Úvod do "grabování"

Zachytáváním videa se rozumí zachycení pohyblivých obrázků pomocí nějaké té karty, která vlastní konektor s označením VIDEO IN, případně TV kartou, která nám takové obrázky zprostředkuje zpracováním televizního signálu a následné uložení těchto obrázků v nějaké podobě na harddisk. Standartní velikost videoobrazu v našich končinách je 768 x 576 bodů pro normu PAL při 25-ti snímcích za sekundu a 24 bitové barevné hloubce. Pokud bychom chtěly toto video zachytit v nezměněné podobě, znamenalo by to uložit do počítače každou sekundu cca. 32 MB dat. Běžný počítač není samozřejmě schopen takový datový tok zpracovat a proto ho musíme nějakým způsobem snižovat na přijatelnou hranici.

Způsobů jak toho dosáhnout je několik :
Zmenšit formát videa
Snížit početu snímků za sekundu
Zvýšit kompresi videa pomocí nějakého kodeku
Snížit barevnou hloubku
 

Formát videa  (frame size)
ffewf
768 x 576 - (některé karty 704 x 576, 720 x 576)
Tento formát je samozřejmě nejkvalitnější (rozlišení PAL), lze ho ovšem použít většinou pouze na dražších kartách s hardwarovou kompresí MJPEG, která je poměrně kvalitní, ale hlavně velice rychlá. Ostatní karty mají s tímto formátem trochu problémy, protože komprimaci velkého toku dat (cca 32MB/s) bez použití právě hardwarové komprese, zpravidla není schopen procesor počítače zvládnout v reálném čase. Taky ho nepodporují všechny softwarové kodeky.

384 x 288 - (některé karty 352 x 288)
Tento formát je polovoční PAL a je srovnatelný s kvalitou VHS. Nabízí největší možnost různých variant nastavení a je nejvíce podporovaný pro běžné zpracování videa. Většina karet zvládne tento formát zachytit i bez nutnosti použít jakoukoliv kompresi (tok dat cca 8MB/s), tudíž s minimální ztrátou kvality a umožní ho přehrát v uspokojivé kvalitě v plné velikosti obrazovky.

192 x 144
Tento formát je možno použít v ostatních případech, kdy nepotřebujeme zachycené video přehrávat přez celou obrazovku. Své uplatnění najde např. na internetu, nebo při tvorbě nenáročných multimediálních prezentací. Tento formát videa má bez komprese tok dat cca 2MB/s.

Ostatní formáty
768x288, 384x576 - Tyto formáty videa jsou různými kombinacemi poloviny výšky nebo šířky plného PALu, vznikly pro potřebu snížení toku dat na polovinu
640x480, 320x240, 240x180 a jiné - formáty, odvozené od standartu NTSC, který má plné rozlišení 640x480 bodů. Jejich použití v systému PAL má za následek snížení kvality (obraz není celočíselný násobek velikosti PAL).
 

Počet snímků  (frame rate)

Standartně je použito v PALu 25 snímků za sekundu (NTSC má 30). Snížením počtu snímků za sekundu, lze dosáhnout snížení datového toku videa, ale není to zrovna ten nejvhodnější způsob. Snížení je možno provést tam, kde není nárok na bezvadně plynulé video, např. při vytvoření nějakého náhledu ukázky a pod. Při snížení na polovinu standartu (tj na 12,5) se snižuje i datový tok videa na polovinu.
 

Komprese  (compression)

Komprese je další způsob, který může ovlivnit velikost datového toku videa. Zvýšením komprese videa, se snižuje datový tok, ale zároveň i kvalita videa. Pro použití komprese videa, je nutno mít v počítači nainstalován tzv. "kodek", který tuto kompresi provede. Existuje několik různých kodeků, které se od sebe vzájemně liší např. velikostí, rychlostí, nebo kvalitou provedené komprese. Úplný seznam všech kodeků, které máte nainstalovány ve Windows najdete v "Nastavení -> Ovládací panely -> Multimédia -> Zařízení -> Kodeky pro kompresi videa". Pří použití některého z těchto kodeků ke kompresi videa, je nutno zpětně při přehrávání (dekomprimaci), např. na druhém počítači, mít odpovídající kodek taktéž nainstalován. Některé kodeky používají ke kompresi náročnou a podrobnou analýzu obrazu, a tak potřebují ke kompresi videa delší čas než je čas zpracovávaného videa.To znamená že jsou k zachytávání nepoužitelné, protože na komprimaci 1 minuty videa potřebují např. 4 minuty ke kompresi. Tyto kodeky se používají k tzv. nerealtimové kompresi kdy je již video zachyceno, třeba bez použití komprese, a při komprimaci v některém videosoftwaru je jedno, jaký čas mu tato komprese zabere. Naopak pro realtimové komprese je nutno zvolit, nebo nastavit kodek tak, aby zvládal komprimovat všechny snímky včas a plynule, a ještě je stihl počítač uložit, a pokud možno žádný nevypustil. Některé kodeky také fungují pouze v určitých formátech videa nebo pouze v určitých barevných hloubkách.
 

Barevná hloubka  (color format)

Tak jako obrázek může mít 256-ti barevnou nebo 16-ti bitovou barevnou hloubku tak i video má svoji barevnou hloubku. Standartně je barevná hloubka 24 bitů. Snížením barevné hloubky lze dosáhnout snížení datového toku, ale opět na úkor kvality videa. Např. snížení z 24-bitové hloubky na 16-bitovou je datový tok dvoutřetinový. Některé kodeky pracují pouze v určitých barevných hloubkách. Kodeky dodávané ke kartám používají různé, upravené barevné hloubky, aby snížily datový tok při zachování co možná nejlepší kvality videa (např BTYUV, YUV12, YUV9, Y8, YUY2 aj.). Nastavení 32 bitů nemá význam protože víc barev video nemá.
Měnit toto nastavení má význam hlavně pro použití některých kodeků, které pracují pouze v určitých barevných hloubkách. Měnit toto nastavení má význam hlavně pro použití některých kodeků, které pracují pouze v určitých barevných hloubkách.