Začíná léto

Začíná léto a my od něj očekáváme, že nám nadělí krásné počasí, teplou vodu na koupání, odpočinek, a také nějaká dobrodružství. Již několikrát jsme si řekli, že dobrodružství čeká na každého, kdo se umí dívat kolem sebe. Ten, kdo to neumí, si proto vůbec nepovšimne, že se kolem děje něco zajímavého, že vedle něj může začínat dobrodružství.
Přestože se toho v přírodě děje po celý rok mnoho, je léto tak trošku dobou klidu. Po bouřlivém nástupu jara, se svým probouzením, se starostmi s novými pelíšky a mláďaty, s rašením a kvetením - v létě je už největší díl "práce" hotov.
Mnoho jarních květin odkvetlo nebo již úplně zmizelo - zatáhlo. Vyzrávají, shromažďují dostatek zásob na příští rok.
Ovocné rostliny nám v této době poskytují sladké potěšení - ať už to jsou jahody nebo třeba třešně, které, jestli to nevíte, nejlépe chutnají na stromě.
Co se děje mezi zvířaty? Podívejme se spolu na trochu opomíjené skupiny živočichů.

Ropucha

Armáda obojživelníků, která se brzy zjara rozmnožovala, se také kamsi rozprchla. V horkém létě se skrývají ve vlhkých lesích, nebo se zahrabávají. Nová generace žab postupně opouští vodu, v níž trávila první dny svého pulčího života.

Rosnička

Pozorování přeměny z pulce v žábu je nesmírně zajímavé dobrodružství. Když budete pulce pravidelně pozorovat na stejném stanovišti, zjistíte, že např. jednoho dne mají vedle ocásku ještě pár zadních nohou a opět za několik dní potom dojde k další změně - vyrostou jim přední nožky a zkrátí se jim ocásek. Podstatnou proměnou však projde jejich dýchací soustava. Z vnějších žaber se přemění na vnitřní plíce.
Teplé a suché dny jsou oblíbené u další skupiny obratlovců. Jsou to obratlovci stojící o jeden stupínek výše ve vývoji nad obojživelníky. Je to skupina, ze které jde strach! Řeč je o plazech.
Plazi v nás vyvolávají strach - odůvodněný i neodůvodněný.
Je to pro jedovatost - u nás jen jediného jedovatého hada - zmije obecné. Protože jsou plazi celkem nenápadní, snadno se může stát, že na ně šlápneme, vylekají nás prudkým neočekávaným pohybem, náhlým zašustěním trávy apod. V tu chvíli většinou nehledáme v paměti typické zmijí znaky - klikatou čáru a "trojúhelníkovitou" hlavu, ale dáváme se zběsile na útěk.

 
Když se vám poštěstí zahlédnout hada nebo ještěrku dříve, než je vyplašíte, udělejte si čas na pozorování těchto zajímavých živočichů. Mají hladkou šupinovitou kůži, dokonalý tvar těla, neobvyklý vysunovací jazyk, někdy i krásné zbarvení - např. u teplomilné ještěrky zelené. Prostě jsou krásní.
Na pozorování plazů se vypravíme na suché výslunné stráně s rozehřátými kameny. Výprava za poznáváním plazů je závislá na počasí, protože se rádi vyhřívají na slunci. Mají svůj celkem pravidelný režim (pokud ho nenaruší počasí) a svá oblíbená místa, kde je můžeme pravidelně, např. v poledne, nacházet. Plazy nechytáme a ani na ně nesaháme - jsou chránění a někteří na nás mohou i zaútočit (užovka, zmije).
Kdo se vydá o prázdninách za sluncem a mořskou vodou na jih, může se setkat s plazy častěji a seznámit se s větším množstvím jejich představitelů. Večer může narazit např. na noční ještěrky - gekony. Lze je najít např. na zdech, kde číhají na hmyz.

Na výpravy za obojživelníky, plazy nebo za jakýmikoliv přírodními zajímavostmi se nezapomeňte vybavit zápisníkem, tužkou, fotoaparátem, abyste si vše mohli zaznamenat. Platí podobné pravidlo, jako pro zapomenutý deštník. Když ho máte, neprší, když ho zapomenete, začne pršet. Když fotoaparát zapomenete, určitě uvidíte něco zajímavého, co by stálo za snímek. Přejeme vám hodně štěstí na lovu snímků i neobyčejných zážitků v přírodě.

Eva Pazourková