Kdy₧ se °ekne zmrzlina
Zmrzlinu znajφ ji₧ velmi malΘ d∞ti, proto₧e zmrzlina, to je
pochoutka nad pochoutky. Od jakΘ doby lidem zp°φjem≥uje ₧ivot? A byla v₧dy takovß,
jak ji znßme dnes?
P∙vod zmrzliny je i dnes neznßm², p°esnΘ datum jejφho vzniku neexistuje. JistΘ
vÜak je, ₧e zmrzlina chutnala ji₧ vlßdc∙m starΘ ╚φny, Indie a ╪φma. M∞la podobu
mlΘΦnΘ r²₧ovΘ sm∞si (200 let p°.n.l. v ╚φn∞) nebo chlazen²ch ovocn²ch
Ü¥ßv. S chlazenφm to nebylo jednoduchΘ, proto₧e jeÜt∞ nebyly vynalezeny ledniΦky.
Zßkladem vÜak bylo sehnat snφh a led a v n∞m zmrzlinovou sm∞s (podobn∞ jako dnes)
nechat ztuhnout.
Zmrzlina se postupn∞ zdokonalovala, experimentovalo se s r∙zn²mi surovinami, chut∞mi.
Snad se na jejφm putovßnφ sv∞tem podφlel i znßm² cestovatel Marco Polo (13.-14.
stol.), kter² pob²val na dvo°e Φφnsk²ch vlßdc∙ a mohl ji p°inΘst do Benßtek. Z
italskΘ kuchyn∞ se pak pr² dostala na st∙l francouzsk² a dßle a dßle, p°es hory a
doly, p°es mo°e a oceßny do celΘho sv∞ta.
Prvnφ zmrzlinov² strojek, tedy za°φzenφ opat°enΘ klikou a na ruΦnφ pohon, k
v²rob∞ ztu₧enΘho zmrzlinovΘho krΘmu vynalezla v roce 1846 Nancy Johnson z New
Jersey.
A prvnφ zmrzlinov² kornout? Ten spat°il sv∞tlo sv∞ta v roce 1904. K jeho
ävynßlezuô p°isp∞la nßhoda. P°edstavte si ulici americkΘho m∞sta St. Louis, kde
vedle sebe stojφ stßnky dvou prodavaΦ∙. Jeden prodßvß misky se zmrzlinou, druh²
dorty a dortovΘ oplatky. A kdy₧ sousednφmu zmrzlinß°i doÜly misky, cukrß° Ernesto
Hamwi pohotov∞ sroloval teplou dortovou oplatku do kornoutku, nechal ji vychladnout a
nabφdl ji kolegovi. A vynßlez byl na sv∞t∞. Nebyl sice p°evratn², ale t∞Üφ se z
n∞j dodnes miliony lidφ.
Eva Pazourkovß
|