 |
Úvodník je vždycky tak trochu podvodník. Řekne se
něco o tom, že celosvětový trend je dělat zrovna takový časopis a takovou
grafiku a takový poměr obrázků a textu a slíbí se čtenářům kde co, aby si
pak chudáci za pár měsíců přečetli v jiném periodiku, že vše je překonáno
a ukončeno neviditelnou rukou trhu anebo trhnutím viditelného bankéře.
Podvodnost úvodníku časopisu Limonádový trip je v něčem jiném. Tento
časopis je sice čtenářům předváděn, ale vlastně neexistuje. Je to jen
titul a možnost. Možnost pro studenty: něco psát a dostávat to na místo,
kde to někdo čte. A něco používat : k výměně skript, učebnic a zkušeností
všeho druhů. Když ještě nikdo z nás nebyl na světě ani ve formě
potencionální spermie, objevil se ve slavném filmu Študáci a kantoři
studentský časopis Řev septimy. Tento časopis sloužil jakýmsi studentům
jako pomůcka pro přežití. Neboť v životě studentském jest mnoho věcí třeba
přežívat. Společně se to líp zvládá. Věci řešitelné se dají vyřešit a na
věci neřešitelné můžeme společně nadávat nebo nad nimi alespoň hořekovat.
A třetí - nejlepší- cesta je dělat si z nich srandu. Z titulu šefrédaktora
píšu tento úvodník a hned se vzdávám funkce. Teď jste šefredaktory vy
všichni a šefujte a pište, jak chcete. Osnovatelé časopisu, se zavazují,
že v čase, který ušetříme tím, že za nás šefujete vy, budeme shánět
užitečné informace a o nich informovat. Snad teď už rozumíte našemu
sloganu: Limonádový trip - jediný časopis, který si jeho čtenáři musí
napřed napsat. Anebo: Proč bych měl číst cizí blbosti, když můžu psát ty
vlastní. |