D∙le₧itΘ souΦßstky vf generßtoru
Aktivnφ prvky
V tΘto kapitole se zmφnφm jen o t∞ch souΦßstkßch, jejich₧ kvalita a parametry
majφ v²znamn² vliv na vlastnosti p°φstroje. Ostatnφ souΦßstky jsou b∞₧n²ch
typ∙ - odpory TR112, kondenzßtory keramickΘ z libovolnΘho materißlu.
Tranzistory v oscilßtorech by m∞ly mφt mnohokrßt vyÜÜφ meznφ kmitoΦet,
ne₧ je nejvyÜÜφ pracovnφ kmitoΦet. Tranzistor pro vyÜÜφ kmitoΦty m∙₧e mφt
menÜφ h21e, ale vysok² fT, tranzistor pro ni₧Üφ pßsma
staΦφ s menÜφm meznφm kmitoΦtem.
P°ibli₧nΘ parametry tranzistor∙:
T1: fT=500MHz a h21e=50 na 1 kHz.
T2 mß fT=150MHz a h21e=300.
V odd∞lovaΦi T3 a emitorov²ch sledovaΦφch T4, T8, T10 pou₧ijeme vf nebo
spφnacφ tranzistory s vysok²m fT. Pou₧il jsem KSY21, vhodnΘ
jsou i KS500, KSY62, KSY71, KF525, ze zahraniΦnφch nap°. BSY62, 2N2222.
NevhodnΘ jsou nφzkofrekvenΦnφ tranzistory °ady KCxxx a BCxxx.
MOSFET tranzistor KF521 v modulßtoru doporuΦuji vybrat podle nejmenÜφho
modulaΦnφho zkreslenφ. V∞tÜinou nejmΘn∞ zkreslovaly ty tranzistory, kterΘ
m∞ly nejmenÜφ kolektorov² proud. Viz m∞°enφ modulaΦnφho zkreslenφ osciloskopem.
Modulßtor je optimalizovßn pro KF521. Pokud byste cht∞li pou₧φt tranzistor
JFET, nap°. BF245, kter² pot°ebuje v∞tÜφ zßpornΘ p°edp∞tφ hradla, museli
byste podstatn∞ zv∞tÜit odpor R38 a tranzistor tak p°iv°φt a experimentßln∞
najφt optimßlnφ hodnoty dalÜφch souΦßstek. Tranzistor T7 je v objφmce,
aby ho bylo mo₧no vybrat p°φmo v obvodu a takΘ kv∙li snadnΘ nßhrad∞, kdy₧
by ho zniΦila statickß elekt°ina. KF521 je nesmφrn∞ citliv² na ESD, mnohem
vφce ne₧ CMOS obvody, proto₧e na rozdφl od IO v sob∞ nemß ₧ßdnΘ ochrannΘ
diody. DoporuΦuji p°ed zßsahy do obvodu sebe, p°φstroj i staniol uzemnit,
tranzistor vyjmout a zabalit do staniolu, provΘst ·pravy a nakonec jsa
uzem∞n zase tranzistor zasadit zp∞t.
Ve v²stupnφm zesilovaΦi pou₧ijeme na mφst∞ T9 vf tranzistor s malou
kapacitou CBC a vysok²m fT, vhodn² je nap°. KF525.
Tranzistor T71 v nf oscilßtoru musφ mφt velk²h21e
okolo 300, na parametrech tranzistor∙ ve sledovaΦi p°φliÜ nezßle₧φ. Prvnφ
tranzistor v nf voltmetru na m∞°enφ modulaΦnφho nap∞tφ musφ mφt co nejvyÜÜφ
h21e - Φφm vyÜÜφ, tφm je m∞°enφ p°esn∞jÜφ. Tranzistor v prototypu
m∞l h21e=530. Diody ve voltmetru pou₧ijeme germaniovΘ hrotovΘ
(nejlΘpe se zlat²m hrotem, nap°. 0A9) nebo k°emφkovΘ Schottkyho.
OperaΦnφ zesilovaΦe lze pou₧φt jakΘkoliv, pokud budou pracovat p°i
malΘm napßjecφm nap∞tφ 2x 3,6 V. VhodnΘ jsou nap°. uA741, MAA741, MAA748,
TL062, TL072. Nehodφ se MAA501 a uA709, kterΘ ₧ßdajφ alespo≥ 2x9V.
Pasivnφ souΦßstky
VÜechny vazebnφ a blokovacφ kondenzßtory ve vf obvodech jsou keramickΘ,
v nφzkofrekvenΦnφ Φßsti lze pou₧φt i svitky. Kondenzßtory C71 a₧ C76 ve
zp∞tnΘ vazb∞ nf oscilßtoru musφ b²t stabilnφ svitkovΘ s dielektrikem z
plastickΘ hmoty, nebo ze stabilnφ keramiky s mal²m teplotnφm souΦinitelem.
Nehodφ se sem permititovΘ keramickΘ kondenzßtory. Odpory ve zp∞tnΘ vazb∞
nf oscilßtoru R71 a₧ R75 i ve zp∞tn²ch vazbßch operaΦnφch zesilovaΦ∙ R61
a₧ R65 a R83 a₧ R87 by m∞ly b²t stabilnφ s kovovou vrstvou. Vstupnφ odpor
m∞°iΦe modulaΦnφho nap∞tφ R93 musφ b²t p°esn² a stabilnφ typ, nap°. TR161.
Odpory R46, R28 a odpory ve v²stupnφm d∞liΦi by m∞ly b²t bezindukΦnφ.
K vinutφ cφvek na SV 0,42 a₧ 1,7 MHz a mezilehlΘ
vlny 1,7 a₧ 3,5 MHz pou₧ijeme vf lanko, ostatnφ cφvky vineme drßtem s hedvßbnou
izolacφ. Pokud takov² drßt nemßme, m∙₧eme pou₧φt smaltovan², ale Q takov²ch
cφvek je ni₧Üφ, jejich mezizßvitovß kapacita v∞tÜφ (z·₧φ se ladicφ rozsahy)
a stabilita bude takΘ horÜφ.
Kapacitnφ trimry mohou b²t keramickΘ nebo hrneΦkovΘ Φi jinΘ, ale doporuΦuji
spφÜe byteln∞jÜφ stabilnφ typy. HrneΦek umo₧≥uje p°esn∞jÜφ nalad∞nφ, proto₧e
je vφceotßΦkov². Kondenzßtor C10, p°φpadn∞ dalÜφ kondenzßtory, kterΘ se
p°ipojujφ do lad∞nΘho obvodu pro zmenÜenφ ladiciφho rozsahu, musφ b²t z
kvalitnφ keramiky s mal²m zßporn²m teplotnφm souΦinitelem kapacity. Mßte-li
zßsobu r∙zn²ch typ∙ kondenzßtor∙, mo₧nß se vßm poda°φ posklßdat je tak,
aby oscilßtor byl uprost°ed ladicφho rozsahu teplotn∞ kompenzovßn. M∞ se
to poda°ilo jen na jednom rozsahu.
Se°izovacφ souΦßstky (odpory a kondenzßtory), kterΘ majφ podstatn²
vliv na parametry p°φstroje, slo₧φme bu∩ z velkΘho pevnΘho prvku a precisnφho
trimru o malΘ hodnot∞, nebo je sklßdßme paralelnφmi a sΘriov²mi kombinacemi
pevn²ch prvk∙. Druhß mo₧nost je pracn∞jÜφ, ale parametry p°φstroje budou
stßlejÜφ.
SouΦßstky, kterΘ majφ vliv na kmitoΦet nebo na ·daj m∞°idla volφme
pou₧itΘ, nebo novΘ, kterΘ u₧ dlouho le₧ely ve sklad∞. Ty jsou ji₧ vystßrnutΘ
a nem∞nφ tolik svoji hodnotu.
P°epφnaΦ frekvenΦnφch rozsah∙ je Üestip≤lov² tlaΦφtkov² typu Isostat
s p∞ti zßvisl²mi tlaΦφtky, zapojeny jsou 4 p≤ly p°epφnaΦe.
Ladicφ kondenzßtor je dvojit² masivnφ vzduchov² s maximßlnφ kapacitou
500 pF. OtoΦnß stupnice byla na prototypu p°ipojena ke kondenzßtoru p°evodem
s ozuben²mi koly a p°evod od ladφcφho knoflφku byl t°ecφ. Chcete-li zvolit
jednoduÜÜφ konstrukci, kotouΦ se stupnicφ m∙₧ete p°ipevnit p°φmo na h°φdel
kondenzßtoru a ladicφ p°evod ud∞lat nap°. silonov²m vlascem nebo kovov²m
lankem, jakΘ rybß°i pou₧φvajφ na lov Ütik.
Zp∞t do JenφΦkova radiovΘho doup∞te
Strßnku vytvo°il
Ing. Petr JenφΦek.