HolΦiΦka Barunka p°iÜla ze Ükoly dom∙, a od maminky se dov∞d∞la, ₧e jejφ babiΦka onemocn∞la, musφ le₧et a nesmφ se h²bat, jinak jejφ nemocnΘ srdce nevydr₧φ. Maminka Barunku pov∞°ila, aby babiΦce donesla jφdlo. Maminka za nφ nemohla jφt, proto₧e m∞la na starosti jeÜt∞ malΘho BarunΦina brat°φΦka Pet°φΦka, kter² byl jeÜt∞ velmi malΘ miminko.
Barunka °ekla mamince: "To budu jako ta Karkulka, kdy₧ nesu nemocnΘ babiΦce jφdlo, ₧e?"
Maminka se jen zasmßla , na co to ta jejφ Barunka nemyslφ, a Üla rovnat do koÜφku v∞ci pro babiΦku.
Barunka si °ekla: "Kdy₧ jsem jako ta Karkulka, vezmu si ten nov² Φerven² klobouΦek a Φervenou suk²nku."
Hezky obleΦenß do ΦervenΘ suk²nky a s Φerven²m klobouΦkem vyÜla Karkulka na ulici. Jejφ babiΦka nebydlela v lese, ale v Kovß°skΘ ulici Φφslo 5, ve stejnΘm m∞st∞ jako Barunka a jejφ rodiΦe.

Barunka Üla po chodnφku, a naproti nφ Üel mu₧. M∞l Φern² knφr, malß oΦka a neuΦesanΘ vlasy. Barunka si vÜimla, ₧e byl obleΦen²   do ÜpinavΘ bundy a hn∞d²ch kalhot. Zastavil Barunku a zeptal se jen tak nßhodou, jestli nevφ, kde je ╚ervenß ulice. Barunka sluÜn∞ odpov∞d∞la, ₧e nevφ. "No, myslel jsem si, kdy₧ mßÜ Φervenou suk²nku a Φerven² klobouΦek, ₧e budeÜ v∞d∞t, kde je ╚ervenß ulice! Jsi takovß hezkß holΦiΦka, jakou jsem jeÜt∞ nevid∞l. "Kampak jdeÜ?"
Barunka mu °ekla, ₧e jde za babiΦkou do Kovß°skΘ ulice Φ. 5, ₧e babiΦka je nemocnß a musφ le₧et v posteli.
╚lov∞k se s Barunkou rychle rozlouΦil a sp∞Ün∞ odeÜel.
Barunka p∞kn∞ krßΦela ulicemi, a₧ p°iÜla k domu, kde bydlela babiΦka. èla po chodb∞ domu k babiΦΦin²m dve°φm, a bylo jφ divnΘ, ₧e jsou otev°enΘ. Vstoupila do bytu babiΦky a velmi se ulekla. BabiΦka le₧ela v posteli, stΘnala, ruce m∞la svßzanΘ a ·sta p°elepenß lepicφ pßskou.

Barunka jφ rychle p°isp∞chala na pomoc, a teprve te∩ si vÜimla, ₧e v byt∞ je vÜe zp°ehßzanΘ, Üuplφky p°evrßcenΘ a vÜude velk² nepo°ßdek. Z°ejm∞ zmizelo mnoho babiΦΦin²ch v∞cφ.
Barunka hned v∞d∞la, ₧e tam byl vlk, p°evleΦen² za toho Φlov∞ka, kter² ji na cest∞ oslovil.
Okam₧it∞ vzala babiΦΦin mobil, zavolala na Φφslo 158 policii, a p°esn∞ jim vylφΦila, jak tento zlod∞j vypadal a co provedl. Ten nebyl jeÜt∞ daleko, policie jej podle BarunΦina popisu za chvφli  vypßtrala.
BabiΦka se rychle vzpamatovala.
Kdy₧ Barunka doma vyprßv∞la vÜe mamince, ta jφ jen p°ipomenula: "A ne°φkala jsem Ti, ₧e se na ulici nemßÜ pouÜt∞t do °eΦi s neznßm²mi lidmi?"
Barunka si to tentokrßte u₧ vzala po°ßdn∞ k srdci. Nikdy se u₧ nebavila s nik²m cizφm, a rad∞ji sama nikam nechodila. A taky si nenam²Ülela, ₧e je n∞co, co nenφ.

Hana Da≥kovß