FONOGRAFY

Dnes se nßm zdß samoz°ejmostφ poslouchat reprodukovanou hudbu z dokonal²ch p°φstroj∙, magnetofon∙, CD p°ehrßvaΦ∙, nebo minidisk∙. 
Podφvejme se, jak tomu bylo p°ed sto lety.
VßleΦek na s dvouminutov²m zßznamem  hudby, kterß nezn∞la uchu tak, jako ta dneÜnφ, byl velk²m objevem. 
ProhlΘdn∞te si, jak vypadaly ty zßzraΦnΘ p°φstroje a pus¥te si hudbu z dochovan²ch vßleΦk∙. 
P°iklßdßme takΘ odborn² text. 

Edison∙v fonograf CONCERT
NejstarÜφ dochovan² originßl ve sbφrce Nßrodnφho TechnickΘho Muzea Trouba ve tvaru husφho krku 
V²robce: T.A. Edison, Orange, USA
Z p°elomu devatenßctΘho a dvacßtΘho stoletφ 

	Fonograf LYRA Jednoduch² fonograf dodßvan² zdarma p°i koupi vßleΦk∙. PΘrov² strojek je natahovßn klφΦem, pohon je uskuteΦn∞n textilnφm lankem. Nosnß deska je opat°ena vodovßhou, vyrovnßvßnφ pomocφ Üroub∙ na no₧ce. Rok v²roby 1900 V²robce nezjiÜt∞n
	Fonograf PATH╔ na standardnφ dvouminutovΘ vßleΦky DvojpΘrov² pohon V²robce:PATH╔ FR╔RES, Francie Rok v²roby 1900
	Mechanick² fonograf s ruΦnφm pohonem Pouze reprodukΦnφ PohonnΘ kolo slou₧φ zßrove≥ jako setrvaΦnφk V²robce neznßm² (Evropa) Rok v²roby 1898 - 1900
	ReprodukΦnφ fonograf PATH╔ je pohßn∞n pΘrov²m strojkem s odst°ediv²m regulßtorem pro velkΘ vßleΦky. Na d°ev∞nΘ sk°φnce je typick² znak PathΘ - kohout, kter² kokrhß do fonografu  V²robce PathΘ . FrΘres, Francie Rok v²roby 1900
	Mincovnφ fonograf B∞₧n² mechanismus fonogafu je dopln∞n mechanick²m za°φzenφm pro automatickΘ nastavenφ zvukovky a jejφ vrßcenφ do poΦßteΦnφ polohy V²robce: Karl Keler, Vφde≥ Rok v²roby 1900
	Fonograf LIORET Specißlnφ vßleΦky o pr∙m∞ru 51 a dΘlce 20 mm P°φstroj je zabudovßn do stylovΘ hracφ sk°φnky V²robce Henri Lioret, Pa°φ₧ Rok v²roby 1900
	Pouzdra na vßleΦky
	PrßzdnΘ vßleΦky
	Trouba k fonografu

Automatofony
PokraΦovßnφ minulΘho Φlßnku.

V d∞jinßch hudby byla vyslovena tato prorockß slova: Kdyby se nßm byl ze starov∞ku dochoval n∞jak² stroj, jako je vynßlez mechanickΘho hrßΦe na flΘtnu od Vaucansona, nebo jako jsou n∞kterΘ z naÜich hracφch hodin, byly by se nßm zachovaly zßrove≥ takΘ n∞kterΘ melodie. Z jednoho jedinΘho hudebnφho kusu tφmto zp∙sobem ₧iv∞ dochovanΘho bychom pochopili podstatu starΘ hudby, velikost interval∙ jejφch stupnic, jejφ takt atd. Ale d°φve bu∩ takovΘ vynßlezy jeÜt∞ nem∞li, nebo se ztratily, a my te∩ o skuteΦnΘm zn∞nφ starΘ hudby nevφme o nic vφc ne₧ o v²slovnosti star²ch mrtv²ch °eΦφ.
Technika zp∙sobila v d∞jinßch hudby dvojφ p°evrat: jednφm byla notace a jejφ reprodukce rytinou, druh²m fotografie zvuku, zvukov² archiv. Tento druh² p°evrat hudebnφ historik rovn∞₧ p°edvφdal. Vychßzeje z vynßlezu hlßsnΘ trouby pφÜe v tΘm₧ ·vodu jeÜt∞ jednou podobnß prorockß slova:
 "V nov∞jÜφ dob∞ bylo ve Francii dokonce vynalezeno n∞co, co pom∙₧e zachovat pro potomstvo v²slovnost dneÜnφ mluvy, pravΘ zn∞nφ hlßsek a slov ve francouzskΘ °eΦi. Kdo se dφvß na tyto a podobnΘ vynßlezy z tΘto strßnky, nebude moci jinak ne₧ vÜemo₧n∞ peΦovat o jejich zachovßnφ. Jsou jedin²m prost°edkem jak zachovat potomstvu nßÜ zp∙sob hudby ₧iv² a jak mu v p°φpad∞ jejich zßniku uΦinit jejich znovuobjevenφ lehΦφ, ne₧ jsme je m∞li po sv²ch p°edcφch my." 
Podobn∞ sv∞dΦφ o smyslu pro technick² pokrok po₧adavek konservace zvuku vysloven² Engramellem, kter² cht∞l uchovat hru velk²ch um∞lc∙ a dφla skladatel∙ pomocφ automatofonick²ch nßstroj∙. Vyslovil politovßnφ nad tφm, ₧e se tφmto zp∙sobem nezachovala dφla slavn²ch skladatel∙.
Sv∞tovß a zvlßÜt∞ n∞meckß hudebnφ literatura je bohatß na dφla, je₧ byla napsßna pro automatofonickΘ nßstroje.

Hans Leo Hassler nap°. slo₧il "kus nebo pφse≥, je₧ na vßlec p°ijφti m∞la" pro "varhannφ za°φzenφ, kterΘ samo o sob∞ bez jakΘhokoli zßsahu n∞jak²ch zp∞vßk∙ hraje" a kterΘ zhotovil podle jeho nßvrhu augsbursk² tkadlec Heinlein v roce 1601.
Ricercata n∞meckΘho skladatele Johanna Kaspara Kerlla (1627-1693) je p°φkladem, jak² druh skladeb se hodφ pro varhanovΘ automatofony.Tato skladba byla slo₧ena p°φmo pro automat. Tuto domn∞nku podporuje - jak se zdß - pon∞kud prßzdn² notov² obraz, zcela odliÜn² od ostatnφch Kerllov²ch skladeb. Podle ·stnφho podßnφ û slo₧il Johann Sebastian Bach v letech 1717-23 skladby pro automatofon, kdy₧ byl ve slu₧bßch knφ₧ete Leopolda z Anhalt-K÷thenu.
Georga Friedricha HΣndla zaujaly anglickΘ zvonkovΘ hry natolik, ₧e slo₧il znaΦn² poΦet skladbiΦek pro tento druh automatofon∙. N∞kterΘ z nich, opsanΘ neznßm²m HΣndlov²m souΦasnikem, chovß Krßlovskß hudebnφ knihovna v Lond²n∞. Pro hodinß°e Charlese Claye sestavil HΣndel dv∞ sbφrky skladeb pro zvonkovΘ hry, pro n∞₧ zpracoval p°edevÜφm n∞kterΘ svΘ starÜφ skladby, ale i novΘ melodie. Pozd∞ji slo₧il takΘ n∞kolik skladbiΦek i pro tyto automatofony.
Nejv∞tÜφ vlßmsk² skladatel 18. stoletφ Matthias van den Gheyn (1721-1785) slo₧il Φetnß preludia pro zvonkovΘ hry. 
ZnaΦnΘho rozkv∞tu dosßhly, automatofony v dob∞ vφde≥sk²ch klasik∙, kdy vznikla dokonce samostatnß a bohatß literatura skladeb komponovan²ch nejv∞tÜφmi mistry. 
Joseph Haydn slo₧il nemΘn∞ ne₧ 32 skladeb pro flΘtnovΘ hodiny.
P∞t se jich zachovalo na hracφch vßlcφch nßstroje, kter² roku 1792 zhotovil vlaÜimsk² rodßk P. N∞mec. Dosud je mßlo znßmo, ₧e takΘ Mozart sklßdal ke konci svΘho ₧ivota pro automatofonickΘ nßstroje. Tyto jeho zajφmavΘ p°φsp∞vky k mechanickΘ hudb∞ se zrodily z tφsnivΘ hmotnΘ situace, v kterΘ se octil v poslednφch letech svΘho ₧ivota. Tehdy si u n∞ho objednal Josef hrab∞ Deym skladby pro flΘtnovΘ hodiny ze svΘho um∞leckΘho kabinetu. Zachovaly se celkem t°i Mozartovy skladby pro automatofonickΘ nßstroje, z nich se prvnφ dv∞ staly znßmΘ teprve tehdy, kdy₧ je Mozart upravil pro klavφr. 
Mozartova skladba v F- dur, nazvanß v Mozartov∞ tematickΘm seznamu jako ä Fⁿr eine Walze in eine kleine Orgelô byla p°enesena v zkrßcenΘ podob∞ na hracφ vßlec flΘtnov²ch hodin, kterΘ mß ve sv²ch sbφrkßch muzeum hudebnφch nßstroj∙ university v Lipsku.
Okolnost, ₧e majitel nßstroje po₧ßdal Mozarta o p∙vodnφ hudbu pro hracφ vßlec, je nemΘn∞ zajφmavß ne₧ skuteΦnost, ₧e se Mozart v t∞chto skladbßch pokouÜel vytvo°it vlastnφ sloh mechanickΘ hudby, kter² se liÜφ od slohu ostatnφch jeho d∞l.

FlΘtnovΘ hodiny bavily takΘ hosty v zßbavnφch podnicφch stejn∞ jako pozd∞ji polyfony a pianoly. Bethoven a mnoho dalÜφch skladatel∙ si oblφbilo hracφ automaty a sklßdalo pro n∞ skladby.
MajitelΘ hostinc∙ si dali zhotovovat hracφ hodiny se skladbami v²znamn²ch skladatel∙. FlΘtnovΘ hodiny a kolovrßtky reprodukovaly vφde≥skΘ valΦφky. MnohΘ byly slo₧eny pro tento druh reprodukce. 
Zalo₧enφ rokoka si naÜlo na poΦßtku 19. stoletφ zalφbenφ v novΘm typu automatofon∙, je₧ p°edstavujφ h°ebφΦkovΘ nßstroje. Tyto hracφ strojky se staly v krßtkΘ dob∞ vß₧n²m soupe°em vÜem dosavadnφm automatofon∙m pro svΘ malΘ rozm∞ry a roztomil² zvuk. Prudk² vzestup v²robnφch sil vytvo°il p°φznivΘ podmφnky pro °eÜenφ problΘm∙, o n∞₧ lidstvo dosud marn∞ usilovalo.
Nebylo proto ani v oboru v²roby automatofonick²ch nßstroj∙ vynßlezu, kterΘho by nebylo vyu₧ito. K nejv²znamn∞jÜφm pat°il vynßlez pneumatickΘho za°φzenφ, kter² se uplatnil u vÜech typ∙ automatofon∙ krom∞ h°ebφΦkov²ch nßstroj·, zejmΘna vÜak u pianoly, jejφ₧ hru - pokud Ülo o tempo a dynamiku - mohl si Φlov∞k sßm °φdit.
V roce 1912 byl uspo°ßdßn v krßlovnin∞ sßle v Lond²n∞ koncert, p°i n∞m₧ Lond²nsk² symfonick² orchestr doprovßzel Grieg∙v klavφrnφ koncert a moll hran² pianolou. Na tΘm₧ koncertu zpφvala v²znaΦnß n∞meckß p∞vkyn∞ Elena Gerhardtovß n∞kolik pφsnφ s doprovodem pianoly

PokraΦovßnφ p°φÜt∞.

Hana Da≥kovß