Web a pluh Lowell Monke

M∙j otec vyr∙stal na farm∞ váIow∞ vádobßch, kdy se na polnφ prßce dosud pou₧φvali kon∞. ╚asto mi vyprßv∞l o d∞deΦkov∞ pßru konφ, sánφm₧ rßd pracoval. V₧dy se zaΦal smßt, vzpomn∞l-li si na to, jak se jeho mladÜφ bratr Virgil sna₧il ovlßdnout tato silnß zvφ°ata, aby d∞lala to, co bylo t°eba. Kon∞ kán∞mu zrovna moc p°ßtelÜtφ nebyli. ZvlßÜt∞ na konci dlouhΘho horkΘho dne na poli, kdy u₧ "cφtili stodolu". Tßta vyprßv∞l, jak je vφdal uhßn∞t pln²m cvalem p°φmo p°es pole, nßklad poskakujφcφ a vypadßvajφcφ závozu, sámal²m Virgilem svφrajφcφm vÜφ silou oprat∞, sna₧φcφm se nevypadnout zákozlφku a doufajφcφm, ₧e se n∞jak²m zßzrakem poda°φ zabrßnit neÜt∞stφ.

P°edstava mΘho str²Φka ₧enoucφho se zaádv∞ma svΘhlav²mi st°elami se mi Φasto vybavφ, pracuji-li sápoΦφtaΦi. P°esto₧e uΦφm informatiku, Φasto mßm ten pocit, ₧e namφsto toho, abych byl mistrem ve svΘm oboru, jen se dr₧φm, zatφmco technologie n∞kam divoce bez jakΘkoli kontroly uhßn∞jφ.

ZvlßÜt∞ p°φhodnΘ mi toto p°irovnßnφ p°ipadß u souΦasn²ch komunikaΦnφch technologiφ. Do Ükolstvφ jsou pod tlakem zavßd∞ny novinky jako t°eba "informaΦnφ superdßlnice", ale spojenφ je stßle nespolehlivΘ, programy nevlφdnΘ, dokumentace nesnadno stravitelnß, informace kánenalezenφ. A kdy₧ se nßm p°ece poda°φ cel² systΘm rozchodit, technologie se m∞nφ tak rychle, ₧e nemßme ₧ßdnou Üanci nab²t jistoty vátom, co d∞lßme. ╚asto cφtφme, ₧e jen svφrßme oprat∞ a sna₧φme se za ka₧dou cenu z∙stat na kozlφku, zatφmco nßs technologickΘ sφly "cφtφcφ stodolu" unßÜejφ zoran²m polem kácφli, kter² jsme si nem∞li mo₧nost vybrat.

Ji₧ p°ed p∞ti lety, kdy₧ jsem pracoval na svΘm prvnφm telematickΘm projektu, zaΦφnal jsem se ptßt, proΦ vyu₧φvßnφ technologiφ ve v²uce provßzφ takovΘ nekritickΘ nadÜenφ. Nezdß se, ₧e by °eÜenφ, kterΘ nabφzφ informaΦnφ revoluce, spl≥ovalo p°esn∞ ty po₧adavky, kterΘ jsou podstatnΘ pro kvalitu vzd∞lßvacφho systΘmu.

SkuteΦn∞, poΦφtaΦe jsou pro mΘ studenty nekoneΦn²m zdrojem informacφ. Ale co s tφm, nejsou-li schopni ₧ßdnou zát∞chto informacφ procφtit? Technologie pomßhajφ m²m student∙m lΘpe vyjßd°it svΘ nßpady, ale co je to platnΘ, jestli₧e ₧ßdnΘ nßpady nemajφ? Majφ sice mo₧nost nauΦit se tyto technologie ovlßdat aby se uplatnili na trhu prßce vánovΘ informaΦnφ spoleΦnosti, ale káΦemu je to dobrΘ, nevytvo°φ-li si dostateΦnou schopnost samostatn∞ °eÜit problΘmy, kterou pot°ebujφ káplnohodnotnΘmu ₧ivotu.

KlφΦovou otßzkou pro m∞ bylo, zda dokß₧e informaΦnφ technologie pomoci m²m student∙m zφskat i jinΘ vlastnosti jako je vcφt∞nφ, tvo°ivost nebo schopnost vlastnφho ·sudku. TakovΘ vlastnosti, jakΘ by to nejlepÜφ vzd∞lßnφ m∞lo poskytovat. Nebo jeÜt∞ jinak. Existuje n∞jak² zp∙sob, jak usm∞rnit sφlu poΦφtaΦ∙ tak, aby slou₧ily m²m student∙m kánalezenφ smyslu jejich uΦenφ a ₧ivota v∙bec?

Mßlokdo si podobnΘ otßzky klade a tΘm∞° nikdo na n∞ nehledß odpov∞∩. (Na velk²ch v∞deck²ch konferencφch se sánimi zaruΦen∞ nesetkßte.) Myslφm si vÜak, ₧e budeme-li naslouchat tomu, co nßm cht∞jφ naÜi studenti °φci, ale neum∞jφ to, zjistφme nejspφÜ, ₧e prßv∞ toto je hlavnφ problΘm. N∞kte°φ zát∞ch, kdo sávynikajφcφm prosp∞chem absolvujφ m∙j poΦφtaΦov² kurz, majφ tak obrovsk² nedostatek kulturnφho pov∞domφ, ₧e je stejn∞ p∙sobiv² jako jejich skv∞lΘ znalosti záoblasti poΦφtaΦ∙. Kdy₧ jsem nap°φklad p°ed n∞jak²m Φasem pracoval na jednom projektu, zjistil jsem, ₧e n∞kte°φ studenti v∙bec nechßpou v²znam slov jako "konzervativnφ" nebo "liberßlnφ". Jak se pak mohou tito 18-ti letφ mladφ lidΘ orientovat vápolitick²ch diskusφch, kterΘ vÜude kolem nich stßle probφhajφ?

M∙₧ete °φci, ₧e tito studenti majφ prost∞ jen mßlo informacφ. Myslφm, ₧e je to vÜak mnohem vφc ne₧ jen nedostatek informacφ. Chybφ jim pochopenφ velk²ch (nebo n∞kdy mΘn∞ velk²ch) myÜlenek, kterΘ se za informacemi, kterΘ prochßzejφ jejich oΦima a uÜima, skr²vajφ. N∞jak se stalo, ₧e sánimi nikdo o v∞cech d∙le₧it²ch pro naÜi kulturu nemluvil.

Je ironiφ, ₧e podle hodnocenφ b∞₧nΘho na mnoha nejlepÜφch reformovan²ch st°ednφch Ükolßch, mohou mφt takovφ studenti vynikajφcφ prosp∞ch. Po absolvovßnφ toho nejvyÜÜφho poΦφtaΦovΘho kurzu, kter² Ükola nabφzφ, jsou technologicky velice zdatnφ. ╪ekn∞te-li jim, kam se chcete na informaΦnφ superdßlnici dostat a oni vßs tam dovedou. Ale necht∞jte po nich, aby vysv∞tlili, co tam najdou. Po ukonΦenφ Ükoly jsou schopni pracovat. Ale mohou b²t i platn²mi Φleny naÜφ spoleΦnosti?

FilozofovΘ od Plata a₧ káPostmanovi p°ipomφnajφ, ₧e novΘ technickΘ vymo₧enosti jakΘhokoli druhu majφ v₧dy r∙znΘ nßsledky. Jejich prokazateln² p°φnos b²vß v₧dy doprovßzen Φasto nep°φjemn²mi vedlejÜφmi ·Φinky. Kdy₧ automobily nahradily kon∞, nikdo nep°edvφdal, ₧e by mohla b²t m∞sta tak moc zneΦiÜt∞na v²fukov²mi plyny. Neil Postman uvßdφ jin² p°φklad, kter² mß daleko blφ₧e kánaÜφ diskusi: "Kdy₧ Gutenberg oznßmil, ₧e umφ tisknout knihy, neum∞l si p°edstavit, jak tento jeho objev jednou podlomφ autoritu katolickΘ cφrkve. Ale ji₧ o necel²ch 80 let pozd∞ji Martin Luther prohlßsil, ₧e sáPφsmem svat²m váka₧dΘm dom∞ nepot°ebujφ k°es¥anΘ pape₧e kátomu, aby jim ho vyklßdal." Zda to bylo celΘ spoleΦnosti ku prosp∞chu Φi nikoli, si netroufßm hßdat. JistΘ je, ₧e se jednß o vedlejÜφ efekt, kter² Gutenberg jako zbo₧n² katolφk nep°edpoklßdal.

Postman dosp∞l kázßv∞ru, ₧e technologie jsou sv²m zp∙sobem ekologickΘ. Jejich zavßd∞nφ zvyÜuje mφru propojenφ celΘho sv∞ta. Bez ohledu na to, jak se technologie pou₧φvajφ, v₧dy majφ vliv i na naÜi osobnost. Ovliv≥ujφ (ne p°φmo urΦujφ) naÜe jednßnφ, zp∙sob jak²m p°em²Ülφme i jak²m se dφvßme na sv∞t. Jedu-li rßno do prßce rad∞ji autem, ne₧ abych pou₧il t°eba kolo, jsem tam urΦit∞ rychleji a pohodln∞ji. Zßrove≥ vÜak ztrßcφm kontakt sáp°φrodou, sálidmi a nemusφm se v∙bec namßhat. P°i jφzd∞ na kole mohu sice spadnout p°φmo na nos várychlosti 20 km/hod, ale zato zlepÜuje m∙j zdravotnφ stav a jedinou energiφ, kterou spot°ebovßvßm je mß vlastnφ. Zßrove≥ mßm mo₧nost poslouchat ptaΦφ zp∞v a vym∞≥ovat si pozdrav sájin²mi cyklisty i chodci. A¥ si vyberu jak²koli dopravnφ prost°edek nebo obecn∞ jak²koli nßstroj pro to, co chci d∞lat, v₧dy to mß urΦitΘ v²hody i nev²hody. A ty formujφ m∙j pohled na sv∞t.

PoΦφtaΦ je jednφm zánejsiln∞jÜφch nßstroj∙ na formovßnφ pohledu na sv∞t. Pracujeme-li my sánφm, v₧dy i on pracuje na nßs. Tu odÜtφpne kousek, tu uhladφ a p°itom tvaruje naÜe myÜlenφ podle sv²ch p°φmoΦar²ch vlastnostφ. Proto₧e jeho funkce je zalo₧ena na vysoce abstraktnφm procesu myÜlenφ zvanΘm logika, p°enßÜφ se tento zp∙sob myÜlenφ tΘ₧ do procesu poznßvßnφ. OvÜem za cenu potlaΦenφ jin²ch zp∙sob∙ poznßvßnφ, jako intuice, fyzick² kontakt a celß °ada citov²ch a duchovnφch zkuÜenostφ. Socißlnφ kritik Theodore Roszak °φkß: "PoΦφtaΦe nikdy nemohou b²t nositeli vÜech myÜlenkov²ch zdroj∙ Φlov∞ka."

Hlavnφm poslßnφm vzd∞lßnφ je prßv∞ v²voj myÜlenkov²ch zdroj∙. Proto si myslφm, ₧e bychom m∞li b²t opatrnφ p°i pou₧φvßnφ prost°edk∙, kterΘ omezujφ zachßzenφ sát∞mito zdroji. Dφvßme-li se na v∞c zátohoto pohledu, jsou poΦφtaΦe pro urΦit² v∞k a urΦit² druh v²uky zcela nevhodn²mi prost°edky. Ne°φkßm to proto, ₧e bych cht∞l zavrhnout vyu₧itφ technologiφ ve v²uce ale proto, abych upozornil na velkou zodpov∞dnost, kterß je sájejich nasazenφm spojenß.

Tato zodpov∞dnost vy₧aduje, abychom vásouvislosti s vyu₧φvßnφm informaΦnφch technologiφ mysleli nejen na to, co zφskßme, ale tΘ₧ na to, co ztratφme. Budeme-li o tom seri≤zn∞ p°em²Ület, mo₧nß zjistφme, ₧e nedßvßme naÜim student∙m p°φle₧itost osvojit si ty vlastnosti, jejich₧ nedostatek nßs znepokojuje.

Abych to ilustroval, dovolφm si vrßtit se na farmu. Kdy₧ jsem vyr∙stal, m∙j otec si pronajal farmu, kterß sousedila sájinou, jejφm₧ majitelem byl chlßpek jmΘnem Louis Prien. Louis byl zastßncem star²ch osv∞dΦen²ch zp∙sob∙. Byl pravd∞podobn∞áposlednφ, kdo se brßnil nahrazenφ ko≥skΘ sφly traktorem. Tßta °φkal, ₧e je hloup² jako ty muly, se kter²mi jezdφ na svΘ pole. Louis se bu∩ necht∞l nebo nemohl p°izp∙sobit m∞nφcφm se podmφnkßm. O pokrok se nezajφmal. Pro ty zánßs, kte°φ ho znali, byl Louis ₧ivou p°ipomφnkou toho, o co nßs tento pokrok p°ipravil. Mechanizace nßs povznesla nad zem a dovoluje nßm mnohem rychleji obd∞lßvat mnohem v∞tÜφ lßny. Tφm se ale m∞nφ nßÜ vztah káp∙d∞. Stßvß se zánφ jen zdroj ob₧ivy, zán∞ho₧ se sna₧φme mφt co nejv∞tÜφ u₧itek. Jako stovky nebo tisφce zvφ°at, kterΘ chovßme pro maso a dφvßme se na n∞ jen jako na zbo₧φ. Nebo ·roda, kterß mß jen v²znam zisku.

Cφtili jsme, ₧e pro Louise byla p∙da, zv∞° i prßce cφlem i smyslem. Bylo zcela nep°edstavitelnΘ odd∞lit ho od jeho zem∞, stejn∞ jako jeho farmu od potoku, kter² kolem protΘkal. Znal ka₧dΘ zvφ°e, kterΘ m∞l, a nejspφÜ jmΘnem. Smyslem jeho ₧ivota bylo pracovat a dßvat vÜemu to, co pot°ebuje ke spokojenΘmu ₧ivotu, po°ßd dokola rok po roce.

M∙j tßta tomu rozum∞l, i kdy₧ o tom nemluvil. NejspφÜ tuÜil i to, ₧e nadm∞rnß mechanizace zp∙sobφ ztrßtu citu káp∙d∞. Asi prßv∞ proto m∞ jednou mimo°ßdn∞ ost°e potrestal za to, ₧e jsem se smßl tomu, jak je Louis se sv²mi mulami pomal². M∙j otec byl mostem mezi dv∞ma sv∞ty. Vid∞l p°φnos a pot°ebu toho novΘho a p°itom stßle dokßzal chßpat i ten star². T∞₧ce nesl, ₧e jeho syn to ji₧ nedokß₧e.

Co mß toto vÜe spoleΦnΘ sápoΦφtaΦi a v²ukou? Myslφm, ₧e je zde hned n∞kolik d∙le₧it²ch pouΦenφ. Tφm hlavnφm je to, ₧e vybereme-li si uΦenφ sápoΦφtaΦi, neznamenß to jen, ₧e jsme si vybrali pouze lepÜφ uΦebnφ pom∙cku. PoΦφtaΦ, stejn∞ jako traktor, p°ichßzφ sáurΦitou psychologickou a kulturnφ p°φdavnou zßt∞₧φ. Nasadit ho do v²uky bez ohledu na tuto zßt∞₧ m∙₧e znamenat nedobrovolnou ztrßtu jin²ch hodnot. Tady je jeden p°φklad. D°φve b²valo podstatnou souΦßstφ uΦenφ klidnΘ soust°ed∞nφ, pochopenφ sv²ch vjem∙ a vytvo°enφ vlastnφch myÜlenek. To vÜe spolu sácviΦenφm pomßhalo student∙m vytvo°it si vlastnφ nßzor na sv∞t. SouΦasnΘ mo₧nosti technologiφ zp∙sobujφ snadnou dostupnost a zpracovatelnost informacφ. Jak p°ipomφnß Rozsak, je zde vß₧nΘ nebezpeΦφ toho, ₧e si spleteme dostupnost spousty informacφ se skuteΦnou pot°ebou vzd∞lßnφ. "P°emφra informacφ m∙₧e skuteΦn∞ vytlaΦit záhlavy vÜechny nßpady (zvlßÜt∞ u mlad²ch) a naplnit ji zmaten²mi, sterilnφmi a nesouvisl²mi fakty ztracen²mi mezi beztvar²mi hromadami dat." Jestli₧e se vyu₧φvßnφ technologiφ ve v²uce zvyÜuje, a tak se omezujφ zdroje v∞domostφ na poΦφtaΦovß data, znamenß to, ₧e bude moudrost, kterß vznikß vyhodnocovßnφm vjem∙ a nßpad∙, nahrazena pouh²m shroma₧∩ovßnφm informacφ jako nejvyÜÜφm cφlem naÜich Ükol? Bude klidnΘ soust°ed∞nφ nahrazeno hyper serfovßnφm po Webu jako tou nejhodnotn∞jÜφ intelektußlnφ schopnostφ? Budeme se jednou spolu sáT. S. Eliotem ptßt:

"Kdepak jsou ukryty znalosti vámoudrosti? Kde se schovßvajφ informace ve znalostech?"

Lowell Monke uΦφ informaΦnφ technologie pro pokroΦilΘ ve stßtnφch Ükolßch váDes Moines, Iowa, USA. Tento text je upravenou verzφ eseje, kter² byl publikovßn váΦasopise Netfuture, je₧ vychßzφ na WWW a zab²vß se problematikou technologiφ. Originßl se nachßzφ na http://www.teachermagazine.org/tm/current/02monke.h09