dvojice, kterß si °φkß T∞₧kej Pokondr
- ╚φm jste cht∞li b²t jako malΘ d∞ti? M∞li jste n∞jakΘ idoly?
MiloÜ: Jako malΘ dφt∞ jsem cht∞l b²t, jako vÜichni kluci, letcem. Jeden Φas m∞ zajφmal pohraniΦß° a pak jsem cht∞l bejt takΘ zp∞vßkem a mo₧nß kucha°em. No, vÜφm mo₧n²m. Ka₧dΘj t°etφ den n∞Φφm jin²m.
Roman: Jß jsem to m∞l trochu jednoduÜÜφ. Jß jsem cht∞l bejt prezident, bacha° a steward. Ale zp∞vßkem ne. Tφm jsem nikdy necht∞l b²t. - Kdybyste m∞li mo₧nost vrßtit se do minulosti a b²t n∞Φφm jin²m ne₧ jste te∩, ud∞lali byste to? ╚φm byste byli?
R: No, de facto v souΦasn² dob∞ si myslφm, ₧e jsme docela spokojenφ s tφm, co d∞lßme a ₧e to p°inßÜφ aspo≥ z naÜeho pohledu zßbavu pro lidi, kte°φ majφ n∞jakΘ problΘmy, nervy, stresy. Kdybych mohl vrßtit minulost, tak jedin², co bych vrßtil, je asi naÜe mlßdφ, naÜe d∞tstvφ, proto₧e to nebylo takovΘ dlouhΘ jako je to te∩, bez ₧ßdn²ch zßkaz∙ jako je to te∩.
M: Kdyby mi nevadilo mno₧stvφ krve tak bych mo₧nß d∞lal doktora, ale to jß bych nemohl d∞lat, proto₧e bych se sklßtil pohledem na krev. A jinak jsem spokojenej. - Jak²mi jste byli studenti? Chodili jste do Ükoly rßdi?
R: Docela m∞ to bavilo, dß se °φct. VÜechno bylo zadarmo. Tenkrßt Φlov∞k nem∞l ₧ßdnΘ problΘmy. Jß myslφm, ₧e to bylo v pohod∞. - Vzpomφnßte si na n∞jakΘ zß₧itky z tΘ doby? Jacφ byli uΦitelΘ?
M: M∞li jsme spousty zß₧itk∙, nicmΘn∞ myslφm, ₧e jsme Roman i jß m∞li troÜku konflikty s uΦiteli. Jß m∞l t°φdnφ matikß°ku a jeliko₧ m∞ matika hrozn∞ nebavila, tak jsem neustßle n∞jakΘ ty konflikty m∞l. Ale byli tam takΘ dob°φ kanto°i. Tak₧e se to v₧dycky n∞jak prost°φdalo.
R: Jß si pamatuji, dß se °φct, ₧e jsem i vychßzel (i kdy₧ jsme byli takovφ exibicionisti, kte°φ po°ßd vyruÜujφ) s uΦitelem, kter² se jmenoval Karel Frank a on byl jednak velkej fanda Slßvie (fotbalu) a jednak miloval sandßly. Tenkrßt my jsme vÜichni chodili v keckßch a malovali jsme si ten jeden pruh, aby to byly ty adidasky a on v₧dycky p°iÜel, flßknul s tou t°φdnicφ a °φkal: äNepochopφm proΦ nenosφte sandßly, jß to cejtφm a₧ ke kated°e jak vßm smrdφ nohyö. My jsme si v₧dycky z n∞ho d∞lali legraci. Ale jß miloval chemii, pokusy. M∞li jsme chemikß°ku, kterß nem∞la rßda Üprty. Tak₧e v₧dycky kdy₧ se n∞kdo hlßsil, tak si ho vychutnala a poΦkala. a ti co se krΦili a nehlßsili, vyvolala. Neum∞li nic a dala jim trojku a toho kdo se hlßsil si pak vyzkouÜela ze vÜech vzorc∙. Tu jsem m∞l hodn∞ rßd. Byla fajn.
M: Ale jß m∞l jednu dvojΦiΦku s chovßnφ.
R: No jß m∞l trojΦiΦku. (smφch)
- A jakΘ vlastn∞ mßte vzd∞lßnφ?
M: Jß mßm st°ednφ Ükolu se zam∞°enφm na obchod - obchodnφ akademii.
R: Jß mßm hotelovku. - M∞li jste t∞₧kΘ zaΦßtky svΘ kariΘry?
M: Ka₧dej zaΦßtek je t∞₧kej. Deset let jsme p∙sobili v rßdiφch a z toho poslednφ t°i roky jsme ÜΘfovali jednomu rßdiu. N∞co bylo fajn a obΦas to bylo ·navn² vstßvat o p∙l pßtΘ. Nebyl to ₧ßdn² med. Spousta problΘmu byla, ale museli jsme to n∞jak p°echodit, proto₧e ta prßce nßs bavila. - Jak² byl vßÜ prvnφ hit?
SaÜa jede. - PφÜete si texty sami? Co je vßm k tomu inspiracφ?
M: Texty si obΦas pφÜeme sami. ObΦas je dopl≥ujeme. NicmΘn∞ naÜim texta°em je Lou Fanßnek ze T°φ sester, se kter²m dßvßme dohromady nßpady. Ale na novou desku zase mo₧nß ud∞lßme jeden nebo dva textφΦky sami. - Kterß pφsniΦka z multiplatinovΘho alba äVypus¥te Krakena!ö je vßm nejmilejÜφ?
R: Jak kdy. Te∩ t°eba nejradÜi mßm äKorßle, sandßleô a vφm, ₧e MiloÜ mß rßd äDφvßm se, dφvßmö stabiln∞ a äHasiΦeö. SpφÜ v∞ci, kterΘ moc neprezentujem ty mß rßd MiloÜ a jß z∙stßvßm v∞rnej äKorßl∙m, sandßl∙mö. - V ·noru jste byli v Egypt∞ d∞lat fotky. Co se vßm tam nejvφce lφbilo a co vßm naopak bylo, jak se °φkß äproti srstiö?
Proti srsti? Chudoba v Egypt∞, proto₧e tam vÜichni byli takovφ poblßzn∞nφ, ₧e i dodneÜka v∞°ej v tu reikarnaci a v posmrtnej ₧ivot a vÜechno tomu pod°izovali, vÜechny penφze a dneska de facto nemajφ co jφst. To byl takov² smutek. Jinak my jsme tam za₧ili tejden ·pln∞ v pohod∞, ₧e jsme si z toho d∞lali legraci. Ud∞lali se pom∞rn∞ hezk² fotky. Byli jsme v Kßhi°e, na pyramidßch... Jß si myslφm, kdyby tam nebylo tolik bφdy, co₧ je na ka₧dΘm kroku vid∞t, tak je Egypt ·pln∞ v pohod∞. Jinak pamßtky byly nßdhernΘ.
- Co byste poradili t∞m, kte°φ se takΘ cht∞jφ vydat po p∞veckΘ drßze?
M: Aby se sna₧ili zpφvat. Ne. Jß myslφm, ₧e je to ·pln∞ jedno. Nejd∙le₧it∞jÜφ je u toho vydr₧et, proto₧e, pokud je to p°estane bavit... Vydr₧a¥, vydr₧a¥! - Jak byste se charakterizovali? JakΘ jsou vaÜe dobrΘ a ÜpatnΘ vlastnosti?
R: Jß nevφm, t∞₧ko Φlov∞k d∞lß charakteristiku sßm o sob∞. Ale jß si myslφm, ₧e je fajn, ₧e mßme smysl pro humor. To sam² obΦas vy₧adujeme i od t∞ch jakoby nejbli₧Üφch. Kdy₧ s n∞k²m ₧ijeÜ a nemß smysl pro humor, tak je to o niΦem. Kdy₧ my se humorem a legracφ vlastn∞ ₧ivφme. Jß nevφm, jak bychom se charakterizovali. Prost∞ feÜßci, inteligentnφ.
M: Jß si myslφm, ₧e kdy₧ nßm o n∞co jde, tak dokß₧eme zapnout. Prost∞ chceme n∞co ud∞lat. By¥ to mß n∞jakΘ takovΘ äporodnφ bolestiö, tak to dokß₧eme dotßhnout dokonce. To je hlavnφ. Proto se nßm poda°ilo, to co se nßm poda°ilo.Tak °ekn∞me, ₧e jsme cφlev∞domφ.
- Jak se vßm lφbφ v T°inci?
R: Moc jsme toho nevid∞li. JedinΘ, co m∞ vyrazilo dech, bylo kdy₧ jsme p°ijφ₧d∞li k tomu stadionu a vid∞l jsem tu pec, ty Äelezßrny. èestimetrov² ohe≥ uprost°ed sφdliÜt∞, to m∞ nep°ijde jako nejÜ¥astn∞jÜφ °eÜenφ. Ale je tady nßdhernß krajina, Beskydy. To je vÜechno super. To my v Praze nemßme n∞jakΘ hory, velkΘ lesy. Jinak byli jsme tady v Relaxu a lidi byli fajn, ·pln∞ v pohod∞. V∙bec na Morav∞ jsou daleko vφc takovφ lidi vst°φcn∞jÜφ a srdeΦn∞jÜφ. To v ╚echßch je myslφm problΘm.
M: V tΘ Praze je to troÜku slo₧it∞jÜφ, proto₧e lidi jsou tam trochu izolovan∞jÜφ a mßlokdo se s tebou zaΦne bavit jen tak od sebe n∞kde t°eba na baru, proto₧e se jako bojej a jsou takovφ hodn∞ opatrnφ. No, v tΘ Praze je to trochu slo₧it∞jÜφ. Tady byli ti lidi hrozn∞ p°φjemnφ. - Co byste na zßv∞r vzkßzali student∙m naÜeho t°ineckΘho gymnßzia?
UΦit, uΦit uΦit! Ne. A¥ majφ hezkΘ prßzdniny, v₧dy¥ je za chvφli konec Ükolnφho roku, tak a¥ si to hezk² u₧ijφ a a¥ si odpoΦinou. - D∞kujeme za rozhovor
Petra Drongovß, Petra Lancovß, Kamil Mrßzek
