Po smrti?
äJoan, Liz, poj∩te. Otec u₧ Φekß. Co to tam jeÜt∞ d∞lßte?ô
äNic mami. U₧ jdeme.ô
Matka pustila Joan a Liz p°ed sebe a jako poslednφ veÜla do lo₧nice, kde na posteli le₧el jejφ umφrajφcφ man₧el.
äJak se cφtφÜ Jimy?ô
äSusan? Jsi to ty?ô
äAno milßΦku. Jak ti je?ô
äA₧ na to, ₧e umφrßm, mi je fajn. Jsou tady vÜichni?ô
äAno zlato. Je tady Joan, Liz i Joe se svou ₧enou Mary. P°iÜli vÜichni.ô
äTo jsem rßd. Asi bych m∞l n∞co °φct, kdy₧ jsem vßs sem pozval. Vφte, uv∞domuji si, ₧e jsem nebyl zrovna ideßlnφ man₧el, ani otec. Mo₧nß to te∩ budete popφrat, ale jß vφm svΘ.ô
äAle Jimy. Tak nesmφÜ mluvit.ô
äTicho Mary. Nech m∞ mluvit. Mßm u₧ jen mßlo Φasu.ô
äA tak alespo≥ te∩, na ·plnΘm zßv∞ru svΘho ₧ivota se vßm chci omluvit za vÜechny svΘ chyby. Za ty zameÜkanΘ oslavy a za svou dlouhou nep°φtomnost, kdy₧ jsem jezdil na slu₧ebnφ cesty. Nynφ vßm prozradφm svΘ nejv∞tÜφ tajemstvφ. Nepot°eboval jsem ho odhalovat p°edΦasn∞, proto₧e se nßm da°ilo dob°e a stejn∞ by to bylo k niΦemu. T²kß se mΘho d∞dictvφ po mΘm otci. T∞sn∞ p°ed jeho smrtφ jsme se pohßdali, ale proto₧e jsem byl jedin², kdo mohl jeho bohatstvφ zd∞dit, vÜechno prodal a ulo₧il na konto ve èv²carsku.Tyto penφze tak mohou zd∞dit a₧ mφ potomci po mΘ smrti.ô
äJimy, ty u₧ blouznφÜ. NemßÜ horeΦku?ô
äNe Susan. Je mi dob°e. Jestli mi nev∞°φÜ, m∙₧eÜ si to ov∞°it. Otcova poslednφ v∙le je v dvojitΘm dn∞ pravΘ zßsuvky mΘho starΘho stolu. Ale te∩ u₧ se s vßmi rozlouΦφm. Ve vzduchu u₧ cφtφm svoji smrt. P°iÜla si pro m∞ a u₧ se nem∙₧e doΦkat a₧ si m∞ vezme.ô
Po t∞chto slovech zav°el Jim oΦi a naposledy vydechl. Susan se rozplakala a ostatnφ se postavili za nφ.
à
Mu₧ na nemocniΦnφm l∙₧ku pomalu otvφral oΦi.
äDoktore, u₧ se probφrß. U₧ otevφrß oΦi. To snad ani nenφ pravda. Probφrß se.ô
äOpravdu? Uhn∞te prosφm, musφm se k n∞mu dostat. Pane Horne. SlyÜφte m∞?ô
äJeremy, to jsem jß, Jill, tvß ₧ena.ô
äCo se to d∞je? Kde to jsem? V₧dy¥ jsem um°el.ô
äNeum°el jste pane Horne. M∞l jste vß₧nou autonehodu a upadl jste do komatu. Strßvil jste v n∞m cel² rok, a₧ jste se dnes probudil.ô
äNe, to nem∙₧e b²t pravda. Nikdy jsem ₧ßdnou nehodu nem∞l. A nejmenuji se Jeremy Horn, ale Jim Sparks a moje ₧ena se jmenuje Susan a p°ed chvφlφ kleΦela u mΘ postele. Co se to d∞je? V₧dy¥ jß jsem p°ece um°el.ô
äNeum°el jste pane Horne.ô
äUm°el. Pamatuji si cel² sv∙j ₧ivot. Pamatuji si svou rodinu a pamatuji si i svou smrt. Um°el jsem . Jß jsem p°ece um°el!ô
äUklidn∞te se pane Horne. Uklidn∞te se. Sestro, dejte mu sedativa.ô
Sestra pφchnula panu Hornovi sedativ a on hned zase usnul. Jeho spßnek vÜak byl neklidn².
äCo se mu to stalo doktore?ô
äNevφm panφ Hornovß. JedinΘ vysv∞tlenφ snad je, ₧e v komatu pro₧il n∞jak² jin² ₧ivot a a₧ jeho smrt v onom sv∞t∞ mu dovolila se z komatu probudit. Nynφ si vÜak mφsto svΘho pravΘho ₧ivota pamatuje sv∙j sen z komatu a takΘ svou smrt v n∞m.ô
TREK
Z dokument∙ Z.I.A. aneb p°φsn∞ tajnΘ
Dovolte, abych vßs seznßmil se zkratkou Z.I.A. Je to zkratka pro zvlßÜtnφ informaΦnφ agenturu, kterß se zab²vß p°φsn∞ utajovan²mi jevy, udßlostmi a zajφmav²mi teoriemi. Tato organizace je zcela nezßvislß. Pracuje jen se sv²mi zdroji informacφ a neΦerpß z jin²ch zdroj∙. Tak se nem∙₧e stßt, ₧e by ji n∞kdo zavedl na Üpatnou stopu. Informace, kterΘ tato agentura shroma₧∩uje, jsou ·pln∞ absurdnφ a proto ji ve°ejnost odsuzuje za l₧ivΘ a nepravdivΘ. Ale ka₧d² mß sv∙j nßzor. V∞tÜinou nikdo nev∞°φ pravd∞ a ti co ji znajφ, jsou od spoleΦnosti odvr₧eni. V tΘto rubrice se setkßte s mnoha zajφmavostmi, teoriemi, fakty a kdo vφ Φφm jeÜt∞ z minulosti, souΦasnosti a takΘ z budoucnosti.
Teorie pravdy aneb najdi svoji le₧
U₧ jste uva₧ovali o pojmu pravda? Co je to pravda? Odkud se toto slovo vzalo? Kdo ho vymyslel? Tyhle otßzky a mnoho dalÜφch si kladou lidΘ ze Z.I.A. Sna₧φ se najφt racionßlnφ vysv∞tlenφ a nashromß₧dit co nejvφce d∙kaz∙. Existujφ v∙bec n∞jakΘ pravdivΘ d∙kazy o pravd∞?
Z v²zkum∙ pravdy vznikla teorie, s kterou vßs chci seznßmit.
Pravda je to, co zatφm nevφme. Nikdo nevφ, kde pravda chodφ a jak vypadß. Vφme zatφm, ₧e pravdy se vÜichni bojφ a Φlov∞ku, kter² ji dokß₧e vyslovit se °φkß, ₧e je up°φmn². Tady jsme narazili na zajφmav² ·kaz. LidΘ tvrdφ, ₧e up°φmnost je kladnß vlastnost. Podle tohoto tvrzenφ by platilo, ₧e kdy₧ n∞kdo o n∞kom °ekne up°φmn∞: "Jsi tlust²" nebo "NeumφÜ se chovat", nem∞lo by to oslovenΘmu vadit a jeÜt∞ za up°φmnost pod∞kuje, ale ve skuteΦnosti to lidi urazφ. Onomu jedinci vynadajφ a cel² ₧ivot ho nenßvidφ za jeho up°φmnost. Tak₧e up°φmnost je Üpatnß vlastnost. S tφmto ·kazem je taky spojeno to, ₧e pravda bolφ. Äe by n∞koho zbila a fyzicky napadla, to ne. Ale tato myÜlenka je patrnß u lidφ. Ka₧d² jφ snese trochu jinak. Podle pravdy se poznß typ Φlov∞ka. ╚lov∞k, kter² mß v²buÜnou ,odborn∞ °eΦeno cholerickou povahu, ji snese velmi neklidn∞ a Φlov∞k, kter² ji vyslovφ, m∙₧e skonΦit v nejhorÜφm p°φpad∞ i v nemocnici. Pravda m∙₧e Φlov∞ka utlaΦovat, ale i popohßn∞t. Na ka₧dΘho m∙₧e zap∙sobit jinak a v∞°te, ₧e nikdo, kdo se s nφ setkß nez∙stane bez poskvrny. Nejvφce s pravdou umφ manipulovat osoby, kterΘ to nemajφ s rozumem ·pln∞ v po°ßdku a za tuto dobu dokßzali zßzraΦnou v∞c: "SpoleΦnost si myslφ o pravd∞, ₧e je to le₧". Ptßte se jak to dokßzali? Byli jsme dlouhou dobu klamßnφ domn∞nkami a l₧φ, kterß neÜla potvrdit. Te∩ ka₧dou pravdu pova₧ujeme za ·pln∞ absurdnφ a zcela nemo₧nou. Z toho plyne, ₧e jsme snadno manipulovatelnφ. Je taky pravdou, ₧e pravda se utajuje proto, abychom nespanika°ili. A tak pokud snesete pravdu, mo₧nß se jφ i dozvφte.
Zßkladnφ shrnutφ tΘto teorie je jednoduchΘ. DneÜnφ pravda je vlastn∞ le₧ a tΘ je kolem nßs hodn∞, a₧ budeme v∞°it l₧i poznßme pravdu. Proto hledejte svoji le₧.
agent Z.I.A
Povφdka - Velkß lßska
Znal jsem Jitku pouze od vid∞nφ. V∞d∞l jsem, kde bydlφ, ale nikdy by m∞ nenapadlo, ₧e se mezi nßmi n∞co stane. Byla velmi p∞knß ₧ena a p∙sobila p°φjemn∞. Jejφ p°ßtelΘ ji m∞li rßdi. M∞la velmi p∞knΘ velkΘ modrΘ oΦi, kterΘ zß°ily z dßlky jako sv∞tla automobilu jedoucφho v noci. Kolikrßt jsem jφ potkal a pozdravil, nepovÜimnut si krßsy jejφch oΦφ. Znßm spoustu ₧en a jejich vßÜnφ, ale Jitka, ta je zvlßÜtnφ. Velmi Φasto se dφvßm do oΦφ ₧en, kterΘ vßm prozradφ ·pln∞ vÜe. AvÜak s t∞mito pohledy musφte b²t opatrnφ, abyste neuvedli druhΘ do rozpak∙. JitΦiny oΦi prozradily dobrosrdeΦnost, v∞rnost, smyslnost a takΘ ukr²valy jakΘsi tajemstvφ. Poka₧dΘ, kdy₧ jsem Jitku potkal, jsem se sna₧il upoutat jejφ pozornost. N∞kdy jsem si p°ipadal ·pln∞ trapn∞. V takovΘ situaci jsem nejist², rozum jde stranou, t°epou se mi kolena, polΘvß m∞ horko. Hlavou mi proudφ °eka myÜlenek, kterΘ bych rßd pustil s p°etlakovanΘho hrnce, ale n∞co mi to nedovolilo. Asi to byl pocit, ₧e Jitka mou skr²vanou lßsku neop∞tuje. Nebo to bylo bratrskΘ gesto, kterΘ mi to nedovolilo ? Jitka toti₧ byla zahled∞nß do mΘho bratra. Mßm svΘho bratra rßd, ale on si Jitku nezaslou₧φ. Je narcistick² a myslφ jenom na sebe, z Jitky si d∞lal legraci a dr₧φ si ji od t∞la. Jitka za nφm chodila a jß jsem tak alespo≥ m∞l k nφ blφ₧e. ╚asto povφdala a jß nedßval pozor o Φem mluvφ, jen jsem tak k²val hlavou a sledoval jejφ plnΘ rty. ╙, jak rßd bych jφ °ekl, co si o nφ myslφ mΘ rty. Snad to byl osud nebo prostß nßhoda, ale jß tu Üanci dostal. Bylo lΘto a bratr jako obvykle odjel za pracφ. Jß jsem z∙stal sßm doma. Pßr dnφ jsem relaxoval, kdy₧ zazvonil zvonek u dve°φ. Jitka se vrßtila z dovolenΘ a ptala se po bratrovi, ale ten byl pryΦ. Pozval jsem Jitku dßl a p°ipravoval jsem kolßΦ se kter²m mi pomßhala. Rozd∞lali jsem piÜkotov² korpus, kter² jsme vylo₧ili broskvemi a vÜe zalili zhoustlou broskvovou Ü¥ßvou (pozn. autora: Ü¥ßva z broskvφ se va°φ s vanilkov²m pudinkem dokud nezhoustne). Cel² dort jsme nechali vychladnout. B∞hem plynoucφho Φasu jsem poslouchal vyprßv∞nφ zß₧itk∙ z dovolenΘ. Zase jsem sledoval pohyb jejφch pln²ch rt∙ a jak Φas plynul, byl jsem Φφm dßl tφm blφ₧. Sed∞li jsem vedle sebe a naÜe pohledy se seÜly. VÜude zavlßdlo ticho, vnφmal jsem pouze tikot hodin a svφrajφcφ pocit v mΘ hrudi. T∞lem se rozlφvalo nep°ekonatelnΘ teplo a nepopsateln² pocit ovlßdl mΘ podb°φÜko. Najednou jsem uslyÜel smyslnΘ mlasknutφ otvφrajφcφch se rt∙. Bo₧e, odpus¥, jestli jsem kdy lhal, ale jß doposud nikoho tak nemiloval. NaÜe hlavy byly tak blφzko a jß jsem strnul. Nedokßzal jsem se pohnout, nevφm co mi brßnilo. Zklamal jsem JitΦino oΦekßvßnφ a zklamal jsem sßm sebe. Nic horÜφho se mi nemohlo stßt. CelΘ odpoledne jsem le₧el, nezvedal telefony, nep°ijφmal nßvÜt∞vy. JeÜt∞ veΦer jsem nemohl spßt, sedl jsem si k psacφmu stroji a vypustil pßru z p°etlakovanΘho hrnce.
TomßÜ Je₧ek
(vyÜlo v listopadu 1999)
Co si myslφ starÜφ lidΘ o mladΘ generaci?
... Nev∞°φcn∞ kroutφ hlavou, zvedajφ oΦi k nebes∙m a potichu se modlφ k Bohu ...
Co si myslφte o dneÜnφ mladΘ generaci?
Mßte n∞jakΘ v²hrady ohledn∞ jejich zp∙sobu oblΘkßnφ, chovßnφ, ...
Honza, 41 let
"VaÜe oblΘkßnφ je prost∞ bomba ! To je fakt, ₧e to mi nevadφ, ale to, ₧e mladφ nemajφ v∙bec
pßru o tom, kolik co stojφ. Vßs zatφm jenom zajφmß, jestli onen ohoz je v m≤d∞. Ale ty penφze,
za kterΘ to bylo koupeno jsou vßm fuk. Myslφm si, ₧e mladφ lidΘ jsou velmi sobeΦtφ."
V∞ra, 50 let
"Jß nevφm, jß se na n∞ rad∞ji nedφvßm."
MarkΘta, 57 let
"Chovßnφ to je spornß v∞c. Sportujou jenom ti Üikovnφ, ale ti moji haranti hloupφ se nikde
nedostanou ! Do t∞ch sportovnφch klub∙, nebo co to je, by se m∞li brßt d∞ti bez ohledu na
jejich IQ a Üikovnost."
Helga, 59 let ; Äofie, 67 let ; Marie, 65 let
"RodiΦe se o mladÜφ generaci v∙bec nestarajφ." - Jsou puÜt∞ni sv∞tu na pospas. "N∞kte°φ chodφ otrhanφ, rifle majφ roz°ezanΘ, stßle to nemohu pochopit. My jsme m∞li
kdysi bφdu, ale v tomhle bychom teda neÜly. V∙bec se nßm to nelφbφ. Skin∙ se straÜn∞
bojφme. A nenßvidφme je, nelφbφ se nßm."
Pavel, 60 let
"Na mladΘ generaci mi vadφ jejich dlouhΘ vlasy." ( Pavel u₧ toti₧ ₧ßdnΘ nemß )
"A taky kradou. A¥ ne₧erou haÜiÜ a a¥ si svinstva nepφchajφ. VaÜe obleΦenφ je dobrΘ, no a jak se tak
dφvßm, tak nejenom to..."
EliÜka, 61 let
"Zßsadn∞ se mi nelφbφ ty grafity. PoΦmßranΘ budovy jsou tφm znehodnocenΘ. Mladφ takΘ neznajφ
cenu p∞nez, jsou agresivnφ na rodiΦe, na starÜφ lidi. Prost∞ jsou neukßzn∞nφ. Skini jsou jeÜt∞ horÜφ.
Co si majφ lidΘ o nich myslet, kdy₧ p°ijdou zmalovanφ a s obarven²mi vlasy."
Miroslav, 62 let
"Jß s mladou generacφ souhlasφm. Ale v∙bec se mi nelφbφ protesty, vystupovßnφ a chovßnφ skin∙.
No a oni sami u₧ v∙bec ne."
Stanislav, 63 let
"Tak jß vlastn∞ proti mladÜφ generaci nic nemßm. Jenom by se mi lφbilo, kdyby vßs Ükola zasv∞tila vφce do nßbo₧enstvφ."
Lφdie, 65 let
"Co se t²Φe obleΦenφ mß ka₧dß generace v₧dycky n∞co novΘho. To beru. Ale jejich chovßnφ je
hroznΘ. ZvlßÜ¥ u t∞ch puber¥ßk∙. A ohledn∞ sprejer∙ - n∞kterΘ jejich obrßzky jsou skut∞Φn∞ dobrΘ.
Ale n∞kterΘ ty Φmßranice - kdo nemß talent, a¥ to nekreslφ. O skinech si myslφm, ₧e nepat°φ do spoleΦnosti."
And∞la, 66 let
"Chovßnφ mladΘ generace je mizernΘ. Mlad²m lidem chybφ ·cta ke starÜφm."
Ivo, 70 let
"Jß mßm v²tky ohledn∞ dneÜnφ mladΘ generace. Jsou neukßzn∞nφ, drzφ, nerespektujφ starÜφ lidi.
Je to hroznΘ. PankßΦi mi trochu vadφ. Pochybuji, ₧e jsou ty jejich ·Φesy n∞jak praktickΘ."
Emilie, 72 let
"OblΘkßnφ mladÜφ generace je velmi p∞knΘ. N∞kdy jsou mladφ lidΘ sluÜnφ, ale jindy zase ne.
T∞ch sluÜn²ch je hodn∞, ale chuligßn∙ je vφce."
Olina, 73 let
"Na mladΘ generaci se mi v∙bec nelφbφ jejich oblΘkßnφ. Co si ty holky o sob∞ v∙bec myslφ,
to je ostuda chodit s pupkem."
Vßclav, 74 let
"Zatφm mi na vßs nic nevadφ. Akorßt, ₧e kou°φte. No a to hlavn∞ vy z toho gymplu. M≤du mßte
o hodn∞ lepÜφ ne₧ jsme m∞li my. A ohledn∞ t∞ch pankßΦ∙, to nejsou pro mne lidi."
Milan, 75 let
"Te∩ je v m≤d∞ hodn∞ v²st°elk∙. To je fakt. Ale kdybych byl mlad², tak bych se taky takhle oblΘkal a blbnul."
Elen a Katy
(vyÜlo v listopadu 1998)