Takto m∙₧e vypadat tabulka a graf vytvo°enΘ v tabulkovΘm procesoru
Vedle textov²ch procesor∙ (v jednoduÜÜφ podob∞ pak editor∙), o kter²ch jsme psali v minul²ch Φßstech, jsou dalÜφ velice rozÜφ°enou aplikacφ na
osobnφch poΦφtaΦφch tabulkovΘ procesory, n∞kdy tΘ₧ zvanΘ tabulkovΘ kalkulßtory,
mΘn∞ Φasto pak tabulkovΘ editory.
Tento serißl by vßm m∞l
pomoci v rychlΘ orientaci, v nalezenφ spoleΦnΘho klφΦe k °eÜenφ problΘm∙ a v
pochopenφ toho, co m∙₧eme od tabulkov²ch procesor∙ (ve zkratce TP) oΦekßvat.
N∞kte°φ si jist∞ vzpomenou
na prvnφ tabulkovΘ procesory, nap°. na Lotus 1-2-3, SuperCalc nebo Symphony,
kterΘ se veÜly na jednu Φi dv∞ diskety 360 KB.
Pozd∞ji p°iÜlo Quattro
Pro, kterΘ se stalo v naÜich zemφch od verze 3.1 a₧ po verzi 5.0 dominantnφm
produktem. V Φesk²ch podmφnkßch je t°eba p°ipomenout produkt Calc602 od firmy
Software602. VÜechny tyto zmφn∞nΘ tabulkovΘ procesory pracovaly jeÜt∞ v
prost°edφ operaΦnφho systΘmu MS-DOS.
S nßstupem Windows se
design tabulkov²ch procesor∙ rapidn∞ zm∞nil, tΘ₧ p°ibyla °ada nov²ch mo₧nostφ.
Po jistΘm zavßhßnφ u verze 4.0 se stal Φasem dominantnφm tabulkov² procesor
Excel, kter² vytlaΦil Quattro Pro a stal se nejrozÜφ°en∞jÜφm tabulkov²m
procesorem na sv∞t∞ (jak dφky svΘ kvalit∞, tak obchodnφ strategii firmy
Microsoft).
Vzhledem k p°eva₧ujφcφ
tendenci pou₧φvat tabulkovΘ procesory pracujφcφ v prost°edφ Windows budeme se
zab²vat zßklady prßce Φty° tabulkov²ch procesor∙ nejΦast∞ji v tomto prost°edφ
pou₧φvan²ch: Quattra Pro, Lotusu 1-2-3, Excelu a 602Tab (tabulkov² editor,
kter² je souΦßstφ balφku 602 Pro Suite). Zam∞°φme se na to, co majφ spoleΦnΘ,
p°φpadn∞ jedineΦnΘ.
Mezi t∞mito tabulkov²mi
procesory m∙₧eme seÜity omezen∞ p°edßvat. V∞tÜinou lze do jinΘho formßtu ulo₧it
jen aktivnφ list. Do jinΘho formßtu se p°evedou data, n∞kterΘ formßty a omezen∞
i grafy. Speciality procesoru se nep°evedou. Rovn∞₧ p∙sobφ problΘmy novΘ verze
formßt∙, nap°. formßt Excelu 97 / 2000, formßt Quattra Pro verze 8.0 (soubor s
koncovkou WB3) a 9.0 (qpw).
Microsoft Excel budeme zkracovat na Excel, Quattro Φasto jen na Quattro a pou₧ijeme Lotus pro pln² nßzev Lotus 1-2-3. K zßm∞n∞ za jinΘ produkty nem∙₧e dojφt.
Pot°ebujeme-li tedy
p°edat tabulku do jinΘho tabulkovΘho procesoru, zvolφme rad∞ji ulo₧enφ dat do
formßtu ni₧Üφ verze, nejlΘpe po listech.
TabulkovΘ procesory
umo₧≥ujφ:
u tvorbu tabulek,
u v²poΦty v tabulce i mimo ni,
u tvorbu graf∙,
u anal²zu dat,
u simulaci variantnφch situacφ,
u tvorbu seznam∙ a prßci s nimi,
u vytvß°enφ aplikacφ pomocφ maker, resp. programovßnφ.
TabulkovΘ procesory
umo₧≥ujφ vytvß°et z dat informace û u₧ prostΘ uspo°ßdßnφ dat, v²poΦty a grafy
pomßhajφ zφskßvat z dat informace.
Tabulkov² procesor by zcela jist∞ nem∞l chyb∞t v softwarovΘ v²bav∞ ₧ßdnΘho mana₧era, °φdφcφho pracovnφka na jakΘmkoli stupni °φzenφ.
Mo₧nosti tabulkov²ch
procesor∙ jsou obrovskΘ a b∞₧n² u₧ivatel jich vyu₧ije jen zlomek. Nenφ nutnΘ
znßt vÜe, jde jen o to, seznßmit se s mo₧nostmi, a v∞d∞t, kam sßhnout pro
nßvod. D∙le₧itΘ je v∞d∞t, co tabulkov² procesor dokß₧e.
Bez p°φruΦky se neobejdeme. V²robci se v manußlu omezujφ na informativnφ seznßmenφ a odkazujφ na elektronickou podobu nßpov∞dy (Help). Ale podφvejte se na nabφdku literatury vydßvanΘ samotn²m v²robcem softwaru. Elektronickß p°φruΦka je dobrß pro toho, kdo u₧ vφ, co hledat, a pot°ebuje nßvod, jak dan² problΘm °eÜit. Doufat, ₧e se podle nφ nauΦφme zvlßdnout produkt na sluÜnΘ ·rovni, je iluze, nebo to zabere neskonale vφce Φasu ne₧ z dobrΘ p°φruΦky.
P°i studiu novΘho
produktu bychom se m∞li nejprve seznßmit s nabφdkou p°φkaz∙ a s mo₧nostmi
nastavenφ u₧ivatelskΘho prost°edφ aplikace. Prost°edφ m∙₧eme upravit podle
sv²ch pot°eb, i kdy₧ implicitnφ nastavenφ splnφ v∞tÜinu naÜich b∞₧n²ch
po₧adavk∙.
Ovlßdßnφ v∞tÜiny
program∙ pracujφcφch pod Windows, tabulkovΘ procesory nevyjφmaje, je pom∞rn∞
jednoduchΘ a intuitivnφ. K tomu p°ispφvß i snaha v²robc∙ ovlßdßnφ vÜech
aplikacφ kancelß°skΘho balφku sjednotit. Rozdφly vÜak v₧dy budou, nebo¥
vypl²vajφ z rozdφln²ch Φinnostφ, kterΘ aplikace zajiÜ¥ujφ.
Jak poznßme dßle, jsou n∞kterΘ
Φinnosti pro vÜechny tabulkovΘ procesory spoleΦnΘ, mnohdy se d∞lajφ i stejn²m
zp∙sobem a n∞kterΘ jsou pro ten kter² procesor typickΘ. Namßtkou nap°. prßce se
seznamy v Excelu, tvorba graf∙ ve Quattru Pro.
P∙vodnφ tabulkovΘ
procesory pou₧φvaly jen jeden list s bu≥kami, kter² byl ve Quattru Pro for
Windows verze 1 nahrazen zßpisnφkem (Notebook) obsahujφcφm 256 list∙.
Pon∞kud stranou z∙stal tabulkov² procesor Improv, aspirujφcφ stßt se ädynamick²mô tabulkov²m procesorem, a takΘ SuperCalc verze 1 pod Windows s koncepcφ vφcerozm∞rnΘho pohledu na data ve form∞ ämnohost∞nuô. Rovn∞₧ tak zanikla koncepce ähierarchickΘ knihyô u Excelu verze 4. P°es n∞kterΘ nesporn∞ zajφmavΘ p°ednosti t∞chto °eÜenφ p°ijali u₧ivatelΘ koncepci vφcestrßnkovΘho seÜitu, jakΘsi knihy, poprvΘ navr₧enΘ ve Quattru Pro. Tuto koncepci pak p°evzaly vÜechny souΦasnΘ tabulkovΘ procesory.
TabulkovΘ procesory
pracujφ se seÜity obsahujφcφmi maximßln∞ 256 list∙ (urΦeno mocninou 2). Tento
poΦet je bu∩ pevn∞ dan² (Quattro), nebo mß v²chozφ seÜit jeden list (Lotus),
p°φpadn∞ mß nastaviteln² poΦet list∙ (Excel) a dalÜφ listy m∙₧eme doplnit. P°esn∞ °eΦeno, u Quattra je jeÜt∞ jeden list
navφc pro vlo₧enΘ objekty, nap°. grafy.
Ka₧d² list se sklßdß z
mno₧stvφ bun∞k, do kter²ch zapisujeme hodnoty, p°evß₧n∞ Φφsla, se kter²mi dßle
poΦφtßme, a texty, kterΘ nßm umo₧nφ t∞mto Φφsl∙m lΘpe porozum∞t a orientovat se
v nich. Bu≥ka je nejmenÜφ adresovateln²
prostor v ka₧dΘm tabulkovΘm
procesoru.
Listy jsou pojmenovßny,
adresovßny v rßmci celΘho seÜitu û podle aplikace zvanΘ seÜit, zßpisnφk,
Notebook, Worksheet, Workbook. V Lotusu a ve Quattru se listy oznaΦujφ pφsmeny
A, B, C atd., v Excelu a 602Tab potom nßzvem List1, List2, List3... Listy je
mo₧nΘ pro snazÜφ orientaci pojmenovat vlastnφm, nejlΘpe mnemotechnick²m nßzvem,
nap°. äV²sledky 2000ô.
Bu≥ky jsou adresovßny
sou°adnicemi sloupce a °ßdku. Ve vÜech p°φpadech jsou sloupce oznaΦeny pφsmeny
a °ßdky Φφslicemi.
Sloupc∙ je 256 a jsou
oznaΦeny pφsmeny A, B, C... a₧ IV (ve vÜech sledovan²ch tabulkov²ch
procesorech). P°i zm∞n∞nΘm zp∙sobu
adresace lze i pro sloupce pou₧φt Φφsla, ale b∞₧n∞ se tento zp∙sob nepou₧φvß.
╪ßdky a sloupce na rozdφl od list∙ p°ejmenovat nelze. Lze vÜak pojmenovat
jednotlivΘ bu≥ky nebo celΘ bloky bun∞k a p°i operacφch s nimi potom v odkazech
pou₧φvat mφsto sou°adnic tyto nßzvy.
╪ßdk∙ je podle druhu a
verze tabulkovΘho procesoru. U Lotusu 1-2-3 (libovolnΘ verze) to je 8192 °ßdk∙,
u Quattra (libovolnΘ verze) 16 383, u Excelu (v 5 a 95) a 602Tab to je 16 384,
a v Excelu verze 97 a 2000 potom 65 536. Pro b∞₧nΘ tabulky je tento poΦet
°ßdk∙ vφc ne₧ dostaΦujφcφ. Tabulky jsou v∞tÜinou podstatn∞ menÜφ a Φast∞ji ne₧
pod sebou se vytvß°ejφ za sebou, na jednotliv²ch listech.
PoΦet °ßdk∙ vÜak
rozhoduje p°i vytvß°enφ tabulek jako databßzφ, kde poΦet °ßdk∙ û1 urΦuje poΦet
zßznam∙, se kter²mi m∙₧e tabulkov² procesor pracovat. V prvnφm °ßdku jsou v₧dy
nßzvy polφ seznamu (databßze).
PoΦet °ßdk∙ se stßvß limitujφcφm pro naΦtenφ databßze, nap°. z formßtu dbf do seÜitu.
┌plnou adresu bu≥ky v
celΘm seÜitu tvo°φ list a adresa bu≥ky na listu, nap°. äC:B2ô znamenß list äCô
a v n∞m bu≥ku na pr∙seΦφku sloupce äBô a °ßdku ä2ô. V Excelu a 602Tab by se
odkaz na stejnou bu≥ku seÜitu zapsal äList3!B2ô. Tato adresa je jednoznaΦnß v
rßmci celΘho seÜitu. Adresujeme-li bu≥ky jen na jednom listu, m∙₧eme adresu
listu vynechat.
Adresovat lze bu≥ky na
jinΘm listu, a dokonce i v jinΘm seÜitu. Vytvo°φme tak vazbu na jin² seÜit. Zde
zapsanß hodnota se zobrazφ v mφst∞ zapsanΘ vazby. Do adresace doplnφme nßzev
seÜitu s bu≥kou, na kterou se vazba vytvß°φ. Vazbu na jin² seÜit m∙₧eme vlo₧it
p°φkazem jako zvlßÜtnφ druh vlo₧enφ dat ze schrßnky.
Na list seÜitu se m∙₧eme
podφvat takΘ tak, ₧e je slo₧en z n∞kolika vrstev:
Ø Prvnφ vrstva û ta, kterou vidφme, je zobrazena v bu≥kßch.
Ø Druhß û pozadφ bun∞k, zobrazuje se v °ßdku vzorc∙, jsou v nφ uvedeny zapsanΘ hodnoty, v²razy (vzorce) a funkce. Jejich vrßcenß hodnota se zobrazuje v prvnφ vrstv∞. Zde je tΘ₧ internφ hodnota datov²ch a Φasov²ch ·daj∙. Datum je celΘ Φφslo od poΦßtku kalendß°nφho systΘmu a Φas je jako zlomek, kde 0,5 je poledne. ╚φslo je v tabulkovΘm procesoru ulo₧eno na pevn∞ stanoven² poΦet platn²ch Φφsel, v∞tÜinou na 15 cifer.
Ø T°etφ vrstva obsahuje formßtovßnφ. To zajiÜ¥uje r∙znΘ zobrazenφ Φφsla uvedenΘho ve druhΘ vrstv∞ p°i promφtßnφ do vrstvy prvnφ.
Ø ╚tvrtß vrstva obsahuje zakreslenΘ Φßry a barevnΘ pozadφ bun∞k.
Ø V poslednφ vrstv∞ najdeme poznßmky vlo₧enΘ do bun∞k.
Pochopenφ t∞chto vrstev
nßm umo₧nφ snadn∞ji se zorientovat v problematice tabulkov²ch procesor∙, tedy
co a jak lze upravovat a jak kopφrovat.
Jako ka₧dß aplikace
pracujφcφ pod Windows, otev°e se i spuÜt∞n² tabulkov² procesor v samostatnΘm
okn∞. Okno aplikace pro tabulkov² procesor m∙₧eme rozd∞lit na n∞kolik Φßstφ:
u Zßhlavφ aplikace, v n∞m je nßzev aplikace a taktΘ₧ nßzev seÜitu, je-li dokumentovΘ okno (viz dßle) maximalizovßno. V zßhlavφ je umφst∞no tlaΦφtko pro vyvolßnφ systΘmovΘho menu aplikace a tlaΦφtka pro minimalizaci, maximalizaci a u Windows 95 / 98 tΘ₧ tlaΦφtko pro zav°enφ okna aplikace.
u Pod nßzvem je umφst∞na hlavnφ nabφdka, hlavnφ menu aplikace. P°φkazy jsou ve form∞ zav∞ÜenΘho menu. V polo₧ce Soubor (File) nalezneme p°φkazy pro prßci se seÜity (soubory) jako s celkem û pro jejich otvφrßnφ, uklßdßnφ a zavφrßnφ, zde se tΘ₧ nastavujφ okraje a dalÜφ parametry tiskov²ch strßnek a zadßvß se vlastnφ tisk. V polo₧ce ┌pravy (Edit) jsou p°φkazy pro kopφrovßnφ bun∞k, vyhledßnφ a nßhrady °et∞zce °et∞zcem jin²m... V polo₧ce Zobrazit (View) urΦφme, co se mß na pracovnφ ploÜe aplikace zobrazit. SpoleΦnΘ jsou dßle polo₧ky Okno (Windows) pro uspo°ßdßnφ dokumentov²ch oken a Nßpov∞da (Help) se systΘmem nßpov∞dy.
P°φkaz Zobrazit a Okno nenφ v tabulkovΘm editoru 602Tab.
u Pod hlavnφm menu jsou panely nßstroj∙ (naz²vanΘ tΘ₧ liÜtovß menu). Obsahujφ tlaΦφtka s ikonami s Φasto pou₧φvan²mi p°φkazy.
u Vstupnφ °ßdek (°ßdek vzorc∙, n∞kdy takΘ naz²van² editaΦnφ °ßdek) obsahuje adresu aktivnφ bu≥ky a vlo₧enou hodnotu nebo v²raz, p°φpadn∞ funkci. Tento °ßdek je Φasto dopln∞n o tlaΦφtka pro vyvolßnφ funkcφ, potvrzenφ zapsanΘ hodnoty nebo ukonΦenφ zßpisu bez vlo₧enφ hodnoty do bu≥ky. U Lotusu je °ßdek vzorc∙ p°ed panelem nßstroj∙.
u Nßsleduje plocha pro dokumentovß okna, zabφrajφcφ nejv∞tÜφ Φßst okna aplikace. V ka₧dΘm dokumentovΘm okn∞ je otev°en jeden seÜit.
V 602Tab je otev°en jen jeden seÜit, aplikaci vÜak lze otev°φt vφcekrßt a data mezi nimi pomocφ schrßnky Windows p°enßÜet, kopφrovat.
u Poslednφ Φßstφ okna je stavov² °ßdek, kde je slovem vyjßd°en² stav tabulkovΘho procesoru (Klid, P°ipraven, Ready...), stav p°epφnaΦ∙ (stisknutΘ klßvesy NumLock, CapsLock, ScrollLock a Insert). Je zde tΘ₧ signalizace, zda je na listu kruhov² (cyklick²) odkaz, co₧ de facto znamenß, ₧e vzorec prost°ednictvφm jin²ch bun∞k odkazuje sßm na sebe.
Cyklick² odkaz je b∞₧n∞ ne₧ßdoucφ, ale v²jimkou jsou iteraΦnφ algoritmy, u kter²ch v²sledek operacφ je na vstupu k novΘmu kroku v²poΦtu.
U Lotusu je v poslednφm
°ßdku mimo jinΘ tlaΦφtko popsanΘ vybran²m formßtem zobrazenφ Φφsel a data, typu
pφsma a jeho velikosti...
Ka₧d² otev°en² seÜit se
zobrazφ v samostatnΘm okn∞. To m∙₧e zabφrat Φßst pracovnφ plochy, zapl≥ovat ji
celou p°i zv∞tÜenφ na maximum nebo m∙₧e b²t minimalizovanΘ na prou₧ek (ikonu).
DokumentovΘ okno nenajdeme u aplikace 602Tab.
Ka₧dΘ okno mß zßhlavφ s
nßzvem seÜitu. Nßzev se p°i zv∞tÜenφ okna na celou pracovnφ plochu p°esune k
nßzvu aplikace. Dßle je zde tlaΦφtko pro vyvolßnφ systΘmovΘho menu a tlaΦφtka
pro minimalizaci okna na ikonu, zv∞tÜenφ na celou pracovnφ plochu okna aplikace
a u Windows 95 (98) tlaΦφtko pro zav°enφ okna (seÜitu).
Jsou zde hranice s
identifikacφ °ßdk∙ a sloupc∙, postrannφ tahovΘ kurzory pro pohyb v listu a
tlaΦφtka pro pohyb v seÜitu.
Po stran∞ jsou tΘ₧
mφsta, jejich₧ ta₧enφm rozd∞lφme plochu okna na dv∞ Φßsti, na dva panely. Ka₧d²
m∙₧e obsahovat jinou oblast listu. Panely se uplatnφ p°i prßci s rozsßhlou
tabulkou.
P°φkazy hlavnφho menu
(hlavnφ nabφdky) zadßvßme myÜφ nebo klßvesnicφ. Stiskneme-li klßvesu Alt +
podtr₧enΘ pφsmeno p°φkazu, zobrazφ se zav∞ÜenΘ menu pod tφmto p°φkazem. Dßle
m∙₧eme jen stisknout klßvesu s podtr₧en²m pφsmenem. K v²b∞ru p°φkazu pou₧ijeme
tΘ₧ kurzorovΘ klßvesy nebo, co₧ je nejΦast∞jÜφ, klepneme lev²m tlaΦφtkem myÜi
na po₧adovan² p°φkaz.
TlaΦφtka v panelu
nßstroj∙ stiskneme myÜφ nebo u Excelu 97 a 2000 m∙₧eme pou₧φt i klßvesnici.
Panely nßstroj∙ lze
samoz°ejm∞ reorganizovat, dopl≥ovat novΘ nßstroje Φi nepot°ebnΘ vyjmout; m∙₧eme
vytvo°it nov² panel.
Mezi ovlßdacφ prvky
pat°φ mimo hlavnφ menu a panel nßstroj∙ takΘ pohotovostnφ menu, kterΘ
vyvolßvßme stiskem pravΘho tlaΦφtka myÜi v prostoru objektu. Obsah tohoto menu
je zßvisl² na tom, kde stojφ kurzor myÜi, proto₧e obsahuje pouze p°φkazy
pou₧itelnΘ pro dan² objekt. JinΘ p°φkazy tedy bude obsahovat pohotoostnφ menu
vyvolanΘ u bu≥ky a jinΘ u grafu.
Pohotovostnφ menu (mφstnφ nabφdka) bylo poprvΘ zavedeno u Quattra Pro for Windows verze 1 a naz²valo se Object Inspector. Nynφ pat°φ mφstnφ nabφdka ke standardnφ v²bav∞ ka₧dΘ aplikace pracujφcφ pod Windows.
Bu≥ka, na kterΘ stojφ
bu≥kov² kurzor, je oznaΦena zesφlen²m Φern²m orßmovßnφm, je aktivnφ a lze do nφ
zapsat hodnotu: text, Φφslo, datum, v²raz (vzorec) nebo funkci, nebo logickou
hodnotu. Quattro a Excel umo₧≥ujφ vlo₧it do bu≥ky tΘ₧ poznßmku, kterß se
zobrazφ, umφstφme-li kurzor myÜi nad bu≥ku. Poznßmku m∙₧eme pou₧φt jako
vysv∞tlivku k obsahu bun∞k nebo p°i prßci v sφti pro vzkazy dalÜφm u₧ivatel∙m.
Hodnotu zapsanou z
klßvesnice, kterß se zobrazφ ve vstupnφm °ßdku (a u nov²ch produkt∙ tΘ₧ p°φmo v
bu≥ce), zapφÜeme do bu≥ky klßvesou Enter. Stiskem kurzorov²ch klßves hodnotu
zapφÜeme a p°itom se bu≥kov² kurzor posune ve sm∞ru Üipek.
Hodnotu zapφÜeme i
stiskem tlaΦφtka s äfajfkouô v °ßdku vzorc∙.
Do bun∞k m∙₧eme vlo₧it:
Ø ╚φslo û zapisuje se p°φmo z klßvesnice a je implicitn∞ zarovnßno doprava. ZapsanΘ Φφslo je ulo₧eno s p°esnostφ na 15 platn²ch cifer. S touto p°esnostφ takΘ m∙₧e tabulkov² procesor pracovat.
Ø Text û zapisuje se p°φmo z klßvesnice a je implicitn∞ zarovnßn doleva.
D°φv∞jÜφ tabulkovΘ kalkulßtory rozhodovaly o tom, zda se jednß o text nebo Φφslo na zßklad∞ prvnφho znaku, a tak nebylo mo₧nΘ do bu≥ky zapsat p°φmo nap°. text ä1997 rokô. Zobrazila se chyba a takov² text se musel zapsat s vodicφ mezerou nebo zvlßÜtnφm zp∙sobem. SouΦasnΘ tabulkovΘ procesory analyzujφ cel² zapsan² °et∞zec a rozhodnou, zda jde o Φφslo, jinak p°evezmou zapsan² °et∞zec jako text.
Ø Datum a Φas û p°i dodr₧enφ urΦit²ch pravidel m∙₧eme datum a Φas zapsat p°φmo z klßvesnice, nap°. 31. 12. 2001, 31-Dec-2001. Datum a Φas je v₧dy reprezentovan² internφm po°adov²m Φφslem, a proto s datem i Φasem m∙₧eme poΦφtat. M∙₧eme tak nap°. vypoΦφtat poΦet dn∙ mezi zahßjenφm a ukonΦenφm n∞jakΘ Φinnosti, poΦet voln²ch nebo pracovnφch dn∙ v urΦitΘm ΦasovΘm ·seku atd. PoΦßtek kalendß°e, den 1, je u Quattra a 602Tab 31. 12. 1899 a u Lotusu a Excelu pak 1. 1. 1900. Hornφ hranice p°esahuje daleko rok 2000, a tak se jφ v tabulkov²ch procesorech nemusφme bßt.
Ø V²razy (v lokalizovan²ch produktech nazvanΘ mΘn∞ vhodn∞ vzorce û Excel, Quattro) se zapisujφ s uvozujφcφm rovnφtkem nebo znamΘnkem plus, resp. minus. Rovnφtko se u Quattra a Lotusu zm∞nφ automaticky na plus, a tak se zßpis =A1+A2 p°evede na +A1+A2. U 602Tab se zapisuje na zaΦßtku v²razu ä=ô. U Excelu z∙stane uvedeno rovnφtko a p°i zßpisu se v²raz +A1+A2 automaticky upravφ na =+A1+A2.
Ø Funkce û mohou se doplnit n∞kolika zp∙soby: nejΦast∞ji v²b∞rem ze seznamu funkcφ (Lotus, 602Tab) nebo nßm p°i v²b∞ru vhodnΘ funkce pom∙₧e Pr∙vodce (Excel). U Quattra to je Formula Composer a u verze 9 potom dialogovΘ okno äFunctionsô. M∙₧eme je tΘ₧ zapsat p°φmo z klßvesnice. To je nejrychlejÜφ zp∙sob pro zßpis jednoduÜÜφch opakujφcφch se funkcφ, nap°. SUMA, PRUMER.
Funkce se zapisuje
takto:
╖ vodicφ znak, v Excelu, 602Tab je to rovnφtko, v Quattru a Lotusu @,
╖ klφΦovΘ slovo funkce,
╖ v zßvorkßch nßsledujφ argumenty funkce, kterΘ se odd∞lujφ st°ednφkem.
P°φklady: =SUMA (A1: B5;C8;100)
nebo @SUMA (A1..B5;C8;100).
Jako odd∞lovaΦ argument∙
m∙₧e b²t i Φßrka û odd∞lovaΦ se nastavuje v mφstnφm nastavenφ Windows.
Jako argumenty mohou b²t
adresy bun∞k (oblastφ), jejich nßzvy nebo konstanty. Funkce vrßtφ hodnotu do
bu≥ky, kde je zapsanß. Jako argument nem∙₧e b²t adresa bu≥ky s touto funkcφ.
Mno₧stvφ funkcφ se stßle
zv∞tÜuje. SouΦasnΘ tabulkovΘ procesory jich majφ p°es t°i sta a ty jsou
rozd∞leny podle druhu svΘ Φinnosti do skupin. NejΦast∞jÜφ skupiny jsou:
u MatematickΘ û funkce pro matematickΘ v²poΦty. UrΦit∞ zde nalezneme v²poΦet absolutnφ hodnoty, trigonometrick²ch funkcφ, logaritmu, r∙znΘ zp∙soby zaokrouhlovßnφ, v²poΦet odmocniny, jako konstanta je zavedeno Φφslo pφ. Druhß odmocnina je v₧dy jako samostatnß funkce, ale t°etφ se u₧ musφ poΦφtat nebo se zadßvß p°es jinΘ funkce, nap°. t°etφ odmocninu ze 125 vypoΦteme v Excelu =POWER (125;1/3) nebo p°i zßpisu ve Quattru 8.0 a 9.0 @POWER (125;1/3), verze 6.0 tuto funkci neobsahuje.
T°etφ odmocninu zjistφme obecn∞ zßpisem =EXP (1/3*LN (Φφslo)). Jde o v²raz y=x1/3, kde po logaritmovßnφ obdr₧φme 1/3*.ln (x). P°es p°irozen² logaritmus (@LN) a jeho inverznφ funkci û exponencißlu (@EXP) û m∙₧eme vypoΦφtat mnoho operacφ, kterΘ nejsou p°φmo v tabulkovΘm procesoru zahrnuty jako funkce. Funkce LN a EXP jsou ve vÜech tabulkov²ch procesorech.
u StatistickΘ û jsou dvou druh∙: popisnΘ a deduktivnφ.
u DatabßzovΘ û zjiÜ¥uje se jimi nap°. souΦet, pr∙m∞r, sm∞rodatnß odchylka, rozptyl, minimßlnφ nebo maximßlnφ hodnota v databßzovΘm seznamu. Funkce pracuje nad databßzφ. ZjiÜ¥uje se hodnota funkce pro urΦen² sloupec p°i zadan²ch kritΘriφch.
u FinanΦnφ û tyto funkce jsou zam∞°eny na anuitu, sm∞nky, obligace, tok hotovosti, depozitnφ certifikßty, odpisy a akcie. Jsou vyu₧itelnΘ pro ekonomy, kter²m mohou usnadnit prßci.
u TechnickΘ (in₧en²rskΘ) û obsahujφ funkce pro prßci s komplexnφmi Φφsly, Besselovy funkce... û funkce pro technickΘ v²poΦty.
u DatovΘ û funkce pro prßci s daty, nap°.: funkce vrßtφ aktußlnφ datum a Φas (podle systΘmov²ch hodin v poΦφtaΦi), Φφslo dne v t²dnu, poΦet pracovnφch dn∙ mezi dv∞ma daty (svßtky lze doplnit jako argumenty), poslednφ den v m∞sφci.
u Konverznφ û r∙znΘ p°evody mezi Φφseln²mi soustavami. Funkce tΘto skupiny mohou b²t souΦßstφ matematick²ch nebo technick²ch funkcφ.
u TextovΘ û funkce pro prßci s textov²mi °et∞zci, nap°. vyhledßnφ a nßhrada znak∙, p°evedenφ pφsmen na velkß pφsmena, odstran∞nφ nadbyteΦn²ch mezer.
u LogickΘ û nap°. funkce IF (KDYÄ) umo₧≥uje zobrazit v²sledek podle spln∞nΘ podmφnky. Tato funkce se nejΦast∞ji pou₧φvß pro test d∞lenφ nulou. Nap°. =IF (B5=0;ôNelzeô; B4/B5) vyjad°uje: je-li hodnota bu≥ky B5 rovna nule, zobrazφ se text äNelzeô, jinak se zlomek vypoΦte. Nezadßme-li tuto funkci, vrßtφ v²raz B4/B5 p°i hodnot∞ B5=0 chybu: ERR, #DIV/0!.
Jsou zde funkce
umo₧≥ujφcφ spojit argumenty logickou spojkou äandô nebo äorô.
V originßlu (angliΦtin∞) se pou₧φvajφ stejnΘ nßzvy funkcφ pro stejnΘ operace s argumenty. U lokalizovan²ch produkt∙ se m∙₧eme setkat s r∙zn²mi zp∙soby pojmenovßnφ. Bu∩ jsou zßkladnφ funkce lokalizovanΘ a ostatnφ z∙stßvajφ v angliΦtin∞ (Excel), nebo se vÜechny funkce nep°ejmenovßvajφ (Lotus, Quattro). Je-li souΦßstφ programu Φeskß nßpov∞da, je druh² zp∙sob vhodn∞jÜφ.
V b∞₧nΘ praxi vystaΦφme
s n∞kolika mßlo funkcemi, jako jsou souΦet, pr∙m∞r, sm∞rodatnß odchylka,
maximßlnφ a minimßlnφ hodnota ze seznamu, mocnina a odmocnina, a s funkcφ kdy₧.
Pro nejΦast∞ji
pou₧φvanou funkci äsouΦetô je v panelu nßstroj∙ samostatnΘ tlaΦφtko. Jeho
stiskem se do bu≥ky tato funkce vlo₧φ. Argumenty m∙₧eme zapsat z klßvesnice
nebo se p°evezmou jako okam₧itß poloha bu≥kovΘho kurzoru p°emφs¥ovanΘho myÜφ
nebo kurzorov²mi klßvesami.
Nejvφce funkcφ mß ji₧ tradiΦn∞ Quattro. Benjamφnek 602Tab disponuje 76 funkcemi.