Sport - rok 2000
UrΦit∞ jste si vÜichni vÜimli, ₧e jsme se rozlouΦili sáposlednφm rokem zaΦφnajφcφm devate-nßctkou a vpluli do roku 2000. Tento rok zakonΦφ toto tisφciletφ, ve kterΘm se sport váobrovskΘ mφ°e rozÜφ°il po celΘm sv∞t∞. Dß se °φct, ₧e sport vápodob∞ v jakΘ jej znßme nynφ, se zrodil vátomto tedy dvacßtΘm stoletφ.
Vároce 2000 nßs Φekß °ada sportovnφch akcφ, kterΘ doufejme d∙stojn∞ zakonΦφ druhΘ tisφciletφ. VáprvΘ °ad∞ to budou letnφ olympijskΘ hry váSydney. Tφm druh²m sportovnφm vrcholem (alespo≥ pro Evropana) bude fotbalovΘ mistrovstvφ Evropy, kterΘ se uskuteΦnφ váNizozemφ a Belgii. Vzhledem kátomu, ₧e na obou t∞chto akcφch budeme mφt zastoupenφ, si p°eji aby se i ╚eskß republika rozlouΦila nejen sákonΦφcφm stoletφm, ale i cel²m tisφciletφm n∞jak²m tφm ·sp∞-chem. V₧dy¥ 20. stoletφ nßm p°ineslo tolik sportovnφ radosti, a¥ u₧ to byl pan Emil Zßtopek, V∞ra ╚ßslavskß, Jarmila Krato-chvφlovß, Φi váletech nedßvn²ch zlatφ hoÜi záNagana, Lφda Formanovß, TomßÜ Dvo°ßk, fotbalistΘ a spousty dalÜφch ÜpiΦkov²ch sportovc∙.
Jß osobn∞ bych si nejvφce p°ßl zlato záEura nebo stejnobarevn² kov ze Sydney na hrudi TomßÜe Dvo°ßka s tφm, ₧e by vylepÜil sv∙j vlastnφ sv∞tov² rekord a jako prvnφ desetiboja° by p°ekroΦil bßjnou hranici 9000 bod∙. Nßm normßlnφm smrtel-nφk∙m nezb²vß ne₧ dr₧et palce u televize.
Pè
1900 nebo 2000
Blφ₧φ se Φas, kdy mnoho lidφ bude slavit p°φchod novΘho tisφciletφ. Blφ₧φ se Φas, kdy se bude vφtat prvnφ rok novΘho tisφciletφ. P°itom novΘ milΘnium zaΦne a₧ rokem 2001. Jeden m∙j kamarßd °ekl, ₧e by se lidΘ m∞li spφÜe rozlouΦit s poslednφm rokem zaΦφnajφcφm na jedniΦku. Äe by se lidΘ m∞li p°ivφtat s poslednφm rokem tohoto stoletφ, tisφciletφà A mß pravdu.
Cht∞l bych proto p°ipomenout jednu v∞c. Cht∞l bych vzpomenout toto tisφciletφ z hlediska numerologie. M∞li bychom vÜichni v∞d∞t, v Φem se neslo t∞chto tisφc let. Byly to roky, kterΘ zaΦφnaly Φφslem jedna. Co bychom se o tomto Φφsle mohli dozv∞d∞t v moudr²ch knihßch?
╚φslu jedna je p°i°azeno SLOVN═ VYJAD╪OV┴N═. A zßle₧φ ji₧ jen na nßs, jestli usoudφme, ₧e jsme se (jako lidstvo) dokßzali vyjßd°it - a¥ u₧ v kladnΘm Φi zßpornΘm smyslu. Je to spornΘ. Poslednφ tisφciletφ bylo jist∞ v∞kem mnoha p°evratn²ch vynßlez∙ a objev∙. A to nemluvφm o poslednφm stoletφ. Vezm∞me si jen pßr mßlo p°φklad∙: vynßlez knihtisku, objevenφ Ameriky, k°i₧ßckΘ v²pravy, vra₧d∞nφ, znovuobjevenφ zapomenutΘ krßsy Antiky a StarΘho ╪ecka, v poslednφ dob∞ znovuzrozenφ dßvno zapomenut²ch sloh∙ a styl∙ (tzv. neo???)à Je toho hodn∞, co lidstvo dokßzalo v poslednφch letech. Bylo to vÜak vÜechno dobrΘ? UrΦit∞ ne. Vyjßd°ili jsme se? Ano. N∞jak² "vyÜÜφ pozorovatel" si o nßs urΦit∞ ud∞lal sv∙j vlastnφ obrßzek.
A co nßs Φekß v letech, zaΦφnajφcφch Φφslem dv∞? Dvojka je Φφslo lßsky, porozum∞nφ a citu, je to Φφslo INTUICE. M∞lo by to b²t Φφslo Vodnß°e - a vy jste u₧ urΦit∞ slyÜeli o "p°φchodu novΘho v∞ku". M∞li bychom ho opravdu oΦekßvat? Asi ano. Ale ne v nejbli₧Üφ budoucnosti. Podle m∞ bude trvat jeÜt∞ hodn∞ dlouho, ne₧ si lidΘ uv∞domφ, ₧e vßlΦit a zabφjet je na nic, ₧e nenßvistφ se nic nezm∙₧e. Mo₧nß za dv∞ st∞ let nßs budou naÜi potomci zapφrat: "Nebyl nßhodou tv∙j prad∞deΦek ten, co bojoval tam a tam?" "Ne, kdepak. To si s n∞k²m pleteÜ. M∙j a bojovat?"
Co dodat na zßv∞r? Zm∞ny nep°ijdou se zm∞nou prvnφ Φφslice. Sv∞t se nezm∞nφ s p°φchodem novΘho tisφciletφ. Sv∞t se nezm∞nφ s odchodem stoletφ vynßlez∙. VÜechno je to v nßs a jen my m∙₧eme dokßzat ten sv∞t zm∞nit. Jen my m∙₧eme dokßzat to, co nedokßzal zatφm nikdo. Jen my se o to m∙₧eme zaslou₧it. Tak co - zkusφme to?
Pepa Mauglφ
Most je droga
Sv∞t mlad²ch, komunikace, veÜkerΘ spoje se toΦφ kolem drog. Uvoln∞nost, smφch, plßΦ, pocity p°ichßzejφ a odchßzejφ. Kluk potkß holku a nßsleduje "Co bereÜ". Neznß jmΘno, neznß nic, ale vφ co bere. M∙₧ou brßt spolu. ZnßmΘ skupiny proslavil zp∞vßk, kter² bere. Pat°i to k jeho ₧ivotnφmu stylu a vÜichni ho obdivujφ ba i napodobujφ. Vem si taky, prvnφ je zadarmo, uvidφÜ bude ti fajn. MladÜφ a mladÜφ propadajφ a je jim fajn, nebo ne? A co, na tom u₧ nezßle₧φ, dajφ prachy dealer∙m ti koupφ dalÜφ dßvky, dajφ jednu, dv∞ zadarmo a kolotoΦ je na sv∞t∞.
Jß
O uΦenφ
Na sv∞t∞ je jen jedna Φinnost, kterou prost∞ "₧eru" vφc ne₧ cokoliv jinΘho. Samoz°ejm∞, vÜichni tuÜφte sprßvn∞, je to uΦenφ a p°φprava do Ükoly. V poslednφ dob∞ zjiÜ¥uji, ₧e u₧ bez toho prost∞ nemohu b²t, ₧e u₧ to pot°ebuji k ₧ivotu. Ano, p°iznßvßm se, jsem zßvisl² na uΦenφ, ale nestydφm se za to, prßv∞ naopak, jsem na to nesmφrn∞ pyÜn², proto₧e uΦenφ je ta nejlepÜφ, nejzßbavn∞jÜφ a neju₧iteΦn∞jÜφ Φinnost Φlov∞ka, kterß v∙bec existuje. SvΘ p°φprav∞ na vyuΦovßnφ pod°izuji ·pln∞ vÜechno, poΦφnaje r∙zn²ch zßjm∙ a konφΦk∙, p°es komunikaci se sv²m okolnφm prost°edφm, a₧ po p°ekonßvßnφ zßkladnφch, primßrnφch pot°eb Φlov∞ka a ned∞lß mi to ₧ßdnΘ problΘmy.
P°i takovΘm uΦenφ se dajφ pro₧φt neuv∞°iteln∞ vzruÜujφcφ p°φhody. Tak nap°φklad jednou, ale to u₧ bylo opravdu dßvno jsem za₧il n∞co neuv∞°itelnΘho. P°edstavte si, jednou si takhle listuji svou nejoblφben∞jÜφ knihou, kterou je bezesporu dvaceti osmi dφln² Ott∙v slovnφk nauΦn² a v tom se to stalo, nßhle se mi zrak zaml₧il nad tou spoustou pφsmen a pak u₧ si jen pamatuji jak jsem se praÜtil hlavou o sv∙j dvaceti osmi dφln² Ott∙v slovnφk nauΦn². Hned jsem se s touto p°φhodou musel sv∞°it svΘmu studijnφmu denφΦku, kter² si vedu ji₧ od zßkladnφ Ükoly a zapisuji si do n∞ho takovΘto podobnΘ vskutku povedenΘ p°φhody.
Velmi rßd se s vßmi pod∞lφm o n∞kolik zßsad, kter²mi se jß °φdφm p°i svΘ p°φprav∞ do Ükoly. Doufßm, ₧e si vezmete ponauΦenφ.
Hned po skonΦenφ vyuΦovßnφ upalujte dom∙, tam se s nik²m zdlouhav∞ nevybavujte a hned zasedn∞te k seÜit∙m a uΦebnicφm. Po krßtkΘm ohmatßnφ ihned zaΦn∞te se studiem a d∙kladn∞ se p°ipravujte alespo≥ na t²den dop°edu. NeuÜkodφ, pokud si nastudujete i lßtku, kterou jste jeÜt∞ ve Ükole neprobφrali. Toto provßd∞jte a₧ do pozdnφch noΦnφch hodin, dokud sami neusnete nad stolem.
No a to je celΘ.
Ale u₧ dost bylo srandy a te∩ vß₧n∞. Jß se °φdφm heslem: "NeuΦ se, ₧ivot t∞ nauΦφ".
OPBM
Zdravit Φi nezdravit
Dobr² den. Mo₧nß , ₧e se vßm bude zdßt takov²to zaΦßtek ·vahy pon∞kud zvlßÜtnφ, ale prßv∞ Dobr² den je to, o Φem bych cht∞l n∞co napsat, proto₧e na jeho v²znam se (alespo≥ podle mΘho nßzoru) mnohdy zapomφnß.
Co to vlastn∞ Dobr² den je? Vzd∞lanec by °ekl, ₧e je to automatizovan² v²raz a mnoho dalÜφch ·daj∙, m∞ ale bude staΦit, kdy₧ si zapamatujete, ₧e je to pozdrav. Sklßdß se ze dvou slov: dobr² a den. ObzvlßÜ¥ bych vyzdvihl slovo dobr². Dobr² hraje v pozdravu hlavnφ roli a prßvem n∞kte°φ lidΘ mφsto slova den zopakujφ dobr². Na pozdrav dobr² den nßm pak odpovφ Dobr², dobr². T∞chto lidφ bychom si m∞li vß₧it. Je v₧dy velmi pot∞ÜitelnΘ zjistit, ₧e nßm n∞kdo p°eje n∞co dobrΘho, zvlßÜ¥ v dob∞, kdy na sebe lidi moc hodnφ nejsou. UrΦit∞ i vy znßte n∞koho takovΘho ve svΘm okolφ. den mß ve srovnßnφ s Dobr²m zanedbateln² v²znam, proto₧e se dß snadno nahradit nap°φklad slovy rßno, dopoledne, poledne nebo i veΦer.
ProΦ bychom si ale nepop°ßli dobr² delÜφ Φasov² ·sek, nic to nestojφ a druhΘho to urΦit∞ pot∞Üφ. Tak tedy Dobr² t²den, znφ to sice divn∞, ale jß p∙jdu jeÜt∞ dßl. staΦφ se nadechnout a °φct: Dobr² rok. A₧ budete n∞kdy sami, zkuste si to taky °φct, natrΘnujte si to, a pak to m∙₧ete pou₧φt ve spoleΦnosti. Uvidφte, jak budou vÜichni p°ekvapeni.
Je zajφmavΘ, ₧e se Dobr² den neomezil pouze na naÜe zem∞pisnΘ Üφ°ky, ale ₧e se jeho brat°i rozÜφ°ili tak°ka do celΘho sv∞ta. Pokud mß bratry, musφ mφt s nimi spoleΦnΘ rodiΦe. Mß jich vφce, ne₧ je obvyklΘ. Jsou jimi lßska, sympatie, p°ßtelstvφ a dobrß nßlada. KΘ₧ by jich i v ka₧dΘm vaÜem pozdravu bylo co nejvφce.
Co napsat na zßv∞r, snad jen zdravte, kde m∙₧ete, nem∙₧e vßm to uÜkodit. P°eji vßm Dobr² ₧ivot.
╚Θrmen