Sport - rok 2000
Určitě jste si všichni všimli, že jsme se rozloučili s posledním rokem začínajícím devate-náctkou a vpluli do roku 2000. Tento rok zakončí toto tisíciletí, ve kterém se sport v obrovské míře rozšířil po celém světě. Dá se říct, že sport v podobě v jaké jej známe nyní, se zrodil v tomto tedy dvacátém století.
V roce 2000 nás čeká řada sportovních akcí, které doufejme důstojně zakončí druhé tisíciletí. V prvé řadě to budou letní olympijské hry v Sydney. Tím druhým sportovním vrcholem (alespoň pro Evropana) bude fotbalové mistrovství Evropy, které se uskuteční v Nizozemí a Belgii. Vzhledem k tomu, že na obou těchto akcích budeme mít zastoupení, si přeji aby se i Česká republika rozloučila nejen s končícím stoletím, ale i celým tisíciletím nějakým tím úspě-chem. Vždyť 20. století nám přineslo tolik sportovní radosti, ať už to byl pan Emil Zátopek, Věra Čáslavská, Jarmila Krato-chvílová, či v letech nedávných zlatí hoši z Nagana, Lída Formanová, Tomáš Dvořák, fotbalisté a spousty dalších špičkových sportovců.
Já osobně bych si nejvíce přál zlato z Eura nebo stejnobarevný kov ze Sydney na hrudi Tomáše Dvořáka s tím, že by vylepšil svůj vlastní světový rekord a jako první desetibojař by překročil bájnou hranici 9000 bodů. Nám normálním smrtel-níkům nezbývá než držet palce u televize.
PŠ
1900 nebo 2000
Blíží se čas, kdy mnoho lidí bude slavit příchod nového tisíciletí. Blíží se čas, kdy se bude vítat první rok nového tisíciletí. Přitom nové milénium začne až rokem 2001. Jeden můj kamarád řekl, že by se lidé měli spíše rozloučit s posledním rokem začínajícím na jedničku. Že by se lidé měli přivítat s posledním rokem tohoto století, tisíciletí… A má pravdu.
Chtěl bych proto připomenout jednu věc. Chtěl bych vzpomenout toto tisíciletí z hlediska numerologie. Měli bychom všichni vědět, v čem se neslo těchto tisíc let. Byly to roky, které začínaly číslem jedna. Co bychom se o tomto čísle mohli dozvědět v moudrých knihách?
Číslu jedna je přiřazeno SLOVNÍ VYJADŘOVÁNÍ. A záleží již jen na nás, jestli usoudíme, že jsme se (jako lidstvo) dokázali vyjádřit - ať už v kladném či záporném smyslu. Je to sporné. Poslední tisíciletí bylo jistě věkem mnoha převratných vynálezů a objevů. A to nemluvím o posledním století. Vezměme si jen pár málo příkladů: vynález knihtisku, objevení Ameriky, křižácké výpravy, vraždění, znovuobjevení zapomenuté krásy Antiky a Starého Řecka, v poslední době znovuzrození dávno zapomenutých slohů a stylů (tzv. neo???)… Je toho hodně, co lidstvo dokázalo v posledních letech. Bylo to však všechno dobré? Určitě ne. Vyjádřili jsme se? Ano. Nějaký "vyšší pozorovatel" si o nás určitě udělal svůj vlastní obrázek.
A co nás čeká v letech, začínajících číslem dvě? Dvojka je číslo lásky, porozumění a citu, je to číslo INTUICE. Mělo by to být číslo Vodnáře - a vy jste už určitě slyšeli o "příchodu nového věku". Měli bychom ho opravdu očekávat? Asi ano. Ale ne v nejbližší budoucnosti. Podle mě bude trvat ještě hodně dlouho, než si lidé uvědomí, že válčit a zabíjet je na nic, že nenávistí se nic nezmůže. Možná za dvě stě let nás budou naši potomci zapírat: "Nebyl náhodou tvůj pradědeček ten, co bojoval tam a tam?" "Ne, kdepak. To si s někým pleteš. Můj a bojovat?"
Co dodat na závěr? Změny nepřijdou se změnou první číslice. Svět se nezmění s příchodem nového tisíciletí. Svět se nezmění s odchodem století vynálezů. Všechno je to v nás a jen my můžeme dokázat ten svět změnit. Jen my můžeme dokázat to, co nedokázal zatím nikdo. Jen my se o to můžeme zasloužit. Tak co - zkusíme to?
Pepa Mauglí
Most je droga
Svět mladých, komunikace, veškeré spoje se točí kolem drog. Uvolněnost, smích, pláč, pocity přicházejí a odcházejí. Kluk potká holku a následuje "Co bereš". Nezná jméno, nezná nic, ale ví co bere. Můžou brát spolu. Známé skupiny proslavil zpěvák, který bere. Patři to k jeho životnímu stylu a všichni ho obdivují ba i napodobují. Vem si taky, první je zadarmo, uvidíš bude ti fajn. Mladší a mladší propadají a je jim fajn, nebo ne? A co, na tom už nezáleží, dají prachy dealerům ti koupí další dávky, dají jednu, dvě zadarmo a kolotoč je na světě.
Já
O učení
Na světě je jen jedna činnost, kterou prostě "žeru" víc než cokoliv jiného. Samozřejmě, všichni tušíte správně, je to učení a příprava do školy. V poslední době zjišťuji, že už bez toho prostě nemohu být, že už to potřebuji k životu. Ano, přiznávám se, jsem závislý na učení, ale nestydím se za to, právě naopak, jsem na to nesmírně pyšný, protože učení je ta nejlepší, nejzábavnější a nejužitečnější činnost člověka, která vůbec existuje. Své přípravě na vyučování podřizuji úplně všechno, počínaje různých zájmů a koníčků, přes komunikaci se svým okolním prostředím, až po překonávání základních, primárních potřeb člověka a nedělá mi to žádné problémy.
Při takovém učení se dají prožít neuvěřitelně vzrušující příhody. Tak například jednou, ale to už bylo opravdu dávno jsem zažil něco neuvěřitelného. Představte si, jednou si takhle listuji svou nejoblíbenější knihou, kterou je bezesporu dvaceti osmi dílný Ottův slovník naučný a v tom se to stalo, náhle se mi zrak zamlžil nad tou spoustou písmen a pak už si jen pamatuji jak jsem se praštil hlavou o svůj dvaceti osmi dílný Ottův slovník naučný. Hned jsem se s touto příhodou musel svěřit svému studijnímu deníčku, který si vedu již od základní školy a zapisuji si do něho takovéto podobné vskutku povedené příhody.
Velmi rád se s vámi podělím o několik zásad, kterými se já řídím při své přípravě do školy. Doufám, že si vezmete ponaučení.
Hned po skončení vyučování upalujte domů, tam se s nikým zdlouhavě nevybavujte a hned zasedněte k sešitům a učebnicím. Po krátkém ohmatání ihned začněte se studiem a důkladně se připravujte alespoň na týden dopředu. Neuškodí, pokud si nastudujete i látku, kterou jste ještě ve škole neprobírali. Toto provádějte až do pozdních nočních hodin, dokud sami neusnete nad stolem.
No a to je celé.
Ale už dost bylo srandy a teď vážně. Já se řídím heslem: "Neuč se, život tě naučí".
OPBM
Zdravit či nezdravit
Dobrý den. Možná , že se vám bude zdát takovýto začátek úvahy poněkud zvláštní, ale právě Dobrý den je to, o čem bych chtěl něco napsat, protože na jeho význam se (alespoň podle mého názoru) mnohdy zapomíná.
Co to vlastně Dobrý den je? Vzdělanec by řekl, že je to automatizovaný výraz a mnoho dalších údajů, mě ale bude stačit, když si zapamatujete, že je to pozdrav. Skládá se ze dvou slov: dobrý a den. Obzvlášť bych vyzdvihl slovo dobrý. Dobrý hraje v pozdravu hlavní roli a právem někteří lidé místo slova den zopakují dobrý. Na pozdrav dobrý den nám pak odpoví Dobrý, dobrý. Těchto lidí bychom si měli vážit. Je vždy velmi potěšitelné zjistit, že nám někdo přeje něco dobrého, zvlášť v době, kdy na sebe lidi moc hodní nejsou. Určitě i vy znáte někoho takového ve svém okolí. den má ve srovnání s Dobrým zanedbatelný význam, protože se dá snadno nahradit například slovy ráno, dopoledne, poledne nebo i večer.
Proč bychom si ale nepopřáli dobrý delší časový úsek, nic to nestojí a druhého to určitě potěší. Tak tedy Dobrý týden, zní to sice divně, ale já půjdu ještě dál. stačí se nadechnout a říct: Dobrý rok. Až budete někdy sami, zkuste si to taky říct, natrénujte si to, a pak to můžete použít ve společnosti. Uvidíte, jak budou všichni překvapeni.
Je zajímavé, že se Dobrý den neomezil pouze na naše zeměpisné šířky, ale že se jeho bratři rozšířili takřka do celého světa. Pokud má bratry, musí mít s nimi společné rodiče. Má jich více, než je obvyklé. Jsou jimi láska, sympatie, přátelství a dobrá nálada. Kéž by jich i v každém vašem pozdravu bylo co nejvíce.
Co napsat na závěr, snad jen zdravte, kde můžete, nemůže vám to uškodit. Přeji vám Dobrý život.
Čérmen