Bude tady po vßs n∞komu smutno
Poslednφ zvon∞nφ (foto. Kamil Mrßzek)
Byl pßtek a mimo dvou odpadl²ch hodin a sánimi i jednΘ pφsemky se tento den neliÜil od ostatnφch svΘ kategorie. Ale jakmile jsem vystoupila záautobusu, doÜlo mi, ₧e jsem zapomn∞la na zßkladnφ v∞c. Venku stepovali Ües¥ßci p°ipraveni obrat lidi o co nejvφce chechtßk∙. Jako₧to jim znßmß osoba jsem se takΘ stala terΦem a bohu₧el pro m∞ zapomn∞la jsem na drobnΘ. Pokus o nenßpadnΘ zmizenφ ze scΘny se skoro zda°il. Sm∙la. Honza Nieboras p°evleΦen za ädßmuô m∞ odchytil po deseti metrech.
Stßle nechßpu, proΦ je pro n∞kterΘ kluky tak sympatickΘ nosit ₧enskΘ Üaty. Nenφ tomu p°ece tak dßvno, co mu₧i nehodlali ani pomyslet na to, oblΘknout si sukni. Doba se m∞nφ a lidΘ sánφ. A nebo je to druh ·chylky. Kdo záVßs vφ, co nosφ Nieboras na sob∞ doma? Mohli trochu zap°em²Ület, za co p∙jdou. KonkrΘtn∞ ji₧ zmφn∞n² Honza mohl b²t t°eba praΦlov∞kem. DalÜφm takov²m, co si sáp°evlekem vyhrßl, je dvoumetrov² t²pek hrd∞ si °φkajφcφ Mat∞j. Rad∞ji nebudu kritizovat, ale ta r∙₧ovß m∞ opravdu dostala! Originßlnφ nßpad m∞l pan Verner. Jeden by nepoznal, ₧e ten bezdomovec sedφcφ na zemi je Poslednφ zvon∞nφ (foto: Kamil Mrßzek)studentem gymnßzia. ProblΘm spoΦφvß vátom, ₧e dodnes si nejsem jistß, zda to byl opravdu jen p°evlek. Nejv∞tÜφ ·sp∞ch p°eze vÜechno u m∞ sklidil motorkß° zá6. C. Ko₧enß bunda a helma pou₧itelnß takΘ na sb∞r mincφ - prostΘ, ale kouzelnΘ. Motorky m∞ ohromujφ u₧ od maliΦka, navφc kdy₧ pat°φ n∞komu takovΘmuà
T∞ch n∞kolik hodin ve Ükole jsme p°e₧ili, ovÜem pak nßs Φekal vstup do kina. Zase spoustu Ükemrajφcφch, p°φpadn∞ i hrozφcφch maturant∙, n∞jakΘ ty zbyteΦn∞ vyhozenΘ desetnφky, nekoneΦnΘ °ady a no a pak koneΦn∞ to p°edstavenφ. VÜichni jsme ho vid∞li, tak₧e ka₧d² si te∩ o nich stejn∞ myslφ svΘ. Chci jen pochvßlit Je₧k∙v v²kon. Klidn∞ se dej kácirkusßk∙m û ani nebudeÜ muset p°φliÜ otvφrat pusu a lidi se budou smßt û v∞° tomu. Prost∞ zanechali jste jak²₧ tak²₧ dojem a mo₧nß tady bude po vßs n∞komu smutno.

Bambino


Poslednφ zvon∞nφ
Musφm konstatovat, aΦ jsem zde pouhΘ dva roky, ₧e je rok od roku lepÜφ.
Rßno 11. kv∞tna jsem se vypravila do Ükoly o n∞co pozd∞ji vánad∞ji, ₧e ONI u₧ tam Φekat nebudou. Chyba lßvky! Najednou se JICH p°ede mnou vyrojilo tucet a jß p°iÜla skoro o vÜechny mΘ celo₧ivotnφ ·spory (trochu p°ehßnφmà)!!! N∞kterΘ p°evleky m∞ opravdu fascinovaly! Byl sice problΘm rozpoznat, jde-li o pravΘho a nefalÜovanΘho MATURANTA nebo o nevinnΘho a nic Poslednφ zvon∞nφ (foto: Kamil Mrßzek)netuÜφcφho d∙chodce jdoucφho kolem (nic proti nim !) , ale mohu vßm sáklidem °φci jedno: Jestli₧e jste si je , stejn∞ jako jß, spletli a n∞co jim takΘ p°ihodili, m∙₧ete mφt ΦistΘ sv∞domφ zádobrΘho skutku, proto₧e sád∙chody vánaÜφ republice to nenφ nijak slavnΘ. Ale to jsem odboΦila.
Po t°ech naprosto zbyteΦn²ch vyuΦovacφch hodinßch jsem se odbelhala ke kinu Kosmos, no a tam jsem tedy ztratila poslednφ penφze, co jsem u sebe ten den m∞la. Na d°ev∞n²ch ₧idlφch se sice nesed∞lo zrovna nejpohodln∞ji, ale tu hodinku se to dalo p°e₧φt. Nejd°φve tedy vystoupila 6.B a po nφ 6.C. ZácelΘho jejich programu mi asi nejvφc utkv∞la váhlav∞ anketa T▌T▌T▌, kterß byla opravdu trefnß. Trapas roku sice moc trefn² nebyl, ale pφ. prof. Dziadkovß u₧ zase trefnß byla. Video 6.B stßlo taky za podφvanou a fotky obou t°φd byly nep°ekonatelnΘ. Poslednφ zvon∞nφ (foto: Kamil Mrßzek)
TotΘ₧ se opakovalo o t²den pozd∞ji, ovÜem sátφm rozdφlem, ₧e tentokrßte jsem si p°ivstala. Nevyplatilo se. D∙chodce sámaturanty jsem si sice nespletla, ale i tak jsem p°iÜla o penφze.
GEN 6.A byl dle mΘho nßzoru naprosto nejlepÜφ, zvlßÜ¥ reklamy se jim poda°ilo tzv. vychytat. O nic horÜφ ale nebyl P°emk∙v song záprogramu 4.D nebo Den (Noc) je krßsn² (ß). Ani₧ to tyto dv∞ t°φdy tuÜily, o t°eÜniΦku na dortu se ten den postaralo poΦasφ. Ti chyt°ejÜφ si vzali deÜtnφk, leΦ jß mezi n∞ nepat°ila, a tak jsem parßdn∞ zmokla.
Vátom deÜti jsem tak uva₧ovala, jak asi bude vypadat takovΘ Poslednφ zvon∞nφ naÜφ t°φdy. DoÜla jsem kázßv∞ru, ₧e sávym²Ülenφm programu budeme muset zaΦφt u₧ te∩, abychom to do Ües¥ßku v∙bec stihlià

Pavla


Jaro se p°etva°uje
Ka₧d² rok k nßm p°ichßzφ jaro. Ka₧doroΦn∞ s nφm p°ichßzφ i slunce, ₧ivot, radost, lßska a p°ßtelstvφ. Jaro mß, ale i svΘ ÜpatnΘ strßnky. Jednou z nich je d∙sledek, kter² toto obdobφ zp∙sobuje. VÜem student∙m toti₧ vypφnß mozky. Studenti p°estßvajφ myslet, uΦit se a jednat s rozumem. A za to vÜe m∙₧e jaro. Jaro tak nevinnΘ, tak hezkΘ, kterΘ na druhou stranu sk²tß mnoho nebezpeΦφ. Studenti zaΦφnajφ dostßvat ÜpatnΘ znßmky ve Ükole, myslφ ·pln∞ na n∞co jinΘho, neradi sedφ doma, a pak se z toho m∙₧e vyklubat i zajφmavΘ vysv∞dΦenφ. Studenti mφsto, aby dßvali p°ednost poslouchßnφ v²kladu novΘ lßtky, rad∞ji poslouchajφ zp∞v ptßk∙ a Φekajφ na poslednφ hodinu ve Ükole. Dalo by se °φct, ₧e jaro nenφ jenom kolem nßs, ale jaro je i v nßs. Ptßte se, kde? P°φmo v jednΘ Φßsti t∞la, kterou naz²vßme hlava. Brzdφ a drß₧dφ v nφ naÜe mozkovΘ bu≥ky, kterΘ nejsou schopnΘ zpracovßvat informace. Jaro pohlcuje a₧ 90 procent lidφ a v∞°te nev∞°te nejenom mlad²ch. Jedna skv∞lß zprßva existuje. Po ja°e p°ichßzφ lΘto, a tak musφme proti jaru zaΦφt bojovat, musφme ho p°ekonat, musφme ho zniΦit. Lidi, kdy₧ se nßm to poda°φ, pak budeme mφt po zim∞ hned lΘto, kterΘ pro mnohΘ znamenß prßzdniny, pohodu a mnoho zßbavy... Musφ se nßm to poda°it.

Kamil Mrßzek


NejhorÜφ? To snad ne!
NaÜe t°φda je stßle n∞jak²mi kantory(te∩ nemyslφm Kantory ale kantory sámal²m k) oznaΦovßna jako nejhorÜφ t°φda na Ükole. P°ipadß mi to zajφmavΘ, proto₧e nßm v₧dycky profeso°i vyklßdajφ, jak je vedlejÜφ t°φda hodnß a ve vedlejÜφ t°φd∞ zase jak my jsme hodnφ a ₧e oni jsou nejhorÜφ t°φda na Ükole. P°ipadß mi to docela jako dobr² vtip ze strany uΦitel∙, ale vÜichni vφme, ₧e opakovan² vtip p°estßvß b²ti vtipem a stßvß se otravn²m. Tak₧e prosφm vßs sna₧n∞, pßni profeso°i, dohodn∞te se u₧ koneΦn∞, kdo je teda nejhorÜφ t°φda na Ükole a neobvi≥ujte nßs po°ßd vÜechny. V₧dy¥ my taky ne°φkßme o ka₧dΘm profesorovi, ₧e je nejdespotiΦt∞jÜφ na Ükole. TakovΘto tituly musφ pat°it v₧dy jen jednomu!

E


Potkan na cestßch ...
Asi tak ve dnech 4.û 5. dubna 2001 jste na chodbßch naÜeho ·stavu mohli spat°it velmi neobvykl² jev (aΦkoli, Φlov∞k nikdy nevφ, co ho na tom naÜem gymplu m∙₧e potkatà).Asi jste si mysleli, ₧e mßte halucinace, ale jß se rozhodla vyvΘst vßs záomylu. No ale te∩ u₧ káv∞ci: prost∞ jedna nejmenovanß t°φda (kterß jinß, ne₧ ta naÜe, samoz°ejm∞), konkrΘtn∞ jejφch pßr zßstupc∙, si vzalo p°φklad záKomenskΘho a rozhodlo se obohatit hodinu biologie o nßzornou pom∙cku, a tou se stal neboh² potkan záblφzkΘho zverimexu. Potkßnek byl tak roztomil², ₧e se t°φda rozhodla pojmenovat jej po svΘm t°φdnφm profesorovi. JmΘno Marcel mu opravdu sekloà O potkßnka se celß t°φda vzorn∞ starala, dostal dokonce i najφst. Mal² problΘm ovÜem byl, ₧e rohlφk sáKofolou mu fakt nechutnaly. Ona p°ehnanß pΘΦe jej ale postupem p°estßvek p°ipravila skoro o vÜechny zuby a snad i o zrak, sluch a v∙bec o vÜechny smyslovΘ vjemy, kterΘ jen potkan m∙₧e mφtà Asi se ptßte, kde p°enocoval. No, °φkß se mi to fakt t∞₧ce, ale ve sk°φ≥ce jednoho záchovatel∙. Rßno dostal zase rohlφk sáKofolou a ₧il si sánßmi äspokojen∞ô dßl. HorÜφ to vÜak bylo, kdy₧ se Marcel jal prozkoumat sv∞t i zájinΘho pohledu, kter² mu krabice ze suÜenek rozhodn∞ neposkytovala. Stalo se tedy to, co se stßt nem∞lo, no a Marcφlek utekl. A prßv∞ tehdy jste mo₧nß m∞li pocit on∞ch ji₧ p°edem zmφn∞n²ch halucinacφ. N∞kte°φ zánaÜich °ad byli vápohod∞, jeliko₧ nerozpoznajφ potkana od krysy a ty, jak znßmo, jsou u nßs na dennφm i noΦnφm po°ßdku. Marcel si b∞hal váprostorech sk°φn∞k u bufetu, ale i po chodbßch. Jinak byl p°edstaven v∞tÜin∞ profesorskΘho sboru. Kdy₧ se jedna panφ profesorka zeptala, Φφ potkan to je, doΦkala se Üokujφcφ odpov∞di: Student XY mß doma hady a jeden mß dnes svßtekà
Na svobodu byl Marcel propuÜt∞n ve Φtvrtek dne 5. dubna 2001 u autobusovΘ zastßvky Slovan. Tak to je asi vÜe, co jsem vßm cht∞la °φct, ale pokud jste ji₧ cht∞li navÜtφvit psychologa, psychiatra, Φi jinΘho odbornφka ve svΘm oboru, klidn∞ tak uΦi≥te, myslφm, ₧e vádneÜnφ situaci Vßm to p°eci jen prosp∞jeà

Pavla


Syndrom Sosna aneb novß neuv∞°iteln∞ uv∞°itelnß teorie ...
Team nejv∞tÜφch t°ineck²ch v∞dc∙ p°ichßzφ po mnoha letech usilovnΘho bßdßnφ a shroma₧∩ovßnφ fakt s neuv∞°itelnou teoriφ. No popravd∞ °eΦeno Φi napsßno nebyl to team, ale jedna osoba. Jeliko₧ sebechvßla smrdφ, tak ani nebudu °φkat, ₧e ta osoba jsem jß.
Tentokrßt se nejednß, jak byste mohli ode mne oΦekßvßt o ₧ßdnou teorii typu: zak°ivenφ Prostoru (Φi dokonce jeho pravidelnΘ ka₧dom∞sφΦnφ pßlenφ na chlapeck²ch zßchodcφch na druhΘm pat°e. VÜichni jste zvßni, ale bez bab.) ani se nezab²vßm zßhadou kam ka₧d² den mizφ moje lahve od minerßlky, kterΘ si nechßvßm pod lavicφ na horÜφ Φasy (korunu vßm dß ka₧d², ale vratnou lßhev?) Jde o n∞co mnohem zßva₧n∞jÜφho. Dokonce mi bylo i vyhro₧ovßno (proΦ?), ale ve°ejnost se musφ dozv∞d∞t pravdu.
Jist∞ si u₧ mnozφ z vßs vÜimli, ₧e vaÜi spolu₧ßci ₧ijφcφ na sφdliÜti Sosna jsou jinφ. Chovßnφ, °eΦ, myÜlenkovΘ pochody a dalÜφ ·chylky (pardon m∞l jsem fazole) tedy odchylky od normßlnφho Φlov∞ka. Ne, nenφ to tφm, ₧e by snad byli z jinΘ planety (i kdy₧ te∩ m∞ tak napadß, ₧e to fazole nebyly.)
Mß teorie je zalo₧ena na obecn²ch zßkonech, tak₧e jste na ni mohli p°ijφt i vy (no, to jsem asi p°ehnal, ale n∞kdo chyt°ejÜφ urΦit∞.) Jak urΦit∞ vφte (nebo jste nev∞d∞li, ale te∩ u₧ budete v∞d∞t), sφdliÜt∞ Sosna se rozklßdß na kopci (zßpach bohu₧el sestupuje i do ·dolφ). Pro ty pomalejÜφ nebo ·pln∞ zastavenΘ na kopci znamenß v²Üe polo₧enΘ mφsto. ╚φm v²Üe polo₧enΘ mφsto, tφm mΘn∞ kyslφku ve vzduchu. ╚φm mΘn∞ kyslφku ve vzduchu, tφm mΘn∞ je okysliΦovßn mozek (nebo n∞co podobnΘho.) DalÜφm d∙kazem, kter² podporuje moji teorii je fakt, ₧e na novΘm sφdliÜti je nedostatek zelen∞.
A jak se vlastn∞ tento defekt projevuje? Tak nap°φklad si posti₧en² (budu pou₧φvat rad∞ji tohoto neutrßlnφho v²razu, proto₧e nechci n∞koho urazit) koupφ kofolu a zuby sundß vφΦko. Vytßhne kru₧φtko a zaΦne Φinit do vφΦka otvor. Po otßzce profesorky: äCo to ΦinφÜ Mnislave?ô (jednß se o pseudonym, proto₧e Honza by si nep°ßl zde b²t jmenovßn.) Nßsledovala odpov∞∩: äD∞lßm dφrky, abych se mohl napφt.ô
DalÜφ skuteΦnΘ udßlosti budu uvßd∞t jen zkratkovit∞ a bez v∞tÜφch detail∙, proto₧e je to sφla, tak se dr₧te: N∞kolik jedinc∙ z tohoto sφdliÜt∞ nev∞°ilo panφ uΦitelce, ₧e koΦka dopadne v₧dy na nohy a ud∞lali tedy experiment. Po n∞kolika pokusech zjistili, ₧e tomu tak nenφ. VÜechny koΦiΦky ·sp∞Ün∞ dopadly na hlaviΦku a na mφst∞ podlehly sv²m zran∞nφm. Jen ta poslednφ se cukala, tak ji humßnn∞ uÜlapali. DalÜφ zßbavou pro tyto tvory je umφst∞nφ petardy do ·trob krysy (3 ze 4 sos≥ßk∙ doporuΦujφ na ochranu od∞vu plßÜt∞nku.)
TakovΘto ot°esnΘ udßlosti se na Sosn∞ d∞jφ dnes a denn∞. A jakΘ m∙₧e pro n∞ jinΘ vysv∞tlenφ a omluva, ne₧ mß diagn≤za - syndrom Sosna.
Srstka: äJß si vßs najdu a pak neuvidφte.ô
Kubiszovß: äChcete m∞? Jß vßs ne.ô
S poznßmkami v zßvorce nemßm nic spoleΦnΘho jen to, ₧e jsem je napsal, ale nevyjad°ujφ nßzor celΘ mΘ osoby.

Keltsk² ministr odpadu Manheru


Ze seÜit∙ student∙ ...
Toto byl domßcφ ·kol z ╚J, kdy studenti m∞li p°evΘst novinovou zprßvu do podoby vypravovßnφ. Upozorn∞nφ: nßsledujφcφ °ßdky jsou drastickΘ a nedoporuΦujeme dßle Φφst lidem bez nadhledu a psychicky slabÜφm.

Op∞t nep°im∞°enß rychlost?
Bylo nebylo, v jednom chmelovΘm krßlovstvφ ₧il, blil za hospodou poslanec TomßÜ Pßlenka. "Je₧φÜi, to je straÜn², blΘ, blΘ, od zφt°ka p°estßvßm pφt, blΘ, blΘ, a zaΦφnßm chlastat." Hned potΘ, co TomßÜovi stekla poslednφ kapka tΘ neforemnφ smradlavΘ hmoty z kravaty, tak se n∞jak²m zßzraΦn²m zp∙sobem domotal ke dve°φm hospody a vpadl dovnit°. "Franto, Franto, kde mßm klφΦky od auta?" °val na barmana. "V kapse u saka." odpov∞d∞l mu barman. "Aha. A jak² mßm auto?" "No p°ece toho Φern²ho bavorßka, kter²ho jste vyfasovali ve sn∞movn∞." Nßrodem zbo₧≥ovan² politik dovrßvoral ke svΘmu autu a neznßmo jak, ho otev°el. Ale n∞co nebylo asi v po°ßdku, proto₧e n∞kolikrßt vystoupil a zase nastoupil. "Tak, herrgot, v aut∞ jsem, ale kde je volant?" Dobr²ch 15 minut mu trvalo, ne₧ zjistil, ₧e sedφ na sedadle spolujezdce. Nastartoval auto a rozjel se. Za n∞kolik minut se ji₧ °φtil 160kilometrovou rychlostφ.
Mezitφm n∞kde v obci èenov: "Jß ti °φkala, s tφm N∞mcem nejezdi, ale ty ne. Jestli se to dozvφ paàntßta, tak si na ten zadek nesedneÜ ne jeden m∞sφc, jak °φkal doktor, ale celej ₧ivot." "No jo, porßd. Ty si dej rad∞ji pozor na tu svoji pusu, nebo ti n∞kdo do nφ p∞kn∞ vrazφ." A opravdu vrazil. Bylo to velice rychlΘ, zßblesk, v²k°ik, rßna a pak u₧ jen ticho a tma. Tedy skoro ticho, jen z p°φkopu se oz²valo stΘnßnφ a chropt∞nφ. To se jen 10let² Tonφk sna₧il nadechnout, ale moc to neÜlo, nejspφÜe tomu brßnilo to zlomenΘ ₧ebro, kterΘ se zarazilo do levΘ plφce. Jakmile se poslanec Pßlenka probudil, ihned pochopil, co se stalo. Dv∞ nevychovanΘ d∞ti si hrßly na cest∞ a v∙bec se nevÜφmaly svΘho okolφ. Marn∞ se sna₧il troubit, marn∞ na n∞ blikal. Ob∞ d∞ti mu vb∞hly p°φmo pod auto jako dv∞ velryby mφ°φcφ na pevninu vst°φc svΘ zßhub∞. Ano, tak se to stalo, tedy muselo stßt. Stejn∞ jsou ob∞ d∞ti u₧ mrtvΘ. "Pom≤c, pom≤c!!" ozvalo se z p°φkopu. Nebo jeÜt∞ ne?
Poslanec Pßlenka p°ib∞hl ke chlapci a hned zaΦal zkoumat vß₧nost jeho zran∞nφ. "Jsi v po°ßdku?" "Ano, ale bolφ m∞ na prsou a nem∙₧u d²chat." "Kde t∞ to bolφ? Tady?" zeptal se Pßlenka a ∩oubl malΘmu Tonφkovi do otev°enΘ rßny, ze kterΘ vyΦuhovalo kousek ₧ebra.
"Au, au, ano, to bolφ. A co je s mojφ sestrou? Je v po°ßdku?" "Ano, tvoje sestra se mß skv∞le."
Nebylo tomu tak, chlapec si ani nevÜimnul, ₧e se jeho sestra t°epotß n∞kolik metr∙ nad nφm v korun∞ stromu. Sφla nßrazu byla tak velkß, ₧e ji odhodila na prot∞jÜφ strom, kde se zastavila a₧ na tΘ velkΘ, ostrΘ v∞tvi, kterß jφ prorazila b°iÜnφ dutinu, projela ₧aludkem a zastavila se a₧ na druhΘ stran∞ t∞sn∞ vedle pßte°e. Na mφst∞ po t°ech hodinßch byla mrtvß.
"A co je vßm?" Nic." "A proΦ mßte tak ₧lutΘ oΦi?" To je z cigaret, chlapΦe." "A proΦ mßte takovΘ kruhy pod oΦima?" "Proto₧e mßm jßtra v pràacovnφ neschopnosti." "A necht∞l byste n∞co na zub?" "Jo, kapesnφk, nebo tady vykrvßcφm. V₧dy¥ vidφÜ, ₧e jsem si vybil p°ednφ zuby o volant."
"Au, au, ech, ech, to bolφ. Jß nem∙₧u d²chat. Pomo₧te mi?" "To vφÜ, ₧e ti pom∙₧u. Za chvφli ti bude dob°e. PoΦkej tady, skoΦφm pro n∞co do auta." Po chvilce se vrßtil s n∞Φφm v ruce. Vypadalo to jako metr dlouhß ocelovß konstrukΦnφ tyΦ. Ne, to je metr dlouhß ocelovß tyΦ. "Co s tφm chcete d∞lat?" zeptal se chlapec. "No, vφÜ, ehm, no to je na, no n∞co jako dlaha. Podφvßm se s tφm na tvoji pßte°. Te∩ t∞ otoΦφm. Mo₧nß to bude trochu bolet, tak jsem rad∞ji vzal i lepicφ pßsku. P°ece nechceme nikoho probudit, ₧e?"
"Tonφku, vzbu∩ se. No koneΦn∞." "Mami, co se stalo?" "Ale m∞l si menÜφ nehodu." "MenÜφ? Tak proΦ nem∙₧u pohnout nohama ani rukama?" "No, mßÜ zlomenou pßte° a u₧ nikdy nebudeÜ skßkat p°es kalu₧e, ale v₧dy¥ jsi stejn∞ po°ßd sed∞l doma. No a te∩ budeÜ le₧et." "A proΦ se mi tak Üpatn∞ d²chß?" "Proto₧e ti museli vyjmout jednu a kousek plφce, TonφΦku." "A kde je JaniΦka, maminko?" "Stßle visφ na strom∞, TonφΦku. Ale, no, nebreΦ. Za pßr let se ohlΘdneÜ zp∞t a zasm∞jeÜ se tomu." "Ale v₧dy¥ jß nevidφm a nem∙₧u otßΦet hlavou."
"A co se stalo tomu °idiΦi?" "Tomu? Tomu nic, ten mß dobrou imunitu."

Manheru


Zoologickß zahrada T╪INEC
Äe Vßm tento pojem nic ne°φkß? Mn∞ donedßvna takΘ nic ne°φkal. Donedßvna, tφm myslφm do doby, kdy jsem jeÜt∞ chodila na zßkladnφ Ükolu. PoΦφnaje dnem, kdy jsem ud∞lala p°ijφmaΦky na nßÜ ·stav, si ji₧ nemyslφm, ₧e nejbli₧Üφ ZOO je a₧ v Ostrav∞. JeÜt∞ po°ßd nevφte, milφ studenti a studentky, o Φem tady toΦφm? No, myslφm, ₧e u₧ snad i ti mΘn∞ inteligentnφ jedinci pochopili, o jakΘ zßva₧nΘ v∞ci se zde mluvφ.
JednoduÜe jde o to, ₧e vedenφ Gymnßzia T°inec ji₧ n∞kolik let utajuje d∙le₧itou skuteΦnost a hlavn∞ zßbavnou atrakci, kterß by naÜemu m∞stu urΦit∞ prosp∞la, hlavn∞ po tΘ finanΦnφ strßnce. Po°ßd se to bojφm vyslovit, aleà, tak dob°e, p°ekecali jste m∞: NA NAèEM ┌STAVU JSOU ZV═╪ATA!!! Schovßvajφ se v kabinetech a °φkß se jim profßci!
A je to venku. Mo₧nß u₧ to n∞kte°φ závßs v∞d∞li p°edtφm, ale te∩ u₧ to alespo≥ vφme vÜichni. Jak jste asi zjistili, vedenφ Ükoly, to znamenß pan Ükolnφk a panφ uklφzeΦky, jeÜt∞ po studentech nevybφrajφ vstupnΘ, aby se Üli na tato krßsnß zvφ°ßtka podφvat, proto₧e studenti jsou ka₧dodenn∞ nuceni sed∞t ji₧ od 8:00 vákotcφch zvan²ch t°φdy a vyΦkßvat, kdy si pro n∞ p°ijde jejich Üelma. Ta v₧dy p°ijde o n∞co pozd∞ji (musφ se samoz°ejm∞ dob°e vyspat) a vybere si n∞jakΘho ₧ßΦka ubo₧ßΦka, kterΘho pak t²rß i p∙l hodiny. Potom ho sprost∞ vyplivne a vybere si dalÜφho. Nedejbo₧e, kdy₧ mß chu¥ na celou t°φdu, to je hotovß katastrofa. Jen pßr stateΦn²ch jedinc∙ p°e₧φvß. ObΦas se takovß Üelma na₧ere i vájin²ch kotcφch a je p°e₧ranß, ale to se stßvß jen mßlokdy. Samoz°ejm∞ se vákabinetech nevyskytujφ jen Üelmy, obΦas uvidφte po chodb∞ p°elφtnout i n∞jakΘho ptßΦka zp∞vßΦka, sem tam se vßm kolem nohy proplazφ slizk² had nebo chameleon, ale to je opravdu jen z°φdka. Proto Vßm radφm dob°e: Dßvejte si bacha, a¥ vßs ta zvφ°ata nese₧erou a radÜi odsud utφkejte, jak nejrychleji to p∙jde!!!

Rychl² Üpunt
(vyÜlo na aprφla)


Dopis neznßmΘho studenta
Milß maminko a tatφnku,
mßm se tady dob°e. Profeso°i m∞ v∙bec nebijou, nelßmou mi prsty, nekopou do m∞ a v ₧ßdnΘm p°φpad∞ do m∞ nepouÜt∞j elektrick² proud. Jestli Vßm n∞kdo °ekl, ₧e mßm na b°iÜe popßleniny od cigaret tak to nenφ pravda. NaÜe ctihodnß, vzneÜenß, jedineΦnß bohyn∞, naÜe slunce jasnΘ, nßÜ kvφtek rozmil², profesorka prvnφho °ßdu °φkala, ₧e to mßm popßlenΘ od slunφΦka. Asi tomu tak bude, i kdy₧ nechßpu od jakΘho slunφΦka? V celßch, tedy v naÜφ p°ekrßsnΘ t°φd∞ nemßme okna.
Va°φ nßm tu skv∞le a jφdla mßme dost. Ty krysy chytßm jen tak z konφΦku a kdy₧ u₧ je mßm, tak je snφm. Jen kdybych si je m∞l kde uva°it, ale i syrovΘ jsou dobrΘ. A co jste m∞li vy? è¥avnatΘ ku°ecφ masφΦko na smetanovΘ omßΦce s knedlφΦky? NapiÜte mi o tom, prosφm. Fotka by byla taky p∞knß pov∞sil bych si ji na st∞nu, aby zakryla tu Φervenou skrvnu od minulΘho v∞zà studenta.
Dobrß zprßva û u₧ mi vypadly t°i zuby. èpatnß je, ₧e u₧ byly druhΘ. Nevφm, jak se to mohlo stßt, ale mßm napsat, ₧e jsem upadl na schodech a o tΘ lopat∞ nemßm ani ceknou jinak m∞ zase zav°ou na t²den do sk°φ≥ky. Jo a mßme novΘho profesora na biologii. Je to fajn kamarßd a d∞lßme s nφm vÜelijakΘ pokusy. U₧ budu muset konΦit, proto₧e se mßme jφt osprchovat...

VßÜ zneu₧φvan² syn Izßc
(vyÜlo na aprφla)


Z policejnφch zßznam∙
Dne 1. 4. 2001 doÜlo na t°ineckΘm gymnßziu v prostorßch t∞locviΦny k tragickΘ nehod∞. Äßk 6.C upadl tak neÜ¥astn∞, ₧e si natrhl achilovu patu. Pan profesor M. G. zachoval ale chladnou hlavu a rychle odb∞hl do kabinetu pro prvnφ pomoc. Za n∞kolik okam₧ik∙ se vrßtil s pistolφ rß₧e 9mm zp∞t. Bohu₧el nem∞l nßboje, nebo¥ ty vypl²tval v minulΘ hodin∞ p°i totßlnφ vybφjenΘ. Ale ani v takovΘm okam₧iku neztratil soudnΘ v∞domφ a umlßtil Ükubajφcφho se ₧ßka pa₧bou pistole. äV∞d∞l jsem, ₧e mß po kariΘ°e sportovce a tak jsem necht∞l, aby se trßpil.ô Celß rodina by touto cestou cht∞la pod∞kovat za pohotovΘ jednßnφ pana profesora. Pro nßÜ list jeÜt∞ dodali: äU₧ dßvno jsme to cht∞li ud∞lat sami.ô

1. 4. 2001 doÜlo k nepokoj∙m p°ed t°ineck²ch gymnßziem. St°etla se zde skupinka profesor∙ se skupinkou student∙ tohoto gymnßzia. Tiskov² mluvΦφ ministerstva policie oznßmil, ₧e toto st°etnutφ bylo pro p∞t profesor∙ osudn²m, proto₧e studenti byli autem.

Ve veΦernφch hodinßch byl na mφstnφ zßchytnou stanici p°ivezen student gymnßzia, kterΘho zachytil vlak. Jednalo se o studenta, kter² pracoval na roΦnφkovΘ prßci s nßzvem Vlaky ╚R aneb ubrzdφ to nebo ne? Odpov∞∩, kterou se ₧ßk sna₧il rozvΘst na t°icet stran je ji₧ znßma: äNeô.

Kpt. Manheru
(vyÜlo na aprφla)


Osud

Ka₧d² Φlov∞k mß od narozenφ jistΘ p°edurΦenφ. M∙₧e se tomu °φkat osud. Je to n∞co, co ve svΘm ₧ivot∞ musφ ud∞lat, i kdyby necht∞l. A kdy₧ to än∞coô ud∞lß, m∞l by se mu dostavit pocit, kter² °φkß: äTak, to je vÜe. M∙₧eÜ odejφt.ô
Z n∞jakΘho d∙vodu se lidΘ svΘho osudu bojφ. Sna₧φ se ho zvrßtit, oddßlit nebo alespo≥ zm∞nit. ProΦ? V₧dy¥ - co se mß stßt, to se stejn∞ stane. A¥ je to ÜpatnΘ Φi dobrΘ, jednou to p°ijde. A tady vyvstßvß dalÜφ otßzka: èpatnΘ? Ne - Φlov∞k by m∞l b²t optimista a v∞°it, ₧e vÜe, co se d∞je, je pro jeho vlastnφ dobro. Pro jeho osobnφ r∙st. Ale tomuhle asi nev∞°φte. ProΦ se Φlov∞k sna₧φ zm∞nit osud? Ono to vlastn∞ ani nejde. Existujφ r∙znΘ cesty, jak se dobrat stejnΘho osudu, stejnΘho cφle, ale neexistuje mo₧nost rozcestφ, kde by ka₧dß cesta vedla na zcela odliÜnΘ mφsto!
Z toho vypl²vß jedna v∞c: nesna₧te si vyklßdat svou budoucnost - ta je toti₧ jen ve vaÜich rukou. Nekla∩te si otßzky äCo bude?ô, ale spφÜe äKam mßm dojφt?ô. Na takovouto otßzku odpov∞∩ Φasem najdete. A pak byste m∞li p°em²Ület, kterou cestou se k tomuto cφli vydat. V∞°te, ₧e se tomu vÜemu °φkß Hra ₧ivota, a v∞°te, ₧e je zajφmavß nejmφ≥ tak, jako ka₧dß jinß.
V den vaÜeho narozenφ jste vÜichni stßli na polφΦku Start. P°ed smrtφ projdete polφΦky Osud a pak - Cφl. A¥ chcete nebo ne, osud se vßm nepoda°φ zm∞nit. M∙₧ete si jen vybrat, jak dosßhnout vφt∞zstvφ.
Co se mß stßt, to se stane. A¥ u₧ se vydßte kteroukoliv cestouá...

╚ern² Princ


Jak jsem se pot²kala s pojmem
änormßlnφ Φlov∞kô

LidΘ b∞₧n∞, kdy₧ se sna₧φ druhΘho Φlov∞ka urazit p°φpadn∞ i vytoΦit, tak pou₧φvajφ frßzi, ₧e je ona osoba nenormßlnφ. V₧dy mi to p°ipadalo troÜku zvlßÜtnφ, ale nikdy jsem se o to p°φliÜ nezajφmala. A₧ serißl Ally McBealovß m∞ p°ivedl na myÜlenku zjistit, kdo je vlastn∞ ona normßlnφ osoba. Hrdinka tohoto serißlu prohlßsila, ₧e normßlnφ Φlov∞k = obyΦejn² Φlov∞k.
Jß osobn∞ jsem si celou dobu myslela, ₧e takov² Φlov∞k vlastn∞ neexistuje. M∙j nßzor je, ₧e Φlov∞k normßlnφ je srovnßvßn se standardnφ osobou, kterß je psychicky vápo°ßdku tzn. ₧e to prost∞ nenφ p°φpad pro psychiatra a kterß by m∞la mφt urΦitΘ vlastnosti. Äila by si sv∙j ₧ivot, netou₧ila by po nebezpeΦφ a jin²ch aktivitßch dneÜnφch lidφ, ale p°edevÜφm by nijak zvlßÜ¥ nevynikala nad ostatnφmi. Jen₧e mi nikdy nebylo jasnΘ zda takovß osoba je, ale hlavn∞ jakß doopravdy je! A tak jsem doÜla kánßzoru, ₧e ka₧d² Φlov∞k je specifikovßn a ₧e se nedß s nik²m jin²m srovnßvat.
Cht∞la jsem v∞d∞t, co je normou pro normßlnost, a tak jsem se obrßtila na literaturu. ChytrΘ knihy °φkajφ, ₧e normßlnφ Φlov∞k je ten, kter² vφ, co Φinφ a takΘ nesmφ b²t po fyzickΘ strßnce posti₧en. Je to pr∙m∞rnß osoba shodujφcφ se sáji₧ v²Üe uvedenou normou. Co zátoho vÜeho vypl²vß? Jen to, ₧e Ally mß bu∩ stejn² nßzor jako jß nebo se nikdy nedφvala do nauΦnΘho slovnφku!
Ted nastßvß moje poslednφ otßzka a tou je: Kdo stanovil normu pro normßlnost Φlov∞ka a jak p°iÜel na to, ₧e blßzen nenφ normßlnφ a jß jsem? Na to si u₧ musφ odpov∞d∞t ka₧d² sßm ... Jedna v∞c je jistß. NauΦn² slovnφk si m∙₧e °φkat, co chce. M∞ nezviklß - jste jen banda praÜt∞n²ch lidφ!

HuHuLa


RodinnΘ oslavy

Taky mßte rßdi rodinnΘ oslavy tak jako jß??? Nap°φklad, kdy₧ mß babiΦka kulatiny, bratrßnek prßv∞ promoval nebo se vdßvß sest°enka, to se pak sejde celß rodina a vÜichni vßs Ütφpajφ do tvß°φ, objφmajφ vßs a °φkajφ vßm, jacφ u₧ jste velcφ, v₧dy¥ jste si jeÜt∞ nedßvno hrßli sápanenkou a autφΦkem nebo jestli se u₧ nechcete vdßvat nebo ₧enit a à vy se jen p°iblble usmφvßte a °φkßte si, ₧e tohle p°ece nem∙₧ou b²t vaÜi p°φbuznφ.
V₧dy jsem p°em²Ülela, jak se takov²m oslavßm vyhnout.V celku marn∞. P°iÜla jsem jen na to, ₧e by se dala simulovat n∞jakß akutnφ nemoc nebo ·raz û mß to ale jeden hßΦek û pozor, aby se vßm to nevymklo zárukou. To pak taky m∙₧ete z∙stat t°eba dva t²dny doma a celß rodina se sjede za vßma, aby vßs pot∞Üila, kdy₧ jste tak ävß₧n∞ô nemocnφ.
No prost∞, ₧ßdn² °ßdn∞ osv∞dΦen² nßvod, jak se vyhnout rodinn²m oslavßm asi neexistuje.Ale na druhou stranu m∙₧ete b²t rßdi, ₧e jste ud∞lali dobr² skutek, kdy₧ jste pop°ßli sest°ence kásvßtku, zatancovali si se strejdou a promluvili si sátetou äz pßtΘho kolenaô. No j≤, no. Prost∞ n∞kdy musφme ud∞lat radost sv²m p°φbuzn²mà
PS: Kdyby jste ale p°ece jenom m∞li n∞jak² nßpad, jak se vyhnout rodinn²m oslavßm, urΦit∞ se mi ozv∞te.

Z


Dopis

Tento dopis nalezly pracovnice poÜty XY. Nikdy nenaÜel svΘho adresßta:
Mil² Julesi Verne
Ani byste nev∞°il, kolik se toho za t∞ch necel²ch sto let mohlo zm∞nit. Zatφmco za VaÜφ doby byl automobil fenomΘnem, dnes ho mß skoro ka₧d². TakΘ cesta na M∞sφc se u₧ uskuteΦnila. Astronauti vÜak nebyli vyst°eleni d∞lem, ale byli vyneseni raketou. Ptßte se,áco je to raketa? To je takovß obrovskß trubka, kterß je navrchu zakonΦena ÜpiΦkou a dole mß dφru. Mß obrovskou sφlu: unese i n∞kolik tun. Rovn∞₧ cesta kolem sv∞ta u₧ netrvß 80 dnφ, n²br₧ pouh²ch 92 minut. Toto je mo₧nΘ dφky vesmφrn²m stanicφm, kterΘ obφhajφ kolem naÜφ planety.
Cesta do st°edu Zem∞ se ale jen tak brzy neuskuteΦnφ.
Zato vynßlez zkßzy u₧ existuje - je jφm atomovß bomba.
Na druhou stranu - mo°e prokazateln∞ nemß hloubku 20 000 mil, ale pouhΘ 7,5 mφle. Jinak jste sprßvn∞ p°edpov∞d∞l mnoho vynßlez∙ souΦasnosti.
VßÜ p°φtel zábudoucnosti (3. tisφciletφ)

Jakub Szkandera


NovΘ stoletφ

JakΘ bude toto stoletφ a pouΦφ se lidΘ ze sv²ch chyb, kterΘ spßchali váminul²ch staletφch? Je velice hloupΘ myslet si, ₧e se lidstvo pouΦφ, proto₧e v₧dy se najdou n∞kte°φ takovφ, co myslφ pouze na sebe nebo na to, aby dosßhli co nejv∞tÜφho bohatstvφ Φi moci.
Prßv∞ hon za pen∞zi a mocφ je jednφm zánejv∞tÜφch problΘm∙ naÜφ planety. StaΦφ se podφvat na spoleΦnosti sánejv∞tÜφmi zisky, kde na Φelnφch mφstech figurujφ ropnΘ spoleΦnosti Φi tabßkovΘ koncerny. RopnΘ spoleΦnosti i p°esto, ₧e zßsoby ropy do konce tohoto stoletφ z°ejm∞ nevydr₧φ, t∞₧φ stßle naplno a havßrie tanker∙ zp∙sobily ji₧ mnohΘ Ükody. TakΘ vßlka váPerskΘm zßlivu byla rozpoutßna kv∙li rop∞. Kdovφ, na co budou jezdit auta a dalÜφ dopravnφ prost°edky, a₧ zßsoby ropy dojdou? TakΘ tabßkovΘ spoleΦnosti, kterΘ bohatnou na tom, ₧e si lidΘ kazφ svΘ zdravφ, vyrßbφ svΘ v²robky, na kter²ch pφÜφ, ₧e kou°enφ Ükodφ zdravφ. Asi jim to moc nevadφ.
MinulΘ stoletφ bylo plnΘ vßlek, a¥ u₧ dvou celosv∞tov²ch nebo mnoha menÜφch. Nedß se p°edpoklßdat, ₧e by ká₧ßdn²m ozbrojen²m konflikt∙m nedoÜlo, ale doufejme, ₧e se nerozpoutß ₧ßdnß velkß vßlka. Nebo ₧e nezkolabuje za°φzenφ váTemelφn∞. TakΘ lidskΘ zßsahy do p°φrody byly váminul²ch letech usp∞chanΘ a nepromyÜlenΘ vzhledem káp°φpadn²m nßsledk∙m. Kdy₧ si jen vzpomenu na Terasu p°ed zhruba deseti lety a kolik od tΘ doby ubylo zelen∞. Pokud vφm, tak za tu dobu byl postaven obchodnφ d∙m Beskyd (dnes Prior), t°ineckΘ HradΦany, p°istav∞nφ obchodu u Hortexu, finanΦnφ ·°ad se spo°itelnou a pojiÜ¥ovnou a dalÜφ novΘ stavb² nedaleko, jejich₧ ·Φel jsem jeÜt∞ nezjistil. Musely se vÜechny tyto stavby stav∞t? Bez n∞kter²ch bychom se obeÜli a vid∞li rad∞ji travnatΘ plochy.
A kolik nßs bude ₧φt na konci stoletφ, kdy₧ za minulΘ se poΦet lidφ na planet∞ vφce ne₧ ztrojnßsobil. ZvyÜovßnφ populace se sice t²kß hlavn∞ zaostal²ch zemφ, ale co brßnφ vysp∞l²m mocnostem vátom, aby se lidstvo nep°emno₧ilo? Mß to pro n∞ asi n∞jakΘ v²hody.
Sáp°ßnφm bu∩me lidi

Lumφr Sekula (6.A)


archφv
(V archφvu je dvanßct text∙)