je vÜak omyl. StarÜφ generace se dob°e pamatuje na vypjat² idealizmus po·norovΘho mlßdφ. Pamatuje se na Mladou gardu, p°φb∞h opravdovΘho Φlov∞ka, Zoju Kosmod∞mljanskou, na Stachanova Φi Lydii Korabelnikovou a uv∞domuje si, kolik hrdinskΘ ob∞tavosti v∙Φi spoleΦnosti, Φili eminentn∞ etickΘho tΘmatu, bylo do t∞chto vzor∙ ulo₧eno. Ka₧d² maturant ze zaΦßtku padesßt²ch let vφ, kolik bylo vnbsp;tehdejÜφ studujφcφ mlßde₧i idealizmu v∙Φi komunistickΘ budoucnosti. Proto nelze tehdejÜφ dob∞ upφrat smysl pro morßlku.
V souΦasnosti vÜak m∙₧eme shlΘdnout filmy o zdrcujφcφm osudu politick²ch v∞zn∙ ve v∞₧i smrti kdesi u Ostrova nad Oh°φ. Kdo je cenn∞jÜφ, takov² v∞ze≥ Φi dob°e vycviΦen², zdrav² vlΦßk v nejlepÜφch letech? Jak je v∙bec mo₧nΘ takovou otßzku klßst? Jednß se pouze o politovßnφhodnΘ selhßnφ jednotlivc∙, zatφmco zdravΘ jßdro imponuje sv²m zaujetφm pro spravedlnost a pokrok?
Listopad '89 nep°inesl na po°ad otßzku morßlky a etiky, ₧ivotnφ praxe a teoretickΘ ·vahy o jejφ cen∞, ta tu byla v₧dycky. Pokud se vÜak souΦasnost od minulosti distancuje, nestaΦφ distancovat se od tehdejÜφ morßlky a etiky, lhostejno zda skuteΦnΘho nebo zdßnlivΘho, ale od jejφho zßkladu, kter²m je urΦitß filozofie Φlov∞ka. Nenφ sporu o tom, ₧e se d°φve jednalo o filozofii Φlov∞ka jako t°φdn∞ zakotvenΘho Φlena spoleΦnosti a ₧e nynφ je snaha o filozofii Φlov∞ka jako osoby, kterß disponuje rysy a hodnotami, p°φsluÜejφcφmu Φlov∞ku jako Φlov∞ku jeÜt∞ p°ed ka₧d²m rozt°i∩ovßnφm.
Za jak²si p°elom v tomto chßpßnφ mohou b²t pova₧ovßny helsinskΘ ·mluvy, na kterΘ se rßdi odvolßvali disidenti, o kter²ch vÜak neradi slyÜeli jejich vyÜet°ovatelΘ. V zornΘm poli se objevil Φlov∞k jako osoba s nedotknuteln²mi prßvy jeÜt∞ p°ed ka₧d²m politick²m, socißlnφm, kulturnφm Φi jin²m kategorizovßnφm.
Z toho vypl²val ·kol, kter² je stßle aktußlnφ, a to prßv∞ v programu vzd∞lanosti. NalΘzat kultivujφcφmi informacemi cosi spoleΦnΘho vÜem lidem, co je nutφ najφt k sob∞ cestu a zφskat prßvo na pop°enφ zkuÜenosti: bli₧nφ jsem pouze jß, sice r∙zn∞ zmno₧en², ale p°ece jenom pouze jß. Meznφky p°i jeho °eÜenφ jsou informace, kultivace, harmonizace.
Informace nenφ pouhΘ sd∞lenφ, kterΘ vezmu na v∞domφ. Informace, jak v²raz naznaΦuje, je vtiÜt∞nφ formy zlomku reality do Φlov∞ka, kterß jeho bytφ zmno₧uje. Samoz°ejm∞ reality p°im∞°enΘ, odpovφdajφcφ kapacit∞ p°φjemce. VtiÜt∞nφ, vst°ebßnφ, ulo₧enφ jsou nßstroje kultivace, zuÜlech¥ovßnφ Φlov∞ka prßv∞ proto, ₧e pravdivß a p°im∞°enß informace p°ispφvß ne kvantitativn∞ (rozsahem v∞domostφ), ale kvalitativn∞ (zmno₧enφm lidstvφ) sm∞rem k ävφce bytφ". Kultivovan² Φlov∞k dokazuje sebe zp∞tnou vazbou: co p°ijal, vydßvß, jeho jednßnφ odpovφdß v²chodisk∙m, kterß si osvojil, intra i interpersonßln∞ se uskuteΦ≥uje nezbytnß, ale nesnadnß harmonizace slova a Φinu, zejmΘna u komplikovan²ch bytostφ se sklonem k vnit°nφm i zevnφm konflikt∙m.
Prvo°adΘ, snad v∙bec nejd∙le₧it∞jÜφ kriterium da°φcφ se v²stavby kultivovanΘ osobnosti je ₧ivΘ v∞domφ rozdφlu mezi moci a sm∞ti. Moci se t²kß fyzick²ch mo₧nostφ, t∞lesn²ch i duÜevnφch, sm∞ti se t²kß vlastnostφ mravnφch. Jak t∞₧kΘ je prosadit v sob∞ samΘm i druh²ch respektovßnφ tohoto rozdφlu, ukazuje v²mluvn∞ nekßze≥ v silniΦnφ doprav∞.
Nßstroj, kter² Φlov∞ku pomßhß odkr²vat rozdφl mezi moci a sm∞ti je sv∞domφ. V procesu vzd∞lßvßnφ, chßpanΘho jako kultivace pomocφ optima, nikoliv maxima informacφ, je zapot°ebφ tento fenomΘn op∞t odkr²t, zbyst°it sluch pro jeho hlas, dop°ßt si vbit°nφ ztiÜenφ. Bohu₧el se uvßdφ, ₧e sv∞domφ souΦasnΘho Φlov∞ka ustupuje jakΘmusi narcistickΘmu pocitu nespokojenosti, kter² vÜak k nßprav∞ nenabßdß.
Mezi d∙le₧it²mi informacemi v procesu znovuobjevovßnφ vzd∞lanosti by se tedy mohla objevit tato tΘmata: