┌sp∞ch vzd∞lßvacφch technologiφ je posuzovßn podle toho, jak dob°e jsou schopny napodobit to, co d∞lß dobr² uΦitel.

R. E. Clark: Confounding in educational computing research, Journal of Educational Computing Research, 1985

Jazyk BASIC je jedin²m programovacφm jazykem urΦen²m b∞₧n²m u₧ivatel∙m a nikoliv profesionßlnφm programßtor∙m-specialist∙m.

Zden∞k JedliΦka (architekt vlastnφcφ mikropoΦφtaΦ): Basic pro zaΦßteΦnφky - zßkladnφ p°φruΦka ke Ükolnφmu mikropoΦφtaΦi IQ 151, 1985

Programovßnφ poΦφtaΦe ve strojovΘm k≤du spoΦφvß v tom, ₧e se na vhodnß mφsta v pam∞ti RAM poΦφtaΦe vlo₧φ posloupnost k≤d∙ instrukcφ.

Miroslav Feil (vedoucφ kabinetu didaktiky fyziky MFF UK): Strojov² k≤d IQ 151 - zßkladnφ p°φruΦka pro Ükoly, 1986

Od roku 1986 realizujeme Dlouhodob² komplexnφ program elektronizace váoblasti v²chovy a vzd∞lßvßnφ. ... Vátomto obdobφ vzniklo vá╚SR 165 metodick²ch center, vánich₧ se pracovalo sáosmibitov²mi Ükolnφmi mikropoΦφtaΦi IQ 151. Shrneme-li dosavadnφ v²sledky ..., m∙₧eme konstatovat, ₧e váoblasti organizace diferencovanΘ p°φpravy pedagogick²ch pracovnφk∙ resortu Ükolstvφ bylo dosa₧eno dobr²ch v²sledk∙. Bude-li do°eÜena otßzka materißlnφho zabezpeΦenφ, programovΘho vybavenφ a dopln∞na kßdrovß struktura, lze p°edpoklßdat ·sp∞ÜnΘ spln∞nφ ·kol∙ Programu ...

FrantiÜek Medek (┌st°ednφ ·stav pro vzd∞lßvßnφ ped. prac.), UP, zß°φ 1989

Kybernetickß pedagogika mß vásouΦasnΘ dob∞ ve svΘm programu dva zp∙soby °eÜenφ problematiky vzd∞lßvacφho procesu. P°edn∞ se jednß o kybernetickΘ modelovßnφ procesu uΦenφ a vyuΦovßnφ a vyu₧itφ didaktickΘ, diagnostickΘ a regulaΦnφ techniky vádostupn²ch mezφch. Dßle jde o kybernetickΘ modelovßnφ ₧ßkova postupu myÜlenφ tak, aby uΦitel jako hlavnφ slo₧ka °φdφcφho systΘmu vzd∞lßvacφho procesu mohl zvolit ·Φinnou variantu prezentace a zpevn∞nφ uΦebnφ informace várealizaci celΘho procesu.

Lud∞k Kouba (vedoucφ KDT PedF UK): Káotßzkßm pedagogiky mΘdiφ, 1995

Nicholas Negroponte (vedoucφ Media Lab, M.I.T.): Being Digital, 1995

Mou nejvyÜÜφ prioritou pro p°φÜtφ Φty°i roky bude zajistit, aby AmeriΦanΘ m∞li to nejlepÜφ vzd∞lßnφ na sv∞t∞ à Poj∩me spoleΦn∞ pracovat na t∞chto cφlech: ka₧d² 8 let² musφ um∞t Φφst; ka₧d² 12 let² musφ b²t schopen se p°ihlßsit do internetu; ka₧d² 18 let² musφ mφt mo₧nost jφt na vysokou Ükolu; ka₧d² dosp∞l² AmeriΦan musφ b²t schopen se cel² ₧ivot vzd∞lßvat.

Bill Clinton (prezident USA), 1996

Jsem siln∞ p°esv∞dΦen o tom, ₧e samotnΘ bezplatnΘ vyu₧φvßnφ internetu Ükolami nestaΦφ. Chceme-li, aby mladφ lidΘ aktivn∞ pracovali sátechnologiemi, a aby to pro n∞ bylo docela samoz°ejmΘ, musφme jφt o krok dßle a zajistit pro n∞ tΘ₧ bezplatnΘ pou₧φvßnφ telekomunikaΦnφch linek, kterΘ jim zp°φstupnφ novΘ zdroje v∞domostφ.

Richard Riley (ministr Ükolstvφ USA), 1994

Je t°eba ₧ßdat uΦitele, kte°φ jsou ji₧ p°ipraveni pro 21. stoletφ. To dß impuls i organizacφm vzd∞lßvajφcφm uΦitele. TakΘ je t°eba zm∞nit mzdovou politiku tak, aby nutila uΦitele zdokonalovat se vápou₧φvßnφ technologiφ.

Linda Roberts (°editelka odboru vzd∞lßvacφch technologiφ, ministerstvo Ükolstvφ USA), 1996

TradiΦnφ "racionalistickΘ" koncepce vzd∞lßvacφ reformy zahrnujφ produkci velkΘho mno₧stvφ potiÜt∞nΘho papφru, kter²m p°edklßdajφ jejich auto°i argumenty, aby p°esv∞dΦili lidi, ₧e zm∞na systΘmu m∙₧e vΘst ke zlepÜenφ.

John Laurence Miller (profesor York University Toronto), konference EDTECH, 1993

Hlavnφm d∙vodem, proΦ technologie v 80. letech nesplnily svß oΦekßvßnφ, je to, ₧e se na n∞ pohlφ₧elo jako na °eÜenφ nesprßvn∞ postavenΘho ·kolu. VÜechna rozhodnutφ t²kajφcφ se nßkupu a vyu₧itφ technologiφ byla motivovßna snahou o co nejv∞tÜφ zv²Üenφ efektivity toho, co Ükoly ji₧ d∞laly, ne toho, jak sájejich pomocφ Ükoly zm∞nit.

Jane L. David (°editelka v²zkumnΘ skupiny, poradce firmy Apple): The Unfulfilled Promise of the 1980s, 1994

Historie vzd∞lßvßnφ je bojem za p°ekonßnφ chyb. Nenφ h°φchem ud∞lat chybu. H°φchem je neochota zkoumat svß p°esv∞dΦenφ a vφra ve svou neomylnost.

Neil Postman (vedoucφ katedry kultury a komunikace, University of New York): The End of Education, 1995

Jak sm∞Ün∞ krßtkozrakß a technologicky slepß bude minulß dekßda se sv²m hnutφm za reformu Ükolstvφ p°ipadat budoucφm historik∙m. Technologickß revoluce, kterß prßv∞ zaΦφnß ovliv≥ovat americkou i sv∞tovou ekonomiku, totßln∞ zm∞nφ v²znam i socißlnφ postavenφ vzd∞lßvßnφ. Pak bude nejspφÜe mnoho zátoho, co je dnes oznaΦovßno za reformu Ükolstvφ, pova₧ovßno za podobn∞ u₧iteΦnΘ pro ekonomickou bezpeΦnost 90. let, jako byla Maginotova linie pro vojenskou bezpeΦnost let 40.

Lewis J. Perelman (zakladatel a prezident firmy Kanbrain): School's Out, Avon Books, 1992

NejlepÜφ vzd∞lßvßnφ je o tom, jak skuteΦn∞ ₧φt, ale to je n∞co docela jinΘho, ne₧ jak by se ₧φt m∞lo.

Neil Postman (vedoucφ katedry kultury a komunikace, University of New York): The End of Education, 1995

Je to hra, kterß dφt∞ti dovoluje dostat se nad rßmec b∞₧nΘho chovßnφ.

Lev SemjonoviΦ Vygotsky: Thought and language, 1933

UΦenφ skuteΦn∞ m∙₧e b²t zßbavnΘ û ale myslφ se tφm docela jin² druh zßbavy, ne₧ jak² je normßln∞ spojovßn sáv²znamem tohoto slova.

Neil Postman (vedoucφ katedry kultury a komunikace, University of New York): Prelude to Vegas (interview), Channel Zero, 1996

Studenti jsou schopni si lΘpe zapamatovat pro₧itky obsahujφcφ zvuk, obrßzky a interaktivnφ prvky à ╚lov∞k si pamatuje asi 10% toho, co Φte, 50% toho, co vidφ, a cel²ch 90% informacφ, kterΘ jsou zφskßny interaktivnφ zkuÜenostφ.

Brenda Pfaus (uΦitelka, specialistka na technologie, Kanada), 1996

Nenφ nic divnΘho na tom, ₧e d∞ti majφ váoblib∞ multimedißlnφ technologie. D∙vodem je hravß forma prezentace informacφ, kterß napodobuje p°edÜkolnφ zp∙sob zkoumßnφ sv∞ta. D∞ti se uΦφ mluvit bez osnov Φi formßlnφch lekcφ. Socißlnφ chovßnφ je tΘ₧ osvojovßno jin²mi cestami mimo Ükolnφ v²uku.

Seymour Papert (profesor M.I.T., ₧ßk Piageta, autor Loga): The Children's Machine, 1993

DneÜnφ multimedißlnφ systΘmy jsou schopny d∞lat v∞ci, kterΘ uΦitelΘ nedovedou d∞lat efektivn∞ ani dob°e. KritΘriem na posouzenφ ·sp∞chu vzd∞lßvacφch technologiφ se nynφ stßvß to, co vÜe je takov² systΘm schopen d∞lat navφc proti uΦiteli nebo to, jak dokß₧e uplatnit novΘ strategie pomoci student∙m p°i uΦenφ à Jak multimedia stßle zvyÜujφ svou schopnost v∞rohodn²m zp∙sobem reprezentovat sv∞t, budou se zvyÜovat znalosti a to bude mφt kladn² vliv i na v²voj moudrosti.

William Winn (profesor vzd∞lßvacφch technologiφ, University of Washington): Learning in Interactive and Immersive Environments, 1995

Pro₧itek ve virtußlnφm sv∞t∞ nßm dovoluje budovat v∞domosti prost°ednictvφm p°φmΘ zkuÜenosti, nejen zájejφho popisu.

William Winn (profesor vzd∞lßvacφch technologiφ, University of Washington): A Conceptual Basis for Educational Applications of Virtual Reality, 1993

V₧dy se rßd uΦφm, ale ne v₧dy jsem rßd uΦen.

Winston Churchill (politik)

Sv∞tovß encyklopedie nemusφ ji₧ vábudoucnosti podle modernφch p°edstav vypadat jako °ada dφl∙ vytiÜt∞n²ch a vydan²ch jednou pro v₧dy, ale jako urΦit² druh burzy myÜlenek, mφsto, kde by se znalosti a nßpady shroma₧∩ovaly, t°φdily, ujas≥ovaly, spojovaly a porovnßvaly à Takovßto encyklopedickß organizace by nemusela b²t na jednom mφst∞, mohla by mφt formu sφt∞.

Herbert George Wells (anglick² spisovatel): World Brain, 1938

Xanadu je systΘm urΦen² káposkytovßnφ dokument∙ sáautomatickou autonomiφ zabudovanou váka₧dΘm bajtu à Ka₧d² u₧ivatel by m∞l b²t schopen sledovat p∙vod a odkazy u vÜech materißl∙ nezßvisle na jejich hranicφch, serverech, sφtφch nebo jejich individußlnφch implementacφch. To vÜe vájednotnΘm prost°edφ umo₧≥ujφcφm ka₧dΘmu p°φstup ke vÜemu à Je to systΘm jakΘhosi samostatnΘho prostoru (docuverse), kde staΦφ jen ukßzat a kliknout.

Ted Nelson (autor pojmu hypertext a ji₧ od 60. let °eÜitel dosud nedokonΦenΘho projektu Xanadu): Project Xanadu, 1987

Kyberprostor (cyberspace). SpoleΦnß halucinace, kterou denn∞ pro₧φvajφ miliardy oprßvn∞n²ch operßtor∙ ka₧dΘ nßrodnosti, d∞ti p°i v²uce zßklad∙ matematiky à Grafickß prezentace dat stojφcφ na rozhranφ ka₧dΘho poΦφtaΦe a lidskΘho systΘmu. Nep°edstavitelnß komplexnost. ╪ada sv∞tel konΦφcφch vánekoneΦnu myÜlenφ, seskupenφ a rozlo₧enφ dat.

William Gibson (kanadsk² spisovatel, autor pojmu kyberprostor): Neuromancer, 1984

Globßlnφ vesnice je sv∞tem, ve kterΘm je ka₧d² mno₧stvφm komunikaΦnφch sφtφ spojen sálidmi po celΘm sv∞t∞ tak, ₧e m∙₧e snadno komunikovat sáka₧d²m stejn∞, jako by to byl jeho soused od vedle.

Marshall McLuhan (kanadsk² v∞dec na poli masmediφ), Understanding media, 1964

Celosv∞tovß pavuΦina (World Wide Web) byla vyvinuta, aby se stala mφstem pro uklßdßnφ lidsk²ch v∞domostφ. Mφstem, kterΘ umo₧≥uje lidem ze vzdßlen²ch mφst vym∞≥ovat si nßpady a pracovat na spoleΦn²ch projektech.

Tim Berners-Lee (v∞dec CERN, autor WWW), 1994

SvΘ uΦitele ji₧ dokonce ani nenaz²vßme uΦiteli. ╪φkßme jim "vzd∞lßvacφ poradci". A nechceme b²t naz²vßni Ükolou. Je to v²raz p°φliÜ p°ipomφnajφcφ zastaral² zp∙sob uzavφrßnφ mlad²ch lidφ do t°φd sápovinnostφ zvlßdnout lßtku danou osnovami.

Michael Maser (spoluzakladatel The Virtual High Learning Community, Kanada), 1996

InformaΦnφ dßlnice umo₧nφ komukoli vyu₧φvat nejlepÜφch d∞l kvalitnφch uΦitel∙ a jin²ch autor∙ à p°esune t∞₧iÜt∞ vzd∞lßvßnφ záinstituce na jednotlivce.

Bill Gates (zakladatel a majitel firmy Microsoft): The Road Ahead, 1995

UΦitelΘ, dlouho usazenφ váΦele t°φdy, musφ zm∞nit svou pozici a p°emφstit se na mφsto pasa₧ΘrskΘ, odkud budou moci sledovat autobus jin²m pohledem a doprovßzet svΘ ₧ßky po tΘ fantastickΘ jφzd∞ informaΦnφ dßlnicφ.

Victor Dwyer: High-tech glory or glorified play?, Maclean Hunter (Canada), 1996

Hlavnφm socißlnφm d∙sledkem nov²ch mo₧nostφ vzd∞lßvacφch technologiφ je to, ₧e se Ükola stßvß zbyteΦnou. Za uΦitelem ji₧ nemusφte chodit a₧ do t°φdy, ani za expertem, chcete-li se dozv∞d∞t, jak se co d∞lß. Expert i uΦitel jsou stßle kádispozici "na vy₧ßdßnφ" (on demand) nebo "v prav² Φas" (just in time).

Lewis J. Perelman (zakladatel a prezident firmy Kanbrain): Would you send your kid to a Soviet collective?, Wired Digital Inc., 1997

Pro vznik sv∞tov∞kΘ Θry mo₧no argumentovat nejen dnes ji₧ b∞₧n∞ p°ijφmanou globalitou politickΘho a technickΘho spoleΦenstvφ, n²br₧ i koncem vlßdy takovΘho scientistickΘho nßzoru, kter² pramenil v kartezißnskΘm rozd∞lenφ veÜkerenstva na res cogitans (subjekty myÜlenφ) a res extensa (objekty myÜlenφ), koncem monopolu dokonce i v p°φrodov∞d∞. Pozice Φlov∞ka-pozorovatele, stojφcφho jakoby vn∞, mimo celek skuteΦnosti a pozorujφcφho objekty a cel² objekt-veÜkerenstvo, pojatΘ mimo dobro a zlo, s nezaujatou a chladnou distancφ, se ukßzala neudr₧itelnou, a to i v exaktnφm bßdßnφ samotnΘm. Sv∞t se spojil a je celistv². ╚lov∞k nahlΘdl svΘ osudovΘ mφsto uvnit° sv∞ta, svΘ partnerstvφ ve sv∞t∞.

Radim PalouÜ (filosof a profesor Karlovy university): Totalismus a holismus, Vydavatelstvφ Karolinum, 1996

Vliv poΦφtaΦ∙ na lidsk² mozek z∙stßvß velk²m tajemstvφm. Nemyslφm si, ₧e o tom n∞co vφme.

Harry Chugani (profesor pediatrie a neurologie, Wayne State University), 1997

Lidsk² mozek je schopen si nejen osvojovat v∞domosti; disponuje tΘ₧ darem moudrosti. AvÜak moudrost mß svΘ vlastnφ osnovy: konverzaci, p°em²Ülenφ, p°edstavivost, vcφt∞nφ, reflexi. Zdß se, ₧e prßv∞ tyto schopnosti jsou vádneÜnφm sv∞t∞ zvlßÜt∞ ohro₧eny.

Jane M. Healy (americkß psycholo₧ka): Endangered Minds, 1991

LidskΘ myÜlenφ pracuje na zßklad∞ asociacφ. MyÜlenka na jednu v∞c zp∙sobφ okam₧itΘ spojenφ sájinou, vybranou dφky urΦitΘ souvislosti prost°ednictvφm myÜlenφ vásouladu sákomplikovanou sφtφ spojenφ mozkov²ch bun∞k. Nem∙₧eme oΦekßvat, ₧e se nßm poda°φ tento myÜlenkov² proces um∞le napodobit, ale m∞li bychom b²t schopni se zán∞j alespo≥ pouΦit.

Vannevar Bush (°editel americkΘho ┌°adu pro v∞deck² v²zkum a v²voj, autor nßvrhu na prvnφ stroj na nelineßrnφ prezentaci textu Memex): As We May Think, The Atlantic Monthly, Φervenec 1945

Mozek m∙₧eme chßpat jako hologram, kde je vÜe obsa₧eno ve vÜem. Pam∞¥ tak m∙₧e b²t rekonstruovßna z ka₧dΘ jeho Φßsti.

Karl Pribram (americk² neurolog, filosof a spisovatel ΦeskΘho p∙vodu): Consciousness and the Brain. Plenum, New York, 1976

V∞°φm, ₧e zkuÜenost s kyberprostorem, kde ka₧d² z nßs p°edstavuje narßz hned n∞kolik rolφ, ka₧dou v jinΘm okn∞, pomßhß zm∞nit zp∙sob vnφmßnφ sebe sama. Zde nejsme jednotnou osobnostφ, ale mnohoΦetnou. V tomto prost°edφ se p°evt∞lujeme z jednΘ role do druhΘ a v ka₧dΘ nachßzφme pon∞kud odliÜnΘ (ale stßle naÜe) vlatnosti. LΘpe se poznßme a zjistφme, ₧e naÜe vlastnφ jednota je jen iluzφ.

Sherry Turkle (profesorka sociologie, Massachusetts Institute of Technology), interview o knize Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet, 1995

Existuje p°inejmenÜφm sedm r∙zn²ch typ∙ inteligence, je₧ je mo₧no zkoumat a u ka₧dΘho posuzovat nezßvisle. Jsou to: jazykovß inteligence, logicko-matematickß, vizußlnφ (prostorovß), pohybovß, hudebnφ, interpersonßlnφ (mezilidskß) a intrapersonßlnφ (t²kajφcφ se sebe sama).

Howard Gardner(profesor pedagogiky a psychologie, Harvard University): Frames of Mind: The Theory of Multiple Intelligences, 1983

NejhorÜφ je obrßzek lidφ, kte°φ jsou zahlceni informacemi, sánimi₧ nev∞dφ, co si poΦφt a netuÜφ, kterΘ zánich jsou pou₧itelnΘ a kterΘ ne. Lidφ, kte°φ se stßvajφ informaΦnφmi narkomany.

Neil Postman (vedoucφ katedry kultury a komunikace na New YorskΘ universit∞): VISIONS OF CYBERSPACE (interview), 1995

Nechat d∞ti sed∞t u poΦφtaΦe dlouhou dobu je velice nebezpeΦnΘ. Znamenß to nahradit lidsk² kontakt, se vÜemi jeho p°ednostmi i nedostatky, kontaktem, kter² ovliv≥uje lidskou identitu jako ne₧iv² agent.

Richard Rosenberg (profesor v²poΦetnφ techniky, Kanada), 1996

Vid∞la jsem Φty°letΘ d∞ti, kterΘ neum∞li Φφst, pracovat s v²ukov²m CD-ROMem. Jejich hra vypadß velice p∞kn∞. Ale neuv∞domujφ si ani jedno slovo. Budeme-li d∞ti uΦit tφmto zp∙sobem, ·pln∞ zniΦφme kritickΘ a analytickΘ myÜlenφ.

Sherry Dingman (profesorka psychologie, Marist College in Poughkeepsie, N.Y.), 1995

èkolstvφ nem∙₧e b²t reformovßno implantovßnφm nov²ch technologiφ do existujφcφ struktury.

Neil Postman (vedoucφ katedry kultury a komunikace na New YorskΘ universit∞): The End of Education, 1995

V∞tÜina Ükol by pravd∞podobn∞ ud∞lala lΘpe, kdyby svΘ poΦφtaΦe vyhodila do popelnice.

Michael Fellows (americk² poΦφtaΦov² v∞dec),1997

Technologie jsou nejnov∞jÜφm vÜelΘkem pro Ükolstvφ à Ka₧d² te∩ naskakuje do rozjetΘho vlaku a °φkß, ₧e poΦφtaΦe vy°eÜφ vÜechny naÜe problΘmy. A₧ se tak nestane, pak se teprve probudφme a zjistφme, ₧e jsme nenauΦili zßklady.

Malkin Dare (zaklßdajφcφ prezident The Organization for Quality Education, Kanada), 1996

Dokud budou technicky zam∞°enφ tv∙rci ÜkolskΘ politiky svalovat veÜker² ne·sp∞ch na uΦitele, ignorovat jejich nezastupitelnou roli ve t°φd∞ a pak oΦekßvat, ₧e vy°eÜφ vÜechny problΘmy, do tΘ doby se jejich sen o poΦφtaΦi podporovanΘ v²uce nem∙₧e splnit.

Larry Cuban (profesor pedagogiky na StanfordskΘ univerzit∞), The Washington Post, 27. °φjna 1996

TechnokratΘ v∞°φ, ₧e poΦφtaΦe a sφt∞ p°isp∞jφ k vytvo°enφ lepÜφ spoleΦnosti. Nemusφ to tak b²t. PoΦφtaΦovΘ sφt∞ dovedou b²t Φasto nefunkΦnφm, drah²m a nedostupn²m za°φzenφm, kterΘ jen pomßhß p°i prßci. Je to klamn² sv∞t napln∞n² bojem o seberealizaci, postrßdajφcφ p°ßtelstvφ a laskavost.

Clifford Stoll (astronom, spisovatel, znßm² odbornφk na bezpeΦnost poΦφtaΦov²ch systΘm∙): SILICON SNAKE OIL, 1995

Nedostatky ve Ükolstvφ nemohou b²t vy°eÜeny technologiemi. JakΘkoli mno₧stvφ poΦφtaΦ∙ situaci nezlepÜφ à M∙₧eme ulo₧it vÜechny v∞domosti na CD-ROMy. M∙₧eme dßt WWW server na ka₧dou Ükolu û nic zátoho nenφ ÜpatnΘ. èpatnΘ je to a₧ vátom okam₧iku, kdy₧ si zaΦneme myslet, ₧e jsme ud∞lali n∞co pro vy°eÜenφ problΘm∙ se vzd∞lßvßnφm.

Steven Jobs (poΦ. odbornφk, spoluzakladatel Apple), Wired magazine, 1996

Spolu sámnoha nov²mi produkty zaplavujφcφmi trh obrovsk²m mno₧stvφm informacφ, m∙₧eme pozorovat zm∞ny vátom, jak mladφ lidΘ i dosp∞lφ poznßvajφ a chßpou sv∞t. Ruku váruce sánßstupem elektronick²ch mΘdiφ se zßjem o skuteΦnΘ poznßvßnφ stßle vφce komplikuje a p°esouvß k zßjm∙m povrchnφm a Φasto um∞le vytvo°en²m. HlubokΘ p°em²Ülenφ, radost záΦetby i hledßnφ vysv∞tlenφ jsou stßle Φast∞ji vytlaΦovßny upoutßvkami a cukrßtky sluchu, zraku nebo obecn∞ mysli.

Jamie McKenzie (poradce Ükolsk²ch u°ad∙ USA, editor el.Φasopisu FromNowOn): The Mind Candy Kafe, FromNowOn, Φerven 1998

V∞tÜina v²ukov²ch program∙ se sna₧φ °eÜit problematiku, kterou jsme ji₧ dßvno schopni vy°eÜit bez technologiφ. Jen z°φdka d∞lß program n∞co jinΘho à Je jen velice mßlo aplikacφ, kterΘ, jsou-li pou₧ity vhodn²m zp∙sobem, dramaticky umoc≥ujφ myÜlenφ d∞tφ. Dßvajφ jim kádispozici novΘ nßstroje na formulaci a °eÜenφ problΘm∙. Mo₧nß a₧ 99% vÜech v²ukov²ch program∙ je Üpatn²ch, skuteΦn∞ hrozn∞ Üpatn²ch.

Judah Schwartz (profesorka, Harvard Graduate School of Education), 1997

Na co jsou poΦφtaΦe a jak jsou pou₧φvßny? Vφdßm d∞ti pou₧φvat p°φstroje za tisφce dolar∙ jako jednoduchΘ zkouÜecφ stroje na memorovßnφ urΦitΘho uΦiva. P°edem odhadnutelnß otßzka a uhodnutelnß odpov∞∩. Takov² zp∙sob uΦenφ m∙₧e b²t za jist²ch okolnostφ pou₧iteln². Jß se podobn²m zp∙sobem uΦil mandarinskou ΦφnÜtinu. Jen₧e mn∞ staΦily jednoduchΘ obrßzkovΘ karty za 50 cent∙. FunkΦn∞ shodnΘ programy pro poΦφtaΦ stojφ 50 dolar∙. Podφvejme se ale jeÜt∞ na dalÜφ aspekt tΘto problematiky. Jestli₧e posadφm ₧ßka kápoΦφtaΦi, aby se uΦil, co mu vlastn∞ °φkßm? ╪φkßm mu: "Toto je zp∙sob, kter²m se budeÜ uΦit û sßm!" Vezmu-li si vÜak uΦebnici a vlo₧φm-li sv∙j Φas do toho, abych mu pomohl se lßtku nauΦit, co °φkßm? ╪φkßm: "Zßle₧φ mi na tob∞!" TakovΘ uΦenφ mß velkou hodnotu. Toto je velice d∙le₧itΘ. Jestli₧e toti₧ posadφm ₧ßka kápoΦφtaΦi, vápodtextu mu tφm °φkßm: "Zmiz! Mßm d∙le₧it∞jÜφ prßci, ne₧ se starat o tebe!"

Clifford Stoll (astronom, spisovatel, znßm² odbornφk na bezpeΦnost poΦφtaΦov²ch systΘm∙): p°ednßÜka, Buffalo Arts Center, 1996

ZajφmavΘ v naÜφ postmodernφ spoleΦnosti zaΦφnß b²t pouze to, co je novΘ, nevÜednφ, okrajovΘ, historiφ samoz°ejm∞ neprov∞°enΘ, ale i pokud mo₧no Üokujφcφ, vychylujφcφ zárovnovßhy, vyvßd∞jφcφ z klidu. Je to nepochybn∞, a u n∞koho zßm∞rn∞, na ·kor toho, co je zßkladnφ, centrßlnφ, fundamentßlnφ, prov∞°enΘ, sice trochu nudnΘ, ale zato zklid≥ujφcφ a stabilizujφcφ. To, co °φkßm, nenφ v²zvou ke staromilstvφ, je to spφÜe v²razem obavy p°ed ztrßtou tolik pot°ebn²ch pevn²ch bod∙, p°ed ztrßtou tolik pot°ebn²ch konstant naÜeho chovßnφ a naÜich postoj∙. Internet mi v tom t∞₧ko pom∙₧e.

Vßclav Klaus (premiΘr ╚R): Chyb∞jφ nßm informace, nebo argumenty?, LN, 5.4.1997

Pou₧itφ v²ukovΘho programu znamenß vzdßt se svΘho zp∙sobu myÜlenφ ve prosp∞ch myÜlenφ autora aplikace à

Brenda Matthis: Museums and the Web: An International Conference Los Angeles, 1997

D∞ti se uΦφ tφm, ₧e se pokouÜejφ n∞co d∞lat, chybujφ a dozvφdajφ se o tom nebo napodobujφ n∞jakou Φinnost, kterß vede kálepÜφm v²sledk∙m. Tento pohled jasn∞ naznaΦuje, ₧e d∞ti dßvajφ p°ednost tomu n∞co d∞lat, p°ed samotn²m p°ijφmßnφm nov²ch fakt∙. Jin²mi slovy, uΦφ se tvo°ivou pracφ (learning by doing).

Roger C. Schank (°editel, The Institute for the Learning Sciences, Northwestern University, New Jersey): Engines for Educators, 1995

Seymour Papert (profesor M.I.T., ₧ßk Piageta, autor Loga): The Children's Machine, 1993

Technologiemi podporovanß projektov∞ orientovanß v²uka je stßle populßrn∞jÜφ metodou, p°i nφ₧ se ₧ßci uΦφ prost°ednictvφm konkrΘtnφ prßce a uΦitelΘ p∙sobφ spφÜe jako poradci a partne°i ne₧ jako didaktici. OvÜem to, co se ₧ßci nauΦφ mß mΘn∞ co d∞lat sápoΦφtaΦi a o to vφce sávlastnφ v²ukou. Pokud odstranφte poΦφtaΦe, musφ z∙stat kvalitnφ uΦenφ.

Jane L. David (°editelka v²zkumnΘ skupiny, poradce firmy Apple), 1994

Porozum∞t znamenß objevovat a zdokonalovat se znamenß znovuobjevovat. Tento proces musφ b²t nutn∞ spojen sátou Φßstφ budoucφ osobnosti, kterß je schopna tv∙rΦφm zp∙sobem pracovat, ne jen n∞co bez vlastnφho p°φnosu jednoduÜe opakovat.

Jean Piaget (v∞dec û pr∙kopnφk kognitivnφ psychologie): To Understand Is To Invent, 1972

Od narozenφ a₧ do smrti ₧ijeme ve sv∞t∞ lidφ a v∞cφ, kter² je takov², jak² je, proto₧e byl závelkΘ Φßsti vybudovßn p°edchozφmi generacemi a zd∞d∞n. Kdybychom tuto skuteΦnost ignorovali, pak bychom mohli zkuÜenost pova₧ovat za n∞co, co se odehrßvß v²luΦn∞ uvnit° ka₧dΘho Φlov∞ka a jeho mysli. Snad nenφ ani nutnΘ p°φliÜ zd∙raz≥ovat, ₧e zkuÜenosti nezφskßvßme ve vzduchoprßzdnu. Budujeme je ze zdroj∙ mimo nßs.

John Dewey: Experience and education. New York: Macmillan. 1938

Ka₧d² zp∙sob chßpßnφ vychßzφ záv²voje zvlßÜtnφch myÜlenkov²ch postup∙, kterΘ zφskßvßme od spoleΦnosti, vánφ₧ vyr∙stßme à Äßdn² myÜlenkov² postup nemizφ sáp°φchodem dalÜφho, ale spφÜe vhodn²m zp∙sobem splyne se sv²m p°edch∙dcem.

Kieran Egan (profesor, Simon Fraser University): The Educated Mind, The University of Chicago Press, 1997

V∞domosti musφ b²t chßpßny jako dynamick² systΘm, kter² se neustßle m∞nφ a p°etvß°φ. UΦφcφ se jedinec jen nesleduje p°edem naprogramovanΘ cesty a nereaguje jen na vn∞jÜφ podn∞ty. Vzd∞lßvßnφ sleduje p°edem nedefinovatelnΘ slo₧itΘ cesty, kterΘ nejsou v₧dy spojitΘ.

You, Y.: What Can We Learn from Chaos Theory?, Educational Technology Research & Development, 1993

Rolφ uΦitele je vytvo°it podmφnky kápoznßvßnφ spφÜe, ne₧ p°edklßdat hotovΘ znalosti à Nejvhodn∞jÜφm zp∙sobem, jak se n∞co rychle nauΦit, vÜak je d∞lat urΦitou skuteΦnou prßci sán∞k²m, kdo ji₧ mß pot°ebnΘ znalosti a dovednosti à Proto uznßvßm ob∞ cesty, konstruktivnφ i instruktivnφ. SprßvnΘ je udr₧ovat mezi t∞mito sm∞ry rovnovßhu.

Seymour Papert (profesor M.I.T., ₧ßk Piageta, autor Loga): The Connected Family, 1996

Pravd∞podobnost vyu₧itφ vzd∞lßvacφch technologiφ nevhodn²m zp∙sobem bohu₧el znaΦn∞ p°eva₧uje. Zátoho lidΘ jako jß, kte°φ majφ kápoΦφtaΦ∙m vázßsad∞ optimistick² postoj, nemajφ ₧ßdnou radost.

Sherry Turkle (profesorka sociologie, Massachusetts Institute of Technology), 1997

PoΦφtaΦ je jako zesilovaΦ. Umoc≥uje ty nejlepÜφ v²ukovΘ metody i ty nejhorÜφ. Je zde reßlnΘ nebezpeΦφ, ₧e ty horÜφ mohou p°evß₧it a omezit tak schopnosti budoucφch dosp∞l²ch.

Alan Lesgold (profesor psychologie, University of Pittsburgh), 1997