PuÜt∞nΘ aplikace ve Windows 98
Motto: Chcete-li mφt na svΘm odd∞lenφ permanentnφ v²mluvu pro vlastnφ
chyby, vybavte je poΦφtaΦem. (Murphy)
V p°edchozφch Φßstech jsme si °ekli o technickΘm pozadφ naÜeho ka₧dodennφho spoleΦnφka. TechnickΘ vybavenφ poΦφtaΦe neboli hardware (dßle jen HW), voln∞ °eΦeno ä₧elezoô poΦφtaΦe, nenφ vÜak samo o sob∞ schopno nic vykonßvat. K tomu, aby poΦφtaΦ ob₧ivl, je zapot°ebφ mu ävdechnout ₧ivotô a o to se postarß jedin∞ software (dßle jen SW). HW + SW = PC (poΦφtaΦ). Hardware a software je naprosto nerozluΦnß dvojice, kterß teprve spoleΦn∞ umo₧≥uje psßt dopis, d∞lat tabulky nebo si zahrßt hru.
Software û programovΘ vybavenφ je
posloupnost instrukcφ, kterΘ poΦφtaΦ postupn∞ vykonßvß, a tak provßdφ zadanou Φinnost. ProgramovΘho vybavenφ je velkΘ mno₧stvφ a mß vφce podob. Nejprve p°ijdeme do styku s krabicφ
s disketami, nynφ Φast∞ji s CD-ROM a manußlem. Na disket∞ (CD-ROM) je nahrßn vlastnφ
SW, kter² se po instalaci do poΦφtaΦe (p°esn∞ °eΦeno na jeho pevn² disk)
projevuje na obrazovce, reaguje na stisk klßves, pohyb myÜφ, po₧aduje odpov∞di
na svΘ otßzky atd. Program je napsßn v programovacφm
jazyku a kompilßtorem (specißlnφm programem) p°elo₧en do
posloupnosti nul a jedniΦek, kter²m HW u₧ rozumφ. Zßkladnφ SW pro
prßci s poΦφtaΦem je operaΦnφ systΘm (Operating System,
dßle jen OS), proto jej kupujeme zßrove≥ s poΦφtaΦem.
Bez OS se nedß pracovat, sßm vÜak mnoho nep°inese. Pro prßci musφme zakoupit
specializovan² SW (aplikaΦnφ programovΘ vybavenφ). Nejprve si povφme o OS a nßsledn∞ o r∙zn²ch typech
SW.
Nynφ tedy zasedneme za poΦφtaΦ a stiskneme hlavnφ vypφnaΦ. Zdß se, ₧e se nic ned∞je. Ve skuteΦnosti vÜak probφhß °ada slo₧it²ch operacφ, kdy na obrazovce nic nevidφme, ale poΦφtaΦ zjiÜ¥uje, zda vÜechny jeho komponenty pracujφ.
Prvnφ operace, kterou poΦφtaΦ provede, je vynulovßnφ vnit°nφch pam∞¥ov²ch registr∙ (specißlnφch pam∞¥ov²ch bun∞k procesoru pro uklßdßnφ operacφ a adres b∞hem provßd∞nφ programu), dalÜφ operace je spuÜt∞nφ programu BIOS. Spustil se toti₧ zavßd∞cφ (tzv. bootovacφ [b·tovacφ]) program ROM BIOS, kter² vyvolß program POST (Power-on Self Test, test po zapnutφ). ROM BIOS (Basic Input Output System) je zßkladnφ vstupn∞-v²stupnφ systΘm, program umφst∞n² v pam∞ti ROM (Read Only Memory, pam∞¥, ze kterΘ lze jen Φφst). BIOS vytvß°φ n∞kolik firem, nap°. Phoenix, AMI, Award atd., a proto se jeho konkrΘtnφ projev m∙₧e poΦφtaΦ od poΦφtaΦe pon∞kud liÜit. N∞kterΘ Φinnosti vÜak musφ b²t spoleΦnΘ.
V prvΘ °ad∞ jde o
testovßnφ HW û potencißln∞ nejzßva₧n∞jÜφch chyb, po jeho₧ ukonΦenφ vydß poΦφtaΦ
(program POST) zvukov² signßl. Jedno pφpnutφ, kterΘ po Φase ani nevnφmßme,
znamenß, ₧e po hardwarovΘ strßnce je vÜe v naprostΘm po°ßdku. JinΘ zvuky û
dvojitΘ pφpnutφ, n∞kolikerΘ pφpnutφ, souvisl² t≤n nebo takΘ ₧ßdn² zvuk avizujφ
problΘmy. Tady u₧ nßm pom∙₧e jen specializovan² technik. Ne₧ zaΦnete volat SOS,
zkontrolujte zadnφ Φßst sk°φn∞ poΦφtaΦe a lehce dotlaΦte p°ipojenΘ konektory.
Nap°. jeden ze signßl∙ p°eruÜenΘho pφpßnφ signalizuje poruchu klßvesnice a ta
m∙₧e b²t zp∙sobena prßv∞ povyta₧en²m konektorem. (N∞kdy se porucha na klßvesnici signalizuje jen textov²m v²pisem na
obrazovce. DotlaΦenφ konektor∙ a lehkΘ
dota₧enφ jejich Üroubk∙ Φasto vznikl² problΘm vy°eÜφ.)
Jeden z test∙ kontroluje
takΘ videokartu (karta °φdφcφ zobrazovßnφ na monitoru). Teprve po tomto testu
spat°φme ·vodnφ obrazovku naÜeho systΘmu (tak se takΘ n∞kdy °φkß poΦφtaΦi). To
se p°edstavila jeho zßkladnφ deska. Na obrazovce nßs mohou upoutat rychle se
m∞nφcφ Φφsla. To POST testuje pam∞¥ poΦφtaΦe, tak₧e zßv∞reΦnΘ Φφslo by m∞lo
souhlasit s instalovanou velikostφ operaΦnφ pam∞ti (samoz°ejm∞ jde o mocninu
2). P°i testech se do pam∞ti zapisujφ data a zp∞tn∞ se Φtou. Na obrazovce
se v∞tÜinou takΘ zobrazφ nßpov∞da, jak vyvolat re₧im SETUP.
SETUP je souΦßstφ BIOS, jeho₧ jedna Φßst je napevno zapsanß do ROM (proto ROM BIOS). SETUP je vÜak ulo₧en v pam∞ti CMOS (Complementary Metal-Oxide Semiconductor, polovodiΦ s vrstvou oxidu k°emφku), p°esn∞ °eΦeno v pam∞ti CMOS RAM (Random Access Memory, pam∞¥ umo₧≥ujφcφ zßpis i Φtenφ), nebo¥ CMOS je technologie v²roby Φip∙ (Φip û k°emφkovß destiΦka, na kterΘ jsou slo₧it²mi cestami vytvo°eny integrovanΘ obvody). ╪φkß se vÜak a na obrazovce se Φasto vypisuje CMOS SETUP. Tak tedy, v pam∞ti CMOS SETUP jsou ulo₧eny zßkladnφ informace o poΦφtaΦi. Tato pam∞¥ je stßle udr₧ovßna äp°i ₧ivot∞ô pomocφ miniaturnφ baterie, umφst∞nΘ na zßkladnφ desce poΦφtaΦe, a obsahuje zßkladnφ parametry nastavenφ HW. Je zde zaznamenßn typ diskovΘ mechaniky, charakteristika pevnΘho disku, urΦuje se zde funkce sprßvy Üet°enφ energie, a to jak monitoru, tak disk∙, a mnoho dalÜφch informacφ ke sprßvnΘ funkci hardware. SETUP pou₧φvajφ technici p°i instalaci poΦφtaΦe a opravßch. Nßs tyto informace de facto nemusφ zajφmat. S v²jimkou sprßvy Üet°enφ energie, nebo¥ zde m∙₧eme nastavit intervaly pro jednotlivΘ fßze äuspßvßnφô poΦφtaΦe podle charakteru svΘ prßce. Jak co nastavit, se doΦteme v dokumentaci k zßkladnφ desce poΦφtaΦe nebo v manußlu k poΦφtaΦi.
Zßlo₧nφ baterie na desce poΦφtaΦe vydr₧φ tak 3 roky. U starÜφch desek byla naletovßna a u nov²ch je v²m∞nnß. Naletovanß baterie se nevym∞≥uje, jen se nahradφ tu₧kov²mi bateriemi (ne dobφjecφmi).
Rada: V₧dy v∞nujte pozornost hlßÜenφm p°i startu poΦφtaΦe a ujist∞te se, ₧e poΦφtaΦ zobrazφ sprßvnou velikost instalovanΘ operaΦnφ pam∞ti.
Po testu pam∞ti
nßsleduje zjiÜt∞nφ, zda nebyly stisknuty n∞jakΘ klßvesy û nap°. po₧adavek na
vyvolßnφ re₧imu SETUP. Kdy₧ tomu tak nebylo, poΦφtaΦ se nßm p°edstavφ panelem
äSystem Configurationsô û konfigurace systΘmu. Tam zjistφme mnoho u₧iteΦn²ch
informacφ (zde si vÜimneme nejΦast∞jÜφho BIOS firmy Award). Je zde uveden typ
procesoru, zda je instalovan² matematick² koprocesor, na jakou frekvenci je
procesor (p°φpadn∞ i zßkladnφ deska) nastaven. V pravΘm hornφm poli je ·daj o
velikosti instalovanΘ pam∞ti. Dßle na panelu zjistφme instalovanß pam∞¥ovß
za°φzenφ, a to jak disketovΘ mechaniky, tak pevnΘ disky (u nich formßtovanou
kapacitu), toto Φφslo bude pravd∞podobn∞ o n∞co menÜφ, ne₧ se pφÜe
v dokumentaci a parametry disk∙. Instalovanß CD mechanika se zde tΘ₧
vypφÜe (nap°. jako CDROM). V pravΘ Φßsti je uveden typ grafickΘho adaptΘru,
v∞tÜinou to bude EGA/VGA (PGA), a porty û ty urΦujφ mo₧nosti p°ipojenφ
externφch za°φzenφ (tiskßrny, myÜi, modemu). Zpravidla najdeme dv∞ Φφsla u
sΘriovΘho a jedno u paralelnφho portu.
Ne v₧dy ovÜem m∙₧eme ·daji o procesoru v∞°it. N∞kterΘ starÜφ zßkladnφ desky, by¥ majφ instalovan² procesor Pentium nebo jeho klony, mohou zobrazit, ₧e je instalovßn 486DX. Bu∩ musφme v∞°it dodavateli hardwaru, nebo sßhnout po jinΘm testu, p°φpadn∞ otev°φt sk°φ≥ poΦφtaΦe a p°esv∞dΦit se.
PotΘ, co POST
zkontroluje vÜechny hardwarovΘ komponenty, dostane se ke slovu zavßd∞cφ program
ulo₧en² v pam∞ti ROM BIOS. Ten se podφvß, zda je v mechanice zalo₧ena disketa.
Pokud tomu tak je, naΦte z diskety zavßd∞cφ sektor (bootstrap sektor, jde o prvnφ
sektor na disku a mß jako ka₧d² jin²
sektor velikost 512 B) do vyhrazenΘ Φßsti pam∞ti RAM a p°edß mu °φzenφ poΦφtaΦe.
NaΦten² zavßd∞cφ program nynφ hledß soubor IO.SYS (Input-Output, vstup-v²stup), ten vÜak m∙₧e najφt jen na tzv.
systΘmovΘ disket∞, na disket∞ s operaΦnφm systΘmem. Kdy₧ ho najde, pokraΦuje
dßl. Kdy₧ ho nenajde, vrßtφ se °φzenφ ROM BIOS a vypφÜe se chybovΘ hlßÜenφ, ₧e
disketa nenφ systΘmovß.
Zavßd∞cφ sektor je na
ka₧dΘ formßtovanΘ disket∞, ale IO.SYS jen na takovΘ, kterß mß nahran² OS û je
tedy systΘmovß. (IO.SYS je Φßstφ OS.) Jak si °ekneme pozd∞ji, i v tΘto malΘ
oblasti mohou b²t viry a mohou poΦφtaΦ zßke°n∞ infikovat.
Disketu, kterß nenφ
systΘmovß, musφme vyjmout a stisknout libovolnou klßvesu. Zavßd∞cφ program z
ROM BIOS nynφ Φte prvnφ sektor na pevnΘm disku. Op∞t ho naΦte do RAM a spustφ.
Zavßd∞cφ program naΦten² z pevnΘho disku potom hledß soubor IO.SYS. Kdy₧ ho
najde, naΦte ho do pam∞ti RAM a spustφ. Sßm u₧ nenφ pot°eba, a tak je p°epsßn.
IO.SYS mß v sob∞ rozÜφ°enφ BIOS a obsahuje podprogram SYSINIT. Ten nynφ
p°evezme °φzenφ poΦφtaΦe a hledß soubor MSDOS.SYS, kter² nahraje do vnit°nφ
pam∞ti.
Soubory IO.SYS a MSDOS.SYS (u poΦφtaΦ∙ IBM to je IBMBIO.COM a IBMDOS.COM) vÜak v∞tÜinou nespat°φme, proto₧e jsou skrytΘ. Jejich specifikum je, ₧e jsou na pevn²ch adresßch. Nelze je tedy prost∞ kopφrovat, k tomu ·Φelu se musφ pou₧φt program SYS (externφ p°φkaz OS). Nenφ-li nalezen IO.SYS nebo MSDOS.SYS na pevnΘm disku, zobrazφ se chybovΘ hlßÜenφ, a pak musφme zpytovat sv∞domφ, co jsme mohli pokazit. NejΦast∞ji se poda°ilo vymazat IO.SYS nebo MSDOS.SYS.
Po zavßd∞nφ obou prvnφch
Φßstφ OS se zobrazφ hlßÜenφ äStartuje se systΘm Windows 95ô. U Windows 98 se
nezobrazφ hlßÜenφ ₧ßdnΘ, jen prvnφ obrazovka s Windows 98.
Potom SYSINIT hledß v
ko°enovΘm adresß°i soubor CONFIG.SYS. Ten obsahuje konfiguraΦnφ p°φkazy,
p°φkazy pro naΦtenφ dosovsk²ch ovladaΦ∙, zavßdφ se jφm nap°. ovladaΦ mechaniky
CD-ROM. CONFIG.SYS se vytvo°φ p°i instalaci OS automaticky nebo ho lze podle
pot°eb upravit. Nßsleduje naΦtenφ dßvkovΘho souboru AUTOEXEC.BAT a provedou se
v n∞m ulo₧enΘ p°φkazy. Op∞t se vytvo°il automaticky a lze ho o dalÜφ p°φkazy doplnit.
AUTOEXEC.BAT urΦuje
nap°. podadresß°e, kterΘ majφ b²t pro OS stßle otev°enΘ, rezidentnφ programy,
kterΘ majφ b²t v pam∞ti stßle k dispozici apod. SpouÜtφ se zpravidla takΘ
systΘmovß ΦeÜtina, k≤dovß strßnka 852 (Latin2).
Nßsleduje spuÜt∞nφ
Windows û v reßlnΘm re₧imu MS-DOS se spustφ Windows 95, resp. Windows 98. Ve
znakovΘm re₧imu MS-DOS m∙₧eme p°i krokovßnφ vid∞t p°φkaz WIN.
Nynφ dojde
k naΦtenφ ovladaΦ∙ nutn²ch pro sprßvnou funkci sytΘmu (poΦφtaΦe) a
samotn²ch Windows.
Windows 95 a 98 podporujφ (emulujφ) p°edchozφ operaΦnφ systΘm MS-DOS. Kdyby tomu tak nebylo, tak bychom nemohli spouÜt∞t programy navr₧enΘ pro MS-DOS.
Jde o soubor k≤dov²ch instrukcφ, kterΘ umo₧≥ujφ prßci jin²ch program∙. OS zajiÜ¥uje souΦinnost HW a SW. OS je pro programßtora v∞c nadmφru pohodlnß. Nemusφ toti₧ komunikovat s poΦφtaΦem pomocφ strojov²ch instrukcφ jako v prvopoΦßtcφch prßce s poΦφtaΦem. Pouze Φßst BIOS je v pam∞ti typu ROM, ostatnφ Φßsti OS jsou v pam∞ti RAM.
Pro nßs u₧ivatele se OS projevuje ikonkami a dalÜφmi objekty na pracovnφ ploÜe Windows a akcemi jimi vykonßvan²mi.
Ka₧d² poΦφtaΦ mß na svΘ
zßkladnφ desce integrovßn software, kter² se naz²vß BIOS. Nekupujeme ho,
dostaneme ho jako souΦßst poΦφtaΦe. Program BIOS °φdφ vstupy a v²stupy, slou₧φ
jako prost°ednφk mezi HW a programy.
V n∞kolika
poslednφch letech se v poΦφtaΦφch pou₧φvß BIOS podporujφcφ technologii plug & play (PnP) û zasunout a
pou₧φt. Tato koncepce, prosazovanß ve v²rob∞ komponent∙ a program∙,
znamenß mo₧nost okam₧itΘho vyu₧φvßnφ bez nutnosti nastavovat parametry (nap°.
zasuneme sφ¥ovou kartu û pro p°ipojenφ do sφt∞, vym∞nφme monitor, p°ipojφme
modem a OS si sßm zjistφ, o jakΘ za°φzenφ jde a sprßvn∞ ho p°ipojφ). V∞tÜinou
po novΘm spuÜt∞nφ OS m∙₧eme za°φzenφ zaΦφt vyu₧φvat.
OperaΦnφch systΘm∙ je
vφce a jsou zßvislΘ na typu HW, pro kter² byly naprogramovßny. Ka₧d² OS mß svΘ
charakteristickΘ rysy, vlastnosti a mo₧nosti. Jeho zßkladnφ funkce je spoleΦnß
û zajiÜ¥ovat spoluprßci HW, SW a u₧ivatele. V zßsad∞ lze rozliÜit dva druhy OS.
Jeden je orientovßn na komunikaci u₧ivatele s poΦφtaΦem pomocφ p°φkazovΘho
°ßdku a druh² vyu₧φvß grafickΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ. DruhΘ je pro u₧ivatele
pohodln∞jÜφ.
NejrozÜφ°en∞jÜφm °ßdkov∞
orientovan²m OS byl bezesporu systΘm MS-DOS (Microsoft
Disk Operating System, diskov² operaΦnφ systΘm od firmy Microsoft). Velice
rozÜφ°enΘ byly dßle PC-DOS od IBM a DR-DOS od Novellu.
Nynφ p°eva₧ujφ graficky orientovanΘ OS. Tφm je Windows 95, resp. 98 od firmy Microsoft nebo OS/2 Warp od firmy IBM. Tyto OS jsou navr₧eny pro provoz na poΦφtaΦφch s procesory od firmy Intel (°ady x86, Pentium a jejich ekvivalenty, nap°. K6, K7). Krom∞ Windows 95/98 je hlavn∞ pro sφt∞ nabφzen OS Windows NT od firmy Microsoft a nov² Windows 2000. O operaΦnφm systΘmu pro procesory Motorola û MacOS si povφme samostatn∞ u Apple Macintosh. N∞kterΘ operaΦnφ systΘmy typu Unix jsou urΦeny pro celou Ükßlu hardwarov²ch platforem.
OS se spustil a m∙₧eme
tedy zaΦφt s poΦφtaΦem pracovat.
MS-DOS nelze mßvnutφm ruky zatratit. Pokrok jde dop°edu sice änedosovskouô cestou, stßle je vÜak mnoho program∙ pracujφcφch pod DOS a u₧ivateli pln∞ vyhovujφ.
P°ednosti t∞chto operaΦnφch systΘm∙:
u jednotn² vzhled program∙,
u jednotnΘ ovlßdßnφ,
u zjednoduÜenφ prßce s periferiemi (nap°. nainstalovanou tiskßrnu lze pou₧φt ve vÜech aplikacφch bez dalÜφch ·prav),
u znakovΘ sady pφsma (font∙) û m∙₧e jich b²t nep°ebernΘ mno₧stvφ,
u vyu₧φvßnφ co nejv∞tÜφho rozliÜenφ obrazovky,
u mo₧nost spuÜt∞nφ vφce ·loh souΦasn∞ (nap°.zpracovßnφ textu a tabulky),
u umo₧≥uje p°enos dat mezi aplikacemi, nap°. tabulku z tabulkovΘho procesoru lze vlo₧it do textu psanΘho v textovΘm procesoru,
u snadn∞jÜφ komunikace v lokßlnφ sφti.
Stßle obsahuje (emuluje)
MS-DOS, a to vzhledem ke kompatibilit∞ sm∞rem dol∙.
P°edchozφ verze Windows
3.1 (3.11) byly grafickou nadstavbou MS-DOS. Programy (tedy i hry), kterΘ
pracovaly pod Windows 3.1x budou s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ b∞₧et i pod
Windows 95/98. Programy navr₧enΘ pro prßci pod Windows vÜak nebudou v prost°edφ
MS-DOS b∞₧et.
Z pohledu b∞₧nΘho
u₧ivatele lze °φci, ₧e kdy₧ Windows fungujφ, je to perfektnφ. Kdy₧ vypovφ
slu₧bu, je to ädruh² extrΘmô. U₧ samy manußly tlouÜ¥kou n∞co vypovφdajφ o
slo₧itosti celΘho systΘmu.
Programy napsanΘ pro MS-DOS nejsou obecn∞ tak graficky vyvedenΘ, ale majφ jednu p°ednost û jsou daleko rychlejÜφ ne₧ jejich mladÜφ brßchovΘ zrozenφ pro Windows 95/98. Proto se s nimi m∙₧eme stßle setkat û nap°. p°i prßci s databßzemi v lΘkßrnßch.
Äßdn² OS nem∙₧e
obsahovat programy pro vÜechna mo₧nß za°φzenφ, kterß lze k poΦφtaΦi p°ipojit, a
tak existujφ tzv. ovladaΦe. Jsou to malΘ programy Φi spφÜe moduly. Ty se
dodateΦn∞ instalujφ k OS a °φdφ p°φstup k p°φsluÜnΘmu hardwarovΘmu vybavenφ.
V²robci za°φzenφ poskytujφ obvykle tyto ovladaΦe na disketßch Φi CD-ROM.
Windows 98
nejrozÜφ°en∞jÜφ ovladaΦe v∞tÜinou obsahuje jako svoji integrßlnφ souΦßst, ale
pokrok jde dßl, a tak po Φase jsou k dispozici ovladaΦe novΘ.
Pozor! N∞kter² ovladaΦ
m∙₧e pracovat jen s konkrΘtnφm HW nebo pod konkrΘtnφm OS. Proto Φt∞te peΦliv∞
pr∙vodnφ dokumentaci. Zm∞na OS (nap°. na Windows 2000) m∙₧e takΘ znamenat, ₧e
se vzhledem k neexistenci sprßvn²ch ovladaΦ∙ pro nßÜ nov² OS m∙₧eme rozlouΦit s
dobrou funkcφ n∞kter²ch za°φzenφ, nap°. sφ¥ovΘ karty, ne-li je rovnou vyhodit.
M∞li bychom spφÜe nakupovat v²robky renomovan²ch v²robc∙, kde je zßruka, ₧e
budou podporovanΘ i novou verzφ OS. VelkΘ mno₧stvφ ovladaΦ∙ (i pro atypickß
za°φzenφ) se dß sehnat prost°ednictvφm Internetu, na www strßnkßch v²robc∙.
Srovnßnφ OS z pohledu
u₧ivatele je uvedeno v tabulce.
S operaΦnφm systΘmem
·zce souvisφ organizace dat na discφch. Soubory (file) se programem
zpracovßvajφ jako celek a uklßdajφ se k jin²m soubor∙m do slo₧ek (adresß°∙).
Tyto slo₧ky jsou uspo°ßdßny v hierarchickΘ struktu°e, kterΘ se vzhledem k jejφ
koncepci tΘ₧ °φkß stromovß struktura. TakovΘ uspo°ßdßnφ pou₧φvajφ prakticky
vÜechny OS.
Zßkladnφ principy:
u Nßzev souboru. V MS-DOS a ve Windows 3.1x je to maska 8.3. NejmΘn∞ jeden a nejvφce 8 znak∙ p°ed teΦkou. Znaky za teΦkou (koncovka, extenze) napovφdajφ, o jak² typ souboru jde. Na jejich zßklad∞ lze nap°. spustit odpovφdajφcφ aplikaci pro prßci s p°φsluÜn²m souborem (nap°. doc je dokument Wordu, sam je dokument AmiPro a wpd je WordPerfect). Jde o tzv. vyvolßnφ programu asociacφ koncovkou. Tak₧e, koncovka by m∞la b²t pro nßs tabu.
u OS Windows 95, 98 a dalÜφ umo₧≥ujφ hranici osmi znak∙ p°ekonat. Nßzev m∙₧e b²t dlouh² a₧ 255 znak∙. Prakticky vÜak lze doporuΦit omezit se na cca 30 znak∙. Tento poΦet je vhodn² z hlediska zobrazenφ nßzv∙ soubor∙, kdy se dlouhΘ nßzvy v∞tÜinou p°i zobrazenφ u°φznou. Na konci je op∞t t°φznakovß extenze, kterß slou₧φ op∞t pro explicitnφ vyjßd°enφ, ve kterΘ aplikaci byl soubor vytvo°en (resp. pro kterou aplikaci je urΦen, to p°i ulo₧enφ souboru do jinΘho formßtu ne₧ je nativnφ formßt aplikace) a k asociativnφmu vyvolßnφ programu.
u V nßzvu souboru nelze pou₧φt nßsledujφcφ znaky: \, /, :, *, ?, ô, <, > a |.
VtipnΘ je zaΦφt nßzev podtr₧φtkem. Takov² nßzev se
dostane na zaΦßtek mno₧iny soubor∙ nebo mno₧iny slo₧ek.
u Ve Windows od verze 95 lze pou₧φt v nßzvu souboru mezeru. Mφsto nφ je vÜak vhodn∞jÜφ pou₧φt podtr₧φtko nebo pomlΦku. Analogicky u nßzv∙ slo₧ek û lΘpe mezeru nevyu₧φvat.
P°φklad problΘmu. M∞jme soubor äPejsek_koΦiΦka.bmpô a
äPejsek koΦiΦka.bmpô. Zatφmco prvnφ se otev°e v programu äMalovßnφô bez
problΘm∙, u druhΘho se soubor otev°φt nemusφ.
Soubory umφst∞nΘ ve slo₧ce, kde je v nßzvu mezera se
nemusφ otvφrat asociacφ û poklepßnφm kurzorem myÜi na nßzev soubor.
u Ve Windows od verze 95 lze pou₧φt v nßzvu souboru teΦky. Ty vÜak mohou zp∙sobit op∞t problΘmy p°i vyvolßnφ souboru. TeΦce na jinΘm mφst∞ ne₧ p°ed extenzφ je vhodnΘ se vyvarovat a k odd∞lenφ pou₧φt pomlΦku.
u Ve vyhledßvßnφ podle nßzvu lze pou₧φt zßstupnΘ znaky: * zastupuje vÜechny znaky od pozice hv∞zdiΦky a₧ do konce nßzvu. Tedy nap°. p*.* znamenß nap°. pes.doc, pes.xls, pac.dbf, pusa.sam atd. ? zastupuje libovoln² znak na jeho pozici . Nap°. ?es.doc znamenß soubory les.doc, pes.doc, ves.doc.
u Pevn² disk i disketa mß na nejvyÜÜφ ·rovni hlavnφ slo₧ku (root, ko°enovou slo₧ku, ko°enov² adresß°), kterß se dßle d∞lφ na podslo₧ky (podadresß°e).
u V hlavnφ slo₧ce b²vajφ umφst∞ny systΘmovΘ soubory. Do hlavnφ slo₧ky ₧ßdnΘ nßmi vytvo°enΘ soubory neuklßdßme, nem∞ly by zde tedy b²t dokumenty, tabulky.
u Pro naÜi prßci je vyhrazena slo₧ka s nßzvem Dokumenty, p°φpadn∞ zalo₧φme slo₧ku vlastnφ, nap°. Pracovnφ, Users. Slo₧ka Dokumenty mß v²hodu v tom, ₧e je ji₧ ve v∞tÜin∞ aplikacφ p°ednastavena pro uklßdßnφ vytvo°en²ch soubor∙. V rßmci t∞chto slo₧ek je vhodnΘ vytvo°it tΘmaticky zam∞°enΘ podslo₧ky a do nich potom soubory p°esouvat.
u Soubory nikdy neuklßdßme do slo₧ek s instalovan²m software, tedy nap°. Windows, Program Files.
To, ₧e se soubory uklßdajφ fyzicky do cluster∙ a nestaΦφ-li jeden, z°et∞zφ se dalÜφ a ₧e ka₧d² soubor mß zßznam v alokaΦnφ tabulce, nßs zas tak moc trßpit nemusφ. To je äproblΘm poΦφtaΦeô, jak si data ulo₧φ. My chceme mφt data k dispozici ve vhodn² Φas na vhodnΘm mφst∞. To urΦuje, zda si data ulo₧φme na disketu nebo pevn² disk a do kterΘho adresß°e.
Slo₧ka by nem∞la obsahovat vφce ne₧ 30 soubor∙ û to abychom se v nφ jeÜt∞ rychle zorientovali. Mß-li jich vφce, je situace zralß na rozd∞lenφ slo₧ky do podslo₧ek.
V MS-DOS se pou₧φval termφn adresß° a podadresß°. Ve
Windows 95 se p°eÜlo v lokalizovanΘ verzi na termφn slo₧ka (folder)
a podslo₧ka. Termφn slo₧ka se pou₧φvß u
poΦφtaΦ∙ Macintosh odedßvna.
Diskovß za°φzenφ a jejich oddφly mohou mφt oznaΦenφ nap°. a:
(A:), b: (B:) pro diskety a c: (C:), d:, e: atd. pro pevnΘ disky a disky
sφ¥ovΘ. Sφ¥ov² disk je disk p°φstupn² lokßlnφmu poΦφtaΦi, ale umφst∞n² na
poΦφtaΦi jinΘm, nemusφ to b²t nutn∞ server.