Oblast: Sociální zabezpečení

Důvod úpravy:

Snížení nákladů na předčasné starobní důchody v zájmu udržitelnosti veřejného průběžně financovaného systému a odstranění motivace k předčasnému odchodu do starobního důchodu.

Novelizované předpisy:

• Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákonů č. 134/1997 Sb., č. 289/1997 Sb., č. 224/1999 Sb., č. 18/2000 Sb., č. 118/2000 Sb., č. 132/2000 Sb. a č. 220/2000 Sb.
• Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákonů č. 590/1992 Sb., č. 37/1993 Sb., č. 160/1993 Sb., č. 307/1993 Sb., č. 241/1994 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 134/1997 Sb., č. 306/1997 Sb., č. 93/1998 Sb., č. 225/1999 Sb., č. 356/ /1999 Sb., č. 360/1999 Sb., č. 18/2000 Sb., č. 29/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 133/2000 Sb., č. 155/2000 Sb., č. 159/2000 Sb., č. 220/2000 Sb., č. 238/2000 Sb., č. 258/2000 Sb. a č. 411/2000 Sb.

Anotace:

A)     K zákonu č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Úvodem:
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, přinesl již v roce 1988 (s dalším rozšířením v roce 1996) novou úpravu přiznávání předčasných starobních důchodů. Smyslem zavedení této možnosti bylo řešit sociální situaci občanů, kteří v relativně krátké době před dosažením důchodového věku ztratili zaměstnání.
Rozlišují se dva typy předčasných starobních důchodů, a to tzv. dočasně snížený předčasný starobní důchod, který je podle § 30 zákona o důchodovém pojištění přiznáván jen na základě kvalifikovaných důvodů (nezaměstnanost, nárok na částečný invalidní důchod nebo odnětí plného invalidního důchodu) a který nevylučuje přiznání obecného starobního důchodu při dosažení důchodového věku, a tzv. trvale snížený předčasný starobní důchod, který je podle § 31 zákona o důchodovém pojištění přiznáván až tři roky před dosažením důchodového věku jen za podmínky získání aspoň 25 let doby pojištění.
Oba typy předčasného starobního důchodu se skládají ze základní výměry (ta dnes činí 1310 Kč) a z procentní výměry. Výše procentní výměry se stanoví tak, že za každý celý rok doby pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu s tím, že takto stanovená výše se snižuje v závislosti na typu předčasného starobního důchodu a době, která schází do dosažení důchodového věku.
U dočasně sníženého předčasného starobního důchodu činila výše redukce procentní výměry 1 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku.
U trvale sníženého předčasného starobního důchodu závisela výše redukce procentní výměry na tom, do jakého období spadá den, od něhož se přiznává tento předčasný starobní důchod. Spadal-li tento den do období před dosažením dřívějšího důchodového věku (tj. 60 let u mužů a 53 až 57 let u žen podle počtu vychovaných dětí), činila výše redukce procentní výměry 0,6 % výpočtového základu; spadal-li tento den do období po dosažení dřívějšího důchodového věku, činila výše redukce procentní výměry jen 0,3 % výpočtového základu za každé chybějící období. Tato diference u trvale sníženého předčasného starobního důchodu podle období přiznání důchodu byla do zákona o důchodovém pojištění doplněna novelou v roce 1997; před novelou byla redukce procentní výměry jednotná a činila u trvale sníženého předčasného starobního důchodu 0,6 % výpočtového základu.

• Předmětnou novelou byly provedeny tyto zásadní změny:

  -	v případě dočasně sníženého předčasného starobního důchodu se procentní sazba redukce (krácení) procentní výměry za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku zvyšuje z 1 % na 1,3 % výpočtového základu,
  -	v případě trvale sníženého předčasného starobního důchodu se procentní sazba redukce (krácení) procentní výměry za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku zvyšuje z 0,3 % a 0,6 % jednotně na 0,9 % výpočtového základu; současně se ruší možnost snižovat procentní výměru trvale sníženého předčasného starobního důchodu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání tohoto důchodu do dne dosažení důchodového věku pouze o 0,3 % výpočtového základu, pokud je tento důchod přiznán po dosažení věkové hranice stanovené pro nárok na starobní důchod právními předpisy platnými před 1. lednem 1996 (tuto možnost původní právní úprava, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1996, neobsahovala a byla zavedena dodatečně až s účinností od 1. ledna 1998 a pouze jako přechodné opatření);
  -	v případě odchodu pojištěnce do starobního důchodu po vzniku nároku na něj se zvyšuje zvýhodnění za odložený odchod o 50 %, tzn. že za každých 90 kalendářních dní této výdělečné činnosti se zvyšuje výše procentní výměry starobního důchodu o 1,5 % (dříve o 1 %) výpočtového základu za splnění podmínky, že po vzniku nároku na důchod bude pojištěnec vykonávat výdělečnou činnost a nebude přitom pobírat starobní ani invalidní důchod (§ 34 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění).

• Dále byly provedeny změny:

  -	v okruhu pojištěných osob [§ 5 odst. 1 písm. s)] pojištěny při splnění podmínek tohoto zákona jsou osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let; změna se váže k § 5 odst. 4, k § 14 odst. 2 a k § 108 odst. 1 písm. a), kde se slovo "blízkou" nahrazuje slovem "bezmocnou",
  -	mění se okruh dob, kdy ke zvýšení za další výdělečnou činnost nedochází jedná se o další situace, kdy výdělečná činnost není fakticky vykonávána, i když pracovní vztah trvá - tzn. situace, kdy v době pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské; [vyloučenými dobami podle § 16 odst. 4 písm. a) byly doby pobírání dávek nemocenského pojištění, což je nově nahrazeno slovy doby dočasné pracovní neschopnosti - neschopnosti k službě (vojenské)];
  -	týkající se legislativně-technické úpravy: -   v § 25 odst. 1, kde jde o změnu, která navazuje na změny provedené zákonem č. 224/ /1999 Sb. (tento zákon nahradil pojem "Armáda České republiky" pojmem "ozbrojené síly České republiky", avšak opomněl provést tuto úpravu též v § 25 zákona o důchodovém pojištění); - v § 37 odst. 1 písm. b), kde jde o úpravu, která reaguje na dřívější novelizaci provedenou zákonem č. 134/1997 Sb.;
  -	změny pro zpřesnění podmínek vyplácení důchodů (§ 64 odst. 1 až 3).

• V Přechodných ustanoveních se podrobně řeší:

  -	otázka zhodnocení doby výdělečné činnosti konané po dosažení důchodového věku vzhledem k tomu, že dochází ke zvýšení zvýhodnění (zvýhodnění ve výši 1,5 % výpočtového základu bude náležet jen za dobu výdělečné činnosti konané od účinnosti této novely s tím, že nezhodnocená část se přičte k době této výdělečné činnosti konané před účinností této novely);
  -	podle jakých předpisů se má postupovat, vznikl-li nárok na důchod před účinností této novely a důchod je přiznáván ode dne, který spadá do období ode dne účinnosti této novely, nebo dochází-li k přepočtu důchodu přiznaného před účinností této novely vzhledem k výdělečné činnosti konané již za účinnosti zákona o důchodovém pojištění;
  -	co je dobou péče o jinou než blízkou osobu (pro účely důchodového pojištění se tato doba považuje za náhradní dobu pojištění).

B)    K zákonu č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

• Anotace:
  Novelou dochází k úpravě § 6 odst. 4 bod 11, kde je stanoveno, že okresní správy sociálního zabezpečení rozhodují (kromě jiného) o době a rozsahu péče osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, kde bylo vypuštěno slovo blízkou.