ZaΦφnß lΘto

ZaΦφnß lΘto a my od n∞j oΦekßvßme, ₧e nßm nad∞lφ krßsnΘ poΦasφ, teplou vodu na koupßnφ, odpoΦinek, a takΘ n∞jakß dobrodru₧stvφ. Ji₧ n∞kolikrßt jsme si °ekli, ₧e dobrodru₧stvφ Φekß na ka₧dΘho, kdo se umφ dφvat kolem sebe. Ten, kdo to neumφ, si proto v∙bec nepovÜimne, ₧e se kolem d∞je n∞co zajφmavΘho, ₧e vedle n∞j m∙₧e zaΦφnat dobrodru₧stvφ.
P°esto₧e se toho v p°φrod∞ d∞je po cel² rok mnoho, je lΘto tak troÜku dobou klidu. Po bou°livΘm nßstupu jara, se sv²m probouzenφm, se starostmi s nov²mi pelφÜky a mlß∩aty, s raÜenφm a kvetenφm - v lΘt∞ je u₧ nejv∞tÜφ dφl "prßce" hotov.
Mnoho jarnφch kv∞tin odkvetlo nebo ji₧ ·pln∞ zmizelo - zatßhlo. Vyzrßvajφ, shroma₧∩ujφ dostatek zßsob na p°φÜtφ rok.
OvocnΘ rostliny nßm v tΘto dob∞ poskytujφ sladkΘ pot∞Üenφ - a¥ u₧ to jsou jahody nebo t°eba t°eÜn∞, kterΘ, jestli to nevφte, nejlΘpe chutnajφ na strom∞.
Co se d∞je mezi zvφ°aty? Podφvejme se spolu na trochu opomφjenΘ skupiny ₧ivoΦich∙.

Ropucha

Armßda oboj₧ivelnφk∙, kterß se brzy zjara rozmno₧ovala, se takΘ kamsi rozprchla. V horkΘm lΘt∞ se skr²vajφ ve vlhk²ch lesφch, nebo se zahrabßvajφ. Novß generace ₧ab postupn∞ opouÜtφ vodu, v nφ₧ trßvila prvnφ dny svΘho pulΦφho ₧ivota.

RosniΦka

Pozorovßnφ p°em∞ny z pulce v ₧ßbu je nesmφrn∞ zajφmavΘ dobrodru₧stvφ. Kdy₧ budete pulce pravideln∞ pozorovat na stejnΘm stanoviÜti, zjistφte, ₧e nap°. jednoho dne majφ vedle ocßsku jeÜt∞ pßr zadnφch nohou a op∞t za n∞kolik dnφ potom dojde k dalÜφ zm∞n∞ - vyrostou jim p°ednφ no₧ky a zkrßtφ se jim ocßsek. Podstatnou prom∞nou vÜak projde jejich d²chacφ soustava. Z vn∞jÜφch ₧aber se p°em∞nφ na vnit°nφ plφce.
TeplΘ a suchΘ dny jsou oblφbenΘ u dalÜφ skupiny obratlovc∙. Jsou to obratlovci stojφcφ o jeden stupφnek v²Üe ve v²voji nad oboj₧ivelnφky. Je to skupina, ze kterΘ jde strach! ╪eΦ je o plazech.
Plazi v nßs vyvolßvajφ strach - od∙vodn∞n² i neod∙vodn∞n².
Je to pro jedovatost - u nßs jen jedinΘho jedovatΘho hada - zmije obecnΘ. Proto₧e jsou plazi celkem nenßpadnφ, snadno se m∙₧e stßt, ₧e na n∞ Ülßpneme, vylekajφ nßs prudk²m neoΦekßvan²m pohybem, nßhl²m zaÜust∞nφm trßvy apod. V tu chvφli v∞tÜinou nehledßme v pam∞ti typickΘ zmijφ znaky - klikatou Φßru a "troj·helnφkovitou" hlavu, ale dßvßme se zb∞sile na ·t∞k.

 
Kdy₧ se vßm poÜt∞stφ zahlΘdnout hada nebo jeÜt∞rku d°φve, ne₧ je vyplaÜφte, ud∞lejte si Φas na pozorovßnφ t∞chto zajφmav²ch ₧ivoΦich∙. Majφ hladkou Üupinovitou k∙₧i, dokonal² tvar t∞la, neobvykl² vysunovacφ jazyk, n∞kdy i krßsnΘ zbarvenφ - nap°. u teplomilnΘ jeÜt∞rky zelenΘ. Prost∞ jsou krßsnφ.
Na pozorovßnφ plaz∙ se vypravφme na suchΘ v²slunnΘ strßn∞ s rozeh°ßt²mi kameny. V²prava za poznßvßnφm plaz∙ je zßvislß na poΦasφ, proto₧e se rßdi vyh°φvajφ na slunci. Majφ sv∙j celkem pravideln² re₧im (pokud ho nenaruÜφ poΦasφ) a svß oblφbenß mφsta, kde je m∙₧eme pravideln∞, nap°. v poledne, nachßzet. Plazy nechytßme a ani na n∞ nesahßme - jsou chrßn∞nφ a n∞kte°φ na nßs mohou i za·toΦit (u₧ovka, zmije).
Kdo se vydß o prßzdninßch za sluncem a mo°skou vodou na jih, m∙₧e se setkat s plazy Φast∞ji a seznßmit se s v∞tÜφm mno₧stvφm jejich p°edstavitel∙. VeΦer m∙₧e narazit nap°. na noΦnφ jeÜt∞rky - gekony. Lze je najφt nap°. na zdech, kde Φφhajφ na hmyz.

Na v²pravy za oboj₧ivelnφky, plazy nebo za jak²mikoliv p°φrodnφmi zajφmavostmi se nezapome≥te vybavit zßpisnφkem, tu₧kou, fotoaparßtem, abyste si vÜe mohli zaznamenat. Platφ podobnΘ pravidlo, jako pro zapomenut² deÜtnφk. Kdy₧ ho mßte, neprÜφ, kdy₧ ho zapomenete, zaΦne prÜet. Kdy₧ fotoaparßt zapomenete, urΦit∞ uvidφte n∞co zajφmavΘho, co by stßlo za snφmek. P°ejeme vßm hodn∞ Üt∞stφ na lovu snφmk∙ i neobyΦejn²ch zß₧itk∙ v p°φrod∞.

Eva Pazourkovß