Když se řekne zmrzlina
Zmrzlinu znají již velmi malé děti, protože zmrzlina, to je
pochoutka nad pochoutky. Od jaké doby lidem zpříjemňuje život? A byla vždy taková,
jak ji známe dnes?

Původ zmrzliny je i dnes neznámý, přesné datum jejího vzniku neexistuje. Jisté
však je, že zmrzlina chutnala již vládcům staré Číny, Indie a Říma. Měla podobu
mléčné rýžové směsi (200 let př.n.l. v Číně) nebo chlazených ovocných
šťáv. S chlazením to nebylo jednoduché, protože ještě nebyly vynalezeny ledničky.
Základem však bylo sehnat sníh a led a v něm zmrzlinovou směs (podobně jako dnes)
nechat ztuhnout.
Zmrzlina se postupně zdokonalovala, experimentovalo se s různými surovinami, chutěmi.
Snad se na jejím putování světem podílel i známý cestovatel Marco Polo (13.-14.
stol.), který pobýval na dvoře čínských vládců a mohl ji přinést do Benátek. Z
italské kuchyně se pak prý dostala na stůl francouzský a dále a dále, přes hory a
doly, přes moře a oceány do celého světa.
První zmrzlinový strojek, tedy zařízení opatřené klikou a na ruční pohon, k
výrobě ztuženého zmrzlinového krému vynalezla v roce 1846 Nancy Johnson z New
Jersey.
A první zmrzlinový kornout? Ten spatřil světlo světa v roce 1904. K jeho
„vynálezu“ přispěla náhoda. Představte si ulici amerického města St. Louis, kde
vedle sebe stojí stánky dvou prodavačů. Jeden prodává misky se zmrzlinou, druhý
dorty a dortové oplatky. A když sousednímu zmrzlináři došly misky, cukrář Ernesto
Hamwi pohotově sroloval teplou dortovou oplatku do kornoutku, nechal ji vychladnout a
nabídl ji kolegovi. A vynález byl na světě. Nebyl sice převratný, ale těší se z
něj dodnes miliony lidí.
Eva Pazourková
|