383
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 12 odst. 10 zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií):
(1) Okresní úřad, v jehož územním obvodu se nachází objekt nebo zařízení,1) v němž se vyrábějí, zpracovávají, používají, přepravují nebo skladují nebezpečné látky,2) (dále jen "zdroj rizika"), který se zavázal dohodou nebo který byl Ministerstvem vnitra určen, stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán.3)
(2) Zóna havarijního plánování4) nezahrnuje území, pro které provozovatel5) zpracovává vnitřní havarijní plán.6) Půdorysný obvod území, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, tvoří vnitřní hranici zóny havarijního plánování. Je-li plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování shodná nebo menší než plocha ohraničená vnitřní hranicí zóny havarijního plánování, zóna havarijního plánování se nestanovuje.
(3) Vnější hranici zóny havarijního plánování tvoří
| a) | kružnice, jejíž poloměr měřený vzdušnou čarou je dvojnásobkem parametru R, která je soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu zdroje rizika; podklady pro parametr R a způsob jeho stanovení jsou uvedeny v příloze č. 1, |
| b) | křivka odvozená jako hranice sjednocení více půdorysných ploch dalších zdrojů rizika podle odstavce 6, nebo |
| c) | křivka stanovená jiným způsobem podle odstavce 4. |
(4) Okresní úřad zvolí vnější hranici zóny havarijního plánování podle odstavce 3 písm. c), jestliže
| a) | vnitřní hranice zóny havarijního plánování protíná vnější geometrickou hranici zóny havarijního plánování stanovenou podle odstavce 3 písm. a), |
| b) | poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zdroje nebezpečí je větší než jedna pětina parametru R [odstavec 3 písm. a)], |
| c) | postup stanovení parametru R podle přílohy č. 1 není pro daný zdroj rizika vhodný, nebo |
| d) | existují jiné odborně podložené a s vrchním státním dozorem na úseku prevence závažných havárií7) projednané specifické důvody pro jiný způsob volby vnější hranice zóny havarijního plánování. |
(5) Jestliže zdroj rizika zahrnuje různé nebezpečné látky,2) rozhoduje pro volbu vnější hranice zóny havarijního plánování nejvyšší parametr R.
(6) Nachází-li se mezi vnitřní hranicí zóny havarijního plánování a vnější hranicí zóny havarijního plánování další zdroje rizika, které mohou zvýšit ohrožení obyvatelstva kumulativními nebo synergickými účinky další havárie vyvolané havárií posuzovaného zdroje rizika (dále jen "místo řetězového účinku havárie"), okresní úřad u zóny havarijního plánování stanoví dalšímu místu řetězového účinku havárie vnější hranici zóny havarijního plánování podle některého z postupů uvedených v odstavcích 3 až 5 a upraví vnější hranici zóny havarijního plánování všech zdrojů rizika podle odstavce 3 písm. b).
(7) Vnější hranici zóny havarijního plánování určenou některým z postupů podle odstavců 3, 4, 5 a 6 upraví okresní úřad podle místních urbanistických, katastrálních, terénních, demografických a jiných obdobných poměrů.
(8) Okresní úřad vyznačí vnitřní a vnější hranice zóny havarijního plánování do mapového podkladu.
(1) Zasahuje-li zóna havarijního plánování na území dvou nebo více okresů, zpracují příslušné okresní úřady dílčí části vnějšího havarijního plánu pro příslušnou část území svého okresu a předají je okresnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zdroj rizika nachází, který se k vypracování vnějšího havarijního plánu zavázal dohodou nebo který byl k vypracování vnějšího havarijního plánu určen,8) (dále jen "koordinující okresní úřad"). Koordinující okresní úřad sestaví vnější havarijní plán pro celou zónu havarijního plánování.
(2) Příslušné okresní úřady zjišťují nebo určují poloměry vnějších hranic zóny havarijního plánování u těch míst řetězového účinku havárie, která se nacházejí na jejich území, a předávají je koordinujícímu okresnímu úřadu.
(3) Zpracování vnějšího havarijního plánu vychází z písemných podkladů od provozovatele9) a ve spolupráci s ním,10) bezpečnostního programu prevence závažné havárie,11) bezpečnostní zprávy12) a dílčích podkladů zpracovaných jednotlivými složkami integrovaného záchranného systému. Při zpracování se využijí též vyjádření dotčených orgánů státní správy a oprávněné připomínky veřejnosti a obcí v zóně havarijního plánování.13) Pro identifikaci míst řetězového účinku havárie se využívají zejména písemná ohlášení právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání podle zvláštního zákona.14)
(4) Přednosta koordinujícího okresního úřadu zabezpečuje koordinaci přípravy vnějšího havarijního plánu,15) sjednocuje postup příslušných okresních úřadů při zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu, navrhuje a projednává jejich případné změny. Vnější havarijní plán projedná s provozovatelem a zabezpečí jeho veřejné projednání.16)
(5) Vnější havarijní plán se zpracovává vždy v listinné a elektronické podobě (soubory, digitální mapy).
(6) Rozsah a způsob zpracování vnějšího havarijního plánu je uveden v příloze č. 2.
(1) Schválený vnější havarijní plán předá přednosta okresního úřadu k uložení hasičskému záchrannému sboru kraje17) a provozovateli.
(2) Územní nebo okresní středisko zdravotnické záchranné služby,18) okresní (městská, obvodní) ředitelství Policie České republiky, ostatní složky integrovaného záchranného systému, dotčené orgány státní správy a obce v zóně havarijního plánování obdrží příslušné výpisy z vnějšího havarijního plánu spolu s informací o stanovení zóny. Při předávání výpisů z vnějšího havarijního plánu se postupuje podle § 2 odst. 5.
(1) Dojde-li ke změně nesouvisející s činností provozovatele, která má dopad na zajištění havarijní připravenosti, provádí se změna vnějšího havarijního plánu bezodkladně po zjištění této skutečnosti okresním úřadem.
(2) Prověření vnějšího havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti19) lze provést administrativně, cvičením nebo kombinací obou metod.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 383/2000 Sb.
| a) | Stanovení oblasti. |
Při stanovení oblasti zvolí velikost posuzovaného území v okolí posuzovaného zdroje rizika a zpracuje všeobecnou charakteristiku posuzovaného území. Posuzované území je zpravidla oblast o velikosti 10 - 200 km2, zahrnující území jedné nebo více obcí nebo správní obvod příslušného okresního úřadu nebo oblast se soustředěnou průmyslovou činností anebo se soustředěnou bytovou zástavbou.
| b) | Soupis činností a přehled o druzích nebezpečných chemických látek, jejich množství a umístění. |
Shromáždí informace o stacionárních zařízeních s výskytem nebezpečných látek14) (i s menším množstvím, než platí pro zdroje rizika), o trasách a způsobech dopravy nebezpečných látek. O nebezpečných činnostech představujících zvýšení rizika pro obyvatelstvo (příklady v tabulce č. 2) zjistí další informace potřebné pro jejich klasifikaci podle fyzikálních, chemických, technických a technologických vlastností a podmínek; po jejich klasifikaci zpracuje seznam nebezpečných látek a nebezpečných činností (dále jen "seznam").
| a) | Posouzení množství látek. |
U jednotlivých zařízení provede odhad maximálního množství nebezpečné látky nebo nebezpečných látek, které se může v reálných podmínkách zúčastnit havárie. Vychází z projektovaných rozměrů jednotlivých částí technologických uzlů a největší nosnosti nebo objemu obslužných nákladních automobilů, cisteren, železničních vozů apod. Pokud má zařízení dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci mezi skladovacími nádržemi nebezpečných látek, je při odhadu množství uvažován jen obsah největší nádrže. Za fyzickou separaci se považuje vzdálenost mezi nádržemi zamezující kumulativním účinkům způsobených požárem, výbuchem nebo zhroucením kterékoliv části z posuzovaných zařízení. Za účinnou separaci se považuje existence separovaných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží nebo používání automatických bezpečnostních armatur u potrubím spojených nádrží nebo mechanická překážka mezi nádržemi. Za dostatečnou fyzickou nebo účinnou separaci není považováno použití otevřeného propojení mezi nádržemi nebo použití ručně ovládaných armatur. Odhadnutá maximální množství přiřadí do seznamu k jednotlivým příslušným nebezpečným látkám.
| d) | Přiřazení referenčních čísel nebezpečným látkám , resp zdrojům rizika. |
V seznamu podle písmene c) všem nebezpečným látkám s přihlédnutím k jejich typu a známým fyzikálním podmínkám přiřadí referenční číslo podle tabulky č. 1 a ověří, zda souhlasí s referenčním číslem stejné látky posuzované současně s druhem činnosti nebo nebezpečné činnosti a charakterem technologie podle tabulky č. 2 a případně i s referenčním číslem získaným s přihlédnutím k typu a popisu látky v souvislosti s druhem činnosti podle tabulky č. 4. V případě, že z tabulek č. 1, č. 2 a č. 4 nelze jednoznačně přiřadit posuzovanému zdroji rizika nebo posuzované nebezpečné činnosti nebo nebezpečné látce jediné referenční číslo, zapíše se do seznamu dvě nebo více možných referenčních čísel a další postup se provádí podle všech těchto čísel.
| e) | Náhradní stanovení třídy toxicity. |
Posuzuje-li se toxicita nebezpečné látky, která není uvedena v tabulce č. 1, lze její třídu toxicity pro potřeby tohoto postupu určit podle následujících pomocných pravidel a s využitím tabulek č. 1a, 1b, 1c:1.Pokud je tlak nasycených par menší než 0,1 MPa při 20 0C, je látka považována za kapalinu.2.Pokud je tlak nasycených par větší než 0,1 MPa při 20 0C, je látka považována za plyn.3.Ze součtu kalkulačního čísla (a) odvozeného od LC50 podle tabulky č. 1 a kalkulačního čísla (b) odvozeného z fyzikálních vlastností podle tabulky č. 1b se získá pomocí tabulky č. 1c hledaná třída toxicity.
| f) | Redukce seznamu. |
Ze seznamu lze vyloučit:1.nebezpečné činnosti, které nepředstavují přímou hrozbu poškození obyvatel z důvodu vzdálenosti obydlených oblastí. Redukce seznamu podle kriteria tohoto výběru pro stabilní zařízení a dopravu je patrná z tabulky č. 3;2.silnice a dopravní cesty s řídkým provozem nebezpečných látek. Redukce seznamu podle kritéria pro hustotu přepravy se provede podle tabulky č. 3a;3.transport ve vodě rozpustných kapalin jejichž tlak par je menší než 0,1 MPa při 20 łC a transport kapalin se specifickou hmotností větší, než je specifická hmotnost vody, v případě vnitrozemských vodních cest. Výjimkou jsou kapaliny, které mohou nebezpečně reagovat s vodou nebo vzduchem za vzniku produktů toxičtějších než látka sama. V takových případech se množství nebezpečných reakčních produktů určí odborným odhadem;4.části vybraných silnic, železničních tras, vodních cest nebo potrubí, které nenaplňují kritéria vzdálenosti k obydleným oblastem podle tabulky č. 3. Části se volí po délce 1 km a pro posouzení se v rámci každé části vybere místo nejblíže přiléhající k obydlené oblasti. V případě transportu po železnici se věnuje zvláštní pozornost vlečkám. U vodních cest se věnuje zvláštní pozornost přístavům.
| g) | Opakování nebo zastavení postupu. |
Je-li po redukci seznamu zřejmé, že v posuzované oblasti je zdroj rizika s jediným izolovaným zařízením bez návaznosti na další nebezpečné činnosti, zvětší přibližně dvojnásobně plochu posuzovaného území a vytvoří se nový seznam; není-li to účelné, protože v takto zvětšeném posuzovaném území se nenachází žádný další zdroj rizika, zastaví se další postup. Dále postupuje podle § 1 odst. 3 vyhlášky.
| h) | Přiřazení parametrů R položkám seznamu. |
K jednotlivým referenčním číslům obsaženým v seznamu, se za použití tabulek č. 4 a č. 4a nebo tabulky č. 4b a známých množství látky v tunách odhadnutých podle písm. c), přiřadí odpovídající parametry R. Pokud tabulka č. 4a obsahuje místo číselné hodnoty parametru velké písmeno X, míní se taková kombinace látky a jejího množství, která se v praxi obvykle nevyskytuje nebo nemůže prakticky existovat. Dojde-li přesto k dosažení takové hodnoty, použije se parametr R odpovídající dvojnásobku nejbližší vyčíslené hodnoty parametru R téže látky nebo odborný odhad. Obsahuje-li tabulka symbol (-), jsou účinky daného množství látky zanedbatelné.
| i) | Stanovení parametru R. |
Pokud položce v seznamu byla přiřazena jediná hodnota R, považuje se za stanovenou hodnotu parametru R podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky. V případě, že jedné látce nebo nebezpečné činnosti bylo podle písmena d) tohoto postupu přiřazeno více referenčních čísel a tím bylo získáno pro jednu položku seznamu více hodnot R, stanoví se pro účely § 1 odst. 3 písm. a) této vyhlášky největší z těchto hodnot jako parametr R.
| Referenční číslo | Typ látky | Látky (příklady) |
| 1-3 | Hořlavá kapalina Tlak nasycených par <>; 0,03 MPa při 20 °C (teplota vzplanutí > 20 0C) |
Allylalkohol (2-propen-1-ol) Anilin Benzaldehyd Benzylchlorid (alfa-chlortoluen) Butanol (1-butanol, 2-butanol) Butyldiglykol Dichlorbenzen Dichlorpropen Motorová nafta Diethylkarbonát (uhličitan ethylnatý) Dimethylformamid Ethanolamin (2-aminoethanol) Ethylformiát (mravenčan ethylnatý) Ethylglykolacetát Ethylsilikát Ethylenchlorhydrin (2-chlorethanol) Ethylenglykol (1,2-ethandiol) Topný olej Furfural Furfurylalkohol (2-furylmethanol) Isoamylalkohol (3-methyl-1-butanol) Isobutanol (2-ethyl-1-propanol) Isopropanol (2-propanol) Methylbutylketon Methylglykol Methylglykolacetát Naftalen Nitrobenzen Ropa Fenol Styren (vinylbenzen) Trioxan (1,3,5-trioxan) Xylen (o-, m-, p-) |
| Referenční číslo | Typ látky | Látky (příklady) |
| 1-3 | Hořlavá kapalina Tlak nasycených par < 0,03 MPa při °C (teplota vzplanutí < 20 °C) |
Acetaly (1,1-diethoxyethan; 1,1-dimethoxyethan; 1,1dibutooxyethan) Aceton (2-propanon) Acetonitril (methylkyanid) Benzen Butandion Butanol (1-butanol, 2-butanol) Butanon Butylchlorid Butylformiát (mravenčan butylnatý) Cyklohexen Dichlorethan Dichlorpropan Diethylamin Diethylketon (3-pentanon) Dimethylkarbonát (uhličitan methylnatý) Dimethylcyklohexan Dioxan Ethanol Ethylacetát (octan ethylnatý) Ethylakrylát Ethylbenzen Ethylformiát (mravenčan ethylnatý) Heptan Hexan Isobutylacetát Isopropylalkohol (2-propanol) Isopropylether Methanol (methylalkohol) Methylacetát (octan methylnatý) Methylcyklohexan Methylisobutylketon Methylmetakrylát (metakrylan methylnatý) Methylpropionát (propionan methylnatý) Methylvinylketon (3-buten-2-on) Oktan Piperidin Propylacetát Propylalkohol (1-propanol) Pyridin Toluen Triethylamin Vinylacetát |
| 4-6 | Hořlavá kapalina tlak nasycených par 0,03 MPa při 20 oC |
Sirouhlík Kolodium, roztok Cyklopentan Diethylether Ethylbromid (Bromethan) Isopropen Methylformiát (mravenčan methylnatý) Solventní nafta (lakový benzín) Kondenzát ze zemního plynu Pentan Benzín Acetaldehyd (ethanal) Propylenoxid (1,2-propylenoxid) |
| 7-9 | Zkapalněný hořlavý plyn (tlakem) | 1,3-butadien Butan Buten (1-buten, 2-buten) Cyklobutan Cyklopropan Difluorethan Dimethylether Ethan Ethylchlorid (chlorethan) Ethylenoxid (oxiran) Ethylfluorid (fluorethan) Isobutan (2-methylpropan) Isobuten (2-methylpropen) zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) Methylether Methylfluorid (fluormethan) Propadien Propan Propen (propylen) Vinylchlorid (chlorethylen) Vinylmethylether Vinylfluorid (fluorethylen) |
| 10,11 | Zkapalněný hořlavý plyn - chlazením (viz také seznam zkapalněných hořlavých plynů referenční čísla 7-9) |
Ethen (ethylen) Methan Methylacetylen Zemní plyn (LNG) |
| 12 | Stlačené hořlavé plyny | Ethen (ethylen) Vodík Methan Methylacetylen (propin) Zemní plyn (LNG) |
| 13 | Hořlavé plyny v lahvích | Acetylen (ethin) Butan Vodík LPG Propan |
| 14,15 | Látky a výrobky s nebezpečím výbuchu | Dusičnan amonný (hnojivo typu A1) Munice (Střelivo) Nitroglycerin Organické peroxidy (typ B) TNT |
| 16,17 | Nízko toxické kapaliny | Acetylchlorid Allylamin Allylbromid (3-brom-1-propen) Allylchlorid (3-chlor-1-propen) Chlorpikrin (trichlornitromethan) Dichlordiethylether Dimethylhydrazin Dimethylsulfát Dimethylsulfid Epichlorhydrin(1-chlor-2, 3-epoxypropan) Ethanthiol Ethylisokyanát Ethyltrichlorsilan Pentakarbonyl železa Isopropylamin (2-propanamin) Methakrolein Methylhydrazin Oxid osmičelý Perchlormethylthiol Perchlormethylmerkaptan Fenylkarbylaminchlorid Oxychlorid fosforečný Chlorid fosforitý Sulfurylchlorid Tetraethylolovo Tetramethylolovo Trichlorsilan Vinylidenchlorid (1,1-dichlorethylen) |
| 18-21 | Středně toxické kapaliny | Akrolein Akrylonitril Brom Sirouhlík Chloracetaldehyd Chlormethylether Bromkyan Dimethyldichlorsilan Ethylchloroformiát (chloromravenčan ethylnatý) Ethylenimin (aziran) Formaldehyd (roztoky) Kyselina fluorovodíková (roztoky) Isobutylamin Methylchlorformiát (chloromravenčan methylnatý) Methyldichlorsilan Methyljodid (jodmethan) Methyltrichlorsilan Kyselina dusičná (dýmavá) Oleum (dýmavá kyselina sírová) Propylenimin Propylenoxid Chlorid cíničitý |
| 22,25 | Vysoce toxické kapaliny | Kyanovodík Oxid dusičitý Oxid sírový Tetrabutylamin |
| 26,29 | Velmi vysoce toxické kapaliny | Methylisokyanát Karbonyl niklu (tetrakarbonyl niklu) Pentaboran Pentafluorid síry |
| 30,35 | Nízko toxické plyny | Ethylamin Vinylchlorid (chlorethylen) |
| 31,36,40 | Středně toxické plyny | Amoniak (čpavek) Fluorid boritý Oxid uhelnatý Fluorid chloritý Dimethylamin Fluorovodík Methylbromid (brommethan) Fluorodusík (fluorid dusitý) Perchlorylfluorid (fluorid kysel. chloristé) Silan Fluorid křemičitý Oxid siřičitý Trimethylamin Vinylbromid (bromethylen) |
| 32,37,41,42 | Vysoce toxické plyny | Chlorid boritý Karbonylsulfid Chlor Dioxid chloru (oxid chloričitý) Dichloracetylen Oxid dusičitý (dimer) Formaldehyd German (germanovodík) Hexafluoraceton Bromovodík Chlorovodík Sulfan (sirovodík) Methylchlorid (Chlormethan) Oxid dusnatý Sulfurylfluorid Stannan |
| 33,38 | Velmi vysoce toxické plyny | Borethan Fosgen (karbonylchlorid) Karbonylfluorid Dikyan Fluor Keten Selan Nitrosylchlorid Difluorid kyslíku Fosfan (fosfin, fosforovodík) Stiban (antimonovodík) Tetrafluorid síry (fluorid siřičitý) Hexafluorid telluru (fluorid tellurový) |
| 34,39 | Extrémně toxické plyny | Arsan (arsin, arsenovodík) Selan (selenovodík) Ozon Hexafluorid selenu (fluorid selenový) |
| LC50, krysa, 4 hod. v ppm | Kalkulační číslo (a) |
| 0,01 - 0,1 0,1 - 1 1 - 10 10 - 100 100 - 1000 1000 - 10 000 10 000 - 100 000 |
8 7 6 5 4 3 2 |
| Fyzikální vlastnosti | Kalkulační číslo (b) | |
| Kapaliny (tlak při 20 oC) tlakem zkapalněný plyn, bod varu bod varu chladem zkapalněný plyn, bod varu bod varu |
< 0,005 MPa 0,005 - 0,03 Mpa 0,03 - 0,1 MPa > 265K < 265 K > 245 K < 245 K |
1 2 3 3 4 3 4 |
| Suma a+b | Třída toxicity |
| 6 7 8 9 10 |
Nízká Střední Vysoká Velmi vysoká Extrémní |
| Činnost | Nejdůležitější nebezpečné látky |
Referenční čísla pro tabulky č. 4 a č. 4a |
|
| Skladování paliv | Čerpací stanice | Benzín a motorová nafta | 6 |
| Mezisklady | Benzín a LPG | 7 | |
| Benzín | 6 | ||
| LPG | 7,9 | ||
| Hlavní sklady | Ropa a topné oleje | 1,3 | |
| Benzín | 4,6 | ||
| LPG | 7,9,10,11 | ||
| Zemní plyn | 10,11 | ||
| Skladování plynu v tlakových lahvích | Různé plyny | 13 | |
| Zpracování a skladování paliv | Rafinerie | LPG, propan, benzin, | 6,7,9; |
| Alkylační procesy | Fluorovodík | 31 | |
| Krakování (hluboké zpracování) ropy | Buten (butylen) | 7,9 | |
| Ethen (ethylen) | 12 | ||
| Ethylenoxid (oxiran) | 30 | ||
| Propen (propylen) | 7,9 | ||
| Benzin, C4 frakce | 6,7,9,10,11 | ||
| Benzen, aromatické uhlovodíky | 3 | ||
| Doprava paliv | Potrubí - produktovody | LPG, propan | 8 |
| v zóně havarijního | Zemní plyn | 12 | |
| plánování | Benzín | 5 | |
| Ropa | 2 | ||
| Voda (vnitrozemské vodní cesty) | LPG (stlačený) | 9 | |
| LPG (zkapalněný chlazením) | 11 | ||
| Benzín | 6 | ||
| Ropa | 3 | ||
| Po železnici/silnici | LPG | 7 | |
| Benzín | 6 | ||
| Ropa | 4 | ||
| Rozsáhlá chladicí zařízení | Jatka, mlékárny, pivovary, tukové závody, výrobny zmrzliny, čokoládový průmysl, sklady masa, ryb, ovoce, květin, kluziště (zimní stadiony) | Čpavek | 31 |
| Potraviny a pochutiny | Cukrovarnický průmysl | Oxid siřičitý | 31 |
| Průmysl mouky - mlýny | Methylbromid | 32 | |
| Extrakce olejů/tuků | Hexan | 1,3 | |
| Drožďárny | |||
| Lihovary, destilace alkoholu | Hořlavé kapaliny | 4,6 | |
| Průmysl kakaa | Hexan | 1,3 | |
| Specifické výrobky | Kožedělný průmysl | Kyseliny akroleinové | 18,21 |
| Dřevařský průmysl | Formaldehyd | 32 | |
| Papírenský průmysl | Ethylenoxid | 30 | |
| Epichlorhydrin | 16,17 | ||
| Gumárenský průmysl | Styren | 4,6 | |
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Pomocné textilní provozy | Ethylenoxid | 30 | |
| Formaldehyd | 32 | ||
| Alkylfenoly | |||
| Metalurgický, elektronický průmysl | Vysoké pece | Oxid uhelnatý | 31 |
| Amoniak | 31 | ||
| Povrchové úpravy | Arsan | 34 | |
| Specifické chemikálie | Hnojiva | Amoniak | 31,36 |
| Spaliny | 43 | ||
| Kyselina sírová | Oxidy síry | 45 | |
| Syntetické pryskyřice | Ethylenoxid | 30 | |
| Chlor | 32 | ||
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Fosgen | 33 | ||
| Formaldehyd | 32 | ||
| Plasty/syntetika | Vinylchlorid | 7,9 | |
| Akrylonitril | 18,21 | ||
| Chlor | 32 | ||
| Spaliny | 46 | ||
| Barvy/barviva | Fosgen | 33 | |
| Rozpouštědla | 4,6 | ||
| Spaliny | 46 | ||
| Chloro-fluoro uhlovodíky (CFC) |
Chlorovodík | 40,42 | |
| Chlor | 32 | ||
| Fluorovodík | 31 | ||
| Chlor | Chlor | 32,37 | |
| Vinylchlorid | Chlor | 32 | |
| Vinylchlorid | 7,9 | ||
| Chlorovodík | 40,42 | ||
| Amoniak | Amoniak | 31,36 | |
| Chlorovodík | Chlorovodík | 40,42 | |
| Chlor | 32 | ||
| Vlákna | Sirouhlík | 18 | |
| Sulfan (Sirovodík) | 32 | ||
| Léky/léčiva | Chlor | 32 | |
| Rozpouštědla | 4,6 | ||
| Polymerace | Buten | 7,9 | |
| Ethen | 12 | ||
| Propan | 7,9 | ||
| Vinylacetát | 1,3 | ||
| Syntetická vlákna | Methanol | 1,3 | |
| Chlornany | Chlor | 32 | |
| Vodík | 12 | ||
| Pesticidy | Výroba surovin | Fosgen | 33 |
| Isokyanáty | 26,29 | ||
| Chlor | 32 | ||
| Hořlavé produkty- spaliny |
43 | ||
| Stáčení a skladování | Hořlavé produkty- spaliny |
43 | |
| Maloobchod a skladování | Hořlavé produkty - spaliny | 43 | |
| Methylbromid | 32 | ||
| Výbušniny | Výroba a skladování | Různé | 14 |
| Skladování munice | Různé | 14,15 | |
| Veřejná a užitná místa | Vodárny (úpravny vody) | Chlor | 32 |
| Skladování pesticidů | Hořlavé produkty - spaliny | 43 | |
| Přístavní zařízení | Kontejnery | Různé | a |
| v zóně havarijního | Nádrže (skladovací zařízení) | Různé | a |
| plánování | |||
| Doprava v zóně | Potrubí - produktovody | Chlor | 41 |
| havarijního | Amoniak | 40 | |
| plánování | Ethylenoxid | 40 | |
| Chlorovodík | 41,42 | ||
| Silnice a železnice (včetně vleček a seřadišť) | Hořlavé plyny b: 23,236,239 | 7 | |
| Hořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323, x423,446,539 |
6 | ||
| Vysoce toxické plyny b: 26,265,266 |
32 | ||
| Středně toxické plyny b: 236,268,286 |
31 | ||
| Toxické kapaliny b: 336,66,663 | 19 | ||
| Výbušniny b: 1.1,1.5 | 14 | ||
| Po vodě | Hořlavé plyny b: 23,236,239 | 9c,11d | |
| Hořlavé kapaliny b: 33,336,338,339,333,x338,x323, x423,446,539 |
6 | ||
| Vysoce toxické plyny b: 26,265,266 |
32c,37d | ||
| Středně toxické plyny b: 236,268,286 |
31c,36d | ||
| Toxické kapaliny b,e: 336,66,663 |
20 | ||
a viz tabulka č. 1
b číslo Kemler kódu pro transport
c stlačeno
d chlazeno
e nerozpustný, hmotnost <= 1 kg dm-3
| Průmyslová činnost | Vzdálenost od obydlených oblastí [m] |
|
| Stabilní zařízení včetně různých druhů skladů ropných paliv |
Hořlavé látky a/nebo výbušniny zvláštní zřetel na: benzínové stanice (čerpací stanice) čerpací stanice LPG potrubí s hořlavými kapalinami skladování v tlakových lahvích (25 - 100 kg) Toxické látky zvláštní zřetel na: chladicí zařízení skladování pesticidů pro maloobchod |
<1000 <50 <100 <50 <100 <10 000 <100 <50 |
| Transport v zóně havarijního plánování |
LPG: železnice/silnice po vodě |
<200 <500 |
| Benzín: železnice/silnice po vodě |
<50 <200 |
|
| Nafta: železnice/silnice po vodě |
<25 <100 |
|
| Toxické látky: železnice/silnice po vodě |
<3000 <3000 |
|
Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány položky, u nichž je vzdálenost od obytných oblastí větší než hodnota vzdálenosti v metrech ve třetím sloupci tabulky.
| Průmyslová činnost | Hustota dopravy počet dopravních jednotek/rok |
|
| Transport v zóně havarijního plánování |
Plyn: silnice železnice na vlečkách a seřaďovacích nádražích po vodě Kapaliny: silnice železnice na vlečkách a seřaďovacích nádražích po vodě Explozivní látky: silnice železnice na vlečkách a seřaďovacích nádražích po vodě |
>50 >500 >50 >500 >50 >5000 >50 >50 >20 >200 >20 >20 |
Pozn.: Ze seznamu jsou vynechány ty dopravní položky, u kterých hustota dopravy nedosahuje roční hodnoty uvedené ve třetím sloupci této tabulky.
| Refer. číslo | Typ látky | Popis látky | Činnost |
| 1 2a 3 4 5a 6 |
Hořlavá kapalina | Tlak nasycených par <0,03 MPa při 20 °C Tlak nasycených par >= 0,03 MPa při 20 oC |
Skladování v zásobníku s jímkou Potrubí Ostatní Skladování v zásobníku s jímkou Potrubí Ostatní |
| 7 8a 9 10 11 12a 13 |
Hořlavý plyn | Zkapalněný tlakem Zkapalněný chlazením Stlačený |
Železnice, silnice, nadzemní zásobníky Potrubí Ostatní Skladování v zásobníku s jímkou Ostatní Potrubí Sklad tlakových láhví (25 - 100 kg) |
| 14 15 |
Výbušné | V celku (jedna exploze) V obalech (munice) |
|
| 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 |
Toxická kapalina | Nízká toxicita Střední toxicita Vysoká toxicita Velmi vysoká toxicita |
Skladování v zásobníku s jímkou Ostatní Skladování v zásobníku s jímkou Silnice/železnice Voda Ostatní Skladování v zásobníku s jímkou Silnice/železnice Voda Ostatní Skladování v zásobníku s jímkou Silnice/železnice Voda Ostatní |
30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40a 41a 42a 43 44 45 46 |
Toxický plyn | Zkapalněný tlakem: Nízká toxicita Střední toxicita Vysoká toxicita Velmi vysoká toxicita Extrémní toxicita Zkapalněný chlazením: Nízká toxicita Střední toxicita Vysoká toxicita Velmi vysoká toxicita Extrémní toxicita V potrubí: Střední toxicita Vysoká toxicita Pod tlakem >2,5 MPa: Vysoká toxicita Toxické spaliny při hoření |
V případě činností na vodě užij 30-34 místo 35-39 Z pesticidů Z hnojiv Z kyseliny sírové Z plastů (s chlorem) |
a Kategorie pro potrubí jsou v tabulce 4b).
| Referen. číslo |
Množství (v tunách) | ||||||||
| 0,2 - 1 | 1 - 5 | 5 - 10 | 10 - 50 | 50 - 200 | 200 - 1000 | 1000 - 5000 | 5000 - 10000 | >10000 | |
| 1 2a 3 4 5a 6 |
- - - - - - |
- - - - - - |
- - - - - - |
- - 25 - - 50 |
- - 50 - - 100 |
25 - 100 50 - 200 |
50 - 200 100 - 500 |
50 - X 100 - X |
100 - X 200 - X |
| 7 8a 9 10 11 12a 13 |
- - - - - - - |
25 - 50 - - - - |
50 - 100 - - - 100 |
100 - 100 - 50 - 100 |
200 - 200 - 100 - 100 |
500 - 500 50 200 - 100 |
X - X 100 500 - X |
X - X 100 X - X |
X - X 200 X - X |
| 14 15 |
25 50 |
50 50 |
50 100 |
100 100 |
100 100 |
200 200 |
X X |
X X |
X X |
| 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 |
- - - - - - - 50 100 50 25 100 200 100 |
- - - 25 50 50 - 100 200 100 50 200 500 200 |
- - - 100 200 100 25 200 500 200 100 500 1000 500 |
- 25 25 200 500 200 50 500 1000 500 500 1000 3000 1000 |
- 25 50 X 1000 500 100 X 3000 1000 1000 X 10000 3000 |
25 50 200 X 3000 1000 500 X 3000 1000 3000 X 10000 10000 |
25 100 500 X X 1000 1000 X X 3000 3000 X X 10000 |
50 100 1000 X X X 3000 X X 10000 X X X |
100 100 1000 X X X 3000 X X 10000 X X X |
| 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40a 41a 42a 43 44 45 46 |
25 50 100 200 500 - - 50 200 500 - - - - - - - |
50 100 200 500 1000 - 25 100 500 1000 - - - - 25 - - |
50 100 500 1000 3000 - 50 200 1000 3000 - - - - 25 25 - |
100 200 500 3000 10000 25 100 500 1000 10000 - - - 50 100 50 25 |
100 500 1000 3000 10000 25 200 500 3000 10000 - - - 200 500 100 100 |
200 1000 3000 10000 X 50 200 1000 3000 X - - - 500 1000 200 200 |
200 1000 3000 X X 50 500 1000 X X - - - 500 1000 200 200 |
200 3000 X X X 100 1000 3000 X X - - - X X X X |
500 10000 X X X 200 3000 10000 X X - - - X X X X |
Hodnoty parametru R jsou uváděny v metrech; symbol: X znamená kombinace těch látek a těch množství, které prakticky neexistují; symbol: (-) míní se zanedbatelné následky.aKategorie pro potrubí jsou v tabulce č. 4b.
| Ref. Číslo |
Typ látky | Údaje k látce | Průměra (m) |
Parametr R (m) |
| 2 5 |
Hořlavá Kapalina |
Tlak nasycených par (20 oC) <0,03 MPa | >0,2 | 25 25 50 |
| 5 | Tlak nasycených par (20 oC) >= 0,03 MPa | 0,2-0,4 >0,4 |
25 50 |
|
| 8 | Hořlavý Plyn |
Zkapalněný (tlakem) | < 0,1 0,1-0,2 >0,2 |
100 200 500 |
| 12 | Stlačený | 0,2-1 >1 |
25 50 |
|
| 40 | Toxický plyn | Nízká toxicita | < 0,1 0,1-0,2 |
500 1000 |
| 41 | Vysoká toxicita | < 0,1 0,1-0,2 |
1000 3000 |
|
| 42 | Tlak >2,5 MPa, vysoká toxicita | < 0,02 0,02-0,04 0,04-0,1 |
200 500 1000 |
a Průměr největšího potrubí
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 383/2000 Sb.
Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy,) grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení apod.
Pro potřeby řešení závažné havárie zdroje rizika může být území zóny havarijního plánování členěno na dva nebo více sektorů. V závislosti na směru nebo způsobu šíření následků havárie a výsledcích monitorování budou v sektorech (jejich skupinách) uplatňována opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření zpracuje okresní úřad podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů) jejího působení mimo zdroj rizika při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zdroje rizika nebo v blízkosti místa průniku látky do vodního toku apod. budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen "neodkladná opatření"). Přesný průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, katastrálním, terénním a demografickým poměrům.
Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.
Vnější havarijní plán se člení na:
(1) Informativní část obsahuje
| a) | charakteristiku území, zejména geografickou, demografickou, klimatickou, hydrogeologickou a popis infrastruktury, |
| b) | sídelní celky včetně přehledu počtu obyvatel, |
| c) | popis struktury organizace havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování včetně uvedení kompetencí jejích složek, |
| d) | podklady předané okresnímu úřadu provozovatelem zpracované stanoveným způsobem,) |
| e) | výčet a charakteristiky uvažovaných účinků závažné havárie podle zpracované analýzy rizik včetně popisu jejich očekávaných následků (např.řetězový účinek), |
| f) | seznam všech vnitřních havarijních plánů provozovatelů zdrojů rizik. |
(2) Ke zpracování částí uvedených pod písmeny a) a b) se využije havarijní plán okresu.)
(1) Operativní část obsahuje přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Okresní úřad rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie.
(2) Operativní část obsahuje
| a) | úkoly příslušných správních úřadů, složek integrovaného záchranného systému, případně i dalších dotčených správních úřadů, včetně úkolů, sil a prostředků jiných fyzických a právnických osob při havárii, |
| b) | způsob koordinace řešení závažné havárie, |
| c) | kritéria pro vyhlášení stavu ohrožení, |
| d) | způsob zabezpečení informačních toků při řízení likvidace následků havárie, |
| e) | zásady činnosti při rozšíření nebo možnosti rozšíření následků havárie mimo zónu havarijního plánování a systém napojení a spolupráce dotčených správních úřadů. |
(3) Operativní část obsahuje způsoby, postupy a formy poskytování informací obyvatelstvu v zóně havarijního plánování,) včetně jejich předem připraveného obsahu.
Plány konkrétních činností se zpracovávají zejména pro problematiky:
| a) | vyrozumění dotčených orgánů a fyzických a právnických osob, zejména fyzických a právnických osob ohrožených řetězovým účinkem závažné havárie, |
| b) | varování obyvatelstva, |
| c) | ukrytí obyvatelstva, |
| d) | profylaxe antidoty, |
| e) | zásahu složek integrovaného záchranného systému, |
| f) | evakuace osob, |
| g) | individuální ochrany osob, |
| h) | dekontaminace, |
| i) | monitorování, |
| j) | regulace pohybu osob, regulace dopravy, |
| k) | zdravotnické pomoci, |
| l) | opatření k ochraně hospodářských zvířat, |
| m) | zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody zasažených intoxikací nebezpečnou látkou, |
| n) | opatření při úmrtí osob v zamořené oblasti, |
| o) | opatření k minimalizaci dopadů na kvalitu životního prostředí, |
| p) | zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti. |
(1) Vyrozuměním se rozumí neprodlené předání informace o podezření na vznik nebo o vzniku havárie.
(2) Pro potřeby vyrozumění se zpracovává plán vyrozumění, který obsahuje:
| a) | jména a názvy dotčených složek, adresy a způsoby kontaktního spojení na |
1. operační střediska působící na území okresu,2.příslušné pověřené zaměstnance okresního úřadu,3.příslušné zaměstnance ostatních složek integrovaného záchranného systému,4.další okresní úřady v zóně havarijního plánování a operační střediska na jejich území, případně další okresní úřady dotčené plánovanými opatřeními,5.další dotčené územní správní úřady,
6. dotčené ústřední správní úřady a operační střediska s celostátní působností,
7. fyzické a právnické osoby ohrožené řetězovým účinkem závažné havárie včetně jmen odpovědných osob.
| b) | potřebný výpis ze systému vyrozumění zabezpečovaného provozovatelem nebo popis způsobu vyrozumění, který je schopen provozovatel zabezpečit (např. spuštění sirény). |
(3) V plánu vyrozumění se u každé zasahující složky integrovaného záchranného systému a pověřených zaměstnanců okresních a jiných územních správních úřadů uvede základní činnost prováděná po vyrozumění (např. vyhlášení poplachu, zabezpečení svozu).
Pro potřeby varování obyvatelstva se zpracuje plán varování obyvatelstva, který vychází z podkladů o varování zabezpečovaného provozovatelem a dále obsahuje
| a) | zvolený způsob varování obyvatelstva, včetně popisu činnosti, kterou má obyvatelstvo po varování vykonat, |
| b) | zabezpečení realizace zvoleného způsobu organizačními a technickými mechanismy, |
| c) | náhradní způsob varování obyvatelstva jinými prostředky při selhání zvoleného způsobu varování. |
(l) Ukrytím obyvatelstva se rozumí neodkladné ochranné opatření, které se podle charakteru nebezpečné látky připravuje jako bezprostřední reakce obyvatelstva na varování.
(2) Pro potřeby ukrytí se zpracuje plán ukrytí, který obsahuje
| a) | způsoby a místa vhodného ukrytí osob v zóně havarijního plánování, |
| b) | zásady pro chování obyvatelstva při ukrytí. |
(1) Profylaxí antidoty se rozumí neodkladné ochranné opatření spočívající v požití protilátek, které se podle charakteru nebezpečné látky v některých případech může připravovat jako bezprostřední reakce obyvatelstva na varování nebo je požití protilátek prováděno na výzvu.
(2) Pro potřeby profylaxe antidoty se zpracuje plán profylaxe, který obsahuje
| a) | zásady pro uložení a zacházení s profylaktiky uloženými u obyvatelstva, |
| b) | způsoby distribuce, obměny a použití profylaktik. |
(1) Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se zpracovává poplachový plán integrovaného záchranného systému, který obsahuje:
| a) | seznam složek integrovaného záchranného systému určených k plnění úkolů při havárii, |
| b) | způsob vyrozumění a povolání těchto složek, |
| c) | vybavenost ochrannými a technickými prostředky, |
| d) | předurčenost k plnění konkrétních úkolů, |
| e) | pravděpodobnou lokalitu jejich nasazení, |
| f) | trasy příjezdu a odjezdu. |
(2) Pro potřeby nasazení předurčených sil a prostředků se zpracuje plán jejich nasazení, který obsahuje
| a) | konkrétní možné nasazení, |
| b) | plněné úkoly, |
| c) | způsob řízení zásahu, |
| d) | materiální, technické a zdravotnické zabezpečení složek integrovaného záchranného systému. |
(1) Evakuací osob se rozumí neodkladné ochranné opatření, které se provádí při naplnění podmínek uvedených v operativní části vnějšího havarijního plánu.
(2) Pro potřeby evakuace osob se zpracuje evakuační plán. Evakuační plán obsahuje zejména
| a) | seznam sil a prostředků, které zabezpečí evakuaci, |
| b) | způsob jejich vyrozumění, vybavení, přípravy a povolání, |
| c) | počty osob k evakuaci a místa odkud a kam budou evakuovány, |
| d) | počty osob vyžadujících zvláštní péči a ochranu (invalidní apod.), |
| e) | systém řízení hromadné evakuace a samovolné evakuace, |
| f) | popis doporučeného evakuačního zavazadla, |
| g) | systém evidence evakuovaných osob, |
| h) | evakuační trasy a jejich zabezpečení, |
| i) | přehled nouzového ubytování evakuovaných a způsoby jejich zásobování. |
Pro potřeby individuální ochrany osob se zpracuje plán individuální ochrany, který obsahuje
| a) | možnosti a způsob použití improvizovaných prostředků individuální ochrany, |
| b) | přehled prostředků ochrany (pokud se jejich použití předpokládá) a hodnoty jejich odolnosti proti nebezpečné látce, |
| c) | místa uložení prostředků ochrany a způsob jejich distribuce, |
| d) | způsoby použití a likvidace použitého materiálu. |
Pro potřeby dekontaminace se zpracuje plán dekontaminace, který obsahuje
| a) | seznamy stanovišť a objektů pro provedení dekontaminace, |
| b) | možné způsoby provedení dekontaminace osob, objektů, dopravních a jiných prostředků a území v zóně havarijního plánování, |
| c) | způsoby likvidace dekontaminačních prostředků včetně zacházení s oplachovou vodou, |
| d) | síly a prostředky pro dekontaminaci, způsob jejich vyrozumění a nasazení, |
| e) | způsob zajištění náhradního oblečení pro dekontaminované osoby. |
V této části se uvedou způsoby předávání zpráv o výsledcích monitorování situace odpovědnými odbornými orgány a zásady pro odvolání mimořádných opatření při dosažení přípustných hodnot nebezpečných látek v životním prostředí v oblasti zóny havarijního plánování.
Pro potřeby regulace pohybu osob se zpracuje plán regulace pohybu osob, který obsahuje
| a) | stanovení hranic uzavřeného prostoru, |
| b) | určení vstupních a výstupních míst, |
| c) | možné způsoby regulace pohybu osob, |
| d) | síly a prostředky pro zabezpečení regulace pohybu osob a vozidel, jejich vyrozumění, nasazení a odpovědnost za provedení úkolů, |
| e) | úkoly při regulaci pohybu osob a vozidel. |
Pro potřeby zabezpečení odborného lékařského vyšetření a odborné lékařské péče se zpracuje traumatologický plán havárie, který obsahuje
| a) | základní informace o působení nebezpečné látky na lidský organismus a prvotní jednoduchou diagnostickou metodu zjištění zasažení, |
| b) | možné léčebné postupy a vhodné rychle dostupné léky, |
| c) | zásady a postupy při realizaci zdravotnické pomoci obyvatelstvu a osobám zabezpečujícím záchranné práce, |
| d) | způsob zabezpečení zdravotnické pomoci evakuovanému, případně ukrytému obyvatelstvu. |
(1) Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracovává havarijní veterinární plán.
(2) Havarijní veterinární plán obsahuje
| a) | stavy a umístění hospodářských zvířat, |
| b) | opatření připravená pro jejich přežití a způsob jejich zabezpečení, |
| c) | hospodářské zvířectvo určené k evakuaci před intoxikací, jeho počty, trasy přesunu, způsoby ošetřování a místa jeho následného umístění a způsoby veterinárního třídění, |
| d) | opatření vůči intoxikovanému hospodářskému zvířectvu při havárii, včetně likvidace uhynulých zvířat. |
Pro zamezení distribuce a požívání se zpracuje plán zamezení distribuce a požívání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, který obsahuje
| a) | způsoby kontroly znečištění potravin, krmiv a vody, |
| b) | způsob vydání pokynu k zamezení distribuce a požívání, |
| c) | varianty možných opatření, |
| d) | způsob likvidace potravin a krmiv kontaminovaných nebezpečnou látkou, |
| e) | způsob zajištění a distribuce nezávadných potravin, vody a krmiv. |
Pro zabránění nebo omezení negativních účinků havárie se zpracuje plán preventivních opatření k zabránění nebo omezení řetězových účinků havárie, který obsahuje
| a) | seznam a dislokace objektů nebo zařízení, které mohou být při havárii ohroženy řetězovým účinkem, |
| b) | organizační, technická nebo jiná opatření, která mohou zabránit nebo omezit možnost vzniku řetězového účinku havárie, včetně uvedení právnických a fyzických osob zodpovědných za realizaci těchto opatření. |
Pro potřeby realizace opatření vůči zemřelým osobám v zasažené oblasti se zpracuje plán zacházení se zemřelými osobami v zasažené oblasti, který obsahuje
| a) | způsob vyhledání zemřelých osob a jejich identifikace, |
| b) | způsob zacházení s tělesnými ostatky zemřelých osob, |
| c) | stanovení způsobu pohřbení. |
Pro minimalizaci následků havárie na vodu, půdu, rozsáhlé ekosystémy a další složky tvořící životní prostředí v zóně havarijního plánování a pro minimalizaci šíření poškození životního prostředí mimo zónu havarijního plánování (vodní toky, podzemní prameny, ovzduší, migrace kontaminovaných živočichů apod.) se zpracuje plán opatření k zabránění nebo omezení dopadů havárie na složky životního prostředí, který obsahuje
| a) | přehled vlivů a následků působení nebezpečné látky na jednotlivé složky životního prostředí, |
| b) | přehled organizačních, technických, likvidačních a jiných opatření k zamezení dopadů nebezpečné látky na životní prostředí (instalace norných stěn, čerpání podzemní vody, vytváření vodních clon, skrývka a kompostování kontaminované zeminy, likvidace uhynulých a kontaminovaných živočichů apod.), |
| c) | přehled orgánů státní správy26) a právnických osob odpovědných ze zákona za provedení těchto opatření. |
V souvislosti se vznikem havárie může dojít k narušování veřejného pořádku a bezpečnosti. Pro potřebu udržení veřejného pořádku a bezpečnosti se zpracuje plán zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti, který obsahuje
| a) | způsoby zabezpečení, |
| b) | opatření zaměřená na omezení rabování a projevů hyenismu v evakuovaných nebo vylidněných oblastech, |
| c) | činnost příslušných orgánů. |
Vzory nejčastějších způsobů stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování.
(obrázky nejsou v elektronické podobě)
| 1) | § 1 odst. 2 a § 2 písm. d) a e) zákona č. 353/1999 Sb. |
| 2) | § 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb. |
| 3) | § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb. |
| 4) | § 2 písm. l) zákona č. 353/1999 Sb. |
| 5) | § 2 písm. g) zákona č. 353/1999 Sb. |
| 6) | § 10 písm. a) a § 11 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb. |
| 7) | § 17 zákona č. 353/1999 Sb. |
| 8) | § 12 odst. 8 a § 18 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb. |
| 9) | § 12 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 353/1999 Sb. |
| 10) | § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb. |
| 11) | § 7 zákona č. 353/1999 Sb. |
| 12) | § 8 zákona č. 353/1999 Sb. |
| 13) | § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb. |
| 14) | § 10 odst. 3 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. |
| 15) | § 5 odst. 2 zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 18/1997 Sb. |
| 16) | § 13 odst. 1 zákona č. 353/1999 Sb. |
| 17) | § 12 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů. |
| 18) | § 3 odst. 1 vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 175/1995 Sb. |
| 19) | § 12 odst. 6 zákona č. 353/1999 Sb. |
| 20) | Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání. |
| 21) | § 12 odst. 4 zákona č. 353/1999 Sb. |
| 22) | Bod 2.3 písm. c) přílohy č. 5 vyhlášky č. 8/2000 Sb., kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie, rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, zpracování vnitřního havarijního plánu, zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu a rozsah a způsob informací určených veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování. |
| 23) | § 11 vyhlášky č. 8/2000 Sb. |
| 24) | Vyhláška č. 25/2000 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke zpracování havarijního plánu okresu a vnějšího havarijního plánu. |
| 25) | § 12 vyhlášky č. 8/2000 Sb. |
| 26) | Například § 16 zákona č. 353/1999 Sb. |