Zákonné cesty k urychlení DPH na výstupu budeš čerpat v návaznosti na § 9 ZDPH, ve kterém se hovoří o tom, kdy se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné. K urychlení může dojít např. tím, že:

• při prodeji zboží podle kupní smlouvy po dohodě s odběratelem dodáš zboží (na základě změny v kupní smlouvě) dříve než bylo zamýšleno,
• po dohodě se zákazníkem budeš místo přijímání zálohy ve výši 100 % z ceny služby, toto považovat ze zaplacení služby před jejím poskytnutím,
• požádáš odběratele, aby ti službu zaplatil ještě před jejím poskytnutím apod.

Tip

K urychlení může také dojít tak, že uplatněnou daň na výstupu zahrneš nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém ti vznikla tato povinnost. Když to takto uděláš, berňák ti daň za správné zdaňovací období už nevyměří.

Několik praktických tipů na závěr

Tip

Některé finanční úřady po tobě automaticky vyžadují, abys manka nad normu, kterou si stanovíš, považoval za zdanitelná plnění a uplatnil z nich daň na výstupu. Poukazují přitom, že je to v souladu s § 7 odst. 2 písm. a) ZDPH, kdy se za zdanitelná plnění považuje také použití zboží, služeb, staveb a nedokončených staveb, u kterých byl uplatněn odpočet daně nebo které byly pořízeny bez daně, plátcem pro účely nesouvisející s jeho podnikáním, a použití plnění vytvořených vlastní činností plátce pro účely nesouvisející s jeho podnikáním.
Zapomínají však na to, že zde není splněna podmínka, že použít tato plnění musí plátce. Pokud v tvém skladu vzniklo manko nad normu, tak nelze automaticky tvrdit, že toto manko jsi způsobil ty sám, a proto ho musíš zdanit. Toto však musíš berňáku prokázat.
Pokud jsi měl ve skladu zaměstnance, který měl za sklad hmotnou odpovědnost, tak to prokážeš tím, že vůči němu uplatníš náhradu škody, která také není zdanitelným plněním.

Tip

Plátci, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a nejsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb, mohou požádat příslušného správce daně o stanovení individuálního způsobu stanovení daňové povinnosti. Správce daně je pak povinen stanovit plátci na základě konkrétních podmínek vedení záznamní povinnosti a individuální způsob stanovení daňové povinnosti. Zároveň určí dobu, na kterou se tato výjimka vztahuje.
Jsou však také takoví správci daně, kteří toto ustanovení používají plošně a stanovují tento způsob stanovení daňové povinnosti i těm plátcům, kteří nakupují zboží za účelem jeho dalšího prodeje v nezměněném stavu a jsou prokazatelně schopni vykazovat daň na výstupu na základě kontrolovatelné denní evidence tržeb a o stanovení individuálního způsobu stanovení daňové povinnosti správce daně nepožádali.
Pokud i ty patříš k takovým "šťastlivcům", vrať takové rozhodnutí finančnímu úřadu s tím, že namítáš jeho neplatnost (nejsi totiž oprávněným příjemcem takovéhoto rozhodnutí, protože základní podmínkou pro jeho uplatnění je podle § 18 ZDPH to, že jsi o stanovení individuálního způsobu stanovení daňové povinnosti finanční úřad požádal).

Tip

Měj vždy napaměti, že uskutečníš-li zdanitelné plnění osobě, která má k tobě zvláštní vztah,

• bez úplaty nebo
• poskytneš-li ji slevu z ceny nebo
• jestliže je dokonce cena vyšší, než by byla cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku,

bude vždy základem daně cena bez daně zjištěná podle zákona o oceňování majetku (§ 14 odst. 7 ZDPH).
Kdo je osobou mající k tobě zvláštní vztah najdeš v § 6 ZDPH.

Tip

Pokud podléháš zmatkům v tom, kdy máš podat dodatečné daňové přiznání k DPH a kdy ne, tak si zapamatuj, že do dodatečného daňového přiznání se nezahrnují:

• údaje z přijatých daňových dobropisů,
• údaje z vydaných daňových vrubopisů,
• údaje z přijatých daňových dokladů, u nichž uplatníš odpočet daně v pozdějším zdaňovacím období, než ve kterém jsi mohl nárok uplatnit nejdříve.

Tyto údaje budeš zahrnovat do "běžného" daňového přiznání k DPH.
Naproti tomu do dodatečných daňových přiznání budeš zahrnovat:

• údaje z opravných daňových dokladů podle § 15a ZDPH, které vystavíš proto, že zjistíš po vyměření daně, že jsi uskutečnil zdanitelné plnění a zároveň vystavil daňový doklad, přičemž jsi u tohoto zdanitelného plnění uplatnil nesprávnou sazbu daně, osvobození od daně podle § 25 ZDPH, případně osvobození od povinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo 47 ZDPH, a snížil jsi tím svou daňovou povinnost,
• opravy účetních a evidenčních chyb (např. dvojí uplatnění odpočtu daně, dvojí odvod DPH na výstupu z titulu dvojího započtení tržeb apod.),
• opravy nesprávné aplikace zákona o DPH v jiných než výše uvedených oblastech (např. nesprávné uplatnění DPH na vstupu z titulu nesprávných daňových dokladů, uplatnění odpočtu DPH v případech, kdy nárok na odpočet není, uplatnění nároku na odpočet od neplátce DPH apod.),
• opravy úprav odpočtu daně, pokud nebyla příslušná úprava odpočtu daně uvedena v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém ke změně použití došlo.

Tip

Jestliže jsi uplatnil daňové doklady do nesprávného zdaňovacího období, tak nepropadej panice a zamysli se nad finančním dopadem tvého nesprávného postupu.
Pokud jsi totiž uplatnil nárok na odpočet DPH a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než ve kterém jsi mohl tento nárok uplatnit, nebo pokud jsi zahrnul daň na výstupu do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém ti tato povinnost vznikla, tak věz, že ti berňák daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví ti penále ve výši 0,1 % z částky odpovídající dříve uplatněnému odpočtu daně za každý den dříve uplatněného odpočtu daně nebo penále ve výši 0,1 % z částky odpovídající později uplatněné daně na výstupu za každý den prodlení (§ 40 ZDPH).
No a to nemusí být v případě nesprávného uplatnění daňových dokladů mezi dvěma měsíčními zdaňovacímu obdobími až tak dramatická částka, kvůli které by ses měl vzrušovat.