Obecně o výukových programech

Tvorba výukových programů má své kořeny v teorii programovaného učení, která byla postupně rozvíjena již od roku 1954 (USA, profesor Harvardské univerzity B. F. Skinner). V té době vznikaly první programované učebnice, postupně začaly být používány různé vyučovací stroje a posléze počítače.

Zákony programovaného učení:

1. Princip aktivní odpovědi: učení je efektivní tehdy, je-li vyvoláno problémem nebo otázkou a projevuje-li se v samostatném vytvoření převážně správné a zjevné odpovědi.
2. Princip zpevnění: učení je efektivní, je-li každá činnost, kterou obsahuje, zpevněna znalostí jejího výsledku a je-li tato znalost provázena vědomím úspěchu a je-li dostatečně četná, bezprostřední a plynulá.
3. Princip malých kroků: učení je efektivní, postupuje-li se po malých dávkách a je-li organizováno tak, jakoby každý žák měl svého instruktora.
4. Princip vlastního tempa: je třeba respektovat subjektivní možnosti každého žáka, někteří žáci jsou pomalejší, jiní pracují rychle, výkonnost žáka se v průběhu procesu také mění.
5. Princip řízení: efektivita učení je tím větší, čím dokonalejší je řízení učení v každé jeho složce, v každém jeho okamžiku a u každého učícího se jedince.

K bouřlivému rozvoji programovaného učení dochází v souvislosti s hromadným používáním nejprve osmibitových mikropočítačů a později zejména IBM kompatibilních PC. Vznikají tak postupně klasické výukové programy dnešního pojetí. Současnou dobu lze charakterizovat především jako období rozvoje multimediálních aplikací a užívání sítě Internet. Žáci si jednak osvojují vědomosti, jednak se učí informace vyhledávat, třídit, zpracovávat a používat. Nastává tak doba tzv. informační společnosti.

Výhody vzdělávání prostřednictvím počítače:

1. Učení je poutavé a názorné: barevné obrázky, foto, animace, mluvené slovo, videosekvence, hypertexty.
2. Učení je interaktivní: kontrola správných odpovědí, výběr způsobu průchodu programem.
3. Vlastní tempo: uživatel prochází programem rychlostí, která mu vyhovuje.
4. Vlastní čas: spuštění programu v době, která vyhovuje uživateli.
5. Psychologická účinnost: logické a strukturované uspořádání látky, rozdělení na kroky, efektivita.
6. Hodnocení výkonu uživatele počítačem je vnímáno jako spravedlivé (počítač si nezasedne).
7. Atraktivnost: mládež pracuje s počítačem většinou ráda. Vysoká informační hodnota (CD-ROM, DVD).
8. Učení může být pestré a zábavné: dobře udělaný program dítě zaujme, poučí i pobaví.
9. Užíváním PC dítě začíná považovat počítač za přirozený prostředek získávání informací a komunikace.

Při přílišném užívání je třeba vidět i některá rizika:

1. Při příliš častém používání namáhání zraku a nežádoucí omezení pohybových aktivit.
2. Vzdělávání prostřednictvím počítače zatím příliš nerozvíjí schopnost verbální komunikace.
3. U počítačových her může hrozit až nebezpečí gamblerství, dále hrozí závislost na PC obecně.
4. Kriminalita: nelegální SW, neoprávněné průniky do systémů, tvorba virů, nelegální převody peněz.
5. Existence pornografie i jinak závadných materiálů (rasismus, fašismus, …) v síti Internet.

Vážení rodiče, učitelé a učitelky,

z výše napsaného vyplývá, že při rozumném používání výukových programů se zvyšuje efektivita učení, které přitom probíhá pro dítě atraktivním a příjemným způsobem. Většina výukových programů je vhodná jak pro školy, tak pro domácí použití. V naší nabídce naleznete velký výběr vzdělávacích programů od jednoduchých (ale stále velmi účinných) programů na disketách až po rozsáhlé multimediální aplikace na CD-ROM.

Přejeme Vám, abyste si dobře vybrali.

RNDr. Jaromír Šubrt
šéfredaktor redakce výukových programů
GRADA Publishing, s.r.o.

Zpět