V tomto povφdßnφ o poΦφtaΦφch a programech uzav°eme Φßst o zßsadßch p°i prßci s textem, dotkneme se krßtce problematiky sv∞ta nakousnutΘho jablka a n∞kolik slov mßme i pro ₧eny za poΦφtaΦem.

Pracovnφ den u poΦφtaΦe (11)

TextovΘ efekty a jejich p∙sobenφ

VyznaΦovßnφ kurzφvou je velice vhodn² zp∙sob zv²razn∞nφ textu. NenaruÜuje se souvislost textu, a p°itom je dostateΦn∞ nßpadn². TuΦnΘ pφsmo upoutß pozornost. Kapitßlky p∙sobφ vzhledn∞ a₧ vzletn∞.

Prostrkßvßnφ lze pou₧φt jen v²jimeΦn∞, proto₧e text je h∙°e Φiteln². Prostrkßvanß kursiva se nedoporuΦuje v∙bec.

Existujφ v podstat∞ t°i zp∙soby, jak text podtrhnout. Prvnφ spoΦφvß v urΦenφ stylu äpodtr₧enΘ pφsmoô. (Zadßme ho klßvesov²m povelem Ctrl+U.) Nev²hodou je, ₧e jsou Φßry t∞sn∞ na spodnφm okraji textu, co₧ u velkΘho nadpisu nevypadß hezky a takΘ paleta Φar je v∞tÜinou dost omezenß. V²jimkou je Word 97, kde je v nabφdce dev∞t r∙zn²ch Φar a ve verzi 2000 je mo₧nostφ dokonce 17. Druhou mo₧nostφ je zespodu ohraniΦit odstavec. Znamenß to vÜak k textu p°itßhnout zarß₧ky, jinak by se podtrhl cel² odstavec a₧ od okraj∙. T°etφ mo₧nostφ, pracn∞jÜφ, je Φßry nakreslit.

Nadpisy m∙₧eme zv²raznit orßmovßnφm a podbarvenφm pozadφ û ale s citem. OrientaΦn∞ lze °φci, ₧e p°i tisku na jehliΦkovΘ tiskßrn∞ m∙₧eme pro pozadφ pou₧φt stupe≥ ÜedΘ do 20 % a p°i tisku na laserovΘ nebo inkoustovΘ tiskßrn∞ do 40 %. P°i vyÜÜφch hodnotßch se zhorÜuje Φitelnost.

N∞kdy m∙₧eme pro zv²razn∞nφ pou₧φt inverzi û sv∞tl² text na tmavÜφm podklad∞.

Mo₧nΘ zp∙soby zv²razn∞nφ textu podtrhßvßnφm

N∞kterΘ zßkladnφ teze p°i psanφ text∙:

Ø V dokumentu bychom nem∞li h²°it fonty. Musφme vystaΦit se dv∞ma, max. t°emi. K odliÜenφ pou₧ijeme °ezy pφsma (kursiva, tuΦnΘ). Mno₧stvφ nainstalovan²ch font∙ svßdφ k p°eplßcßnφ dokumentu. St°φdmost je na mφst∞.

Ø R∙znΘ fonty pou₧ijeme pro r∙znΘ p°φle₧itosti.

Ø B∞₧nß velikost je 12 bod∙, zmenÜenß 10 bod∙ a drobnΘ poznßmky 9 bod∙. Nadpisy d∞lßme 14 bod∙ a vφce.

Ø Pro textovΘ procesory se nejΦast∞ji pou₧ije font Times New Roman a velikost 12 bod∙ a pro tabulkovΘ procesory potom Arial 10 bod∙ (12 bod∙ [12 pt] = 1 pica = 4,23 mm).

Ø Vlastnφ text se obvykle pφÜe proporcionßlnφm patkov²m pφsmem (Times New Roman).

Ø Pro nadpisy se Φasto pou₧φvß bezpatkovΘ pφsmo. Platφ ·zus, ₧e font pou₧it² jako hlavnφ nadpis (vstupnφ brßna) se pou₧ije i pro nadpisy na ni₧Üφ ·rovni (pro branky). K odliÜenφ se potom pou₧ije r∙znß velikost a °ez pφsma.

Ø JednohlßskovΘ p°edlo₧ky a spojky, s v²jimkou spojky äaô, nemajφ z∙stat na konci °ßdku. V∞tÜina program∙ (Word Perfect, Word Pro, 602Text) umφ vlo₧it tvrdou mezeru klßvesov²m povelem Ctrl+mezernφk. Ve Wordu to je Ctrl+Shift+mezernφk.

Tvrdou mezeru m∙₧eme ve Wordu vlo₧it tΘ₧ kombinacφ klßves Alt+0176 û stiskneme klßvesu Alt (levou) a p°i jejφm dr₧enφ vy¥ukßme na numerickΘ Φßsti klßvesnice 0176.

Pφsmo vzbuzuje asociace

Na dva °ßdky nelze rozd∞lit:

Ø K°estnφ jmΘno zkratkou a p°φjmenφ.

Ø Titul a jmΘno.

Ø ╚φslovky a zkratky jednotek (100,00 KΦ), musφme-li d∞lit, na nov² °ßdek napφÜeme pln² text 250 / korun.

Ø Datum napsanΘ Φφslicemi, nap°. 15. 6. /2001. Nenφ-li vyhnutφ, odd∞lφme rok 16. Φervna / 2001. LetopoΦet pφÜeme cel². Dv∞ mφsta se uvßdφ podle situace, nap°. INVEX 01.

Ø Zkratky, nap°. t. Φ.

Ø Slovo tak, ₧e by se na dalÜφ °ßdek p°enesla pouze dv∞ pφsmena, nap°. rozd∞le-no.

Ø Mnoho d∞len²ch slov pod sebou û nevypadß to hezky. P°ipustφme nejv²Üe t°i d∞lenß slova pod sebou.

Ø D∞lenφ slov nelze ponechat pln∞ na textovΘm procesoru. Mohly by vzniknout vulgarismy, nap°. sex-teta, ko-≥adra, kni-hovna, spisova-tele...

Ø Spojovnφk se musφ opakovat, nap°. Φesko-/-anglick² slovnφk, aby nevznikl dojem, ₧e jde o jedno slovo.

Ø ╚φslovky se ned∞lφ.

Mezery vlo₧φme:

Ø U pom∞ru 3 : 1, ale sportovnφ v²sledky pφÜeme bez mezer: Sparta-Slßvia 1:1.

Ø Mezi Φφslicφ a m∞rnou jednotkou, 100 W, 100 kg. M∞rnß jednotka ve funkci p°φdavnΘho jmΘna u₧ bez mezery û 100W ₧ßrovka, 120kilovß Φinka.

Ø Mezi znak paragrafu a jeho Φφslo, º 100 û (paragraf je bez teΦky).

Ø P°ed pen∞₧nφ jednotku, 123 KΦ (m∞na bez teΦky); u Φßstky s desetinnou Φßstφ lze jednotku p°ed°adit KΦ 7,50.

Ø U data se mezery vklßdajφ za dnem i m∞sφcem, nap°. 26. 6. 2001, 26. Φervna 2001.

Bez mezer se pφÜe:

Ø TeΦka, Φßrka, st°ednφk, otaznφk, vyk°iΦnφk se pφÜφ t∞sn∞ za slovo. DalÜφ v∞ta je od p°edchozφ odd∞lena mezerou û to n∞kdo zapomφnß a potom se slova sousednφch v∞t formßtujφ jako nerozd∞litelnΘ souslovφ. Pro procesor jsou slova odd∞lenß mezerou a nikoli Φßrkou nebo teΦkou.

Ø Zkratky, nap°.:

╖ Lomφtka, nap°. 3/4, 1000 m/s.

╖ Nßsobky, nap°. 5x, 5nßsobek.

╖ Desetinnß Φφsla, nap°. 17,00.

Ø Text mezi zßvorkami, nap°. (zßvorka). Je-li v zßvorce celß v∞ta, je teΦka v zßvorce. (Zßvorka v zßvorce se d∞lß hranatß, aby se [zßvorky] nepletly.)

Psanφ pomlΦky, znamΘnka minus:

Ø V b∞₧nΘm textu se p°ed a za pomlΦkou pφÜe mezera.

Ø Rozmezφ vÜak pφÜeme bez mezer, 15û20.

Ø Ve v²znamu proti pφÜeme bez mezer, Bohemians-Slßvie.

Ø ZnamΘnko minus je s mezerami po stranßch, 7 û 5 = 2.

Ø ZnamΘnko zßpornΘho Φφsla je vÜak bez mezery û5 ░C.

P°i v²Φtech je doporuΦeno:

Ø Za Φφslicφ ud∞lat teΦku, 1.

Ø Za mal²m pφsmenem zßvorku, a).

Ø Za velk²m pφsmenem teΦku, A.

P°i finanΦnφm vyjßd°enφ vklßdßme odd∞lovaΦe tisφc∙, nejΦast∞ji mezeru. U matematickΘho textu se odd∞lovaΦe tisφc∙ nepou₧φvajφ.

Psanφ procenta a promile:

Ø Za Φφslovkou nenφ mezera, pokud nahrazuje opisn² tvar äprocentnφô, 3% ·rok (t°φprocentnφ ·rok).

Ø Jinak se pφÜe mezera, nap°. tomu v∞°te na 100 %.

Psanφ stupn∞:

Ø Teplotnφ stupn∞ s mezerou, nap°. 17 ░C.

Ø Obsah alkoholu nebo ·hel bez mezer, 12░, 45░.

TeΦka se ned∞lß:

Ø Za nßzvy kapitol.

Ø Zpravidla za popisek k obrßzk∙m.

T°i teΦky na zßv∞r (tzv. v²pustek), jako text ädo ztracenaô, se uvßdφ bez mezer. Po nich u₧ teΦka konce v∞ty nenßsleduje. T°i teΦky (jde o jeden znak) zφskßme klßvesovou kombinacφ Alt (lev²)+0133.

R∙znΘ:

Ø ╚eskΘ uvozovky jsou na zaΦßtku textu dole a na konci naho°e.

Ø Pro uvozenφ textu, äje₧ je u₧ v uvozovkßch, pou₧ijeme évlo₧enΘ jednoduchΘæ uvozovkyô. (Op∞t prvnφ je dole a druhß naho°e.)

Ø Dolnφ dvojitou uvozovku zapφÜeme kombinacφ klßves Alt+0132 a hornφ uvozovku kombinacφ Alt+0147. Dolnφ jednoduchou zadßme klßvesami Alt+0130 a hornφ Alt+0145.

Ø TextovΘ procesory umo₧≥ujφ psßt hornφ a dolnφ indexy, a ty jsou menÜφ û textov² procesor to ud∞lß za nßs. Proto zapφÜeme m², a ne jen m2, H₂O, a ne H2O.

Ø JedniΦku budeme psßt klßvesou ä1ô, a nikoli jako na psacφm stroji älô (el).

Ø Nulu budeme psßt klßvesou ä0ô, a nikoli pφsmenem äOô.

Ø Typograficky existuje rozdφl mezi spojovnφkem, pomlΦkou a minusem. B∞₧n∞ se vÜak rozdφl ned∞lß nebo se ani nedß zapsat.

Ø PomlΦka m∙₧e z∙stat na konci °ßdku, nesmφ jφ vÜak °ßdek zaΦφnat.

Na zßv∞r bychom se m∞li na text podφvat v nßhledu a upravit p°φpadn∞ grafickΘ Ükaredosti. Nap°. m∙₧eme vid∞t, ₧e se nßm poda°ilo v textu ud∞lat sluÜnou ä°ekuô û bφlß souvislß mφsta. Ta nejΦast∞ji vzniknou, nebylo-li pou₧ito d∞lenφ slov. Cel² dopis m∙₧e b²t umφst∞n² p°φliÜ naho°e a podpisy naopak hodn∞ dole...

Korektury

Dokument pφÜeme sami, n∞kdo p°episuje nßÜ rukopis nebo ho pro n∞koho p°ipravujeme. V₧dy vÜak nastane fßze p°eΦtenφ textu na papφ°e spojenß s jeho opravou. Opravuje se r∙zn²mi zp∙soby, v∞tÜinou mß ka₧d² sv∙j styl, pro ostatnφ vφce Φi mΘn∞ nesrozumiteln². P°itom vÜak existuje seznam korekturnφch znaΦek a znamΘnek, kterß jsou jednoznaΦnß, srozumitelnß a ov∞°enß praxφ. Vzhledem k tomu, ₧e nejasn²m a nevhodn²m znaΦenφm oprav mohou vzniknout dalÜφ vcelku zbyteΦnΘ chyby, usnadnφ nßm i naÜemu okolφ znalost korekturnφch znaΦek a jejich pou₧φvßnφ mnoho prßce. Korektura je upravena normou ╚SN 88 0410 û Korekturnφ znamΘnka pro sazbu. ╚asem vÜak doÜlo k n∞kter²m modifikacφm a dopl≥k∙m vyvolan²m zpracovßnφm text∙ na poΦφtaΦi (DTP).

N∞kterΘ zßsady pou₧itφ korekturnφch znamΘnek:

u Opravy vyznaΦujeme dvakrßt. Jednou p°φmo do textu a podruhΘ na pravΘm okraji textu. P°i v∞tÜφm mno₧stvφ oprav lze opravu zapsat i po levΘ stran∞ (co nejblφ₧e k opravovanΘmu textu).

u Po stran∞ se znamΘnka opakujφ ve stejnΘm po°adφ, jako jsou v textu, a to co nejblφ₧e °ßdku s chybou.

u Stejn² druh chyby v jednom °ßdku se odliÜuje dodateΦnou ·pravou, nejΦast∞ji dopln∞nφm praporku, zdvojenφm Φßry atd.

u StejnΘ znaΦky se mohou pou₧φt a₧ po vφce °ßdcφch, nejmΘn∞ vÜak p∞ti.

u Pro psanφ korekturnφch znamΘnek se pou₧φvß Φernß, modrß nebo zelenß barva. PφÜeme kuliΦkov²m perem nebo inkoustem.

╚ervenß barva se pro korektury nedoporuΦuje. Tu₧ka se m∙₧e rozmazat, smazat... Inkoustem p°edejdeme spor∙m, kdo za to m∙₧e, pokud se dokument rozeÜle s chybou.

u Jde-li o d∙le₧itou korekturu, ka₧d² list se podepisuje.

u Opravu zruÜφme tak, ₧e znamΘnko po kraji textu p°eÜkrtneme a text podtrhneme teΦkovanou (p°eruÜovanou) Φarou. V textu nic neÜkrtßme ani nema₧eme. TeΦkovanß (p°eruÜovanß) Φßra znamenß obecn∞, ₧e p∙vodnφ text platφ.

u Pro zv²razn∞nφ se n∞kdy oprava v textu podbarvuje zv²raz≥ovaΦem.

u Poznßmky pro toho, kdo bude text upravovat, se zakrou₧kujφ nebo umφstφ do äbublinovΘ nßpov∞dyô. Jde o odliÜenφ od opravovanΘho textu.

Zp∙soby oprav nejΦast∞jÜφch chyb

Postup ke korektu°e:

u P°i korektu°e p°episu Φteme nejd°φve opravovan² dokument a teprve potom p∙vodnφ text. Zamezφme tφm zafixovßnφ p∙vodnφ sprßvnΘ podoby, a tak p°ehlΘdnutφ chyb.

u Dokument opravujeme rad∞ji s odstupem n∞kolika dn∙, kdy nßs s v∞tÜφ pravd∞podobnostφ napadnou lepÜφ formulace.

u P°ed definitivnφm vyhotovenφm je vhodnΘ dokument nechat p°eΦφst n∞komu, kdo na n∞m nepracoval a tedy m∙₧e snßze odhalit chyby vzniklΘ äslepotou tv∙rceô.

Vlastnφ opravy provßdφme v₧dy od zaΦßtku dokumentu. P°i oprav∞ m∙₧e toti₧ dojφt k automatickΘmu p°elomenφ °ßdku a strßnky a mohou se tak vygenerovat novΘ nedostatky, nap°. Üpatn∞ rozd∞lenß slova, odd∞lenφ hodnoty od jednotek, na strßnce z∙stane jen nadpis...

DouÜka k Macintoshi

Velkou popularitu si na poli elektronickΘ p°φpravy dokument∙ a DTP zvlßÜt∞ zφskaly poΦφtaΦe Apple Macintosh. Äe m∞ly s nßskokem grafick² operaΦnφ systΘm, jsme si u₧ °ekli. Z toho plynuly netuÜenΘ mo₧nosti, kterΘ tento grafick² systΘm nabφzel oproti poΦφtaΦ∙m pracujφcφm ve znakovΘm operaΦnφm systΘmu MS-DOS. Proto takΘ profesionßlnφ DTP studia pracovala a stßle pracujφ na t∞chto poΦφtaΦφch. To, co jsme si °φkali o textov²ch procesorech, m∞li u₧ivatelΘ Mac∙ ji₧ od roku 1988. PoΦφtaΦ by vÜak nestaΦil pro vytvo°enφ perfektnφho dokumentu û nebo i celΘ publikace. Musel k tomu b²t vytvo°en i pot°ebn² software a v²stupnφ za°φzenφ û tiskßrna. Na bßzi softwaru to byl jazyk PostScript vyvinut² firmou Adobe pro zobrazovßnφ pφsem a program PageMaker, kter² umo₧nil sluΦovat text a grafiku do jednoho dokumentu. V²stupnφm za°φzenφm byla laserovß tiskßrna, kterß dokument vytvo°en² v elektronickΘ podob∞ p°evedla do tiÜt∞nΘ podoby. Pro kvalitnφ vstup obrßzk∙ byl nutn² skener a pro v²stup osvitky (slou₧φ pro vytvß°enφ p°edloh pro tisk). To vÜe umo₧nilo dosßhnout vynikajφcφ kvality s podstatn∞ menÜφmi nßklady ne₧ p°i d°φv∞jÜφ ruΦnφ sazb∞. LaserovΘ tiskßrny a skenery jsou u₧ dostupnΘ za rozumnΘ ceny û a tak ätΘm∞° ka₧d²ô m∙₧e vytvß°et profesionßlnφ publikaci. Chce to vÜak p°ece jen n∞co, co stroj nenahradφ û zkuÜenost a invenci.

To, co jsme si °ekli o textov²ch procesorech pracujφcφch v prost°edφ Windows, platφ o stejn²ch aplikacφch pracujφcφch na poΦφtaΦφch Macintosh. P°ednφ v²robci softwaru vyvφjφ aplikace jak pro Windows (PC), tak pro SystΘm (Macintosh).

DouÜka pro panφ a dφvky

Co v dneÜnφm pokraΦovßnφ naÜeho dodatku pro jemnΘ pohlavφ u poΦφtaΦe napsat? P°edchozφ Φφsla, podle mΘho nßzoru, postihla zßkladnφ momenty p°i psanφ text∙.

VÜichni pot°ebujeme pom∞rn∞ Φasto napsat zprßvu, n∞co n∞komu sd∞lit prost°ednictvφm dopisu... û pφsmo je koneckonc∙ jeden ze zp∙sob∙ komunikace mezi lidmi. Jist∞ se najdou situace, kdy je vhodnΘ psßt ruΦn∞, ale vÜude tam, kde bychom d°φve vyu₧φvaly psacφ stroj û zejmΘna tedy pro psanφ oficißlnφch zprßv, obchodnφch dopis∙ û m∙₧eme nynφ vyu₧φt poΦφtaΦ. Jak jsme si °ekli v jednom z p°edchozφch Φφsel, poΦφtaΦ sßm o sob∞ je ne₧iv² stroj a aby mohl cokoli d∞lat, pot°ebuje k tomu software, programy. A programy pro zpracovßnφ textu pat°φ mezi nejpou₧φvan∞jÜφ.

Programy pro zpracovßnφ textu jednoduchΘ na ovlßdßnφ (a tedy i s mΘn∞ mo₧nostmi) se naz²vajφ textovΘ editory a dajφ se p°irovnat k psacφmu stroji. Mezi jejich p°edstavitele pat°φ notoricky znßmß T602 (pracovala pod DOS a zaΦφnal na nφ tΘm∞° ka₧d²), Write (souΦßst Windows 3.x) Φi WordPad (souΦßst Windows 95 i 98). T602 bychom jeÜt∞ p°ed n∞kolika mßlo lety naÜly v ka₧dΘ kancelß°i. Jejφ v²hodou je, ₧e b∞₧φ de facto na äjakΘmkoli strojiô, co₧ se o programech pod Windows °φci nedß.

Slo₧it∞jÜφ programy s vφce mo₧nostmi se naz²vajφ textovΘ procesory. Ty umo₧≥ujφ krom∞ zßkladnφch funkcφ, jako je vklßdßnφ textu, jeho ·pravu, tisk i dalÜφ funkce. Mezi jejich p°edstavitele pat°φ nap°. WinText602, 602Text, Word Pro, Word, WordPerfect atd. Tyto vÜechny procesory pracujφ pod Windows. V∞tÜina textov²ch procesor∙ umo₧≥uje otev°φt a pracovat se soubory vytvo°en²mi v jin²ch textov²ch procesorech. Trendem nyn∞jÜφ doby je, ₧e se modernφ textov² procesor sna₧φ plno v∞cφ ud∞lat za nßs automaticky (nap°φklad odrß₧ky, nadpisy i dopl≥ovßnφ slov...). ObΦas nßm m∙₧e pomoci, obΦas p°ivΘst v zoufalstvφ.

Nejslo₧it∞jÜφ programy pro zpracovßnφ textu jsou takzvanΘ DTP (Desktop Publishing). Tyto programy poskytujφ u₧ mo₧nosti, kterΘ takzvan² b∞₧n² u₧ivatel ani nevyu₧ije (jak kdosi velmi vhodn∞ p°irovnal: äbylo by to jako jφt s kan≤nem na vrabceô). Pomocφ DTP program∙ se sßzφ noviny a vytvß°ejφ publikace.

Na naÜem trhu se vyskytujφ p°evß₧n∞ cizφ programy, Φesk²ch je nesrovnateln∞ mΘn∞, a to platφ i o textov²ch editorech a procesorech. Dφky lokalizßtor∙m vÜak s nßmi cizφ programy komunikujφ Φesky. B∞₧nφ u₧ivatelΘ jsou zvyklφ spφÜe na lokalizovanΘ (poΦeÜt∞nΘ) verze program∙, äprofesionßlovΘô majφ v oblib∞ spφÜe originßlnφ anglickΘ verze. Na naÜem trhu se vyskytujφ lokalizovanΘ verze v∞tÜinou v t∞snΘm zßv∞su za originßlnφm programem.

NauΦit se ovlßdat program je vÜak pouze prvnφ krok k tomu, abychom byly schopni napsat kvalitnφ zprßvu. Tφm druh²m a nemΘn∞ d∙le₧it²m by m∞lo b²t seznßmenφ se se zßklady typografie (nauky o pφsmu, sazb∞, tisku, tvorb∞ tiskovin). Bohu₧el se Φφm dßl vφce setkßvßme s opomφjenφm tohoto kroku, a to i u profesionßlnφch tiskovin, jako je technickß literatura nebo beletrie.

MΘ znalosti nejsou tak dobrΘ, abych mohla Ükolit typografii (a nenφ to ani poslßnφm tohoto Φlßnku), proto zmφnφm pouze struΦn∞ pßr podle mΘho nßzoru zßkladnφch post°eh∙, kde jsou d∞lßny nejv∞tÜφ chyby. Jak jsme si °ekli, ka₧d² styl pφsma navozuje urΦitΘ asociace. Proto bychom si m∞li nejprve rozmyslet, zda pφÜeme zßv∞reΦnou zprßvu pro °editele, objednßvku na zbo₧φ Φi milostn² dopis (vzhledem k tomu, ₧e textovΘ procesory v∞tÜinou umo₧≥ujφ hromadnou korespondenci, psanφ dopis∙ na poΦφtaΦi nßm m∙₧e usnadnit mnoho Φasu a prßce).

V jednom dokumentu bychom nem∞li pou₧φvat vφce ne₧ t°i znakovΘ sady pφsma. Jeden na hlavnφ nadpis, druh² na podnadpisy a t°etφ na hlavnφ text. (Pozor, ne vÜechny sady pφsma lze navzßjem kombinovat.)

D∙le₧itΘ pasß₧e v textu bychom m∞li zv²raz≥ovat pomocφ °ez∙ û kurzφvy nebo tuΦnΘho pφsma. Podtr₧enφ bychom si m∞li nechat pouze na nadpisy. Vyvarovat bychom se tΘ₧ m∞li p°φliÜnΘho barevnΘho ztvßrn∞nφ textu. P°ehnan∞ graficky vyveden² text nep∙sobφ ani profesionßln∞, ani hezky, ba prßv∞ naopak û chaoticky a nevyrovnan∞. Uv∞domme si, ₧e nejen co napφÜeme, ale i jak to napφÜeme o nßs n∞co vypovφdß...

Na co bychom si tedy m∞li dßt pozor? Na informaΦnφ a vypovφdacφ schopnost textu (co a komu vlastn∞ chceme sd∞lit), Φitelnost (formßt papφru, velikost pφsma, odd∞lenφ jednotliv²ch pasß₧φ textu...) a estetickou ·rove≥ (o tΘ byl cel² p°edchozφ odstavec). Stßle bychom m∞li mφt na pam∞ti, ₧e za obsahovou Φßst zodpovφdß vedoucφ, grafickß ·prava je vÜak vizitkou naÜφ profesionality a citu. Nesmφme se nechat äzblbnoutô po₧adavky na äsuper v²jimeΦn²ô dokument. Musφme vzφt v ·vahu adresßta a cφl, pro kter² je dokument vytvo°en. Podpis ÜΘfa z nßs tuto odpov∞dnost nesejme, i kdy₧ bude dopis vypadat p°esn∞ podle jeho p°ßnφ.

Co se t²Φe vlastnφho psanφ, napadß m∞, ₧e bych jeÜt∞ n∞co cht∞la °φci t∞m, kte°φ psali delÜφ dobu na psacφm stroji a tedy pro n∞ mohou b²t menÜφm Φi v∞tÜφm problΘmem urΦitΘ nßvyky: P°edn∞, na rozdφl od psanφ na psacφm stroji bychom nem∞li ka₧dou °ßdku ukonΦovat ätvrd∞ô, klßvesou Enter û ta se pou₧ije a₧ na konci ka₧dΘho odstavce. TextovΘ procesory majφ automatickΘ zarovnßvßnφ, nemusφme tedy hlφdat konce °ßdk∙. (Musφme ale hlφdat slovnφ spojenφ, kterß rozd∞lena b²t nemajφ û nap°. 1000 KΦ.)

Pro centrovßnφ nebudeme text rozm∞°ovat a vklßdat mezery. Od toho mßme p°φkaz pro centrovßnφ nebo m∙₧eme pou₧φt tabulßtor äcentrovßnφô. Pot°ebujeme-li text podtrhnout, ned∞lßme to vklßdßnφm rovnφtek na °ßdku pod textem, ale pou₧ijeme °ez pφsma podtr₧enφ...

Text m∙₧eme kdykoli upravit, nemusφme se tedy tolik soust°edit na p°φpadnΘ p°eklepy nebo chyby.

Pot°ebujeme-li v textu p°ehodit slova, v∞ty nebo celΘ pasß₧e textu, nemusφme je p°episovat, m∙₧eme pou₧φt funkci p°emφs¥ovßnφ...

Jß osobn∞ p°i psanφ nep°φliÜ dlouh²ch, ale slo₧it∞jÜφch dokument∙ preferuji ten p°φstup, ₧e nejprve napφÜi hol² text, ten potom kontroluji na pravopis a nakonec formßtuji a graficky upravuji û ale to je u₧ individußlnφ p°φstup k prßci, o kterΘm se zde mohu nanejv²Ü zmφnit, nikoli ho doporuΦit jako jedin² sprßvn².

Petra Bro₧ovß

Zp∞t