Jak² mß b²t profesor?
Mgr. Ladislav Vrßtn² (°editel)
Sprßvn² profesor by m∞l b²t za vÜech okolnostφ spravedliv², pokud mo₧no co nejtrp∞liv∞jÜφ. M∞l by mlad²m rozum∞t a vcφtit se do jejich problΘm∙, nezesm∞Ü≥ovat, neponi₧ovat. Nestarat se pouze o vzd∞lßvßnφ, ale najφt si takΘ Φas na ostatnφ problΘmy, kterΘ se Ükolou zdßnliv∞ nesouvisejφ. Do Ükoly by nem∞l zanßÜet svΘ problΘmy osobnφ ani sv∞tonßzorovΘ. Ve svΘm oboru by m∞l b²t absolutnφ profesionßl.
Mgr. DßÜa Labajovß
M∞l by rozum∞t student∙m, b²t otev°en², p°irozen², tolerantnφ, ale d∙sledn². M∞l by s v²ukou pomßhat hlavn∞ ve Ükole. Musφ mφt tu prßci rßd.
Mgr Pavel Sikora
M∞l by um∞t p°ihrßt student∙m nebo n∞komu jinΘmu. M∞l by znßt sv∙j obor v pot°ebnΘm rozsahu. Nemusφ b²t genius. M∞l by mφt schopnost nauΦit. M∞l by mφt smysl pro v∞kovou kategorii. Nem∞l by podlΘhat populistick²m tendencφm. M∞l by si uv∞domit, ₧e nenφ neomyln².
VÜichni ostatnφ by m∞li v∞d∞t, ₧e takov² kantor neexistuje.
Mgr. Vilma Sikorovß (zßstupce °editele)
M∞l by b²t vzd∞lan² tak, aby Ülo vid∞t, ₧e je na svΘm mφst∞. M∞l by b²t p°φsn², ale spravedliv², chßpajφcφ a tolerantnφ. M∞l by mφt smysl pro humor a pro dobrodru₧stvφ.
student 1.A
Vzd∞lan², nem∞l by b²t hloup². Nem∞l by si o sob∞ myslet, ₧e je n∞jak² super. Nem∞l by b²t namyÜlen²
student 4.A
UrΦit∞ by m∞l b²t kamarßd. M∞l by si se studenty dob°e rozum∞t. M∞l by um∞t podat to, co umφ on, aby se to nauΦili druzφ. UrΦit∞ by m∞l b²t n∞jak oblφben².
student 4.B
eeeeeeeeeeee,eeeeeeeeeeee, hahahaha. Jß nevφm, poΦkej na chvilu, vole. Pomoc, kecej vole... (Jak² mß b²t profesor?) Chytr², potom musφ b²t, no jak se tomu nadßvß. To rovnovß₧n² je jak? Spravedliv²... Mß b²t inteligentn∞jÜφ ne₧ jß, proto₧e n∞kdy to nenφ. Nebudu jmenovat, ale je to tak. Pak mß b²t spravedliv², to u₧ jsem °φkal.
Petra Lancovß, Petra Drongovß
Jak² mß b²t ideßlnφ student?
Mgr. Pavla Jaworskß
Ten, kter² tou₧φ po vzd∞lßnφ: samostatn∞ uva₧ujφcφ, pracovit², cφlev∞dom², vÜestrann², ale takΘ Φestn² a zdvo°il². (A neskromn∞ dodßm, ₧e jsem Ü¥astnß, kdy₧ se mi poda°φ zφskat dalÜφho p°φznivce pro m∙j p°edm∞t.)
Mgr. Anna Jursovß
Studenti by m∞li b²t pilnφ. Takovφ jacφ jste. Hlavn∞ by m∞li mφt o studium zßjem.
Mgr. Karla Demelovß
Ideßl neexistuje. P°edstavuji si ho takto: M∞l by mφt o studium zßjem, nem∞l by b²t pasivnφ (mouchy sn∞zte si m∞), m∞l by b²t zdvo°il², co₧ mnoh²m dneÜnφm student∙m chybφ. Krom∞ studia by m∞l mφt i jinΘ zßjmy a m∙₧e to b²t sympatick², trochu roÜ¥ßk.
student 2.C
Mß b²t inteligentnφ. "NeÜplhat" u profesor∙, chodit co nejmΘn∞ do Ükoly.
student 1.D
Chodit minimßln∞ 5 minut po zvon∞nφ. Podvßd∞t - psßt tahßky. Radit, jestli₧e umφ. Neotravovat, kdy₧ neumφ. NepodlΘzat profesor∙m.
student 3.B
Inteligentnφ. Mß b²t chytr², hudebn∞ zalo₧en² a sympatick².
Petra Lancovß
Svßtek nezamilovan²ch?!
Je tady ·nor a snφm se blφ₧φ zase ten krßsn² svßtek - Svat² Valent²n. Mnoho z nßs zasedne se sv²m milovan²m prot∞jÜkem do drah²ch restauracφ nebo zalehnou do o n∞co levn∞jÜφch postelφ. DalÜφ se t°eba jen tak posadφ na rozkvetlou louku (pravda, rozkvetlß se te∩ bude hledat t∞₧ko) a budou pozorovat hv∞zdy (kterΘ taky poslednφ dobou nejsou n∞jak vid∞t), nebo se t°eba budou jen tak v tichosti prochßzet m∞stem ruku v ruce. To je vÜechno tak krßsnΘ: VÜichni se majφ rßdi, lφbajφ se, hladφ se a kdovφ co jeÜt∞. Ale pomysleli n∞kdy na ten zbytek obyvatelstva?
Myslφm zbytek, kter² je zalßskovan² neÜ¥astn∞ nebo jsou prost∞ nezadanφ a Φekajφ na svou Üanci. Pomysleli jsme my - n∞k²m milovßni - na n∞? Mo₧nß ano, mo₧nß ne. Co s tφm ale ud∞lat? Penφze jim nepomohou, jφdlo taky ne. A sbφrat ve Ükole obleΦenφ, aby je zah°ßlo alespo≥ n∞co? Ne. Nic z toho nejde. Co tedy ud∞lat?
Ti Ü¥astnφ s tφm asi nemohou ud∞lat nic. A ti neÜ¥astnφ? Vyjd∞te si veΦer do ulic. Vyjd∞te si tam a hledejte osamocenΘ chodce (ne ty v lesoparku). Pokud Vßs tam vyjde jen sto, urΦit∞ najdete toho (nebo tu), kter²(ß) stojφ za to. A kdy₧ se nepovede ani to? Nebu∩te smutnφ. V₧dy¥ i tak je tady krßsn∞. T°eba se podφvejte na mraky, na stromy, na snφh a °ekn∞te si: "A to vÜe je tady jen pro mneà"
Pepa Mauglφ
Lßska,
je jak mal² pot∙Φek, malß stru₧ka, zv∞tÜujφcφ se ka₧d²m dnem, ka₧dou minutou. Snad osud nßm up°edl tyto krßsnΘ chvφle, chvφle nejdra₧Üφ. Nemßm nejmenÜφ potuchy, co se se mnou d∞je, ale pon∞vad₧ je to krßsnΘ a kolΘbavΘ, nechßvßm se krßsn²m pocitem unßÜet dßl a dßl a chci, aby to trvalo v∞Φn∞.
Tak toto by mohla b²t lßska. Pravß a nekoneΦnß, nespoutanß, nep°emo₧enß. je to u₧ dev∞t m∞sφc∙ a za tu dobu se z k°ehkΘho snad romantickΘho vztahu stala pevnß a silnß lßska.
VÜechno mß svΘ meze, ale jak se zdß, lßska neznß mezφ. Je nekoneΦnß, stßle sφlφcφ a Φlov∞ku nezb²vß, ne₧ pod°φdit se jφ natolik, ₧e neposlechne vlastnφ rozum Co mu vÜak z∙stane, co mu napovφ, jak dßl?
Srdce. To jedinΘ vroucφ jen pro tu jednu krßsnou, tolik obdivovanou. Jen vlastnφ srdce napovφ Ti jak ₧φt, jak zem°φt, kde a s k²m.
Mn∞ vÜak ji₧ nenφ nic platnΘ, ani to srdce. Pat°φ Ti u₧ celΘ. celiΦkΘ jen tob∞. PoprvΘ hlavu jsi mi popletla, po chvφli rozum jsem pro Tebe ztratil a te∩ u₧ i to mΘ srdce celΘ se Ti oddalo. Nemßm nic a mßm vÜechno. Mam Tebe! Najednou mßm vÜi. Mßm svou hlavu, sv∙j rozum a svΘ srdceà Ach, na jak dlouho jen? Co kdy₧ rozejdeme se, a¥ v dobrΘm u₧, Φi ve zlΘm.
Jedno je mi jasnΘ. Pakli₧e Ty odejdeÜ, ztratφm vÜe. Zbude tu po mn∞ jen prßzdnΘ t∞lo a zßrmutkem zniΦenß duÜe, kterß se nem∙₧e dohrabat svΘho cφle, a tak bloudφ sv∞tem, a₧ upadne v zapomn∞nφ.
Ne, nebojφm se smrti. Mnohem horÜφ by bylo z∙stat na ₧ivu a trßpit se v∞Φnost v myÜlenkßch na to, ₧e jsi n∞kde jinde a s n∞k²m jin²m. Ne, to se nesmφ stßt!
Rad∞ji bych se upsal ∩ßblu a nikdy bych nem∞l pokoj, ne₧ abych p°istoupil na to, ₧φt bez Tebe. Odevzdal jsem se Ti t∞lem i duÜφ, a te∩ p°iklßdßm i to poslednφ, co mi zbylo. MΘ srdce. MΘ vroucφ srdce, vÜechen m∙j cit, moji lßsku. To vÜe pat°φ Tob∞ a v₧dy budu T∞ milovat, jak jen dovedu.
Miluji T∞ a v₧dy budu T∞ milovat.
Pitrφsek
OhlΘdnutφ
Je rok 2000 a jß se cφtφm jako ka₧d² jin² den v minulosti, a₧ na troÜku v∞tÜφ kocovinu ne₧ byla p°ed rokem, a₧ na troÜku v∞tÜφ podkovy pod oΦima, zalehlo v uÜφch a podez°ele prßzdnou pen∞₧enku. P°i ohlΘdnutφ se mi vybavφ rok 1999 jako ka₧d² jin², jen trochu vφc ovlivn∞n mou siln∞jÜφ a siln∞jÜφ pubertou, ly₧ßkem a taneΦnφm.
Potkala jsem novΘ lidi, zamilovala se, zm∞nila pφsmo a ideßly.
Prost°ednictvφm Prostoru navÜtφvila Prahu a takΘ obo-hatila t²denφk Horizont o mΘ p°φsp∞vky. Pro dobrou v∞c jsem se z·Φastnila dobroΦinnΘho koncertu Mc Donalda, p°isp∞la AD╪E a uklφzela jako v∞tÜina okolφ Ükoly.
Skutky mΘho horÜφho jß je mo₧nß lepÜφ zamlΦet. D∙le₧itΘ vÜak je, ₧e celkov∞ z roku 1999 mßm dobr² pocit.
Te∩ by m∞lo na °adu p°ijφt p°edsevzetφ. A jak znφ? äÄφt a u₧φt!ö t∞ch dalÜφch zdßnliv∞ bezv²znamn²ch dn∙ zdßnliv∞ v²znamnΘho roku.
Jß