Typy graf∙ v Excelu
Cφlem tΘto lekce bude seznßmit vßs s n∞kter²mi specißlnφmi funkcemi tabulkov²ch procesor∙.
Nenφ vhodnΘ uklßdat
soubory do adresß°e (slo₧ky) se softwarem. U Windows 95 (98) je °eÜenφm spoleΦnß
slo₧ka C: \Dokumenty. Pro v∞tÜinu aplikacφ je ji₧ tato slo₧ka nastavenß
automaticky.
Zm∞nu implicitnφho
adresß°e u Excelu vÜech verzφ provedeme p°φkazem Nßstroje\ Mo₧nosti, resp. P°edvolby
(Tools\Options), kde na kart∞ ObecnΘ (General) slo₧ku uvedeme v polo₧ce Standardnφ umφst∞nφ soubor∙, V²chozφ umφst∞nφ soubor∙ (Default file location).
U Quattro Pro verze 6 se
pracovnφ adresß° nastavuje po stisku tlaΦφtka Vlastnosti. Vybereme polo₧ku Aplikace
a na kart∞ Volby soubor∙ adresß°
zapφÜeme do polφΦka Adresß°. Ve verzi
8 a 9 se automatickΘ uklßdßnφ nastavuje p°φkazem Tools\Settings: na kart∞ File
Options nastavφme slo₧ku v polo₧ce Default
Folder.
U Lotusu verze 5
pracovnφ adresß° nastavujeme zadßnφm p°φkazu Pom∙cky\Nastavenφ v polo₧ce Adresß°
pro formulß°e; ve verzi 97 potom p°φkazem File\User Setup\1-2-3\Preferences, kde na kart∞ File Location doplnφme slo₧ku do polφΦka
Workbook files.
Tabulku jsme vytvo°ili.
Ta u₧ sama o sob∞, je-li vhodn∞ navr₧ena a dopln∞na v²poΦty, poskytuje z
uspo°ßdan²ch dat informace.
Tabulka vÜak mß jednu
nev²hodu, zachycuje pouze jednotlivΘ ·daje. Chceme-li zφskat p°edstavu o
pr∙b∞hu dat, je vhodn∞jÜφ data zakreslit do grafu.
V zßsad∞ se rozliÜujφ 2D
a 3D grafy. 3D grafy nejsou klasickΘ trojrozm∞rnΘ grafy v matematickΘm pojetφ
se t°emi prom∞nn²mi x, y a z.
T°etφm rozm∞rem je u graf∙ v TP bu∩ p°idanß hloubka k 2D grafu (nap°. 3D
sloupcov² graf, spojnicov²), nebo jsou jednotlivΘ prom∞nnΘ umφst∞ny za sebou,
do hloubky.
Graf m∙₧e b²t jako
plovoucφ objekt na listu s daty (Excel, Quattro i Lotus) nebo na samostatnΘm
listu (Excel, Quattro).
U grafu rozliÜujeme osu
kategoriφ (osa X, nap°. m∞sφce) a osu
hodnot (osa Y, nap°. poΦty kus∙). Do
grafu se zakreslujφ °ßdky nebo sloupce, kterΘ jsou datov²mi °adami, prom∞nn²mi
v grafu (nap°. st°ediska). Popis (identifikace) datov²ch °ad se nejΦast∞ji
umφs¥uje po stran∞ grafu jako legenda.
Graf m∙₧e b²t dopln∞n
titulkem nebo i podtitulkem a popisy os. U vlo₧enΘho grafu vÜak ka₧d² popis
zmenÜuje vyu₧itelnou plochu grafu a tak se popisy spφÜe omezujφ.
VÜechny TP majφ graf
sloupcov² (Bar), pruhov² (otoΦen² sloupcov² û Rotated Bar), spojnicov² (Line),
XY bodov² (Scatter), kolßΦov² (Pie), prstencov² (Doughnut) a paprskov² (Radar)
a dßle mß ka₧dß aplikace specißlnφ grafy, nap°. bublinov² (Bubble), pruhov²
(Strip) nebo povrchov² (Surface) atd.
Grafy m∙₧eme vytvß°et v
ka₧dΘm tabulkovΘm procesoru. Jsou mo₧nΘ t°i zp∙soby vytvo°enφ grafu:
u volbou parametr∙ (Quattro Pro ve verze 9 to je p°φkaz v mφstnφ nabφdce New Custom Chart),
u pomocφ Pr∙vodce (Excel od verze 5.0) nebo Chart Expert (Quattro Pro ve verzi 9 û p°φkaz hlavnφ nabφdky Insert|Chart),
u pomocφ p°eddefinovanΘho grafu (Excel, Quattro Pro û tlaΦφtko v panelu nßstroj∙, Lotus a 602Tab).
V∞tÜinou postaΦφ p°ed
zadßnφm p°φkazu pro tvorbu grafu stßt bu≥kov²m kurzorem v oblasti, z nφ₧ chceme
graf vykreslit. Chceme-li vykreslit do grafu jen n∞kterΘ °ßdky nebo sloupce
tabulky, oznaΦφme nesouvislou oblast dat. U n∞kter²ch verzφ TP nelze pro
zakreslenφ pou₧φt nesouvislou oblast, musφme proto nejprve zakreslit souvislou
oblast a nßsledn∞ nepot°ebnou datovou °adu nebo kategorii zruÜit. V∞tÜinou lze
nepot°ebnΘ sloupce nebo °ßdky tabulky skr²t a do grafu se vykreslφ viditelnß
oblast. Zobrazenφ jen viditeln²ch bun∞k vÜak musφ b²t nastaveno v pracovnφm
prost°edφ TP.
U Excelu lze graf
vytvo°it Pr∙vodcem nebo stiskem klßvesy F11. Klßvesou F11 se vytvo°φ
p°eddefinovan² graf. Pr∙vodce vyvolßme stiskem tlaΦφtka Pr∙vodce grafem v panelu nßstroj∙ nebo p°φkazem Vlo₧it\Graf (Insert\Chart).
Ve Quattro Pro verze 6
slou₧φ k vytvo°enφ novΘho grafu v samostatnΘm okn∞ p°φkaz Grafika\Nov² graf. Zde najdeme i p°φkazy pro ·pravu grafu. M∙₧eme
pou₧φt tlaΦφtko v panelu nßstroj∙: vytvo°φme jφm p°eddefinovan² graf na listu s
daty. K tvorb∞ grafu v samostatnΘm okn∞ m∙₧eme pou₧φt i mφstnφ nabφdku.
U Quattro Pro verze 8 a
9 m∙₧eme p°φkaz Insert\Chart pou₧φt
pro vytvo°enφ grafu Chart Expert nebo po stisku tlaΦφtka v panelu nßstroj∙
vytvo°it implicitnφ graf. OznaΦφme-li oblast bun∞k, stiskneme pravΘ tlaΦφtko
myÜi a zadßme p°φkaz New Chart Window,
zobrazφ se panel se Φty°mi kartami k urΦenφ datov²ch °ad, osy kategoriφ,
legendy, druhu grafu, titulk∙ atd.
U Lotusu verze 5
vytvo°φme implicitnφ graf vlo₧en² na list s daty p°φkazem Pom∙cky\Graf. M∙₧eme tΘ₧ pou₧φt tlaΦφtko v panelu nßstroj∙. U
Lotusu 97 se vytvo°φ implicitnφ graf na listu s daty p°φkazem hlavnφho menu Create\Chart nebo tlaΦφtkem v panelu
nßstroj∙.
U tabulkovΘho editoru
602Tab ze sady 602 Pro Suite se graf vytvo°φ p°φkazem Vlo₧it|Graf nebo
tlaΦφtkem v panelu nßstroj∙ äVlo₧it grafô. V obou p°φpadech se
vytvo°φ implicitnφ graf, kter² lze dodateΦn∞ upravit.
Klepneme-li p°i vymezenφ
oblasti pro graf kurzorem myÜi na listu s daty, vytvo°φ se graf o implicitnφ
velikosti. Tßhneme-li kurzorem myÜi, vytvo°φ se graf podle oznaΦenΘ oblasti.
V Excelu 97 a 2000 se
vytvo°φ jen vlo₧en² graf o implicitnφ velikosti uprost°ed dokumentovΘho okna.
Jeho velikost lze dodateΦn∞ upravit.
V grafu m∙₧eme tak°ka
vÜechny objekty dodateΦn∞ upravit; je mo₧nΘ zm∞nit i typ grafu. P°i oznaΦenΘm
grafu se do hlavnφ nabφdky v∞tÜinou doplnφ polo₧ky obsahujφcφ p°φkazy k ·prav∞
grafu. Pro ·pravu m∙₧eme pou₧φt p°φkazy mφstnφ nabφdky, klepneme-li prav²m
tlaΦφtkem myÜi na objekt grafu; m∙₧eme takΘ pou₧φt tlaΦφtka v panelu nßstroj∙
specißln∞ p°ipravenΘho pro graf.
P°ed nßvrhem grafu je
t°eba si nejd°φve rozmyslet, co mß graf vyjad°ovat.
Obecn∞ lze °φci, ₧e 3D
grafy vypadajφ p∙sobiv∞ji, ale jejich Φitelnost je mnohdy horÜφ.
U 3D sloupcov²ch graf∙
musφme poΦφtat s p°ekr²vßnφm °ad, kterΘ jsou za sebou, proto by prvnφmi sloupci
m∞ly b²t prom∞nnΘ s nejmenÜφmi hodnotami.
SloupcovΘ a spojnicovΘ
grafy mohou mφt t°i podoby. B∞₧nou, kde ka₧dß hodnota je jeden bod Φßry nebo
jeden sloupec, kumulovanou, kde se pro jednu hodnotu na ose X (pro jednu
kategorii) hodnoty vÜech datov²ch °ad (prom∞nn²ch) na sebe sklßdajφ, a takovou,
kdy je tento kumulovan² souΦet datov²ch °ad pro ka₧dou kategorii stejn∞ vysok²
a roven 100 %.
U kolßΦovΘho
(v²seΦovΘho) grafu se zakresluje jen jedna prom∞nnß. Vφce prom∞nn²ch m∙₧eme
zachytit v prstencovΘm grafu, pak je vÜak Φitelnost obecn∞ horÜφ. V t∞chto
p°φpadech je obvod kruhu v₧dy 100 %. Tyto grafy tedy vyjad°ujφ relativnφ podφl
ka₧dΘ hodnoty na celku.
Specißlnφmi typy graf∙
jsou grafy min-max (Hi-Lo, HLCO), zvanΘ tΘ₧ burzovnφ (Excel 97, 2000). U nich
je minimßlnφ a maximßlnφ hodnota spojenß Φßrou a t°etφ je vynesena jako krßtkß
Φßra kolmß na spojnici. Tyto grafy b²vajφ t°φ- nebo Φty°hodnotovΘ. Bublinov²
graf je zajφmav² tφm, ₧e polohu bubliny urΦujφ dv∞ prom∞nnΘ a velikost bubliny
je t°etφm rozm∞rem, kter² tak lze do grafu zakreslit.
Do grafu lze zakreslit i
r∙znΘ Üipky a dopsat poznßmky. K tomu slou₧φ kreslicφ nßstroje, kterΘ jsou nynφ
souΦßstφ ka₧dΘho TP.
Velice Φasto se pro
zachycenφ pr∙b∞hu funkce y = f (x)
pou₧φvß spojnicov² graf mφsto grafu XY (XY
bodovΘho). V²sledkem je potom zkreslen²
pr∙b∞h. U spojnicovΘho grafu se uva₧uje osa X
jako po°adovß, nap°. dny, m∞sφce, po°adovß Φφsla m∞°enφ atd. Pot°ebujeme-li
tedy zachytit vzßjemnou zßvislost dvou veliΦin, musφme pou₧φt jen XY bodov² graf. Jak se zm∞na typu grafu
promφtne na jeho pr∙b∞hu, ukazuje obrßzek.
Grafy mohou pr∙b∞h i
velice efektivn∞ zast°φt. Zastφracφm manΘvrem b²vajφ nestejnΘ intervaly na ose X nebo v²°ez z hornφ Φßsti diagramu.
Proto bychom se m∞li podφvat na popis os; nenφ-li uveden, podφvßme se rad∞ji na
n∞co zajφmav∞jÜφho.
Velice Φasto pot°ebujeme
do grafu zakreslit pr∙b∞hy s rozdφln²mi m∞°φtky, nap°. poΦet pracovnφk∙,
nßklady a v²nosy po m∞sφcφch. Na osu X
nechßme vykreslit ΦasovΘ ·daje. Na osu Y
vÜak nem∙₧eme zakreslit spoleΦn∞ poΦty pracovnφk∙ a finanΦnφ objemy. Pr∙b∞h
v²voje poΦtu pracovnφk∙ by byl p°φliÜ stlaΦen k ose X.
Zde nßm pom∙₧e
zakreslenφ druhΘ osy Y, tΘ₧ tzv.
vedlejÜφ, sekundßrnφ osy (secondary). Na jednΘ ose Y bude m∞°φtko pro pracovnφky a na druhΘ ose Y m∞°φtko pro finanΦnφ objemy. V jednom grafu mßme tedy oba pr∙b∞hy
a m∙₧eme je analyzovat.
Pro zv²Üenφ nßzornosti
lze n∞kterΘ 2D grafy, nap°. spojnicov² a sloupcov² graf, kombinovat mezi sebou.
Nelze vÜak kombinovat r∙znΘ 3D grafy mezi sebou a 2D a 3D grafy do jednoho
grafu.
SloupcovΘ grafy
zv²raz≥ujφ plochu a spojnicovΘ pr∙b∞h, proto je tato kombinace pro n∞kterΘ
·Φely velice vhodnß.
Grafy mohou poslou₧it i
k anal²ze pr∙b∞hu a progn≤ze budoucφho v²voje. Do grafu lze zakreslit r∙znΘ
trendy v²voje.
V Quattra m∙₧eme v grafu
pr∙b∞h nahradit lineßrnφm (Linear Fit) nebo exponencißlnφm prolo₧enφm
(Exponential Fit) a r∙zn²mi zp∙soby shlukovßnφ hodnot. Pro shlukovßnφ
(Aggregation) lze pou₧φt jednu z osmi funkcφ (SUM, AVG, STD, STDS, MIN, MAX VAR
a VARS). K vyhlazenφ rozpt²len²ch hodnot se pou₧φvß klouzav² pr∙m∞r (Moving
Average).
NejlepÜφ mo₧nosti
anal²zy grafu poskytuje Excel. Do grafu lze doplnit jednu z p∞ti regresnφch
k°ivek (prolo₧enφ), klouzav² pr∙m∞r a chybovΘ ·seΦky. ChybovΘ ·seΦky se uplatnφ
nap°. u zakreslenφ p°φpustnΘ tolerance hodnot.
N∞kdy je t°eba graf
vlo₧it do dokumentu. Tehdy je vhodnΘ pou₧φt textov² procesor ze stejnΘho
balφku, ale nenφ to podmφnkou.
Postup:
1. oznaΦφme graf v tabulkovΘm procesoru,
2. zadßme p°φkaz pro kopφrovßnφ do schrßnky,
3. p°eskoΦφme do dokumentu textovΘho procesoru,
4. zde zadßme p°φkaz ┌pravy|Vlo₧it (Edit|Paste Special) a vybereme vhodn² druh vlo₧enφ. NejΦast∞ji to b²vß objekt zdrojovΘ aplikace nebo n∞kter² z druh∙ obrßzk∙. Za ·vahu tΘ₧ stojφ pou₧φt vlo₧enφ s propojenφm û potom se zm∞ny v seÜitu v tabulkovΘm procesoru promφtnou automaticky do dokumentu v textovΘm procesoru.
╚astß chyba û v dokumentu stiskneme klßvesy Ctrl+V nebo se zadß p°φkaz ┌pravy|Vlo₧it (Edit|Paste). Data ze schrßnky Windows se vlo₧φ implicitnφm, a ne v₧dy vhodn²m, zp∙sobem.
Kopφrujeme-li graf
vytvo°en² v Excelu nebo Lotusu dopln∞n² o Üipky, textovΘ komentß°e apod.,
musφme p°ed kopφrovßnφm grafu do dokumentu textovΘho procesoru oznaΦit cel²
graf a vlo₧enΘ objekty jako jednu skupinu. V Lotusu pou₧ijeme tlaΦφtko Select several object a v Excelu Vybrat objekty (Select Objects) a graf objedeme myÜφ.
P°i kopφrovßnφ grafu z
QPW 8 a 9 se v∞tÜinou p°ekopφrujφ i vlo₧enΘ kresby a komentß°e, ani₧ by bylo
nutnΘ tyto objekty zahrnovat do jednΘ skupiny.
P°enositelnost dat mezi
tabulkov²mi procesory je celkem uspokojivß. V∞tÜinou je vhodnΘ data uklßdat po
jednotliv²ch strßnkßch. NaΦφtßnφ celΘho seÜitu, Φi vφce strßnek najednou,
provßzejφ Φasto problΘmy. Zp∙sob ulo₧enφ dat v TP je p°ece jen slo₧it∞jÜφ ne₧ u
textov²ch procesor∙ nebo databßzφ. Z toho pramenφ r∙znΘ nep°esnosti p°i
konverzi dat, p°φpadn∞ i nemo₧nost n∞kterΘ ·pravy p°enΘst.
Mo₧nΘ zp∙soby p°edßnφ
dat mezi TP:
u Cφlov² TP umφ naΦφst formßt seÜitu zdrojovΘho TP.
u SeÜit ulo₧φme do formßtu cφlovΘho TP.
u SeÜit ulo₧φme v ni₧Üφ verzi TP, ne₧ ve kterΘm se seÜit vytvß°φ. Poslednφ verze nemusφ b²t cφlov²m TP podporovßna.
u SeÜit ulo₧φme v takovΘm formßtu, s nφm₧ dovede cφlov² TP pracovat: nap°. pro p°enos mezi Quattrem a Excelem je to formßt Lotusu formßtu WK1 a WK3.
u Tabulku (list seÜitu) ulo₧φme do univerzßlnφho databßzovΘho formßtu dbf (III+).
u Mßme-li na poΦφtaΦi instalovanΘ oba TP, je mo₧nΘ data mezi nimi p°etßhnout myÜφ po oblastech nebo p°enos uskuteΦnit pomocφ schrßnky.
V ka₧dΘm p°φpad∞:
Ø Je nutnΘ p°enos vyzkouÜet.
Ø Musφme poΦφtat s tφm, ₧e grafickΘ efekty v tabulce se v∞tÜinou nep°enesou nebo budou zkresleny.
Ø Grafy se ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ nep°enesou, nebo budou vypadat jinak.
Ø AnglickΘ funkce se ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ p°enesou.
Ø Dopln∞nΘ anal²zy, filtry, souhrny, scΘnß°e atd., se nep°enesou.
U p°esunu myÜφ musφme
mφt oba TP spuÜt∞ny. OznaΦφme oblast dat a pak ji p°etßhneme mezi seÜity. U
Windows 95 (98) nemusφ b²t ob∞ aplikace zobrazeny vedle sebe, nemusφ b²t
viditelnΘ; lze pou₧φt p°eta₧enφ oblasti na tlaΦφtko aplikace zobrazenΘ na
hlavnφm panelu nßstroj∙ Windows 95 (98). P°eta₧enφm oblasti myÜφ na toto
tlaΦφtko se po chvilce aplikace zobrazφ a m∙₧eme tßhnout myÜφ na vhodnou bu≥ku.
Data zapsanß do tabulek
nßm sice poskytujφ p°ehlednΘ uspo°ßdßnφ, ale velmi Φasto se stßvß, ₧e
pot°ebujeme data vyhodnocovat. Zajφmß nßs nap°. jejich tendence û trend, kter²
data sledujφ, p°φpadn∞ jakΘ hodnoty lze oΦekßvat v nßsledujφcφm obdobφ.
Mßme dv∞ mo₧nosti
vyhodnocenφ dat. V prvΘm p°φpad∞ m∙₧eme pou₧φt grafy, do nich₧ zakreslφme
regresnφ k°ivky, klouzav² pr∙m∞r nebo agregace (shluky). O zakreslovßnφ t∞chto
k°ivek do graf∙ vytvo°en²ch ve Quattru a Excelu jsme se u₧ zmφnili.
DalÜφ mo₧nostφ anal²zy
dat je pou₧itφ funkcφ, nap°. funkce FORECAST û odhad budoucφ hodnoty na zßklad∞
lineßrnφho trendu (Excel, Quattro Pro, Lotus verze 97). LINREGRESE (Excel),
LINEST (Quattro Pro) û vrßtφ matici popisujφcφ p°φmku, kterß nejlΘpe odpovφdß
zadan²m dat∙m, LINTREND (Excel), LINTERP (Quattro Pro) û lineßrnφ trend,
LOGLINREGRESE (Excel), LOGEST (Quattro Pro) û vrßtφ matici popisujφcφ
exponencißlnφ k°ivku, kterß proklßdß zadanΘ hodnoty, LOGLINTREND (Excel) û
exponencißlnφ trend, TREND (Quattro Pro) û p°edpov∞∩ budoucφho v²voje na
zßklad∞ lineßrnφho prolo₧enφ, GROWTH (Quattro Pro) û p°edpov∞∩ na zßklad∞
exponencißlnφho trendu û a dalÜφ funkce podle TP, nejvφce jich obsahuje Quattro
Pro.
Opomφjen²m a mßlo
vyu₧φvan²m, ale p°itom velice ·Φinn²m nßstrojem je tzv. zp∞tnΘ °eÜenφ (Goal
Seek, Backsolver, Solve For), kdy mßme vzorec a hledßme hodnotu prom∞nnΘ, kterß
zajistφ po₧adovan² v²sledek vzorce. Nap°. mßme vzorec pro v²poΦet produktivity
a hledßme v²Üi nßklad∙ pro zajiÜt∞nφ po₧adovanΘ hodnoty produktivity. Tento
nßstroj lze pou₧φt nap°. i pro v²poΦet hodnoty x v kvadratickΘ rovnici ax2 + bx +
c, kde chceme dosßhnout po₧adovanΘ
hodnoty v²sledku.
Vzhledem k tomu, ₧e
v²poΦet je postaven na iteraci, m∙₧eme hledat °eÜenφ pro libovoln² vzorec. Zda
dosp∞jeme k °eÜenφ, zßvisφ na nastavenΘm poΦtu iteraΦnφch krok∙, po₧adovanΘ
p°esnosti °eÜenφ a na v²chozφ hodnot∞ hledanΘ prom∞nnΘ. V²chozφ hodnota
prom∞nnΘ m∙₧e b²t zcela odliÜnß od v²slednΘ hodnoty spl≥ujφcφ v²sledek vzorce.
èpatnß volba vÜak m∙₧e zp∙sobit, ₧e iteraΦnφ metoda nevede k v²sledku. V∞tÜinou
vÜak postaΦφ zm∞nit vstupnφ hodnotu; nejvhodn∞jÜφ je jejφ hodnotu odhadnout.
DalÜφ metodou
vyu₧itelnou v tabulkov²ch procesorech je anal²za citlivosti (Table, What-if
table, äco kdy₧ô anal²za). Jednoduch²m zp∙sobem, ani₧ bychom museli zapisovat
soustavu vzorc∙, zjistφme, jak se zm∞na jednΘ nebo dvou vstupnφch hodnot
promφtne do v²sledku vzorce. V²chozφm je vzorec a pod nφm, p°φpadn∞ vedle n∞ho
umφst∞nΘ hodnoty vstupnφ prom∞nnΘ, kterΘ jsou zastoupeny tzv. zßstupnou bu≥kou,
kterß se zadßvß do vzorce. Podle poΦtu prom∞nn²ch se rozliÜuje citlivostnφ anal²za
pro jednu nebo dv∞ prom∞nnΘ. Tabulka se po prob∞hlΘm v²poΦtu automaticky vyplnφ
v²sledky (Lotus, Quattro) nebo vzorci (Excel), a tak nßzorn∞ vidφme, jak zm∞na
prom∞nnΘ ovlivnφ v²sledek.
Dopln∞nφ vzorc∙ do
tabulky (u Excelu) mß oproti dopln∞nφ v²sledk∙ (u Quattra Pro a Lotusu) v²hodu
v tom, ₧e m∙₧eme m∞nit vstupnφ hodnoty a tabulka se automaticky p°epoΦte. Jinak
musφme znovu zadßvat p°φkaz pro vytvo°enφ tabulky.
U Lotusu lze m∞nit
dokonce t°i prom∞nnΘ a vstupnφ tabulka je potom 3D. Na pr∙seΦφku °ßdku a
sloupce nenφ vzorec, jako je tomu u anal²zy dvou prom∞nn²ch, ale hodnota t°etφ
prom∞nnΘ. Hodnoty tΘto prom∞nnΘ jsou na dalÜφch listech seÜitu a tvo°φ t°etφ
rozm∞r.
Jde o velice zajφmav² zp∙sob
vytvß°enφ r∙zn²ch situacφ v jednΘ nebo vφce bu≥kßch. ScΘnß° (Scenarios) je
pojmenovanß varianta dat ve stejnΘ bu≥ce nebo bu≥kßch. Vyvolßnφm scΘnß°e se
zm∞nφ zobrazenΘ hodnoty v bu≥kßch, ani₧ bychom museli ·daje znovu zadßvat.
Mφsto toho, abychom vytvß°eli
rozsßhlΘ tabulky s r∙zn²mi kombinacemi vstupnφch hodnot, vytvo°φme jen zßkladnφ
tabulku a ·daje m∞nφme jako scΘnß°e.
Hodnoty vÜech scΘnß°∙
jsou v pozadφ bun∞k; zobrazujφ se jen hodnoty podle urΦenΘho scΘnß°e.
P°edstavme si tabulku z
citlivostnφ anal²zy pro dv∞ prom∞nnΘ (nßklady a v²nosy), jejich₧ mo₧nosti jsou
uvedeny po p∞ti bu≥kßch. V ka₧dΘ bu≥ce mohou b²t t°i r∙znΘ hodnoty. A dßle
m∞jme t°etφ prom∞nnou (poΦet pracovnφk∙), kterß m∙₧e nab²t t°φ hodnot.
Kdybychom nepou₧ili scΘnß°e, m∞li bychom t°i tabulky po 15 sloupcφch a 15
°ßdcφch. Ka₧dou tabulku pro jeden poΦet pracovnφk∙. P°i pou₧itφ scΘnß°∙
postaΦuje jedna tabulka s p∞ti sloupci a p∞ti °ßdky. Ostatnφ varianty se
zobrazφ vhodnou volbou scΘnß°∙. ┌spora a p°ehlednost jsou nespornΘ. U Excelu
dojde k automatickΘmu p°epoΦtu, nebo¥ se do citlivostnφ tabulky doplnφ vzorce a
zm∞na vstupnφch hodnot se promφtne v tabulce. U Quattra Pro a Lotusu musφme
znovu zadat citlivostnφ anal²zu.
Podφvejme se te∩ na
jednu mo₧nost tabulkov²ch procesor∙ û na list seÜitu jako databßzov² seznam. U₧
tradiΦn∞ lze jak v Lotusu, Quattru Pro, tak i v Excelu naΦφst p°φmo (otev°φt)
databßzov² soubor formßtu dbf. NaΦφst äzßkladnφô databßzov² soubor ve formßtu
dbf umo₧≥uje i 602Tab.
Zde mß velkou v²hodu
Excel: ve verzi 97 a 2000 mß toti₧ 65 539 °ßdk∙, a m∙₧eme tedy, teoreticky
vzato û na list zapsat 65 538 zßznam∙ (v prvnφm °ßdku seznamu musφ b²t nßzvy
polφ). Teoreticky proto, ₧e p°i praktickΘm experimentovßnφ se seznamem,
obsahujφcφm p°es 50 000 polo₧ek, n∞kterΘ operace (nap°. opakovanß tvorba
souhrn∙) zkolabujφ nebo trvajφ mnoho minut i na rychlΘm poΦφtaΦi. U Quattra Pro
m∙₧eme mφt nejv²Üe 16382 a u Lotusu 8191 zßznam∙.
NaΦtenφ databßzovΘho
souboru je mnohem Φast∞jÜφ, ne₧ bychom odhadovali. V∞tÜinou jsou toti₧
ekonomickΘ agendy (nap°. ·Φetnictvφ, personalistika, skladovΘ hospodß°stvφ,
evidence stroj∙ a za°φzenφ atd.) zpracovßvßny v samostatn∞ naprogramovan²ch
aplikacφch, kde v²chozφmi jsou systΘmy pro °φzenφ bßzφ dat (Access, Paradox)
nebo vytvo°enΘ databßze (nap°. v C++). Jen n∞kterΘ aplikace vÜak majφ p°φm²
v²stup do tabulkovΘho procesoru. Nenφ-li tomu tak, nastupuje p°evod, kde b²vß
spojovacφm m∙stkem nejΦast∞ji databßzov² soubor formßtu DBF.
S databßzov²m seznamem
naΦten²m na list seÜitu m∙₧eme provßd∞t stejnΘ operace jako s tabulkou, m∙₧eme
nap°. doplnit v²poΦty v °ßdcφch a ve sloupcφch.
S databßzφ v TP m∙₧eme
pracovat dv∞ma zp∙soby:
u Pou₧φt specißlnφ skupinu funkcφ zvan²ch databßzovΘ (Database).
u Pou₧φt p°φkazy menu.
Funkce um∞jφ nap°.
vrßtit souΦet v urΦenΘm poli (sloupci) pro zßznamy (°ßdky), kde je v jinΘm poli
po₧adovanß hodnota. M∙₧eme tak nap°. seΦφst nßklady za urΦenΘ st°edisko.
VÜechny TP um∞jφ zßznamy
t°φdit (°adit, Sort), nejΦast∞ji podle t°φ klφΦ∙. Nynφ je mo₧nΘ v Quattru Pro
verze 8 (9) t°φdit podle 5 klφΦ∙ a v Lotusu verze 97 nejsme nijak omezovßni.
Excel dovoluje t°φdit podle t°φ klφΦ∙ (proto₧e je zde aditivnφ t°φd∞nφ, lze
dalÜφ klφΦe p°idat, musφ se vÜak postupovat od poslednφho klφΦe) a lze zadat
vlastnφ seznam, podle kterΘho se bude t°φdit prvnφ z klφΦ∙.
V prßci se seznamy
nabφzφ nejvφce mo₧nostφ Excel: je zde p∞t p°φkaz∙. Mimo t°φd∞nφ m∙₧eme vybφrat
polo₧ky spl≥ujφcφ kritΘrium (filtrovat je), a to jak automaticky, tak zadßnφm
podmφnek. Je mo₧nΘ nechat vytvo°it mezisouΦty p°i zm∞n∞ klφΦov²ch polφ; to bylo
v²sadou databßzov²ch systΘm∙. Pro prohlφ₧enφ zßznam∙, jejich ·pravu a dopln∞nφ
nov²ch zßznam∙ lze vytvo°it jednoduch² formulß°. Excel nabφzφ mohutn² nßstroj
pro zφskßvßnφ informacφ ze seznam∙ û kontingenΦnφ tabulku (viz dßle).
NovΘ verze ostatnφch TP
obsahujφ u₧ takΘ vφce mo₧nostφ prßce se seznamy; Quattro Pro verze 8 nap°.
obsahuje filtraci (Quick Filter) a dalÜφ p°φkazy v nabφdce Tools\Data Tools. Ve verzi 9 je p°φkaz pro spuÜt∞nφ filtrace Tools|Quick
Filter. Ve verzi 8 u₧ nenφ mo₧nost vytvo°it formulß°, tato mo₧nost je op∞t
dostupnß ve verzi 9 û p°φkaz Tools|Data Tools|Formà
Lotus pou₧φvß pro prßci
se seznamy databßzov² systΘm Approach, na n∞j₧ mß ·zkou vazbu. Pomocφ n∞ho
m∙₧eme vytvo°it formulß°, sestavu, kontingenΦnφ tabulku (dynamickou k°φ₧ovou
tabulku) atd.
V n∞kter²ch situacφch,
kdy jsou ekonomickΘ agendy vedeny pod jin²m operaΦnφm systΘmem ne₧ je MS-DOS,
je v²stup z nich sm∞rovßn do soubor∙ pro tisk nebo do textovΘ podoby. Do
tabulkovΘho procesoru potom musφme naΦφst soubor, u n∞ho₧ je nutnΘ vylouΦit
hlaviΦky sestav a prßzdnΘ °ßdky. K naΦtenφ slou₧φ u Excelu bu∩ p°φmo p°φkaz Soubor\Otev°φt (File\Open), nebo p°φkaz Data\Text
do sloupc∙ (Data\Text to Columns).
I u Quattra Pro a Lotusu
lze textov² soubor naΦφst na list seÜitu p°φmo p°φkazem Soubor\Otev°φt (File\Open).
U Lotusu 97 zvolφme jako typ souboru vÜechny soubory (All, *) a vybereme
textov² soubor obsahujφcφ zßznamy. Procesor automaticky detekuje textov²
soubor.
Jak jsme se ji₧ zmφnili
v souvislosti s hromadnou korespondencφ, tak zdroji dat mohou b²t
prost°ednictvφm ODBC ovladaΦ∙ tak°ka libovolnΘ databßze. I u TP se mohou data
z externφch zdroj∙ prost°ednictvφm t∞chto ovladaΦ∙ naΦφst do seÜit∙, na
listy do bun∞k. Zßv∞r: vφte-li, ₧e jsou data v n∞jakΘm firemnφm programu,
obra¥te se na informatiky, aby Vßm data zp°φstupnili. V∞tÜinou by to m∞lo jφt û
jen chtφt.