Pythagorova v∞ta
Program mß za ·kol vylo₧it ₧ßk∙m Pythagorovu v∞tu. Po krßtkΘm v²kladu nßsleduje procviΦovßnφ ·loh na pou₧itφ Pythagorovy v∞ty. SouΦßstφ programu je i test. ┌lohy v obou Φßstech jsou uzav°enΘ. PoΦet ·loh p°i procviΦovßnφ a v testu nejde interaktivn∞ m∞nit, ale uΦitel m∙₧e p°φm²mi zßsahy do konfiguraΦnφch soubor∙ m∞nit jak v²kladovou Φßst, tak i poΦet ·loh a jejich zadßnφ v Φßsti procviΦovacφ a v testech. ProcviΦovßnφ lze kdykoliv ukonΦit, ale nep°iÜel jsem na to, jak ₧ßk poznß, jestli ·lohu vy°eÜil sprßvn∞ Φi ne. V testovacφ Φßsti program sice po skonΦenφ testu ₧ßkovi sd∞lφ, kolik p°φklad∙ vy°eÜil sprßvn∞ a kolik Üpatn∞, dokonce ho oznßmkuje (podmφnky znßmkovßnφ m∙₧e uΦitel volit taktΘ₧), ale zase mu nesd∞lφ, u kter²ch ·kol∙ usp∞l a u kter²ch ne. V²sledky test∙ bohu₧el nejdou uklßdat.
Ovlßdßnφ je velmi jednoduchΘ. Ve v²kladovΘ Φßsti si vystaΦφme pouze s myÜφ a klßvesnici pot°ebujeme pouze pro zadßvßnφ v²sledk∙ ·loh p°i procviΦovßnφ a v testech. Jako nedostatek vidφm absenci tvo°en²ch odpov∞dφ, nebo¥ uzav°enΘ svßd∞jφ ₧ßky k tipovßnφ sprßvn²ch odpov∞dφ.
Program je distribuovan² v samorozbalovacφm archφvu, kter² staΦφ zkopφrovat do cφlovΘho adresß°e. K ·plnΘmu zprovozn∞nφ programu musφ jeÜt∞ u₧ivatel p°ed prvnφm spuÜt∞nφm v konfiguraΦnφch souborech ruΦn∞ nastavit cestu do adresß°e, kde se nachßzejφ soubory programu.