Ve strhujφcφm thrilleru "PurpurovΘ °eky" p°ijφ₧dφ Jean Reno vyÜet°it na ·patφ horsk²ch masφv∙ bestißlnφ vra₧du. Ob∞¥ vÜak nez∙stßvß v mßrnici osamocena a do p°φpadu se navφc zamotßvß dalÜφ drsn² polda Max. VÜechny stopy navφc zatφm vedou do l∙na starodßvnΘ univerzity plnΘ ctihodn²ch profesor∙ a student∙. Jen₧e nic nenφ tak, jak se zdß b²t....

╚etnφci z alpskΘho m∞steΦka u₧ jsou na ledacos zvyklφ. Jen₧e mrtvola univerzitnφho knihovnφka je zav∞Üenß na vysokΘ skßle a navφc brutßln∞ zohavenß. K jejich nevelkΘ radosti p°ijφ₧dφ p°φpad vyÜet°it legenda mezi francouzsk²mi poldy komisa° Pierre Niemans. T∞lo objevila silnß horolezkyn∞, kterß je Niemansovi velmi sympatickß a tak se s nφ spouÜtφ do ledovcov²ch jesky≥. Mφsto dobrodru₧nΘho v²letu jej vÜak Φekß dalÜφ umuΦenΘ t∞lo. A nevypadß to, ₧e bude poslednφ. P°φpad se navφc zaΦφnß propojovat s vyÜet°ovßnφm mφstnφho policisty Maxe Kerkeriana po vandalech mφstnφch h°bitov∙. VÜechny stopy se zaΦφnajφ motat okolo univerzity a mφstnφch v²zkum∙, ale pro °eÜenφ si Max s Niemansem budou muset sßhnout hluboko do minulosti i na dno sv²ch sil.

Francouzsk² film "PurpurovΘ °eky" natoΦil podle kni₧nφho bestselleru Jean-Christophera Grangea, kter² se podφlel takΘ na scΘnß°i, mlad² francouzsk² herec, re₧isΘr a scΘnßrista Mathieu Kassovitz (zahrßl si t°eba v "PßtΘm elementuö kamarßda Bessona). A reklamnφ slogan ΦeskΘho distributora, kter² jej charakterizuje jako strhujφcφ thriller tentokrßt ani v nejmenÜφm nep°ehßnφ. Ji₧ od prvnφch obraz∙ za ·vodnφmi titulky musφ ti slabÜφ p°ivφrat oΦi a v pr∙b∞hu filmu je budou mφt zav°enΘ n∞kolikrßt. P°ijdou tak ale o d∙le₧itΘ informace, nechutnΘ scΘny tu nejsou pouhou dekorativnφ zßle₧itostφ. Silnou atmosfΘru navozuje takΘ vÜudyp°φtomn² mrßz, nekoneΦnΘ sn∞hovΘ zßv∞je a ledovcovΘ masφvy. Chlad vÜak p°ichßzφ takΘ z univerzity, kde to u₧ na prvnφ pohled n∞Φφm zßhadn²m "smrdφ", i z p°φtmφ klßÜtera.

Cel² p°φb∞h mß dva v²raznΘ hrdiny a oba poldovΘ pat°φ k t∞m sympatick²m drs≥ßk∙m, kterΘ Francouzi umφ napsat a zahrßt snad nejlφp na sv∞t∞. Jean Reno jako legendßrnφ Pierre Niesmans je dokonal²m zt∞lesn∞nφm zkuÜenΘho vyÜet°ovatele jdoucφm s jistotou za sv²m cφlem - vrahem. V∞tÜinou mßlokdy ud∞lß chybu a city nejsou jeho silnou strßnkou. Jen₧e tvrd² povrch skr²vß sympaticky citlivΘ jßdro. Neustßle bojuje s nezapßlenou cigaretou a taky jsou vÜude ti zatracenφ psi. Max v podßnφ nemΘn∞ charismatickΘho Vincenta Cassela je zase novßΦek jdoucφ do vÜeho se zßpalem, dφky kterΘmu utrpφ dost ran a Ürßm∙. VΦas mu to ale zapaluje, rychle b∞hß a tak i uzav°en² Niemans musφ p°iznat, ₧e bez n∞j by to neÜlo. Rozhodnout se, kter² z nich bude vaÜφm favoritem, nenφ pro tentokrßt nijak jednoduchΘ.

V²jimeΦn² napφnav² film, u n∞j₧ si chvφlemi vzpomenete na atmosfΘru zßhadnΘho m∞steΦka Twin Peaks, ale ani na chvilku se nebudete nudit, i kdy₧ zßhada nakonec nenφ tak ·pln∞ novß, s podobn²mi tΘmaty si filma°i ji₧ n∞kolikrßt pohrßli. Je sice trochu komplikovanß na ·plnΘ pochopenφ (nestßvß se Φasto, ₧e by se novinß°i po projekce pokouÜeli od sv²ch koleg∙ zjistit, jak to vlastn∞ bylo), ale stojφ to rozhodn∞ za to.

(dp)