47
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. října 1975 byla ve Štrasburku přijata Evropská úmluva o právním postavení dětí narozených mimo manželství.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 26. dubna 2000.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 7. března 2001.
Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující oznámení České republiky:
"Česká republika oznamuje v souladu s článkem 1 Evropské úmluvy o právním postavení dětí narozených mimo manželství, přijaté ve Štrasburku dne 15. října 1975, že česká právní úprava právního postavení dětí narozených mimo manželství je zcela v souladu s ustanoveními této úmluvy."
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 2 dne 11. srpna 1978. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 3 téhož článku dne 8. června 2001.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Členské státy Rady Evropy, podepsané níže,
majíce za to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty jejích členů, zejména cestou přijímání společných pravidel na poli práva;
vědomy si toho, že v mnoha členských státech bylo vyvinuto nebo je vyvíjeno úsilí o zlepšení právního postavení dětí narozených mimo manželství odstraňováním rozdílů mezi jejich právním postavením a postavením dětí narozených v manželství, jež jsou právně nebo sociálně v neprospěch prvých;
uznávajíce, že v právní úpravě členských států dosud existují značné rozdíly;
přesvědčeny, že postavení dětí narozených mimo manželství může být zlepšeno a že vypracování určitých společných pravidel upravujících jejich právní postavení by posloužilo tomuto cíli a současně přispělo k uvedení právní úpravy členských států na tomto poli do vzájemného souladu;
domnívajíce se současně, že je nezbytné, aby těm státům, které nejsou s to přijmout určitá pravidla této úmluvy ihned, bylo umožněno tak učinit postupně;
se dohodly následovně:
Každá smluvní strana zabezpečí uvedení svého práva do souladu s ustanoveními této úmluvy a oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, jaká opatření za tím účelem přijala.
Určení matky dítěte narozeného mimo manželství bude záviset výhradně na skutečnosti porodu.
Otcovství dítěte narozeného mimo manželství může být dokázáno nebo určeno dobrovolným uznáním nebo soudním rozhodnutím.
Dobrovolné uznání otcovství nelze napadnout ani popřít, pokud vnitrostátní právo takový postup připouští, ledaže osoba, která chce dítě uznat nebo je uznala za své, není biologickým otcem.
V řízení týkajícím se otcovství budou připuštěny vědecké důkazy, jež mohou napomoci určení nebo vyloučení otcovství.
1. Otec a matka dítěte narozeného mimo manželství budou mít stejné vyživovací povinnosti k dítěti, jako kdyby se narodilo v manželství.
2. Pokud určití členové rodiny otce nebo matky mají vyživovací povinnost k dítěti narozenému v manželství, mají tuto povinnost i k dítěti narozenému mimo manželství.
1. Byli-li určeni oba rodiče dítěte narozeného mimo manželství, nemůže rodičovská pravomoc automaticky připadnout pouze otci.
2. Bude dána možnost přenesení rodičovské pravomoci; tyto případy upraví vnitrostátní právo.
Otec nebo matka dítěte narozeného mimo manželství, který nemá rodičovskou pravomoc k dítěti nebo nemá dítě ve výchově, může mít v určitých případech právo na styk s dítětem.
Dítě narozené mimo manželství má stejná práva na dědictví po otci a matce nebo členech otcovy nebo matčiny rodiny, jako kdyby se narodilo v manželství.
Sňatkem mezi otcem a matkou dítěte narozeného mimo manželství získá toto dítě postavení dítěte narozeného v manželství.
1. Tato úmluva je otevřena k podpisu členským státům Rady Evropy. Podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny nebo listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
2. Tato úmluva vstoupí v platnost tři měsíce ode dne uložení třetí ratifikační listiny nebo listiny o přijetí nebo schválení.
3. Vůči signatářskému státu, který tuto úmluvu ratifikuje, přijme nebo schválí později, vstoupí Úmluva v platnost tři měsíce ode dne uložení ratifikační listiny nebo listiny o přijetí nebo schválení.
1. Po vstupu této úmluvy v platnost může Výbor ministrů Rady Evropy přizvat kterýkoli stát, jenž není členem Rady Evropy, aby k této úmluvě přistoupil.
2. K přístupu dojde uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Rady Evropy, s účinností tři měsíce ode dne jejího uložení.
1. Stát může při podpisu této úmluvy nebo při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu určit, na které nebo která území se tato úmluva použije.
2. Stát může při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu nebo kdykoli poté prohlášením zaslaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy rozšířit použití této úmluvy na kterékoli nebo kterákoli další území v prohlášení uvedená, za jejichž mezinárodní vztahy odpovídá nebo jejichž jménem je oprávněn přijímat závazky.
3. Prohlášení provedené podle předchozího odstavce může být, ohledně kteréhokoli území v prohlášení uvedeného, vzato zpět při zachování postupu podle článku 15 této úmluvy.
1. Stát může při podpisu Úmluvy nebo při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, nebo když činí prohlášení podle článku 13 odst. 2 této úmluvy, provést nejvýše tři výhrady vůči ustanovením článků 2 až 10 této úmluvy.
Výhrady všeobecné povahy nejsou dovoleny; každá výhrada se může vztahovat nejvýše k jednomu ustanovení.
2. Výhrada zůstane v platnosti pět let od vstupu Úmluvy v platnost pro příslušný smluvní stát. Může být obnovena pro následující pětileté období, a to formou prohlášení zaslaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, před uplynutím příslušného období.
3. Smluvní strana může plně nebo částečně stáhnout výhradu, kterou provedla podle předchozích odstavců, a to formou prohlášení zaslaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, které nabude účinnosti dnem jeho přijetí.
1. Smluvní stát může v míře, která se ho týká, tuto úmluvu vypovědět formou oznámení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2. Výpověď nabude účinnosti uplynutím šesti měsíců ode dne přijetí takového oznámení generálním tajemníkem.
Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady a každému státu, který k této úmluvě přistoupí:
| a) | každý podpis; |
| b) | každé uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu; |
| c) | každé datum vstupu Úmluvy v platnost podle článku 11; |
| d) | každé oznámení podle ustanovení článku 1; |
| e) | každé prohlášení podle ustanovení článku 13 odst. 2 a 3; |
| f) | každou výhradu podle ustanovení článku 14 odst. 1; |
| g) | obnovení jakékoli výhrady podle ustanovení článku 14 odst. 2; |
| h) | stažení jakékoli výhrady podle článku 14 odst. 3; |
| i) | každé oznámení podle ustanovení článku 15 a den, kdy výpověď nabývá účinnosti. |
Na důkaz čehož níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni, tuto úmluvu podepsali.
Dáno ve Štrasburku dne 15. října 1975 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, jež zůstane uloženo v archivech Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřené kopie každému ze signatářských a přistupujících států.