Nepopφrateln² fakt, ₧e muzika mß svou minulost i budoucnost, se skvφ nad sv∞tem t≤n∙ a spl²vß s vodami nekoneΦna. A DNES!!!!!!!! tady mßme t°i kapely, kterΘ sv²m vnit°nφm vyjßd°enφm p°inßÜφ jistou futuristickou vizi. T∞₧ko si na n∞ n∞kdo za sto let vzpomene, proto₧e jsou pojmem p°φtomnosti. Ale ka₧d² jejich fanouÜek je bude nosit ve svΘm srdci a₧ do osobnφ smrti.
Antidepresivnφ vize: CHOCOLATE JAM
ShlΘdnutφ koncertu -123MIN v rockovΘm ostravskΘm klubu, kter² mß ve svΘm erbu parnφk, bylo nezapomenuteln∞ optimistick²m zß₧itkem. VÜichni p°φtomnφ byli ji₧ p°ed zaΦßtkem plni nadÜenφ a chtφΦe, co₧ jsem poznala naprosto bezpeΦn∞, kdy₧ jsem se ptala t²pka prodßvajφcφho jejich p°edra₧enΘ CD "Try", kv∙li n∞mu₧ bylo turnΘ podnikßno, na kolik je um∞leck² kousek cen∞n. "Stojφ sto dvacet t°i kaΦekààteda t°i stovky." Napadlo m∞, ₧e pro v∞tÜφ efekt mohla tΘ₧ vstupenka stßt jist² poΦet korun Φesk²ch (123); ovÜem se zachovßnφm minusovΘho znamΘnka (prajzskß to myÜlenka).
Jakmile vstoupili na p≤dium, museli se vÜichni smßt nadÜenφm, jakmile zaΦali vyluzovat t≤ny na svΘ nßstroje, nahnali vÜem muzikantsk²m fanouÜk∙m slzy do oΦφ a vÜichni p°φtomnφ od toho okam₧iku trp∞li syndromem "Ü¥astnΘ loutky".
Kytarista Bφna je nejen v²born² muzikant, vÜak tΘ₧ i nep°ekonateln² optimista Üφ°φcφ svou lßsku k hudb∞ na mφle daleko. Jeho v²roky: "Dik², dik² m≤c!" se jeÜt∞ te∩ oz²vajφ za ka₧dou skladbou, kterou si p°ehrßvßm na magne¥ßku. A pak jeho hrßtky se slovφΦky p°i vyzdvi₧enφ lokality: "Dik², Ostravo! ╙ Stravo! Dobrß Stravo!" Zden∞k Bφna si hraje nejen se slovφΦky, ale p°edevÜφm se svou funky jazz-rockovou kytßrkou. S≤la prolφnajφcφ skladby, jejich₧ je autorem, jsou naprosto neuv∞°itelnß a jak jsem ji₧ jednou ve svΘ recenzi poznamenala, je to jeden z t∞ch "mimozemsk²ch hovad", jeho₧ um mu ka₧d² "normßlnφ" muzikant prßvoplatn∞ zßvidφ.
DalÜφm nßdhern²m mu₧em je vysok² baskytarista Fredryk JanßΦek (podezφrßm ho z p°φbuznosti s LeoÜem JanßΦkem), kter² je bilingußlnφ, jeliko₧ ₧ije jak v ╚esku, tak tΘ₧ ve èvΘdsku, Φili jeho mluvu zdobφ seversk² p°φzvuk. Jeho ovlßdßnφ nßstroje naproti tomu zdobφ dlouholetΘ zkuÜenosti a absolutnφ talent. Slapy, vyhrßvky, kosmickß rychlost, kterou bravurn∞ zvlßdß, a pak p°edevÜφm dar ·sm∞vu. Sklßdß texty, kterΘ hladφ duÜi.
MladiΦk² bubenφk Emil Valach dr₧φ rytmus a sympatizuje s JanßΦkovou baskytarou. Je spontßnnφ a suverΘnnφ. Jeho s≤lo bylo h°ejivΘ a p∙sobilo harmonicky.
Tato trojice tvo°φ nßroΦnou a veselou hudbu, kterß nemß nic spoleΦnΘho s podbφzenφm se. "Nynφ vßm zahrajeme pφsniΦku, kterß je urΦena komerΦnφm rßdi∙m. Mß patnßct minut." Jejich skladby jsou up°φmnΘ, jsou ₧ivΘ, jsou optimistickΘ, iluzionistickΘ. Prvnφ album "Shooba dooba" (nßzev p°esn∞ vystihuje styl, jen₧ hrajφ) se pyÜnφ vylo₧en∞ ze ₧idlφ vyzvedßvajφcφ rychlovkou s improvizovan²mi texty "C'mon". Jφ p°edchßzφ nßdhernß balada "Your Song". Snφte si svΘ "Illusion". Na desce "Try" se h²bete v rytmu "Mojo Bride" a zbo₧≥ujete instrumentßlnφ "Seriously". Ka₧dß skladba mß svou nßladu, ka₧dß mß v sob∞ roΦnφ obdobφ a cit.
Publikum to pochopilo. Jedna v²bornß taneΦnice protanΦila exhibicionisticky cel² koncert. Nevφm, zda jφ zachutnal pernφΦek nebo hudba. Jß mßm svou pirßtskou nahrßvku schovanou pod polÜtß°em. A za pßr dn∙ jsem s kamarßdem nekompromisn∞ jela do Ostravy kupovat jejich novΘ album. Stojφ za to. Miluji ho.
Veronika Radimcovß
Osobnφ vize: V╠╚N┴ ODISSEA
Pokud byste v naÜφ zemi, v nφ₧ se tak ·sp∞Ün∞ rozlΘzß hudebnφ mor, hledali dost originßlnφ kapelu, tak si odskoΦte na v²chod (tΘm∞° do MalΘ Asie, jak tipujφ naÜi polohu ti nemoravÜtφ) a za₧ijete vφc ne₧ orgastickΘ zß₧itky. I kdy₧ se toti₧ z naÜich konΦin vytrßcejφ ti nejlepÜφ a myslφ si, ₧e jedin∞ v Praze je blaze, a kdy₧ se usadφ, tak tvrdφ, ₧e v Ostrav∞ v ₧ivot∞ nebyli, tak je t°eba si uv∞domit, ₧e zde z∙stala nejen klasika, ale taky se zde rodφ vφc ne₧ talentovanφ um∞lci. Kdybych m∞la zaΦφt jmenovat, strßvili bychom spolu straÜn∞ dlouhΘ chvφleà Zcela nßhodou, kdy₧ si m∙j "Velk² bratr" kupoval p°es inzerßt dvojÜlapku na bicφ, zavadila jsem o prajzskou formaci, kterß si od tΘ chvφle °φkß oficißln∞ SUNGRAVE. V p°φjemn²ch zaΦßtcφch, zajφmav²m zp∙sobem sm∞°ujφcφ k cφli.
KterΘmu ₧ßnru se naÜi "vesniΦanΘ" v∞nujφà T∞₧ko identifikovatelnΘmu, a prßv∞ v tΘto mystΘrii se skr²vß nehynoucφ individualita. Kdy₧ se ho pokouÜeli sami charakterizovat, dosp∞li k n∞kolika zßv∞r∙m. Krom samotnΘho nßzvu, jen₧ taktΘ₧ vystihuje vn∞jÜφ projev, nejblφ₧e koneΦnΘ stanici se asi stßvß schizofrenick², symfonick² doom black metal s bohat²mi melodick²mi prvky. "Je fakt, ₧e to ka₧d² posuzuje jinak, n∞kdo to nazve jen doom, n∞kdo zase grind. Zßle₧φ hodn∞ na p°φstupu," komentuje samotn² kytarista Lukas, kter² se starß prßv∞ o melodickou linku kapely, p°iΦem₧ zastßvß vÜechny strunnΘ nßstoroje v kapele. Prßv∞ v tΘ melodice se obΦas pro nekonstantnost vyst°φdß s klßvesov²mi vyhrßvkami. Nabustrovan² zvuk vyzdvihuje tvrdost, kterß je v zßp∞tφ potlaΦena Φist²m klßvesov²m podkresem. Hansovy klßvesy zde tvo°φ nepostradatelnΘ t∞leso. Je fakt, ₧e bez nich by se dalo mluvit o tuctovosti kapely, i p°es chtivΘ um∞nφ vÜech instrumentalist∙. NahlΘdli bychom tak do pon∞kud zajφmav∞jÜφho blackovΘ bran₧e,
kde funguje tradiΦnφ spojenφ kytarov²ch riff∙ s motorem bicφch a tvrdφcφ baskytary, Hans vÜak no°φ hudebnφ projev do zcela jin²ch dimenzφ. "Klßvesy tomu dodßvajφ atmosfΘru a prostor. Kdybychom se soust°edili jen na kytaru, byla by ta hudba mnohem syrov∞jÜφ," hovo°φ zbytek kapely o nep°φtomnΘm ve stylu "o nßs bez nßs".
Nepostradateln²m prvkem je tΘ₧ hlasov² projev, jeho₧ tvo°itelem je Alesh. S deathov²ch konΦin dßvß celkovΘmu vzez°enφ originßlnφ nßdech, kdy₧ "°ev" vyst°φdß "sk°eky" p°ipomφnajφcφ nßdech AC/DC. Zcela dokonal² Üok zp∙sobφ ve chvφlφch, kdy₧ u₧ si posluchaΦ v ₧ßdnΘm p°φpad∞ nemyslφ, ₧e by z jeho hrdla mohl vyjφt neposkvrn∞n², Φist² hlas. VÜak sny se stßvajφ realitou a Alesh p°ekvapuje. ╚φm₧ znovu podporuje barevnost. Do kapely se dostal velmi sympatickou formou. Nßhoda a p°ßtelstvφ napomohly tomuto zajφmavΘmu spojenφ a duÜevnφmu prolnutφ, kterΘ vyvrcholilo v hudb∞, o nφ₧ se nßm tak Φasto zdßvß. "Jednoho dne se stavil a cht∞l si s nßmi n∞co zazpφvat, tedy spφÜ za°vat, zkusil to, a kdy₧ chodil pravideln∞ji na zkouÜky, tak u₧ s nßmi z∙stal," popisuje zaΦßtky Lucas.
Jako t°eÜniΦku na dortu si nechßvßm poslednφ, nejd∙le₧it∞jÜφ rytmick² prvek hudebnφ komunity. Tato rytmickß souΦßstka je v podßnφ trochu netradiΦnφm. Za typicky mu₧sk² nßstroj usedß ₧ena a leckter² profi bubenφk se m∙₧e zßvistiv∞ uÜklφbnout p°i dokonal²ch kopßkov²ch virblech. Marcela hraje natolik suverΘnn∞, ₧e si kluci nemohli vybrat pro skv∞le Ülapajφcφ pohon lepÜφho Üφlence s paliΦkami pevn∞ p°irostl²mi k rukßm.
A prßv∞ po roce spoleΦnΘho zkouÜenφ p°ichßzφ myÜlenka vytvo°it demo snφmek, kter² by zdokumentoval jejich dosavadnφ ·silφ. Pro pßr fanouÜk∙ a vlastnφ pot∞Üenφ nahrßvajφ na zkuÜebn∞ p°es poΦφtaΦ amatΘrsky "Signs and Symbols Fall To Ashes". Ortel produkΦnφch znφ jednoznaΦn∞: "╪eknu ti, ₧e jsme v∙bec neΦekali, ₧e z toho vyleze takov² zvuk. Jasn∞, ₧e to nenφ nic ÜφlenΘho, ale rozhodn∞ to nenφ k zahozenφ." Shodujφ se tΘ₧ na tom, ₧e ty nejlepÜφ songy vznikly spontßnn∞ bez jak²chkoliv nßsilnostφ, s Φφm₧ musφ cht∞ necht∞ ka₧d² muzikant souhlasit a¥ u₧ adekvßtn∞ k SUNGRAVE, nebo k vlastnφ kapele.
I kdy₧ se ΦlenovΘ SUNGRAVE v∞nujφ muzice jen po veΦerech, je pro n∞ prvo°adß. "Kdy₧ Φlov∞k jednou zaΦne s hudbou, tak mß urΦit∞ velkΘ cφle a chce b²t na ÜpiΦce, na vrcholu. Jen₧e pak zjiÜ¥uje, ₧e t∞ch kapel je tady dost a vÜe zßle₧φ spφÜ na nßhod∞. Tak₧e te∩ ty sny urΦit∞ nejsou tak akutnφ jako byly v dobßch, kdy jsme zaΦφnali, ale nechceme stßt ani stranou. SpφÜ d∞lßme neustßle jen to, co nßs bavφ a z Φeho mßme radost."
I p°es kritiku, kterou sami k sob∞ chovajφ, neustßle vyplouvß na povrch dokonalΘ um∞leckΘ nadßnφ vÜech ·Φastnφk∙ paluby. Tak₧e vßm vÜem garantuji, ₧e a₧ SUNGRAVE vylezou ze svΘho "sluneΦnΘho hrobu", tak se zat°ese zem∞.
Veronika Radimcovß
Optimistickß vize: SPASME SVOJE DUèE
21.4. jsem m∞l mo₧nost vid∞t koncert M╥┴GY A Ä╧ORP ze zßkulisφ, a tak jsem nevßhal a jel jsem. Doufal jsem, ₧e se trochu "intimn∞ji" zkonfrontuji se Φleny kapely, ale nakonec jsem se toho nedoΦkal. P°ijel jsem do Havφ°ova a v klubu "Modrß svin∞" jsem si sedl do rohu a pozoroval, jak vypadajφ p°φpravy mΘ oblφbenΘ kapely na koncert. Hodn∞ jsem si to u₧φval - prohlφ₧el si akordy skladeb, sledoval jsem v²voj zvukovky a uva₧oval jsem, jestli tyto zkuÜenosti n∞kdy vyu₧iji.
Koncert samotn² u₧ ve mn∞ nevzbuzoval tak velkΘ dojmy - zdßl se mi pr∙m∞rn² (i kdy₧ dobr²) oproti jin²m koncert∙m, kter²ch jsem byl sv∞dkem. Davy mlad²ch nadÜenc∙ pa°ily a za podpory mnoha omamn²ch lßtek si u₧φvaly koncertu, nalepenφ a₧ na p≤dium. To zp∙sobilo, ₧e jsem cel² koncert prostßl na barovΘ ₧idli, abych v∙bec n∞co vid∞l (co₧ ubφralo na m²ch pozitivnφch pro₧itcφch). Tak bou°livΘ vyvolßvßnφ kapely z Üatny zp∞t na p≤dium, s ₧ßdostφ o p°φdavek, jsem jeÜt∞ neza₧il - a₧ v Havφ°ov∞ v "ModrΘ svini".
Po koncert∞ si kapela cht∞la "sbalit v∞ci", ale bohu₧el davy nadÜenc∙ si vy₧adovaly autogramy, spoleΦnΘ fotky a jinΘ "do₧ivotnφ vzpomφnky". Kdy₧ se koneΦn∞ povedlo uspokojit i toho poslednφho fandu, odebrala se M≥ßga do Üatny a jß jsem jenom poΦφtal vte°iny, kdy ucφtφm marihuanov² zßvan - a nemusel jsem Φekat v∙bec dlouho. Cel² t²m a kapela si jeÜt∞ chvφli u₧φvali euforie po koncert∞ a jelo se dom∙. Z tohoto veΦera jsem si odvezl spoustu zß₧itk∙, ale bohu₧el takΘ otoky na nohou z barovΘ ₧idle.
TomᚠManczal