P°edstavte si vφce ne₧ kilometr dlouh² Φin₧ßk o 25 patrech, jak pluje na vlnßch. èφ°ka? Jako dv∞ fotbalovß h°iÜt∞. A p°edstavte si, ₧e v n∞m ₧ije 50 a₧ 80 000 obyvatel a 25 000 nßmo°nφk∙ a dalÜφch zam∞stnanc∙ - dohromady asi tolik, jako v Hradci KrßlovΘ. Tak to je Freedom, nejv∞tÜφ lo∩ v d∞jinßch. Jejφ stavba zaΦala se souhlasem honduraskΘ vlßdy v polovin∞ b°ezna v Trujillov∞ zßtoce.
"Freedom nenφ v²letnφ lo∩, ale jedineΦnΘ mφsto, kde se dß ₧φt i pracovat. Kdy₧ jsme p°ed pßr lety zaΦφnali, vid∞l jsem Üanci na ·sp∞ch jedna ku deseti. Te∩ se vÜak sen napl≥uje. Zßjem je takov², ₧e bychom prodali t°i takovΘ lodi," tvrdφ Nixon, otec myÜlenky na ob°φ lo∩ za 8,5 miliardy dolar∙.
Kdokoli si m∙₧e koupit kajutu zvφci p°epychovΘho apartmßnu nebo garsonky, v cen∞ od 121 000 dolar∙ po 11 mili≤n∙. Obyvatel lodi Freedom za to zφskß mo₧nost objet b∞hem dvou let sv∞t a p°itom nezaplatφ tak vysokΘ dan∞ jako na pevnin∞.
A₧ 70 procent Φasu mß "m∞sto na mo°i" strßvit ukotveno u n∞jakΘho pob°e₧φ a jen 30 procent bude plout. Zastßvky budou v∞tÜinou jednot²dennφ.
Freedom mß vyd∞lßvat i jako atrakce a mφsto pro v²hodnΘ nßkupy v nesΦetn²ch bezcelnφch obchodech - v pozadφ je myÜlenka pohyblivΘho Hong-kongu, kter² denn∞ s pomocφ letadel a menÜφch lodφ navÜtφvφ a₧ 30 000 nßvÜt∞vnφk∙.
N∞kte°φ spekulujφ i s tφm, ₧e Freedom a jinΘ projekty by se mohly stßt takΘ mφstem, kde se budou rozvφjet na pevnin∞ zakßzanΘ technologie. Mezi n∞ dnes nap°. pat°φ klonovßnφ Φlov∞ka.
Freedom bude ·pln∞ jinß ne₧ dneÜnφ lod∞, jako jsou Queen Elizabeth II., Mayflower Φi Grand Princess. Kdy₧ zaΦneme od p°edku - od k²lu - Freedom nebude mφt ₧ßdn². Mß se sklßdat z 520 vzduchot∞sn²ch ocelov²ch komor 25 metr∙ vysok²ch 15 - 32 met∙ Üirok²ch a 15 - 60 metr∙ dlouh²ch. Ty budou pak jeÜt∞ na pevnin∞ sva°eny dohromady tak, aby vytvo°ili zßkladnφ bloky lodi o velikosti 100 - 140 metr∙, kterΘ se spojφ a₧ na mo°i.
Prvnφ zßkladnφ blok mß b²t hotov za deset m∞sφc∙ od zahßjenφ pracφ, pak se pr² ji₧ vÜechny prßce v²razn∞ zrychlφ. Na zßkladnφ struktu°e pohupujφcφ se uvnit° zßlivu zaΦne stavba 25 poschodφ "m∞sta" samΘho. Na kompletaci hrubΘ stavby je vym∞°eno 17 m∞sφc∙.
Za dva roky od b°ezna 2001 cht∞jφ auto°i projektu "zatopit pod kotlem" - tedy s spustit stovku motor∙ o sφle 3700 konφ - vyplout. Nixon zd∙raz≥uje,
₧e na rozdφl od nßmo°nφch konstruktΘr∙ zvolil pro lo∩ dra₧Üφ dieselovΘ motory, proto₧e dΘle vydr₧φ a mΘn∞ zneΦiÜ¥ujφ mo°e. Tyto motory se navφc mohou natßΦet dokola s volnostφ 360 stup≥∙ a o jejich slad∞nφ se bude starat poΦφtaΦ. Co₧ zajiÜ¥uje mo₧nost snadnΘho couvßnφ nebo i plutφ do boku. Kolos se navφc dφky svΘ velikosti a ohromnΘ hmotnosti - jen motory a strojnφ vybavenφ majφ hmotnost 100 000 tun nebude kolΘbat na vlnßch, tak₧e odpadne hrozba masovΘ mo°skΘ nemoci.
Freedom ostatn∞ pr² nepoÜkodφ ani bou°e o sφle hurikßnu.
ObyvatelΘ lodi Freedom vytvo°φ podle n∞kter²ch sociolog∙ spoleΦenstvφ novΘho typu - tzv. techno-nomßd∙. Majφ sem pat°it ·sp∞Ünφ lidΘ, kte°φ neradi z∙stavujφ na jednom mφst∞ a svou prßci vykonßvajφ s pou₧itφm internetu. "Nechceme vytvo°it n∞jak² nov² stßt, vÜe se bude °φdit platn²m nßmo°nφm prßvem," zd∙raz≥uje Nixon.
Jak² bude ₧ivot obyvatele m∞sta na mo°i ?
V ka₧dΘm byt∞-kajut∞ bude koupelna a kuchyn∞. MalΘ garsonky vÜak majφ mφt zßchod spoleΦn∞ s vanou a kuchyn∞ je souΦßstφ ob²vacφho pokoje, kter² plnφ i funkci lo₧nice. SouΦasn∞ m∙₧e b²t i kancelß°φ.
V oblasti zßbavy plßny poΦφtajφ se vÜφm, co je b∞₧n∞ dostupnΘ i v bohatΘm m∞st∞ na pevnin∞, vΦetn∞ dvou set akrovΘho parku s jezφrky na prochßzky. Na palub∞ budou i Ükoly, a to od mate°sk²ch a₧ po malou univerzitu. Samoz°ejm∞ nesmφ chyb∞t nemocnice - mß jφt o ÜpiΦkovΘ pracoviÜt∞ za 200 mili≤n∙ dolar∙.
JinΘ lod∞ se asi takΘ nemohou pochlubit vlastnφ "₧eleznicφ" a vlastnφm letiÜt∞m pro malß vrtulovß i tryskovß letadla. SvΘ slu₧by nabφdnou banky, obchody a alespo≥ jeden supermarket. Odpady ze zßchod∙ se nemajφ b∞hem plavby vypouÜt∞t do mo°e, jak je dosud b∞₧nΘ, ale spalovat v elektrick²ch toaletßch, kterΘ p°ijdou na 3000 dolar∙ za kus. èpinavou vodu pak Φekß recyklace. Ostatnφ odpady - sklo, papφr, kovy a plasty - budou uklßdßny na lodi a po zakotvenφ prodßny k recyklaci.
O bezpeΦnost se mß starat 2000 mu₧∙ pod velenφm b²valΘho agenta FBI. A vÜechny ve°ejnΘ prostory v projektu hlφdajφ bd∞lΘ oΦi kamer. Je vÜak otßzkou, zda tato opat°enφ mohou staΦit proti hrozb∞ teroristickΘho ·toku, pro kter² je takovßto lo∩ ideßlnφm cφlem.
P°esto se ji₧ nynφ zßvazn∞ zamlouvajφ prvnφ kajuty. A tak mß Freedom na papφ°e ji₧ 3000 obyvatel, kte°φ si zamluvili apartmßny - pr∙m∞rnß cena se pohybuje kolem 800 000 dolar∙, co₧ znamenß, ₧e se prodßvajφ hlavn∞ ty dra₧Üφ.
Mnoho konstruktΘru lodφ varuje, ₧e u takto velikΘho projektu je velkΘ mno₧stvφ nep°edvφdateln²ch faktor∙.
Nap°φklad Petr Wild, kter² mß firmu projektujφcφ zaoceßnskΘ lod∞, se ptß, kde budou provßd∞t opravy tak velikΘ lod∞. Plßnovan² kolos toti₧ dnes nepojme ₧ßdn² such² dok. Navφc technologie, na nφ₧ je lo∩ Freedom zalo₧ena, byla podle n∞j ov∞°ena na stabilnφch ropn²ch ploÜinßch, ale ne u plavidel v rozbou°en²ch vodßch u Mysu dobrΘ nad∞je. "Oceßn podobnΘ experimenty neodpouÜtφ," varuje Wild.
A nejde jen o konstrukΦnφ p°ipomφnky. "Spustit na vodu plavidlo s 80 000 lidmi, kte°φ budou mφt jen mßloco spoleΦnΘho, je v²razem slabΘho porozum∞nφ mo₧n²m fyzick²m i psychologick²m hrozbßm," °φkß Jack Stuster, kter² pracuje jako poradce na projektech budoucφch vesmφrn²ch koloniφ. Upozor≥uje, ₧e ve sv²ch nßvrzφch vychßzφ z postupnΘho r∙stu zßkladen podle modelu hraniΦß°sk²ch osad p°i dob²vßnφ DivokΘho zßpadu. Prßv∞ ty rostly pomalu z n∞kolika set lidφ. Freedom je podle n∞ho socißlnφ experiment.
Nixon vÜak tvrdφ, ₧e nenφ socißlnφ in₧en²r a projekt bude mφt p°irozen² v²voj. TechnickΘ p°ipomφnky pak odmφtß jako zkostnat∞l² p°φstup stavitel∙ lodφ, co₧ Freedom tak ·pln∞ nenφ, dodßvß: "Ned∞lßme nic novΘho. Vyu₧ijeme vyzkouÜenΘ technologie." Ji₧ b∞hem 2. Sv∞tovΘ vßlky podle n∞j americkΘ nßmo°nictvo vyu₧φvalo plujφcφ doky, kterΘ byly jeÜt∞ delÜφ ne₧ Freedom. Ostatn∞ do budoucna chce nßmo°nictvo nahradit letadlovΘ lod∞ plujφcφmi velkokapacitnφmi "ploÜinami" (jeÜt∞ v∞tÜφmi ne₧ Freedom), kterΘ by byly plnohodnotnou plujφcφ zßkladnou pro 10 000 nebo i vφce vojßk∙ v rßmci projektu SeaBase.
Nixon si toti₧ nemyslφ, ₧e by Freedom musela z∙stat na dlouho nejv∞tÜφ. "JeÜt∞ v∞tÜφ mno₧stvφ lidφ na palub∞ by mohlo vytvo°it i sob∞staΦnou populaci. V∞tÜφ lo∩ by mohla mφt hydroponickΘ sklenφky pro p∞stovßnφ vlastnφch potravin a nov² typ pohonu zalo₧en² na energie vyrobenΘ elektrol²zou z mo°skΘ vody," snφ Nixon. A pokud n∞kdo vynalezne um∞lou gravitaci? "Freedom zamφ°φ do vesmφru," °φkß furiantsky Nixon.
PL┴N PLAVBY
p°ipravil Ji°φ Schmidke