Pohled na oblohu

Astronomie je v∞da nesmφrn∞ zajφmavß a obsßhlß. Popisuje  nebeskΘ objekty,  jevy ve vesmφru, pohyb nebesk²ch t∞les a vzßjemnΘ vztahy mezi. Nejen popisuje, ale dovede vypoΦφtat jejich drßhy, mφsto, kde se bude urΦitß planeta nebo hv∞zda nachßzet t°eba za mnoho tisφc let.
NßÜ dalÜφ miniserißl v∞nujeme obloze. P°eΦtete si v n∞m o souhv∞zdφch, hv∞zdßch a planetßch. PovÜimneme si nejd°φve souhv∞zdφ. Jist∞ jste slyÜeli o souhv∞zdφ nap°φklad VelkΘho vozu, kterΘ se takΘ popisuje jako souhv∞zdφ VelkΘ medv∞dice.
Souhv∞zdφm rozumφme p°esn∞ ohraniΦenou oblast na obloze, ve kterΘ se zpravidla nachßzφ v²raznß skupina hv∞zd. Tato definice umo₧≥uje jednoznaΦnost mapovßnφ oblohy. 
Obrazce souhv∞zdφ, kterΘ byly popsßny v dßvnΘ minulosti, ulehΦujφ orientaci na obloze, proto se pou₧φvajφ dodnes.
Hv∞zdy v souhv∞zdφch spolu nijak nesouvisφ, pouze se nßm promφtajφ do urΦitΘ oblasti na obloze, vid∞no z naÜeho pohledu, pro pozorovatele z jinΘ planetßrnφ soustavy by se jevily naprosto jinak. Hv∞zdy jednoho souhv∞zdφ se nachßzejφ ve velmi odliÜn²ch vzdßlenostech od nßs a pohybujφ se r∙zn²mi sm∞ry a rychlostmi.

Souhv∞zdφ letnφ oblohy
Nejp°φjemn∞jÜφ k pozorovßnφ hv∞zd jsou letnφ veΦery. Samotnß hv∞zdnß obloha je pon∞kud chudÜφ ne₧ na ja°e. MlΘΦnß drßha je v lΘt∞ v²raznß a souhv∞zdφ jsou nßdhern∞ viditelnß. 
Nejjasn∞jÜφ hv∞zdy letnφ oblohy jsou Deneb ze souhv∞zdφ Labut∞, Altair ze souhv∞zdφ Orla a Vega ze souhv∞zdφ Lyry, kterou najdeme skoro nad hlavou. Tyto hv∞zdy tvo°φ tak zvan² letnφ troj·helnφk. 
Nezapadajφcφ souhv∞zdφ oblohy jsou jsou Velk² v∙z na severozßpad∞, Cefeus a Kasiopea na severov²chod∞ oblohy. 
Koncem lΘta se na v²chod∞ u₧ objevujφ souhv∞zdφ podzimnφ oblohy - Pegas, Andromeda a Perzeus, nad zßpadnφm obzorem mizφ jarnφ souhv∞zdφ - Lev, Panna, Vßhy a Past²°.
ZaΦßtkem lΘta skupinu letnφch souhv∞zdφ uvidφme veΦer okolo 22. hodiny na v²chodnφ Φßsti oblohy, zaΦßtkem srpna nad ji₧nφm obzorem, a ke konci lΘta na zßpadnφ Φßsti oblohy. 

Historie souhv∞zdφ
P°i pohledu na hv∞zdnou oblohu nßs napadajφ otßzky, t²kajφcφ se vzniku hv∞zd, planet a celΘho vesmφru.
NaÜi dßvnφ p°edkovΘ zaΦali ve svΘ fantazii spojovat v²raznΘ skupiny hv∞zd s v²jevy souvisejφcφmi s jejich ₧ivotem, pov∞stmi a se svou kulturou.
Ka₧dß starß kultura na r∙zn²ch mφstech zem∞koule m∞la svß vysv∞tlenφ a svß p°irovnßnφ k jev∙m na obloze. 
Tvary a nßzvy skupin hv∞zd byly r∙znΘ ve starΘm Egypt∞, ╚φn∞, jinΘ m∞li ArabovΘ nebo MßjovΘ. N∞kdy byly nßzvy nebo p°edstavy podobnΘ. Nap°φklad souhv∞zdφ Orla najdeme vyobrazenΘ na eufratskΘm kameni z obdobφ 1200 let p°ed naÜφm letopoΦtem, ╪ekovΘ m∞li pro toto souhv∞zdφ jmΘna Orel, Di∙v ptßk, Krßl ptßk∙, ArabovΘ Letφcφ orel, Orel, Vrßna, v Perzii to byl Sokol, v Turecku Lovφcφ Orel. ╚φ≥anΘ vid∞li v tΘto oblasti Tahajφcφ voly. A tak bychom mohli pokraΦovat o ka₧dΘm souhv∞zdφ. 
V minulosti se zachovalo mnoho hv∞zdn²ch map a popis∙ oblohy, kterΘ se Φasem stßvaly pon∞kud zmatenΘ.
AstronomovΘ vydßvali a kreslili svΘ mapky, postupn∞ se objevovaly stßle dalÜφ poznatky. 
DneÜnφ popis souhv∞zdφ poskytujφ jednoznaΦnou orientaci na celΘ obloze, zhruba se shodujφ s dßvn²mi klasick²mi souhv∞zdφmi. Souhv∞zdφ majφ latinskΘ mezinßrodnφ nßzvy a znaΦky. Jsou zßvaznΘ pro vÜechny zem∞. 
P°eklad do nßrodnφho jazyka existuje, respektuje nßrodnφ zvyklosti i tradice.
Nikdo u₧ dnes, v dob∞ kosmick²ch let∙ nep°iklßdß souhv∞zdφ p°edstavu letφcφho orla, nebo °eckΘho hrdiny. 
Ale legendy, kterΘ provßzejφ souhv∞zdφ nßs spojujφ s v²vojem astronomie a v²vojem lidskΘho poznßnφ.

P°eΦt∞te si °eckΘ bßje o n∞kter²ch souhv∞zdφch.

Velk² v∙z, neboli Velkß medv∞dice
Ursa Maior - UMa

Pat°φ mezi nejv²razn∞jÜφ a nejznßm∞jÜφ souhv∞zdφ severnφ oblohy. 
Nejv∞tÜφ hv∞zda, alfa hv∞zda ze souhv∞zdφ je oran₧ovΘ barvy,  jmenuje se Dubhe a tvo°φ ji ve skuteΦnosti dv∞ hv∞zdy.
Beta hv∞zda je Merak a t°etφ nejv∞tÜφ hv∞zdou je Phecda.
A te∩ co °φkß pov∞st.

Arkßdskß princezna Kallist≤ vzbudila svou krßsou ₧ßrlivost HΘry, man₧elky nejvyÜÜφho boha Dia. Proto ji rozhn∞vanß bohyn∞ HΘra prom∞nila v medv∞da a vyhnala do les∙. Marn∞ ji Kallist≤ prosila, aby jφ ponechala lidskou podobu, HΘra byla neoblomnß. A tak b²valß princezna Kallist≤ bloudila po lesφch a bßla se divokΘ zv∞°e, nebo¥ zapomφnala, ₧e je sama divok²m zvφ°etem. Zßhy vÜak poznala i strach z lovc∙ a jejich ps∙. Jednou zahlΘdla mezi pronßsledovateli svΘho syna Arkase. P°iblφ₧ila se k n∞mu a cht∞la ho obejmout. Arkas v obran∞ namφ°il na matku kopφ. V poslednφm okam₧iku zasßhl Zeus, a aby zabrßnil zlΘmu Φinu, prom∞nil i syna ve zvφ°e û v malΘho medv∞da. Proto₧e vÜak m∞l oba rßd, umφstil je na obloze. Velkou medv∞dici i jejφho syna MalΘho medv∞da. 

Mal² medv∞d - Mal² v∙z
Ursa Minor - UMi

Podle °eckΘ bßje, syn arkßdskΘ princezny a nejvyÜÜφho boha Dia, byl p°em∞n∞n v medv∞da v okam₧iku, kdy vrhal oÜt∞p na medv∞dici - svou matku. Bohyn∞ HΘra byla velmi pohorÜena, ₧e se jejφ sokyn∞ se synem dostala na oblohu. Vy₧ßdala si proto od boha mo°φ slib, ₧e je nikdy nenechß s jin²mi souhv∞zdφmi odpoΦinout pod obzorem v mo°sk²ch vlnßch. Proto oba medv∞di nikdy nezapadajφ a musφ stßle obφhat kolem p≤lu jako souhv∞zdφ cirkumpolßrnφ. 
Nejjasn∞jÜφ hv∞zdou alfa v malΘm voze je Polßrka. Mß ₧lutou barvu a velkou jasnost. Jejφ objem je asi milionkrßt v∞tÜφ ne₧ Slunko a svφtivost 12 000 krßt v∞tÜφ. Polßrka je od nßs vzdßlenß 1087 sv∞teln²ch let. to znamenß, ₧e je tak vzdßlenß, ₧e sv∞teln² paprsek k nßm z Polßrky letφ  1087 let.

Drak
Draco - Dra

je velkΘ souhv∞zdφ v oblasti severnφho sv∞tovΘho p≤lu. Jeho t∞lo najdeme mezi Velk²m a Mal²m vozem a ocas tvo°φ mnoho hv∞zd. 
A co se vyprßvφ v bßjφch?
╪eck² hrdina Herkules (°ecky - Herakles) musel vykonat dvanßct namßhav²ch a nesnadn²ch ·kol∙ pro krßle Erystea. Jednφm ·kolem bylo - p°inΘst zlatß jablka ze zahrady Hesperidek. Hesperidky byly dcery Atlanta, jednoho z Titßn∙, kte°φ bojovali proti boh∙m. Atlas byl za trest odsouzen k tomu, aby nav∞ky nesl na sv²ch ramenou nebeskou klenbu. JeÜt∞ ne₧ k n∞mu Herkules doÜel,  p°emohl draka Ladona, kter² hlφdal p°φstup do zahrady Hesperidek. Potom p°emluvil Atlanta, kter² v∞d∞l  o vzßcnΘm stromu , aby mu jablka p°inesl. Musel vÜak za n∞j podr₧et nebeskou klenbu. Kdy₧ Atlas jablka p°inesl, necht∞l od Herkula p°evzφt klenbu zp∞t na svß ramena. Nakonec se p°ece jen dohodli a Herkulovi se poda°ilo splnit ·kol - jablka donesl. V souhv∞zdφ je znßzorn∞n, jak kleΦφ a odevzdßvß zlatß jablka (Ülo patrn∞ o pomeranΦe) bohyni HΘ°e,j ako svatebnφ dar. 
Drak byl za v∞rnou slu₧bu u brßny zahrady Hesperidek p°enesen na oblohu.
Hv∞zda Thuban (alfa Draconis) b²vala na ·svitu d∞jin Severkou. Hv∞zdy se na obloze pohybujφ, m∞nφ svoji vzßjemnou polohu. Thuban b²val viditeln² ve dne i v noci pr∙zorem z nitra Chufeovy pyramidy. Od tΘ doby se severnφ p≤l posunul k Polßrce.
Na hlav∞ draka le₧φ radiant, z n∞ho₧ se ka₧doroΦn∞ rozletujφ meteory naz²vanΘ drakonidy. Objevujφ se pravideln∞ 9. °φjna. 
Nejjasn∞jÜφ hv∞zdy: Etamin a Alwaid

HD