VZNIK NOVODOB▌CH OLYMPIJSK▌CH HER

Ing. Petr Zika

Olympia zmizela na celß dlouhß staletφ s povrchu zem∞, avÜak nikoliv z pam∞ti lidstva. OlympijskΘ hry inspirovaly mnohΘ um∞lce k vytvo°enφ p°ekrßsn²ch a hodnotn²ch um∞leck²ch d∞l, kterΘ p°ipomφnaly nejen olympijskΘ hry samotnΘ, ale, a to p°edevÜφm, i jejich myÜlenku.

Olympijsk² vφt∞z si jde pro pocty

Velk² v²znam na obnovenφ olympijsk²ch her majφ archeologovΘ, kte°φ upozornili na existenci °eckΘ Olympie. prvnφm, kdo lokalizoval podobu Olympie byl N∞mec Matthias Palbitzki ji₧ v roce 1647. V∞deck² archeologick² v²zkum vÜak zahßjil o sto let pozd∞ji anglick² archeolog Richard Chandler. PodrobnΘ archeologickΘ v²zkumy byly zahßjeny ve 30. letech 19. stoletφ a pokraΦujφ s urΦit²mi p°estßvkami dodnes. Nßlezy t∞chto vykopßvek jsou vystaveny ve dvou olympijsk²ch muzeφch.

Tak, jak poznßvalo lidstvo postupn∞ historii Olympie, objevily se i prvnφ pokusy o obnovu her. Jako prvnφ to byli èvΘdovΘ, kte°φ pou₧ili na zaΦßtku 19. stoletφ nßzev "OlympijskΘ hry" pro svΘ gymnastickΘ slavnosti. V roce 1859 dal °eck² krßl Ota I. na nalΘhßnφ °eckΘho obchodnφka Zappase souhlas k po°ßdßnφ olympijsk²ch her, kterΘ vÜak byly zatφm pouze °eckou zßle₧itostφ.

OH Lond²n 1908 - Ital Dorando

Olympijskou myÜlenku, tak jak ji znßme dnes, vzk°φsil teprve francouzsk² baron Pierre de Coubertin, kter² v roce 1892 navrhnul obnovenφ olympijsk²ch her. Dva roky potΘ bylo rozhodnuto. Mφstem konßnφ 1. olympißdy v roce 1896 byly zvoleny AthΘny.

Od tΘto doby se odvφjφ p°φb∞h novodob²ch olympijsk²ch her jako p°φb∞h o lidskΘm duchu, fyzickΘ zdatnosti a touze p°ekonßvat bariΘry a pomyslnΘ limity.

V roce 1894 byl takΘ v Pa°φ₧i zalo₧en MOV (Mezinßrodnφ olympijsk² v²bor), kter² sφdlφ od roku 1915ve Üv²carskΘm Lausanne.

V roce 1914 p°edstavil Coubertin znak olympijsk²ch her - p∞t vzßjemn∞ propojen²ch kruh∙, kterΘ symbolizujφ jednotlivΘ kontinenty, a vlajku, kterß mß bφl² podklad a je 6 m dlouhß a 2 m Üirokß. SouΦßstφ p∙vodnφ historickΘ vlajky je i heslo "Citius, Altius, Fortius" (rychleji, v²Üe, siln∞ji). Autorem tohoto hesla byl pedagog R.P.Didon.

OH 1932 (Los Angeles) - "nßstup" hostesek, kterΘ pomßhaly organizaΦn∞ zajiÜ¥ovat hladk² pr∙b∞h OH)

Prvnφ ohe≥ na olympijsk²ch hrßch vzplanul v roce 1928 a od roku 1936 ho p°enßÜφ Ütafeta z Olympie. OlympijskΘ hry majφ takΘ svou hymnu, kterou je kantßta Spiridona Samarase.

Emil Zßtopek - b∞h na 10000 metr∙ (OH 1948 v Lond²n∞)

Ka₧dΘ olympijskΘ hry m∞ly a majφ svΘho maskota. O nich si povφme v dalÜφm pokraΦovßnφ v naÜem serißlu o sportu.