98
┌stavnφ soud rozhodl dne 27. ·nora 2001 v plΘnu ve v∞ci nßvrhu prezidenta republiky na zruÜenφ º 20 odst. 4 v∞ty druhΘ a Φßsti º 20 odst. 7 zßkona Φ. 424/1991 Sb., o sdru₧ovßnφ v politick²ch stranßch a v politick²ch hnutφch, ve zn∞nφ zßkona Φ. 340/2000 Sb., a º 85 v∞ty t°etφ zßkona Φ. 247/1995 Sb., o volbßch do Parlamentu ╚eskΘ republiky a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙, ve zn∞nφ zßkona Φ. 204/2000 Sb.,
1. Ustanovenφ º 20 odst. 4 v∞ty druhΘ zßkona Φ. 424/1991 Sb., o sdru₧ovßnφ v politick²ch stranßch a v politick²ch hnutφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, se zruÜuje dnem vyhlßÜenφ tohoto nßlezu ve Sbφrce zßkon∙.
2. V º 20 odst. 7 zßkona Φ. 424/1991 Sb., o sdru₧ovßnφ v politick²ch stranßch a v politick²ch hnutφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, se dnem vyhlßÜenφ tohoto nßlezu ve Sbφrce zßkon∙ zruÜujφ slova "na mandßt poslance nebo senßtora Φinφ roΦn∞ 1 000 000 KΦ a".
3. ╪φzenφ o nßvrhu na zruÜenφ º 85 v∞ty t°etφ zßkona Φ. 247/1995 Sb., o volbßch do Parlamentu ╚eskΘ republiky a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, se zastavuje.
┌stavnφ soud obdr₧el dne 2. 11. 2000 v souladu s Φl. 87 odst. 1 pφsm. a) ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava") a º 64 odst. 1 pφsm. a) zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, nßvrh prezidenta republiky na zruÜenφ ustanovenφ º 20 odst. 4 v∞ty druhΘ a Φßsti ustanovenφ º 20 odst. 7 zßkona Φ. 424/1991 Sb., o sdru₧ovßnφ v politick²ch stranßch a v politick²ch hnutφch, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, (dßle jen "zßkon o politick²ch stranßch"), jako₧ i ustanovenφ º 85 v∞ty t°etφ zßkona Φ. 247/1995 Sb., o volbßch do Parlamentu ╚eskΘ republiky a o zm∞n∞ a dopln∞nφ n∞kter²ch dalÜφch zßkon∙, (dßle jen "volebnφ zßkon") pro rozpor s Φl. 5 ┌stavy a s Φl. 20 odst. 4 a Φl. 22 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina").
V zßkon∞ o politick²ch stranßch v º 20 odst. 4, kter² znφ:
"Nßrok na stßl² p°φsp∞vek vznikß stran∞ a hnutφ, kterΘ zφskaly ve volbßch do PoslaneckΘ sn∞movny nejmΘn∞ 3 % hlas∙. Nezφskß-li strana a hnutφ v nßsledujφcφch volbßch poΦet hlas∙ pot°ebn²ch k jejich zastoupenφ v PoslaneckΘ sn∞movn∞ podle zvlßÜtnφho prßvnφho p°edpisu, nßrok na stßl² p°φsp∞vek nevznikß.",se navrhuje zruÜit poslednφ v∞tu.
V º 20 odst. 7, kter² znφ:
"P°φsp∞vek na mandßt poslance nebo senßtora Φinφ roΦn∞ 1 000 000 KΦ a na mandßt Φlena krajskΘho zastupitelstva Φinφ roΦn∞ 250 000 KΦ.",se navrhuje zruÜit slova: "na mandßt poslance nebo senßtora Φinφ roΦn∞ 1 000 000 KΦ a".
Prezident republiky spat°uje v dosavadnφm zn∞nφ napaden²ch ustanovenφ citovan²ch zßkon∙ rozpor s Φl. 5 ┌stavy, kter² znφ: "Politick² systΘm je zalo₧en na svobodnΘm a dobrovolnΘm vzniku a volnΘ sout∞₧i politick²ch stran respektujφcφch zßkladnφ demokratickΘ principy a odmφtajφcφch nßsilφ jako prost°edek k prosazovßnφ sv²ch zßjm∙". s Φl. 22 Listiny, kter² znφ: "Zßkonnß ·prava vÜech politick²ch prßv a svobod a jejφ v²klad a pou₧φvßnφ musφ umo₧≥ovat a ochra≥ovat svobodnou sout∞₧ politick²ch sil v demokratickΘ spoleΦnosti". - s Φl. 20 odst. 4 Listiny, kter² znφ: "PolitickΘ strany a politickß hnutφ, jako₧ i jinß sdru₧enφ, jsou odd∞leny od stßtu".
SouΦasn∞ bylo navr₧eno odlo₧it zruÜenφ napadnut²ch ustanovenφ tak, aby byla Parlamentu ╚eskΘ republiky poskytnuta dostateΦn∞ dlouhß doba k p°ijetφ novΘ prßvnφ ·pravy.
Pokud jde o nßvrh na zruÜenφ ustanovenφ º 85 v∞ty t°etφ volebnφho zßkona, ┌stavnφ soud konstatoval, ₧e toto ustanovenφ bylo ji₧ zruÜeno nßlezem ┌stavnφho soudu ze dne 24. ledna 2001 sp. zn. Pl. ┌S 42/2000 a pozbylo platnosti dnem jeho vyhlßÜenφ ve Sbφrce zßkon∙ dne 16. ·nora 2001 pod Φ. 64/2001 Sb. Z toho d∙vodu ┌stavnφ soud podle º 67 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. v tomto rozsahu °φzenφ zastavil.
Prezident republiky jako d∙vod sv²ch nßvrh∙ uvßdφ, ₧e v ·stavnφm po°ßdku jsou vyjßd°eny zßkladnφ principy politickΘho systΘmu ╚eskΘ republiky, je₧ majφ zßsadnφ v²znam pro demokratick² charakter stßtu. Pat°φ mezi n∞ p°edevÜφm volnß sout∞₧ politick²ch stran, jako₧to zßklad politickΘho systΘmu (Φl. 5 ┌stavy, Φl. 22 Listiny), kterß je zßrukou politickΘho pluralismu. Znamenß zßkaz diskriminace Φi naopak up°ednost≥ovßnφ jedn∞ch politick²ch stran oproti druh²m. Jin²mi slovy °eΦeno, jde o to, aby politickΘ strany m∞ly rovnΘ Üance usp∞t v politickΘ sout∞₧i - ve volbßch. Souhlasφ s tφm, ₧e st∞₧ejnφ pro "volnost" politickΘ sout∞₧e jsou podmφnky a struktura financovßnφ politick²ch stran a prßvnφ °ßd ╚eskΘ republiky proto upravuje r∙znΘ formy p°φmΘho stßtnφho financovßnφ politick²ch stran v zßkon∞ o politick²ch stranßch a ve volebnφm zßkon∞. Je vÜak skuteΦnostφ, ₧e poslednφmi novelami uveden²ch zßkon∙ byly zßsadn∞ zm∞n∞ny podmφnky v²platy stßlΘho p°φsp∞vku a v²Üe p°φsp∞vku na mandßt (º 20 odst. 4 a 7 zßkona o politick²ch stranßch), jako₧ i podmφnky v²platy a v²Üe p°φsp∞vku na ·hradu volebnφch nßklad∙ (º 85 volebnφho zßkona).
Prezident republiky ve svΘm dalÜφm hodnocenφ novelami zm∞n∞n²ch podmφnek konstatuje, ₧e podle º 20 odst. 4 zßkona o politick²ch stranßch platφ, ₧e politickß strana (hnutφ), kterß v jedn∞ch volbßch dosßhla hranice3 % odevzdan²ch hlas∙ a zφskala tφm nßrok na stßl² p°φsp∞vek, neobdr₧φ p°φsp∞vek v nßsledujφcφch volbßch, pokud v nich nep°ekroΦφ uzavφracφ klauzuli pro vstup do PoslaneckΘ sn∞movny stanovenou volebnφm zßkonem. Poslednφ novelou tak doÜlo ke zm∞n∞ oproti dosavadnφmu stavu, kdy zφskßnφ 3 % odevzdan²ch hlas∙ vedlo bez dalÜφch podmφnek ke vzniku nßroku na stßl² p°φsp∞vek. To v²znamn∞ zhorÜilo hospodß°skΘ postavenφ, a tφm i budoucφ volebnφ vyhlφdky, zejmΘna nov∞ vznikajφcφch (neparlamentnφch) politick²ch stran, kterΘ se sice ji₧ prosadily do v∞domφ voliΦ∙ (d∙kazem je kvalifikovan² podφl na poΦtu odevzdan²ch hlas∙), avÜak k zφskßnφ podφlu na stßtnφ moci, a tedy ke skuteΦn∞ relevantnφ reprezentaci sv²ch voliΦ∙ pot°ebujφ zpravidla Φas p°esahujφcφ bezprost°edn∞ nßsledujφcφ volebnφ obdobφ.
Podle º 20 odst. 7 zßkona o politick²ch stranßch Φinφ p°φsp∞vek na mandßt poslance nebo senßtora 1 000 000 KΦ. Poslednφ novelou zßkona doÜlo ke dvojnßsobnΘmu zv²Üenφ p°φsp∞vku oproti dosavadnφmu stavu a p°edm∞tnß ·prava ji₧ z°ejm∞ p°ekraΦuje rßmec dan² Φl. 20 odst. 4 Listiny, podle n∞ho₧ jsou politickΘ strany a hnutφ odd∞leny od stßtu.
Prezident republiky zd∙raz≥uje, ₧e p°φmΘ stßtnφ financovßnφ politick²ch stran je pln∞ legitimnφ a ·stavn∞ konformnφ. Toto privilegium vypl²vß z jejich poslßnφ transformovat v∙li lidu ve v∙li stßtnφ, p°iΦem₧ demokratick² prßvnφ stßt mß p°irozen² zßjem, aby se tato v∙le formovala p°i soupe°enφ stran ve volebnφ sout∞₧i a na ·hradu Φßsti s tφm spojen²ch v²daj∙ jim proto p°ispφvß. Na druhΘ stran∞ je vÜak ne₧ßdoucφ, aby stßtnφ financovßnφ sm∞°ovalo k prosazovßnφ stßtnφch zßjm∙ uvnit° politick²ch stran. Jin²mi slovy °eΦeno, strany by nem∞ly b²t v²razn∞ zßvislejÜφ na stßtnφ podpo°e ne₧ na podpo°e obΦan∙ a ztrßcet tak motivaci pro oslovovßnφ sv²ch Φlen∙ a sympatizant∙ sv²m programem a Φinnostφ v pr∙b∞hu celΘho volebnφho obdobφ.
Prezident republiky dßle podot²kß, ₧e provedenΘ zm∞ny se dot²kajφ vÜech souΦßstφ systΘmu stßtnφho financovßnφ politick²ch stran a lze shrnout, ₧e se v tΘto oblasti zvyÜujφ rozdφly mezi parlamentnφmi a mimoparlamentnφmi politick²mi subjekty ve prosp∞ch subjekt∙ parlamentnφch.
V zßv∞ru svΘho nßvrhu pak prezident republiky zd∙raz≥uje, ₧e napadenß ustanovenφ vedou ve svΘm komplexu ke ztφ₧enφ Φi ·plnΘmu zabrßn∞nφ obohacenφ nyn∞jÜφho politickΘho spektra nov²mi myÜlenkami. PolitickΘ spektrum se konzervuje, mo₧nost politickΘ menÜiny stßt se politickou v∞tÜinou se problematizuje a n∞kterΘ subjekty se prakticky vy°azujφ z politickΘ sout∞₧e. To je v rozporu s principem rovnosti politick²ch Üancφ, nebo¥ t∞m, kte°φ se ji₧ do v∞domφ obΦan∙ prosadili, se dßvß stßle vφce, zatφmco podφl na stßtnφ podpo°e t∞ch, kte°φ se prosadit pot°ebujφ, se sni₧uje a p°φstup k n∞mu komplikuje. S ohledem na souΦasnΘ stadium v²voje naÜφ demokracie pova₧uje prßv∞ zachovßnφ mo₧nosti st°φdßnφ p°edstavitel∙ r∙zn²ch myÜlenkov²ch proud∙ ve vedenφ stßtu za d∙le₧itΘ a mß za to, ₧e volnß sout∞₧ politick²ch stran je ustanovenφmi, je₧ se navrhujφ ke zruÜenφ, proti·stavnφm zp∙sobem omezena a naruÜena.
┌stavnφ soud si vy₧ßdal k nßvrhu prezidenta republiky vyjßd°enφ obou komor Parlamentu ╚eskΘ republiky, jako₧ i vlßdy ╚eskΘ republiky.
P°edseda PoslaneckΘ sn∞movny prof. Ing. Vßclav Klaus, CSc. sv²m p°φpisem ze dne 3. 1. 2000 p°edlo₧il obsßhlΘ vyjßd°enφ k jednotliv²m nßvrh∙m prezidenta republiky. Nejprve se v∞noval º 85 volebnφho zßkona a ┌stavnφ soud toto vyjßd°enφ ponechal ve spoleΦnΘm od∙vodn∞nφ, proto₧e argumentaci t²kajφcφ se stßl²ch p°φsp∞vk∙ na mandßt a p°φsp∞vk∙ na ·hradu volebnφch nßklad∙ nelze od sebe odd∞lovat a oslabovalo by to argumentaci ·Φastnφka °φzenφ. P°edseda PoslaneckΘ sn∞movny uvedl, ₧e ustanovenφ ve t°etφ v∞t∞ uvedenΘho paragrafu vyjad°uje vztah mezi po₧adavkem na volnou a rovnou sout∞₧ politick²ch stran vedoucφ k takovΘ skladb∞ zßkonodßrnΘho sboru, kterß v∞rn∞ odpovφdß v∙li voliΦ∙, a po₧adavkem na standardnφ strukturu politick²ch stran umo₧≥ujφcφ vznik funkΦnφ politickΘ v∞tÜiny v zßkonodßrnΘm sboru. UvedenΘ ustanovenφ je od∙vodn∞no pot°ebou Φelit takovΘ diferenciaci politick²ch sil a poΦtu politick²ch stran v zßkonodßrnΘm sboru, kterΘ neodpovφdajφ p°irozenΘ struktu°e nßzorov²ch politick²ch proud∙ ve spoleΦnosti. DalÜφm z d∙vod∙ je i snaha omezit opakujφcφ se aktivity politick²ch stran s minimßlnφ reprezentativnostφ, kterΘ mohou sm∞°ovat pouze k zφskßnφ stßtnφch prost°edk∙, pop°φpad∞ i k jinΘmu cφli ne₧ k ·sp∞chu ve volbßch.
Tento integraΦnφ stimul je tedy podle jeho nßzoru v naÜem politickΘm a volebnφm systΘmu nezbytn², nebo¥ napomßhß k zajiÜt∞nφ funkΦnosti a akceschopnosti parlamentnφho systΘmu a k zajiÜt∞nφ vß₧nosti volebnφ sout∞₧e. Ustanovenφ º 85 v∞ty t°etφ volebnφho zßkona pova₧uje p°itom za ·pravu, kterß nezasahuje do principu volnΘ sout∞₧e politick²ch stran, nebo¥ sm∞°uje k vyjßd°enφ v∙le v∞tÜiny voliΦ∙ v zßkonodßrnΘm sboru.
SouΦasnß prßvnφ ·prava nesni₧uje v²znam p°φsp∞vku na ·hradu volebnφch nßklad∙, nebo¥ jeho smysl nenφ p°edevÜφm v jeho v²Üi, ale v tom, aby korespondoval p°im∞°en²m nßklad∙m stran na volby a v rßmci mo₧nostφ pomßhal stranßm uhradit jejich volebnφ nßklady. Cφlem tohoto p°φsp∞vku nenφ plnß kompenzace vÜech volebnφch nßklad∙.
Nesouhlasφ s nßzorem, ₧e p°φsp∞vek na ·hradu volebnφch nßklad∙ mß "ojedin∞lΘ" mφsto ve financovßnφ politick²ch stran stßtem. TakovΘ preferovßnφ jednΘ z forem pomoci stßtu politick²m stranßm pova₧uje za neod∙vodn∞nΘ, nebo¥ ka₧dß forma mß svΘ specifickΘ a nezastupitelnΘ mφsto a vÜechny ve svΘm souhrnu spoluvytvß°ejφ p°edpoklady pro °ßdnΘ fungovßnφ naÜeho politickΘho a volebnφho systΘmu. Nesouhlasφ ani s nßzorem, ₧e "┌stavnφ soud zv²raznil ve svΘm nßlezu v²znam tohoto p°φsp∞vku pro podporu volnΘ sout∞₧e politick²ch stran, respektive ₧e toto zv²razn∞nφ bylo opat°enφm zßkonodßrce tΘm∞° pop°eno." Podmφnky pro zφskßnφ p°φsp∞vku jsou zßkonem stanoveny jednotn∞ a stejn∞ pro vÜechny politickΘ subjekty, kterΘ se ·Φastnφ sout∞₧e, a na jeho zßklad∞ nedochßzφ proto k up°ednost≥ovßnφ jedn∞ch politick²ch stran na ·kor jin²ch ani k omezovßnφ jejich ·Φasti nebo konkurenceschopnosti ve volbßch. Tento p°φsp∞vek, jako₧ i vÜechny ostatnφ faktory zajiÜ¥ujφcφ volnou a svobodnou sout∞₧ politick²ch stran jsou tedy jednotliv∞ i ve svΘm souhrnu podle jeho nßzoru v souladu s ·stavnφm po°ßdkem.
V ·vahu je nutno vzφt i skuteΦnost, ₧e zruÜenφm v∞ty t°etφ v º 85 volebnφho zßkona by byly posti₧eny vÜechny politickΘ subjekty bez rozdφlu, nebo¥ p°φsp∞vek na ·hradu volebnφch nßklad∙ by v p°φpad∞, ₧e by nebyla p°ijata Parlamentem ₧ßdnß novß prßvnφ ·prava, nebylo mo₧no vyplßcet. Tφm by vÜak pozbyl smyslu i cel² º 85 volebnφho zßkona.
P°edseda PoslaneckΘ sn∞movny dßle zd∙raznil, ₧e Parlament p°ihlΘdl p°i svΘm rozhodovßnφ o novΘm zn∞nφ Φßsti º 85 v∞ty t°etφ volebnφho zßkona k nßlezu ┌stavnφho soudu Φ. 243/1999 Sb., kter²m byl zruÜen t°φprocentnφ limit pro v²platu volebnφho p°φsp∞vku ve v²Üi 90 KΦ za ka₧d² zφskan² hlas. Je p°esv∞dΦen, ₧e hranice 2 % zφskan²ch hlas∙ odpovφdß uvedenΘmu nßlezu (┌stavnφ soud doporuΦil ve zmφn∞nΘm nßlezu hranici "kolem 1 % zφskan²ch hlas∙"), jako₧ i v²Üe zmφn∞n²m po₧adavk∙m na zajiÜt∞nφ funkΦnφho a akceschopnΘho parlamentnφho systΘmu a po₧adavku na zajiÜt∞nφ vß₧nosti volebnφch ·mysl∙ politick²ch stran.
Pokud jde o nßvrh zruÜit uvedenß ustanovenφ zßkona o politick²ch stranßch, neztoto₧≥uje se s nßzorem, ₧e "st∞₧ejnφ pro volnost politickΘ sout∞₧e jsou podmφnky a struktura financovßnφ politick²ch stran". Lze jist∞ souhlasit s tφm, ₧e financovßnφ politick²ch stran je d∙le₧it²m a nezbytn²m faktorem pro zabezpeΦovßnφ jejich Φinnosti. ZajiÜt∞nφ volnosti politickΘ sout∞₧e nelze vÜak omezit pouze na otßzky financovßnφ politick²ch stran. Tato volnost spoΦφvß a je garantovßna i dalÜφmi nemΘn∞ d∙le₧it²mi podmφnkami, jako nap°φklad zßkladnφmi demokratick²mi principy, stejn²m zßkonn²m postavenφm politick²ch stran a zßkonnou ·pravou vÜech politick²ch prßv a svobod, kterß musφ umo₧≥ovat a ochra≥ovat svobodnou sout∞₧ politick²ch stran.
Volnß a svobodnß sout∞₧ politick²ch sil je zalo₧ena p°edevÜφm na tom, ₧e se vÜechny politickΘ subjekty °φdφ stejn²mi p°edem stanoven²mi pravidly. To zßkon zabezpeΦuje, p°iΦem₧ nebrßnφ ani vzniku nov²ch stran ani jejich pr∙niku do Parlamentu. Zabrßnit jim v tom mohou jen voliΦi, co₧ je vÜak podstatou demokracie. Volnß a svobodnß sout∞₧ politick²ch stran nenφ tedy novou prßvnφ ·pravou naruÜena. Strany a hnutφ mohou vznikat naprosto svobodn∞, mohou poslΘze vstupovat do politickΘ sout∞₧e, mohou se uchßzet o podporu voliΦ∙ a komunikovat s ve°ejnostφ. Naproti tomu existuje i svoboda voliΦe vybrat si z vφce politick²ch alternativ reprezentovan²ch vφce politick²mi stranami a vφce kandidßty. ÄßdnΘ z t∞chto kritΘriφ nenφ novou prßvnφ ·pravou dotΦeno a poruÜeno. Argument o pot°eb∞ zajistit reßlnou mo₧nost parlamentnφho zastoupenφ mal²ch nebo vznikajφcφch stran nepat°φ podle jeho nßzoru do oblasti volebnφho prßva. Souvisφ spφÜe se svobodou zaklßdßnφ stran, s jejich programem a se svobodou tisku a v²m∞ny informacφ. Teprve zφskß-li urΦitß strana sv²m programem a strategiφ ÜirÜφ podporu ve°ejnosti, je reßlnΘ jejφ zastoupenφ v Parlamentu podle pravidel, kterß platφ stejn∞ pro vÜechny. "Novost" Φi "malost" politickΘ strany nem∙₧e b²t proto podle jeho nßzoru d∙vodem pro jejφ zv²hod≥ovßnφ.
Nesouhlasφ rovn∞₧ s nßzorem, ₧e dopln∞nφm º 20 odst. 4 zßkona o politick²ch stranßch (odn∞tφ p°φsp∞vku po nßsledujφcφch "ne·sp∞Ün²ch" volbßch) doÜlo k v²znamnΘmu zhorÜenφ hospodß°skΘho postavenφ stran, a tφm i ke zhorÜenφ jejich budoucφch volebnφch vyhlφdek, a to zejmΘna u stran nov∞ vznikajφcφch (neparlamentnφch). Je p°esv∞dΦen, ₧e dalÜφ financovßnφ stran, jim₧ se ani po n∞kolikaletΘm poskytovßnφ stßlΘho p°φsp∞vku nepoda°ilo zφskat v nßsledujφcφch volbßch pot°ebnou podporu voliΦ∙, nenφ od∙vodn∞no a m∞lo by b²t proto omezeno. Tyto strany nejsou toti₧ dostateΦn∞ reprezentativnφ a nepodφlejφ se bezprost°edn∞ na Φinnosti zßkonodßrnΘho sboru ani jin²ch stßtnφch institucφ. Argument, ₧e tyto strany pot°ebujφ k zφskßnφ podφlu na stßtnφ moci, a tedy ke skuteΦn∞ relevantnφ reprezentaci sv²ch voliΦ∙, zpravidla Φas p°esahujφcφ bezprost°edn∞ nßsledujφcφ volebnφ obdobφ, nenφ podle jeho p°esv∞dΦenφ opodstatn∞n². Jde toti₧ p°edevÜφm o to, do jakΘ mφry se poda°φ t∞mto stranßm oslovit v pr∙b∞hu volebnφho obdobφ a ve volbßch voliΦe tak, aby jim odevzdali svΘ hlasy.
K otßzce zv²Üenφ p°φsp∞vku na mandßt poslance nebo senßtora z 500 000 KΦ na 1 000 000 KΦ zd∙raz≥uje, ₧e je zcela v kompetenci zßkonodßrnΘho sboru urΦit jeho v²Üi. Nem∙₧e se samoz°ejm∞ jednat o jeho libov∙li, naopak v²Üe tohoto p°φsp∞vku musφ odpovφdat reßln²m a p°im∞°en²m nßklad∙m politick²ch stran nutn²m k zajiÜt∞nφ jejich Φinnosti. Je nepochybnΘ, ₧e zßkladnφm p°edpokladem pro zφskßnφ mandßt∙, a tφm i pro zφskßnφ uvedenΘho p°φsp∞vku, je vÜak podpora voliΦ∙ vyjßd°enß ve volbßch. Nesouhlasφ proto s nßzorem, ₧e samotnΘ zv²Üenφ tohoto p°φsp∞vku by mohlo vΘst eventußln∞ k prosazovßnφ stßtnφch zßjm∙ uvnit° politick²ch stran, to u₧ z toho d∙vodu, ₧e p°φsp∞vek na mandßt je vyplßcen podle stejn²ch kritΘriφ vÜem vlßdnφm i nevlßdnφm parlamentnφm stranßm. Novß prßvnφ ·prava neumo₧≥uje politick²m stranßm nebo hnutφm vykonßvat funkce stßtnφch orgßn∙, tyto orgßny nahrazovat nebo je °φdit a pov∞°ovat ·koly. Ve zv²Üenφ tohoto p°φsp∞vku nespat°uje proto poruÜenφ Φl. 20 odst. 4 Listiny, podle n∞ho₧ jsou politickΘ strany a hnutφ odd∞leny od stßtu.
Zßv∞rem pak konstatuje, ₧e dosavadnφ prßvnφ ·prava financovßnφ politick²ch stran a hnutφ nepreferuje ₧ßdnΘ politickΘ subjekty ani nezvyÜuje rozdφly mezi parlamentnφmi a mimoparlamentnφmi politick²mi subjekty ve prosp∞ch subjekt∙ parlamentnφch. Obohacenφ existujφcφho politickΘho spektra o novΘ myÜlenky - jak uvßdφ prezident republiky - nelze spojovat a podmi≥ovat pouze finanΦnφm zajiÜt∞nφm stran a hnutφ. TakovΘ myÜlenky se toti₧ formujφ a prezentujφ i mimo parlamentnφ strany, respektive mimo jakΘkoliv strany a hnutφ, p°iΦem₧ zßle₧φ p°edevÜφm na jejich obsahu, p°φnosu a pot°ebnosti pro spoleΦnost. V tΘto souvislosti zd∙raz≥uje, ₧e nesouhlasφ ani s nßzorem, ₧e st°φdßnφ p°edstavitel∙ r∙zn²ch myÜlenkov²ch proud∙ ve vedenφ stßtu by mohlo vΘst samo o sob∞ k obohacenφ spoleΦnosti o novΘ myÜlenky, a tφm i k dalÜφmu v²voji v naÜem stßt∞.
Konstatuje dßle, ₧e v p°φpad∞ jak zßkona o politick²ch stranßch novelizovanΘho zßkonem Φ. 204/2000 Sb., tak volebnφho zßkona novelizovanΘho zßkonem Φ. 340/2000 Sb. prezident republiky vyu₧il svΘho prßva podle Φl. 50 odst. 1 ┌stavy a vrßtil zßkon PoslaneckΘ sn∞movn∞, kterß vÜak setrvala u obou zßkon∙ na nich nadpoloviΦnφ v∞tÜinou vÜech poslanc∙. Oba zßkony v d∙sledku toho pak byly pod uveden²mi Φφsly vyhlßÜeny ve Sbφrce zßkon∙.
P°edseda Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky JUDr. Petr Pithart sv²m p°φpisem ze dne 5. 1. 2001 rovn∞₧ p°edlo₧il svΘ vyjßd°enφ ve v∞ci tohoto nßvrhu prezidenta republiky. Konstatoval v n∞m, ₧e jak p°i projednßvßnφ nßvrhu novely volebnφho zßkona, tak p°i projednßvßnφ nßvrhu novely zßkona o politick²ch stranßch, byla znaΦnß Φßst rozpravy na sch∙zi Senßtu v∞novßna zm∞nßm stßtnφho financovßnφ politick²ch stran a politick²ch hnutφ, z p°evß₧nΘ v∞tÜiny pak zejmΘna navrhovanΘmu snφ₧enφ p°φsp∞vku na volebnφ nßklady podle º 85 novelizovanΘho volebnφho zßkona ve vztahu k souΦasn∞ navrhovanΘmu zv²Üenφ p°φsp∞vku na mandßt poslance nebo senßtora podle º 20 odst. 7 novelizovanΘho zßkona o politick²ch stranßch. V rßmci diskuse zazn∞ly argumenty pro i proti p°ijetφ navrhovan²ch zm∞n.
Nßmitky vznesenΘ proti novΘ prßvnφ ·prav∞ stßtnφch p°φsp∞vk∙ vychßzely z nßzoru, ₧e takovß prßvnφ ·prava ne·m∞rn∞ zv²hod≥uje parlamentnφ politickΘ strany na ·kor politick²ch stran neparlamentnφch, zejmΘna nov∞ vznikajφcφch, jejich₧ hospodß°skΘ postavenφ se zhorÜφ natolik, ₧e jejich schopnost prosadit se ve volbßch bude snφ₧ena na minimum. Zazn∞l nßzor, ₧e navrhovanß prßvnφ ·prava tak ve sv²ch d∙sledcφch ·stavn∞ nep°φpustn²m zp∙sobem omezuje volnou sout∞₧ politick²ch stran garantovanou v Φl. 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny.
Argumenty podporujφcφ p°ijetφ zm∞n ve stßtnφm financovßnφ politick²ch stran vychßzely naopak z nßzoru, ₧e navrhovanΘ zm∞ny nejsou takovΘho charakteru, ₧e by p°ekraΦovaly rßmec ·stavnosti.
P°i svΘm rozhodovßnφ o nßvrhu novely volebnφho zßkona se Senßt p°iklonil k argument∙m podporujφcφm p°ijetφ navrhovan²ch zm∞n a nßvrh novely volebnφho zßkona schvßlil ve zn∞nφ postoupenΘm mu Poslaneckou sn∞movnou. UΦinil tak sv²m usnesenφm Φ. 396 ze dne 23. Φervna 2000, kdy₧ z p°φtomn²ch 79 senßtor∙ pro nßvrh hlasovalo 40 a 38 bylo proti.
Naproti tomu k nßvrhu novely zßkona o politick²ch stranßch nep°ijal Senßt usnesenφ. V pr∙b∞hu rozpravy konanΘ ve dnech 28. a 29. Φervna 2000 byly postupn∞ podßvßny nßvrh p°edlo₧en²m nßvrhem zßkona se nezab²vat, nßvrh na schvßlenφ p°edlo₧enΘho nßvrhu zßkona a nßvrh na jeho zamφtnutφ. Ani jeden z podan²ch nßvrh∙ nebyl Senßtem p°ijat. Proto₧e se Senßt ve stanovenΘ t°icetidennφ lh∙t∞ k nßvrhu novely zßkona o politick²ch stranßch nevyjßd°il, doÜlo v souladu s Φl. 46 odst. 3 ┌stavy k p°ijetφ tΘto novely uplynutφm tΘto ·stavnφ lh∙ty, tedy dnem 6. Φervence 2000.
ZakonΦil proto tφm, ₧e je na ┌stavnφm soudu, aby v∞c posoudil a aby o nßvrhu prezidenta republiky rozhodl.
Vlßda ╚eskΘ republiky se na v²zvu ┌stavnφho soudu k nßvrhu prezidenta republiky vyjßd°ila p°φpisem ze dne 9. 1. 2001.
Vlßda ╚eskΘ republiky konstatovala, ₧e Φl. 22 Listiny stanovφ, ₧e zßkonnß ·prava vÜech politick²ch prßv a svobod a jejφ v²klad a pou₧φvßnφ musφ umo₧≥ovat a ochra≥ovat svobodnou sout∞₧ politick²ch sil v demokratickΘ spoleΦnosti. Prezident republiky p°itom poukßzal na v²znamnΘ zhorÜenφ hospodß°skΘho postavenφ, a tφm i budoucφch volebnφch vyhlφdek, zejmΘna nov∞ vznikajφcφch (tj. neparlamentnφch) politick²ch stran, kterΘ se prosadily do v∞domφ voliΦ∙, o Φem₧ sv∞dΦφ kvalifikovan² podφl na poΦtu odevzdan²ch hlas∙. Prezident republiky dßle spat°uje ve zv²Üenφ p°φsp∞vk∙ posφlenφ zßvislosti politick²ch stran na stßtnφ podpo°e, kter² p°ekraΦuje rßmec dan² Φl. 20 odst. 4 Listiny, podle n∞ho₧ jsou politickΘ strany odd∞leny od stßtu.
Vlßda dßle poukßzala na to, ₧e Φl. 5 ┌stavy i Φl. 22 Listiny hovo°φ o rovn²ch podmφnkßch volnΘ sout∞₧e politick²ch stran. Volnß sout∞₧ politick²ch stran znamenß zßkaz diskriminace Φi up°ednost≥ovßnφ n∞kter²ch politick²ch stran, zßkaz jakΘkoliv vedoucφ ·lohy n∞kterΘ z nich nebo kladenφ p°ekß₧ek jejich vzniku Φi p∙sobenφ. Vlßda konstatovala, ₧e volebnφ zßkon i zßkon o politick²ch stranßch tuto rovnost podmφnek zachovßvajφ, volnß sout∞₧ politick²ch stran t∞mito zßkony nenφ ohro₧ena. Ka₧d² prßvnφ subjekt, kter² splnφ podmφnky danΘ t∞mito zßkony, nab²vß podle t∞chto zßkon∙ urΦit²ch prßv, kterß jsou obecn∞ rovnß pro vÜechny subjekty.
ZßkonnΘ podmφnky pro nab²vßnφ prßv prßvnφmi subjekty, v tomto p°φpad∞ nabytφ finanΦnφch p°φsp∞vk∙ (tj. stßtnφho p°φsp∞vku a p°φsp∞vku na ·hradu volebnφch nßklad∙) politick²mi stranami, nejsou v demokratick²ch zemφch Evropy v∞cφ neobvyklou. To konstatuje i nßlez ┌stavnφho soudu vyhlßÜen² pod Φ. 243/1999 Sb., kter² o zßkonnΘ ·prav∞ podmφnek nab²vßnφ finanΦnφch p°φsp∞vk∙ politick²mi stranami hovo°φ v souvislosti s N∞meckem, Franciφ, Itßliφ, Dßnskem, Belgiφ nebo èpan∞lskem. Tento nßlez takΘ zmi≥uje skuteΦnost, ₧e ve VelkΘ Britßnii, Irsku, Nizozemφ Φi Portugalsku nenφ financovßnφ politick²ch stran stßtem uzßkon∞no v∙bec. Proto mß vlßda za to, ₧e zßkonnß ·prava tΘto otßzky v ╚eskΘ republice zcela zapadß do evropskΘho pr∙m∞ru.
Rovn∞₧ tvrzenφ, ₧e poskytovßnφ finanΦnφch p°φsp∞vk∙ stßtem je diskriminacφ neparlamentnφch politick²ch stran a omezuje to jejich Üanci na volebnφ ·sp∞ch, poklßdß za klamnΘ. D∙kazem toho jsou i v²sledky prvnφch voleb do zastupitelstev kraj∙ konan²ch dne 12. 11. 2000 a ·sp∞ch neparlamentnφch politick²ch stran v nich. DalÜφm p°φkladem je volebnφ ·sp∞ch Unie svobody, politickΘ strany, kterß vznikla dne 22. 1. 1998, tedy v dob∞, kdy se ji₧ zdßlo obtφ₧nΘ proniknout do okruhu parlamentnφch stran jako nov² subjekt politickΘ sφly.
Obtφ₧e spojenΘ s prosazenφm se nov²ch subjekt∙ na politickΘ scΘn∞ souvisφ podle nφ spφÜe s celospoleΦensk²m klimatem ne₧ s finanΦnφmi p°φsp∞vky stßtu. Faktem je, ₧e o ·sp∞chu politick²ch subjekt∙ nerozhodujφ finanΦnφ p°φsp∞vky stßtu, ale hlasy voliΦ∙. Chybnß je p°edstava, ₧e v ╚eskΘ republice neexistuje dynamika politick²ch sil. Äßdnß strana nenφ odsouzena k tomu b²t trvale "malß", ale takΘ ₧ßdnΘ stran∞ nenφ souzeno, aby z∙stala "velkou".
Vlßda dßle uvßdφ, ₧e svobodnou sout∞₧ politick²ch sil p°edstavuje pluralitnφ politick² systΘm; tomu mß odpovφdat zßkonnß ·prava politick²ch prßv a svobod. V souladu s tφm musφ b²t tato prßva a svobody vyklßdßny a pou₧φvßny, aby svobodnou sout∞₧ politick²ch sil umo₧≥ovaly. Pluralitnφ politick² systΘm v ╚eskΘ republice existuje a diskutovanΘ zßkony svobodnou sout∞₧ politick²ch sil umo₧≥ujφ. Smyslem volebnφho p°φsp∞vku nenφ omezenφ volnosti volebnφ sout∞₧e, ale zajiÜt∞nφ jejφ vß₧nosti. VytyΦenφ podmφnek jeho zφskßnφ mß zamezit tomu, aby nevznikaly takovΘ subjekty, kterΘ by samo·Φeln²mi opakujφcφmi se aktivitami sm∞°ovaly primßrn∞ k zφskßvßnφ stßtnφch prost°edk∙. Proti vyplßcenφ stßtnφho p°φsp∞vku vÜem politick²m stranßm, kterΘ se voleb ·Φastnφ, pak hovo°φ i omezen² rozsah stßtnφch p°φsp∞vk∙.
Pokud jde o Φl. 20 Listiny, lze podle vlßdy vyu₧φt ji₧ existujφcφho nßlezu ┌stavnφho soudu vyhlßÜenΘho pod Φ. 296/1995 Sb., kter² uvßdφ, ₧e odd∞lenφ stßtu od stran neznamenß, ₧e strany majφ povahu soukrom²ch spolk∙. NaÜe ┌stava, stejn∞ jako v∞tÜina evropsk²ch ·stav, vychßzφ z toho, ₧e politickΘ strany a politickß hnutφ sice nejsou institucemi ve°ejnΘ moci a nemajφ ve°ejnoprßvnφ povahu, na druhΘ stran∞ vÜak plnφ, v souladu s ┌stavou, urΦitΘ ·koly ve°ejnΘho zßjmu nezbytnΘ pro ₧ivot stßtu zalo₧enΘho na reprezentativnφ demokracii. ZejmΘna pak musφ b²t demokratick² stßt (Φl. 1 ┌stavy) takΘ demokratick²m zp∙sobem, tj. ve volbßch zalo₧en²ch na sout∞₧i politick²ch stran, legitimovßn. Z tohoto obecnΘho zßjmu plyne i nßrok na to, aby stßt pln∞nφ t∞chto pro stßt nezbytn²ch ·kol∙ umo₧nil a podpo°il. Na tom spoΦφvß tΘ₧ ·prava financovßnφ politick²ch stran stßtem vedenß snahou po ΦßsteΦnΘ ·hrad∞ jejich nßklad∙ na Φinnost, je₧ je ve ve°ejnΘm zßjmu. ┌stavnφ soud v od∙vodn∞nφ svΘho nßlezu vÜak podle nφ odmφtl p°edstavu, ₧e by se stßtnφ p°φsp∞vky m∞ly stßt zßkladnφm zdrojem p°φjm∙ politick²ch stran.
S p°ihlΘdnutφm k t∞mto d∙vod∙m pak vlßda navrhla, aby nßvrh prezidenta republiky na zruÜenφ Φßsti zßkona o politick²ch stranßch a Φßsti volebnφho zßkona byl zamφtnut.
┌stavnφ soud po shrnutφ argument∙ vÜech ·Φastnφk∙, jak vyplynuly z jejich podßnφ, dosp∞l k zßv∞ru, ₧e je t°eba analyzovat nßvrhy na zruÜenφ n∞kter²ch ustanovenφ zßkona o politick²ch stranßch a volebnφho zßkona, p°edevÜφm z hlediska zßsad zakotven²ch v ┌stav∞ a v Listin∞.
D∙vodnost tohoto zvolenΘho postupu nejlΘpe vyplyne z rozboru t²kajφcφho se º 20 odst. 7 zßkona o politick²ch stranßch, kde jde o p°φmΘ stßtnφ financovßnφ politick²ch stran. Nßvrh sßm vypouÜtφ odpovφdajφcφ ustanovenφ tak, jakoby p°φsp∞vek na mandßt poslance Φi senßtora nem∞l b²t v∙bec poskytovßn, avÜak z argumentace v tΘto souvislosti vypl²vß, ₧e nßmitka sm∞°uje p°edevÜφm proti v²Üi p°φsp∞vku, kter² po novele Φinφ roΦn∞ 1 000 000 KΦ. Stanovenφ p°φsp∞vku a jeho v²Üe nßle₧φ nesporn∞ moci zßkonodßrnΘ. V jejφ odpov∞dnosti je posoudit p°im∞°enost t∞chto prost°edk∙ s ohledem na principy stanovenΘ ┌stavou. Jestli₧e stanovisko PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky v²slovn∞ p°ipouÜtφ, ₧e se nem∙₧e jednat o libov∙li, nem∙₧e vÜak takΘ nerespektovat dalÜφ ·stavnφ kritΘria.
P°i posuzovßnφ ·stavnosti napadenΘho ustanovenφ, tedy tΘ jeho Φßsti, kterß stanovila p°φsp∞vek na mandßt poslance nebo senßtora ve v²Üi jednoho milionu KΦ roΦn∞, nelze odhlΘdnout od skuteΦnosti, ₧e financovßnφ politick²ch stran je ΦßsteΦn∞ upraveno i volebnφm zßkonem. ┌stavnφ soud sice zruÜil ustanovenφ v∞ty t°etφ º 85 volebnφho zßkona upravujφcφ p°φsp∞vek za odevzdan² hlas, jasn∞ vÜak v od∙vodn∞nφ svΘho nßlezu uvedl, ₧e tento p°φsp∞vek nem∙₧e omezovat volnou volebnφ sout∞₧. AvÜak prßv∞ souhrnn² pohled a porovnßnφ v²Üe p°φsp∞vku za odevzdan² hlas s ostatnφmi formami financovßnφ politick²ch stran, tedy zejmΘna v tΘto v∞ci projednßvan²m p°φsp∞vkem na mandßt poslance nebo senßtora, jako₧ i s v²Üφ p°φsp∞vku na mandßt krajsk²ch zastupitel∙ (kter² sice v projednßvanΘ v∞ci zpochybn∞n nenφ, avÜak nelze od n∞ho abstrahovat), podporuje nßzor ┌stavnφho soudu, ₧e je zde z°ejmß tendence proti volnΘ sout∞₧i vÜech politick²ch sil, nebo¥ zv²Üenφ podpory parlamentnφch stran je doprovßzeno souΦasn²m omezenφm stran mΘn∞ ·sp∞Ün²ch. Vznikajφ tak disproporce rozpornΘ s ·Φelem a cφlem financovßnφ politick²ch stran z ve°ejn²ch prost°edk∙, tedy umo₧n∞nφm jejich volnΘ sout∞₧e.
Nerovnom∞rnost rozd∞lenφ rozpoΦtov²ch prost°edk∙ politick²m stranßm lze demonstrovat na situaci, kdy ve volbßch do PoslaneckΘ sn∞movny zφskß jedna politickß strana 2 % odevzdan²ch hlas∙ (p°edpoklßdejme 100 000 hlas∙) a druhß strana 6 % (tedy 300 000 hlas∙). Zatφmco prvnφ ze stran zφskß pro celΘ nßsledujφcφ volebnφ obdobφ od stßtu pouze p°φsp∞vek za odevzdanΘ hlasy (podle d°φv∞jÜφ ·pravy tedy 3 miliony korun), strana druhß, s trojnßsobn²m ·sp∞chem, zφskß ve stejnΘm obdobφ zhruba 77 milion∙ korun (p°φsp∞vek za hlasy 9 milion∙ korun, stßl² roΦnφ p°φsp∞vek 5 milion∙ korun, celkem tedy 20 milion∙, a stßl² p°φsp∞vek na mandßty, kter² p°i pravd∞podobnΘm poΦtu dvanßcti k°esel p°edstavuje 12 milion∙ korun roΦn∞, celkem tedy 48 milion∙ korun). Strana trojnßsobn∞ ·sp∞Ünß ve volbßch tedy zφskß oproti svΘ mΘn∞ ·sp∞ÜnΘ konkurentce zhruba p∞tadvacetinßsobn² obnos ze stßtnφ pokladny.
Zd∙vodn∞nφ zv²Üenφ p°φsp∞vku na mandßt z 500 000 KΦ na 1 000 000 KΦ ve stanovisku PoslaneckΘ sn∞movny odporuje smyslu stßtnφho finanΦnφho p°φsp∞vku politick²m stranßm. Strany majφ b²t zakotveny ve spoleΦnosti, nikoli ve stßt∞. Proto stßtnφ p°φsp∞vek mß pouze usnad≥ovat stranßm tu ·lohu, kterou pro stßt plnφ svou ·Φastφ ve volbßch, nebo¥ na politickΘ v∙li, vzeÜlΘ ze svobodnΘ volebnφ sout∞₧e, je zalo₧en demokratick² stßt. Podle Φl. 22 Listiny jakßkoli zßkonnß ·prava vÜech politick²ch prßv a svobod musφ umo₧≥ovat a ochra≥ovat svobodnou sout∞₧ politick²ch sil v demokratickΘ spoleΦnosti. Dikce "svobodnß sout∞₧ politick²ch sil" klade d∙raz prßv∞ na tu fßzi procesu politickΘ konkurence, je₧ p°edchßzφ etablovßnφ stran v dosa₧en²ch pozicφch, tedy p°edevÜφm d∙raz na svobodn² vstup politick²ch sil do volebnφ sout∞₧e. Svobodnß sout∞₧ politick²ch stran je tak nepochybn∞ hodnotou, kterΘ musφ dßt p°ednost i zßkonnß ·prava financovßnφ politick²ch stran stßtem a je₧ je pod ochranou ┌stavy a Listiny.
┌vaha PoslaneckΘ sn∞movny se vÜak ubφrß opaΦn²m sm∞rem. K otßzce zv²Üenφ p°φsp∞vku na mandßt poslance nebo senßtora z 500 000 KΦ na 1 000 000 KΦ sice obecn∞ uznßvß, ₧e se nem∙₧e jednat o libov∙li zßkonodßrce, tvrdφ vÜak, ₧e "v²Üe tohoto p°φsp∞vku musφ odpovφdat reßln²m a p°im∞°en²m nßklad∙m politick²ch stran, nutn²m k zajiÜt∞nφ jejich Φinnosti". Ve skuteΦnosti mß vÜak platit opak: v²Üe tohoto p°φsp∞vku prßv∞ nesmφ pln∞ odpovφdat reßln²m a p°im∞°en²m nßklad∙m politick²ch stran, proto₧e reßlnΘ a p°im∞°enΘ nßklady politick²ch stran nesm∞jφ b²t finanΦn∞ pokryty stßtem, ale musφ mφt zßklad v podpo°e ΦlenskΘ a voliΦskΘ zßkladny.
Snφ₧enφ volebnφho p°φsp∞vku, tj. p°φsp∞vku za odevzdan² hlas, z 90 KΦ na 30 KΦ v novele volebnφho zßkona, kter²m bylo znehodnoceno zßkladnφ kritΘrium stßtnφ podpory politick²ch stran, toti₧ mφra jejich volebnφho ·sp∞chu, bylo v novele zßkona o politick²ch stranßch provßzeno zv²Üenφm p°φsp∞vku na mandßt, jφm₧ byly naopak zhodnoceny pozice ve stßt∞ dosa₧enΘ a obsazenΘ a nep°φmo posφlena disproporce v zßkladnφm kritΘriu.
ZruÜenφm volebnφho p°φsp∞vku nßlezem ┌stavnφho soudu sp. zn. Pl. ┌S 42/2000 ze dne 24. ledna 2001 vyhlßÜen²m pod Φ. 64/2001 Sb. dne 16. ·nora 2001 vznikla situace, v nφ₧ by ponechßnφ p°φsp∞vku jednoho milionu KΦ na ka₧d² mandßt poslance nebo senßtora jeÜt∞ zv²Üilo dosavadnφ disproporce. Proto zruÜenφm p°φsp∞vku na mandßt ve v²Üi jednoho milionu KΦ vytvß°φ ┌stavnφ soud tΘ₧ prostor Parlamentu pro uplatn∞nφ celkov∞ novΘho p°φstupu k financovßnφ politick²ch stran stßtem tak, aby proporce mezi dotacemi dosa₧en²ch pozic a dotacemi ·sp∞chu ve volebnφ sout∞₧i se zm∞nily v²razn∞ ve prosp∞ch ocen∞nφ poΦtu hlas∙ zφskan²ch ve volbßch.
Dosavadnφ zv²Üenφ p°φsp∞vku na mandßt na 1 000 000 KΦ bylo souΦßstφ celΘ °ady opat°enφ, je₧ vesm∞s sm∞°ovala k finanΦnφ podpo°e velk²ch a v Parlamentu ji₧ etablovan²ch stran na ·kor stran mal²ch. Koncentrace finanΦnφ pomoci stßtu prßv∞ jen pro strany v Parlamentu zastoupenΘ omezuje ekonomicky rovnou ·Φast stran ve volebnφ sout∞₧i (Φl. 5 ┌stavy) a nerespektuje princip º 20 odst. 4 Listiny po odd∞lenφ stran od stßtu. Zv²Üenφ hranice p°φsp∞vku na mandßt pomφjφ zßkladnφ kritΘrium stßtnφ podpory, toti₧ poΦet stranami zφskan²ch hlas∙, a koncentruje v ·stavn∞ nep°ijatelnΘm rozsahu stßtnφ finanΦnφ podporu na parlamentnφ Φinnost.
Pokud jde o º 20 odst. 4 zßkona o politick²ch stranßch, byl uplatn∞n nßvrh, aby byla vypuÜt∞na zm∞na, kterß byla provedena p°i poslednφ novele a doÜlo tak k nßvratu p∙vodnφho zn∞nφ, podle n∞ho₧ politickß strana (Φi hnutφ) zφskala nßrok na stßl² p°φsp∞vek, jestli₧e v jedn∞ch volbßch dosßhla hranice 3 % odevzdan²ch hlas∙, tedy bez dalÜφch podmφnek. Novela naproti tomu p°inesla podmφnku, ₧e strana, kterß ji₧ zφskala nßrok na stßl² p°φsp∞vek, ale nep°ekroΦφ uzavφracφ klauzuli pro vstup do PoslaneckΘ sn∞movny stanovenou volebnφm zßkonem, p°φsp∞vek v nßsledujφcφch volbßch neobdr₧φ.
Tφm, ₧e takto byly negativn∞ ovlivn∞ny politickΘ strany, kterΘ sice reprezentujφ nezanedbateln² zlomek voliΦ∙, ale na podφl na stßtnφ moci nedosßhly a nemohou svΘ prßvoplatnΘ voliΦe reprezentovat, dochßzφ k jejich diskriminaci v∙Φi ostatnφm stranßm Φi hnutφm a zßsadnφmu negativnφmu ovlivn∞nφ volnΘ sout∞₧e politick²ch stran, jak je mß na mysli Φl. 5 ┌stavy a Φl. 22 Listiny.
Z celkovΘ koncepce novelou proveden²ch zm∞n vychßzφ zßsadnφ zßm∞r posφlit roli velk²ch stran, kterΘ by po volbßch mohly snßze vytvß°et pevnΘ koalice a prosazovat svΘ programy bez p°ihlΘdnutφ ke stanovisk∙m ostatnφch parlamentnφch stran, co₧ se skr²vß pod pojem zv²Üenφ stability v rozhodovßnφ moci zßkonodßrnΘ i v²konnΘ. P°itom ovÜem zv²Üenφ stability nemusφ zde mφt za nßsledek vyÜÜφ stupe≥ demokracie, ale i oslabenφ jejφch princip∙ a snφ₧enφ jejφ efektivity. ┌stavnφ soud sice p°i posuzovßnφ nßvrh∙ na zruÜenφ zßkon∙ nehodnotφ v podrobnostech ·Φelnost nebo vhodnost zßkonn²ch ·prav, kterΘ p°ezkoumßvß, n²br₧ zab²vß se t∞mi, je₧ vyjad°ujφ hodnoty stanovenΘ ┌stavou. Nenφ-li respektovßna volnß sout∞₧ politick²ch stran za vyrovnan²ch podmφnek a je-li snaha vytvß°et odliÜnΘ podmφnky pro strany velkΘ Φi v∞tÜφ a formovat tak p°φmo Φi nep°φmo politickΘ strany s lepÜφm Φi horÜφm postavenφm, a tedy i obΦany s rozdφln²mi podmφnkami jejich pohybu v politickΘm systΘmu, nelze takovΘ kroky oznaΦit za ·stavnφ. Nelze p°itom opomenout, ₧e demokratickß spoleΦnost je charakterizovßna prßv∞ svobodnou sout∞₧φ politick²ch stran, jejich₧ p∙sobenφ p°i sprßv∞ ve°ejn²ch v∞cφ se odvozuje ze svobodnΘ volby provedenΘ voliΦi.
Zßv∞rem pova₧oval ┌stavnφ soud za vhodnΘ p°ipomenout i zprßvu o financovßnφ politick²ch stran, kterß vyjad°uje p°edstavy BenßtskΘ komise Rady Evropy p°i ·Φasti vφce ne₧ 30 stßt∙, kterß konstatuje, ₧e existujφ zem∞, kde finance politick²ch stran spoΦφvajφ hlavn∞ na Φlensk²ch p°φsp∞vcφch a tato koncepce je dodr₧ovßna. Ve starÜφch demokraciφch jsou politickΘ strany enormnφm strojem vy₧adujφcφm stßle znaΦn² personßl, rozlehlΘ prostory, zv²ÜenΘ nßklady fungovßnφ, kterΘ nemohou b²t pokryty Φlensk²mi, Φasto nφzk²mi, p°φsp∞vky. N∞mecko tak nap°. p°ipouÜtφ nezbytnost ve°ejnΘho financovßnφ v²daj∙ zp∙soben²ch volebnφ kampanφ, ale i nßklad∙ zp∙soben²ch ka₧dodennφ Φinnostφ politick²ch stran za podmφnky, ₧e pomoc stßtu je nep°φmo ·m∞rnß finanΦnφ kapacit∞ ka₧dΘ strany a je stanovena tφm, co je nezbytnΘ pro zajiÜt∞nφ °ßdnΘho fungovßnφ ve°ejnΘ moci.
Zprßva BenßtskΘ komise Rady Evropy p°φzniv∞ hodnotφ zem∞, je₧ vß₧φ finanΦnφ pomoc stßtu stranßm na jejich volebnφ ·sp∞ch a na p°φjmy z Φlensk²ch p°φsp∞vk∙. V tomto smyslu dochßzφ i k formulaci m∞°φtek pro rozd∞lovßnφ stßtnφch p°φsp∞vk∙. P°edevÜφm je to ·sp∞ch, jeho₧ strana ve volbßch u voliΦ∙ docφlila, dßle ·hrn stranick²ch p°φsp∞vk∙ a v omezenΘ mφ°e i rozsah dar∙, kterΘ strana obdr₧ela (nap°. º 18 zßkona o politick²ch stranßch v SRN).
V²sledky prßce uvedenΘ komise bezprost°edn∞ souvisejφ se souΦasn²mi legislativnφmi tΘmaty v ╚eskΘ republice a nem∞ly by b²t opomenuty.
Ve svΘm souhrnu jde tedy v projednßvanΘ problematice o p°evzetφ po₧adavku nezbytn²ch nßklad∙ demokracie. Jejφ harmonick² v²kon vy₧aduje ve skuteΦnosti omezit na minimum a snφ₧it v²daje politick²ch stran a souΦasn∞ zachovat princip rovnosti mezi nimi, kter² se zdß b²t Φasto poruÜen ve prosp∞ch majoritnφch stran, kterΘ vy₧adujφ ve°ejnΘ subvence, proto₧e obdr₧ely nejvφce mandßt∙ a nejv∞tÜφ poΦet hlas∙. To ovÜem vy₧aduje zaruΦit pr∙hlednost ve vy₧adovan²ch informacφch a velice podrobnou kontrolu u₧itφ p°ijat²ch fond∙.
P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.