Rozhlasov² p°ijφmaΦ Viola


Zßkladnφ ·daje

P°ijφmaΦ byl vyroben okolo roku 1937 firmou Telefunken - Radiotechna.
Je to dvoulampovka s p°φm²m zesφlenφm. P°ijφmaΦ mß antΘnnφ cφvku s prom∞nnou vazbou.

VlnovΘ rozsahy

PßsmoOdDo
KV6MHz15MHz
SV500kHz1400kHz
DV160kHz450kHz

Elektronky

AF7 - M°φ₧kov² demodulßtor s kladnou zp∞tnou vazbou
AL4 - NφzkofrekvenΦnφ zesilovaΦ v²konu

AZ1 - dvoucestn² usm∞r≥ovaΦ


SchΘma zapojenφ

SchΘma p°ijφmaΦe Telefunken Viola

Popis funkce

Prvnφ stupe≥ s vf pentodou AF7 je zapojen jako audion, tj. m°φ₧kov² detektor s kladnou zp∞tnou vazbou, druh² stupe≥ s lampou AL4 slou₧φ jako nφzkofrekvenΦnφ zesilovaΦ v²konu. Oproti zßkladnφmu zapojenφ audionu bylo podstatn∞ zdokonaleno p°ipojenφ antΘny na vstupnφ lad∞n² obvod.

Jednobvodov² p°ijφmaΦ mß p°ece jenom malou selektivitu, i kdy₧ je jakost vstupnφho obvodu zdßnliv∞ zv∞tÜena kladnou zp∞tnou vazbou. K odstran∞nφ ruÜivΘho nap∞tφ od mφstnφho vysφlaΦe p°i p°φjmu slabΘ nebo geograficky vzdßlenΘ stanice na blφzkΘm kmitoΦtu je urΦen odla∩ovaΦ, paralelnφ rezonanΦnφ okruh, zapojen² sΘriov∞ s antΘnou. Cφvka odla∩ovaΦe mß n∞kolik odboΦek. KmitoΦtov² rozsah odla∩ovaΦe, zapojenΘho sΘriov∞ s antΘnou, lze hrub∞ volit propojkou 2 - 7 - 7a a jemn∞ se potlaΦovanß frekvence naladφ kondenzßtorem 330 pF.

Vf proud se z odla∩ovaΦe p°ivßdφ na pßΦkov² p°epφnaΦ se znaky Slunce - m∞sφc na zadnφ st∞n∞ p°ijφmaΦe. AntΘnu s odla∩ovaΦem tak lze p°ipojovat na r∙znΘ odboΦky antΘnnφho vinutφ a tφm antΘnu optimßln∞ impedanΦn∞ p°izp∙sobit. Krßtkß antΘna, jejφ₧ impedance je velkß a p°evß₧n∞ kapacitnφ, je lΘpe p°izp∙sobena v poloze "den", p°i p°epnutφ do polohy "noc" se p°enos signßlu z antΘny zeslabφ.

Lev²m ovlßdacφm knoflφkem lze m∞nit vzdßlenost mezi antΘnnφ cφvkou a cφvkou lad∞nΘho okruhu. Zm∞nou vzßjemnΘ indukΦnosti tak m∙₧eme °φdit p°enos energie z antΘny do lad∞nΘho obvodu. Je-li signßl p°ijφmanΘho vysφlaΦe p°φliÜ siln², lze tak ztlumit hlasitost. OtoΦnß cφvka je mnohem spolehliv∞jÜφ, ne₧ potenciometr. Tento p°ijφmaΦ byl uzp∙soben i pro provoz bez antΘny, p°iΦem₧ nßhra₧kovou antΘnou bylo napßjecφ vedenφ 220V. AntΘnnφ zdφ°ka je opat°ena p°epφnaΦem. Kdy₧ nenφ zasunut banßnek od antΘny, na vstup byla p°ipojena p°es odd∞lovacφ kondenzßtor 350 pF/3000V fßze. Pokud bylo elektrickΘ nap∞tφ vedeno do chalupy venkovnφm vedenφm, do fßzovΘho vodiΦe se naindukovalo dostateΦnΘ vysokofrekvenΦnφ nap∞tφ jako do antΘny. Kostra p°ijφmaΦe slou₧ila jako protivßha, nahrazujφcφ uzemn∞nφ.

Z bezpeΦnostnφch d∙vod∙ jsem ji₧ dosti zte°el² odd∞lovacφ kondenzßtor mezi antΘnnφm vstupem a fßzov²m vodiΦem odstranil. Nem∞lo smysl ho nahrazovat nov²m, proto₧e dnes je rozvodnß sφ¥ tak zamo°ena ruÜenφm od tyristor∙ a spφnan²ch zdroj∙, ₧e se jako antΘna nehodφ.

Zajφmav∞ byla zapojena zp∞tnovazebnφ vinutφ krßtkovlnnΘ cφvky. Kladnß zp∞tnß vazba se p°enßÜela indukcφ z anodovΘ cφvky nejen do cφvky lad∞nΘho okruhu v prvΘ m°φ₧ce, ale i do cφvky, p°ipojenΘ ke druhΘ m°φ₧ce. Tφm se dosßhlo v∞tÜφho zesφlenφ a siln∞jÜφ vazby, aby se lad∞n² obvod vφce odtlumil. Lad∞n² obvod na krßtk²ch vlnßch mß malou impedanci, kterou na hornφm konci pßsma jeÜt∞ sni₧uje vstupnφ odpor lampy. Elektronka AF7 mß na krßtk²ch vlnßch nevalnΘ parametry. Zde je navφc provozovanß s velmi mal²m anodov²m proudem, mß malou strmost a p°i jednoduchΘm zapojenφ zp∞tnΘ vazby by jejφ zesφlenφ nestaΦilo.

P∙vodnφ cφvku bohu₧el za vßlky zniΦili nacistΘ. Experimentuji s novou cφvkou, ale nedosßhl jsem zatφm dobr²ch parametr∙, proto₧e neznßm p°esnΘ poΦty zßvit∙ originßlnφ cφvky.

Mezi prvnφ a druhou elektronkou je zapojena dolnφ propust LC, kterß odstra≥uje ne₧ßdoucφ vysokofrekvenΦnφ nap∞tφ a do v²konovΘho zesilovaΦe propouÜtφ jen nap∞tφ nφzkofrekvenΦnφ. Elektrick² signßl, zesφlen² druhou lampou, se p°evßdφ na zvuk dynamick²m reproduktorem s cizφm buzenφm. Reproduktor nemß trval² magnet, ale elektromagnet, kter² je zapojen mφsto filtraΦnφ tlumivky v napßjecφm zdroji.

VysokofrekvenΦnφ elektronky °ady A jsou opat°eny krßsn²m nßst°ikem ₧lutΘho kovu, kter² ovÜem neslou₧φ jen jako dekorace, ale p°edevÜφm jako stφn∞nφ proti ruÜiv²m elektrick²m polφm. V roce 1935 bylo zavedeno v celΘ Evrop∞ jednotnΘ znaΦenφ elektronek, kterΘ se pou₧φvß dodnes. PodobnΘ zßsady pro oznaΦovßnφ aktivnφch prvk∙ se dodr₧ujφ v Evrop∞ dodnes p°i znaΦenφ tranzistor∙ a integrovan²ch obvod∙.


Zp∞t na obsah JenφΦkov²ch radiotechnick²ch strßnek


strßnku vytvo°il Ing. Petr JenφΦek, p°φpadnΘ dotazy posφlejte na adresu pjenicek@seznam.cz