Jednoho dne roku 1995 se pustili Matt Stone a Tray Parker do p°ed∞lßvky jednoho ulφtlΘho p°φb∞hu. Brian Garden z Fox TV je po₧ßdal, aby vzk°φsili jeden p°φb∞h, kde spolu bojujφcφ Santa Claus a Je₧φÜ se nedokß₧ou shodnout v tom, kdo z nich je ten prav² duch Vßnoc. Asi desetiminutovß animace, kde vystupujφ mimo jinΘ taky Φty°i vulgßrn∞ mluvφcφ d∞ti, z nich₧ jedno nakonec za "podivn²ch" okolnostφ zahyne, obletφ za p°isp∞nφ George Clooneyho celΘ SpojenΘ stßty a z podivnΘ historky se rßzem stane hit. O n∞co pozd∞ji se na Comedy Central zaΦnou vysφlat prvnφ dφly serißlu nazvanΘho South Park.
To byl tedy poΦßtek, ono slavnΘ vzk°φÜenφ. Kde nic, tu nic, a nßhle tu byl. Podφvejme se nynφ na tento serißl trochu podrobn∞ji. Mo₧nß jsem jeÜt∞ ne°ekl, ₧e je animovan². Tak tedy, South Park je kreslen². Ale ne ledajak. ÄßdnΘ zvlßÜtnφ efekty a stφnovßnφ, bez detailnφho prokreslenφ, ₧ßdnΘ mo°e p°eplßcan²ch p°edm∞t∙, je ztvßrn∞n jednoduÜe, p°ehledn∞, a₧ je to n∞kdy divnΘ. Mo₧nß vßs to na prvnφ pohled moc neohromφ, ale v∞°te, ₧e kdy₧ se chvφli vydr₧φte dφvat, tak zm∞nφte nßzor. I v tΘ a₧ d∞tinsky jednoduchΘ kresb∞ a animaci je toti₧ skryt po°ßdn² kus humoru. VÜe je pojato dvouprostorov∞, vybarveno jednoduch²mi barvami a s klasick²m plynul²m pohybem se nesetkßte. Snad je to zßm∞r, ale i p°esto to p∙sobφ velmi komicky. PostaviΦky hopskajφ, klou₧ou a vy je vidφte jen z profilu, nebo z Φelnφho pohledu. Nic mezi tφm, ₧ßdn² plynul² prostor. P°ijde vßm to divnΘ? Je to spφÜ originßlnφ.
Animace je jednφm z d∙vod∙, proΦ je South Park jin². DalÜφ zajφmavostφ jsou nßm∞ty. Mo₧nß vßm na prvnφ pohled p°ijdou trochu povrchnφ, jen samß parodie, kritika a sranda, ale pokud nad nimi zauva₧ujete, n∞co vßm °eknou. Takovou tu Φistou a nijak neobarvenou pravdu, p∙vodnφ lidskΘ dobro, uÜlechtilΘho ducha. A¥ se jednß o p°ßtelstvφ, o ob°φzku, nebo jen o starΘho d∞deΦka, kter² po vnukovi chce, a¥ ho zabije. Postavy si v₧dy v tu pravou chvφli uv∞domφ, ₧e d∞lajφ n∞co Üpatn∞, v₧dy si dokß₧ou °φct, ₧e to musφ ud∞lat jinak. ProΦ o tom mluvφm? Hlavnφ role toti₧ hrajφ Φty°i malΘ d∞ti, Φty°i uliΦnφci. Eric, Stan, Kyle a Kenny. Chodφ do stejnΘ t°φdy, bydlφ ve stejnΘm m∞st∞, ale p°ece jsou ka₧d² jin². Eric Cartmen je jedinßΦek a snad proto je nejrozmazlen∞jÜφ. Po°ßd se chlubφ, vytahuje a pokud mu n∞co nevonφ, jde od toho se slovy "seru na vßs, jß jdu dom∙". Ano, slyÜeli jste dob°e, on mluvφ sprost∞! Ale kdyby jen on, vulgßrnφ v²razy jsou v South Parku toti₧ na dennφm po°ßdku. Nadßvß se zde do kretΘn∙, hipφk∙ a blbc∙. Mo₧nß, ₧e si to ty d∞ti ani neuv∞domujφ, ale atmosfΘra mß pak zcela jin² nßdech. CelΘ je to takovΘ ost°ejÜφ, takovΘ rßznΘ a drsnΘ. Eric je sice rozmazlen², ale je taky citliv∞jÜφ. Rßd se ₧ivφ dortφky, a proto podle toho taky vypadß. Ostatnφ mu °φkajφ "sude", "bagoune", ale on se hßjφ : "nejsem tlust², jsem svalnat²!".
Kyle Broslovski je zase nejchyt°ejÜφ. Je ale ₧id a ostatnφ si z n∞j d∞lajφ srandu. Mß malΘho brßÜku, adoptovanΘho Kana∩ana Ika, co mß hlavu jak p°ekrojen² meloun. Pokud jste n∞kdy vid∞li Mufa ze studia Rosa, tak je to Ike. Kyle ho rßd prokopßvß oknem. Ale mß ho rßd, to jo. Stanley Marsh mß zase starÜφ sestru Shelly, takovou "zr∙du s rovnßtky", jak °φkß. Ta ho obΦas po°ßdn∞ zmlßtφ, je jeho noΦnφ m∙rou, ale op∞t, kdy₧ je jejφ mladÜφ brßcha v nebezpeΦφ, postavφ se za n∞j. No, a nakonec jsem si nechal Kennyho McCormicka, chlapce tajemnΘho, ale nejsprostÜφho. Moc toho nenamluvφ, ale kdy₧ u₧ n∞co kecne, pak to stojφ za to. Mß tu sm∙lu, ₧e se mu jen v²jimeΦn∞ poda°φ dφl p°e₧φt. Obvykle toti₧ umφrß. Ne vÜak, ₧e by ho n∞kdo zavra₧dil, to ne, potkß ho ale v₧dy n∞jakß nehoda. Tu ho nßhodou nabodne na rohy b²k, p°ejede ho vlak, roztrhajφ ho v zßpalu zu°ivosti protestujφcφ obΦanΘ, nebo ho trefφ padajφcφ vesmφrnß stanice Mir, on je ale do dalÜφho dφlu p°ipraven znova se se smrtφ porvat. Jednou ji dokonce p°epere, je vÜak ale podez°φvav², a kdy₧ se bojφ, zatßhne kapuci. Jeho smrt je v₧dy okomentovßna slovy "zabili Kennyho, ty parchanti".
Chlapci chodφ do Ükoly, majφ svΘho uΦitele, podivφna pana Garrisona, kter² s sebou stßle tahß ma≥ßska. Jmenuje se pan Klobouk, a vyjad°uje uΦitelovy negativnφ myÜlenky. D∙le₧itou postavou je ale Ükolnφ kucha° ΦernΘ pleti Chef. To on dßvß kluk∙m rady do ₧ivota (hlavn∞ sexußlnφ). P°edßvß jim svΘ zkuÜenosti a vysv∞tluje sv∞t. Jeho tvß° a podstatu. Je jejich oporou, jejich nejv∞tÜφm p°φtelem. Kdy₧ zazpφvß, stojφ to za to.
M∞steΦko si ₧ije vlastnφm ₧ivotem. Mß svou starostku, dßmu s modr²mi vlasy, svoji policejnφ stanici v Φele se ser₧antem Barbradym a taky svou vlastnφ horskou kabelovou televizi. V nφ bojujφ o p°φze≥ divßk∙ po°ady jako Lov a Zabφjenφ dvou militantnφch manφk∙ Jimba a Neda. Rßdi pomßhajφ zachra≥ovat zvφ°ata p°ed vyhynutφm tφm, ₧e je upßlφ plamenometem. Jejich oblφbenß v∞ta: "St°φlej, Nede, °φtφ se na nßs", nebo : "St°φlej, Nede! Ne, nikdo m∞ nefotφ!". Objevili dokonce mexickou uhranΦivou ₧ßbu z Ji₧nφ Srφ Lanky, co lidi uhrane pohledem. O p°φze≥ divßk∙ bojujφ s po°adem Je₧φÜ a ApoÜtolovΘ, kter² moderuje sßm Je₧φÜ Kristus. Mß dokonce i svou telefonnφ poradnu. South Park mß i sv∙j vlastnφ kreslen² serißl. Jmenuje se Terenc a Philip a vystupujφ v n∞m dva uprd∞nφ chlapßci, je₧ se rßdi p°edbφhajφ v tom, kdo z nich si lΘpe uprdne. Nßpadn∞ se se svou vizß₧φ podobajφ Ikovi. Sem tam se objevφ i Satan a jeho poskok Saddßm. Dokonce se s Je₧φÜem utkß v ringu p°i zßpase v boxu o lidsk² sv∞t. Zajφmavou os∙bkou je panφ Crabreiovß, °idiΦka Ükolnφho autobusu. Velmi nep°φjemnß dßma s n∞jakou hav∞tφ ve vlasech. Mß v autobuse rßda po°ßdek a klid. Pokud n∞kdo zlobφ, hned ho zkrotφ : "dr₧te
hubu, nebo zabiju krßlφka", "zav°i zobßk a sedni si".
South Park je pln² ujet²ch p°φb∞h∙. Je pln² ujet²ch lidφ a i jako celek je ujet². Mo₧nß ona "ujetost" jej Φinφ tak populßrnφm. D∞lß si srandu z lidskΘ blbosti, ze slabomyslnosti a nadutosti. Je zdrav∞ kritick², pln² ufoun∙, nadp°irozen²ch bytostφ a americkΘho zp∙sobu ₧ivota. P°inutφ vßs se zasmßt. S odp∙rci si lehce poradφ. Tv∙rci jdou tak daleko, ₧e se jejich odp∙rce v serißlu dokonce objevφ. Samoz°ejm∞ ₧e ne jako kladnß postava. Tak jste mohli vid∞t t°eba Davida Hasselhofa, Barbaru Streisand jako zlou plechovou zr∙du Φi Kathy Lee Giffordovou.
Je stvo°en pro lidi, kte°φ se cht∞jφ na chvφli odpoutat od problΘm∙. Kte°φ se cht∞jφ na chvφli pobavit. P°inßÜφ nßm kapku vulgarity, hrubosti, ale i ponauΦenφ. S trochou fantazie v n∞m naleznete kritiku byrokracie, lidskΘ hlouposti a p°etvß°ky, a pokud to vezmete zcela obecn∞, tak kritiku celΘ spoleΦnosti. Ukazuje nßm tφm nejjednoduÜÜφm zp∙sobem jejφ chyby a nedostatky. D∞lß si srandu z nßs sam²ch a my se tomu jeÜt∞ sm∞jeme. A pokud je Φlov∞k schopen zasmßt se sßm sob∞, nenφ jeÜt∞ ztracen.
|
Tom Valenta