Oscilßtory vf generßtoru

Zßkladnφm obvodem generßtoru je Meissner∙v oscilßtor s bipolßrnφm tranzistorem. V rßmci jednoho rozsahu ho ladφme vzduchov²m ladicφm kondenzßtorem 500 pF ze starΘho radiop°ijφmaΦe. Rozsahy se volφ p°epφnßnφm cφvek pomocφ Φty°p≤lovΘho p°epφnaΦe Isostat s p∞ti zßvisl²mi tlaΦφtky.
ObecnΘ principy konstrukce vf oscilßtor∙, jimi₧ jsem se v rßmci mo₧nostφ p°i v²voji °φdil,  jsou popsßny v Φlßnku 11 pravidel pro konstrukci vf oscilßtor∙.
Generßtor obsahuje dva oscilßtory, ale v Φinnosti je v₧dy jen jeden z nich. Prvnφ je urΦen pro nejvyÜÜφ rozsah 10-30 MHz a druh² pro rozsahy ostatnφ.
SchΘma oscilßtoru pro 10-30áMHz
Prvnφ oscilßtor viz obr. 9905001,  je zapojen st∞snan∞ s co nejkratÜφmi p°φvody u tlaΦφtka S1, ke kterΘmu je p°ipojen ladicφ kondenzßtor. Tranzistor T1 je p°ipojen p°φmo k cφvce a jeho p°φvody nejdou p°es p°epφnaΦ. P°epφnß se jen napßjenφ, ladicφ kondenzßtor a v²stup. Tφm bylo dosa₧eno co nejmenÜφch rozptylov²ch indukΦnostφ a kapacit, tak₧e oscilßtor dob°e pracuje na vysokΘm kmitoΦtu. Kondenzßtor C7 zmenÜuje ladicφ rozsah, bez n∞ho by oscilßtor pracoval a₧ do 45MHz. Pro stabilitu kmitoΦtu je lepÜφ, kdy₧ je hornφ kmitoΦet pßsma vymezen kvalitnφm stabilnφm kondenzßtorem, ne₧ rozptylov²mi kapacitami p°φvod∙, kterΘ jsou mΘn∞ stßlΘ a majφ v∞tÜφ tg delta.
Stejnosm∞rn² proud k napßjenφ bßze tranzistoru se p°ivßdφ z menÜφ Φßsti p°es odpor R2, v∞tÜφ Φßst bßzovΘho proudu p°ichßzφ p°es odpory R5 a R6 ze stabilizßtoru amplitudy. Stabilizßtor amplitudy tak m∙₧e m∞nit proud, tekoucφ tranzistorem a tφm i jeho strmost. V ustßlenΘm stavu zesφlenφ tranzistoru jen pokr²vß ztrßty v obvodu, tak₧e kmity neslßbnou, ani se nezesilujφ. Pokud by v²stupnφ nap∞tφ zaΦalo slßbnout, regulßtor zv∞tÜφ proud tranzistoru, tφm vzroste jeho strmost a kmity se zesφlφ. P°i p°φliÜnΘm nßr∙stu nap∞tφ na v²stupu se proud oscilßtoru snφ₧φ a kmity zeslßbnou. Velikost vf nap∞tφ na lad∞nΘm obvodu je udr₧ovßna takovß, aby nedochßzelo k p°ebuzenφ tranzistoru a aby tranzistor pracoval v lineßrnφ st°ednφ oblasti charakteristiky.
Kolektor tranzistoru je vßzßn na dosti nφzkou odboΦku cφvky lad∞nΘho obvodu, aby tranzistor co nejmΘn∞ rozla∩oval rezonanΦnφ obvod. I bßzovΘ vinutφ mß pom∞rn∞ mßlo zßvit∙. Aby se oscilßtor rozkmital i p°i tak slabΘ vazb∞ mezi tranzistorem a lad∞n²m obvodem, prochßzφ tranzistorem dosti velk² kolektorov² proud okolo 5 mA, tak₧e tranzistor mß velkou strmost. P°ebytek zesφlenφ ve smyΦce kladnΘ zp∞tnΘ vazby by m∞l b²t mal². Cφvka je navinuta tak, aby rezerva zesφlenφ byla asi 30 a₧ 50%. Odpor R1 sni₧uje p°ebytek zesφlenφ. P°i o₧ivovßnφ ho pokusn∞ nastavφme co nejv∞tÜφ, ale ne p°φliÜ, aby oscilßtor nep°estal kmitat na ₧ßdnΘm mφst∞ ladicφho rozsahu. Tak vyrovnßme v²robnφ odchylky t∞ch souΦßstek, kterΘ ovliv≥ujφ zesφlenφ ve smyΦce.
 Je - li zvolen n∞kter² z ni₧Üφch rozsah∙, prvnφ oscilßtor je vypnut a p°es kontakty vypnutΘho tlaΦφtka S1 je ladicφ kondenzßtor a vstup odd∞lovaΦe p°ipojen na skupinu dalÜφch Φty° tlaΦφtek S2 a₧ S5, kterΘ zapφnajφ cφvky ni₧Üφch rozsah∙.
SchΘma oscilßtoru pro ni₧Üφ rozsahy 125m kHz a₧ 10 MHz

Napßjenφ je p°epojeno na druh² podobn² oscilßtor s tranzistorem T2, jeho₧ elektrody se dalÜφmi p≤ly tlaΦφtek S2 a₧ S5 p°ipojujφ k jednotliv²m cφvkßm. Na schΘmatu jsou nakresleny jen dv∞ ze Φty° cφvek ni₧Üφch rozsah∙. Zapojenφ dalÜφch cφvek je podobnΘ.
Tranzistory T1 a T2 ·mysln∞ nemajφ emitory blokovßny kondenzßtory. BßzovΘ vazebnφ kondenzßtory C4, C10, C12 atd. jsou voleny tak, aby jeÜt∞ dob°e p°enßÜely proud o nejni₧Üφm vf kmitoΦtu v p°φsluÜnΘm pßsmu, ale ne ni₧Üφ kmitoΦty. Kv∙li stabilit∞ regulaΦnφ smyΦky stabilizßtoru amplitudy toti₧ pot°ebujeme, aby v obvodu bylo co nejmΘn∞ integraΦnφch a derivaΦnφch Φlßnk∙ a ΦasovΘ konstanty t∞chto Φlßnk∙ by m∞ly b²t co nejkratÜφ.
P°φliÜ velkΘ ΦasovΘ konstanty by zp∙sobovaly p°eruÜovanΘ kmitßnφ oscilßtoru nebo ne₧ßdoucφ amplitudovou modulaci nφzk²m kmitoΦtem, na kterΘm by se regulßtor amplitudy rozkmital. Neblokovan² emitorov² odpor 100 ohm∙ je z hlediska vf proudu zapojen v sΘrii s v²stupnφ impedancφ tranzistoru, kterß Φinφ n∞kolik desφtek kiloohm∙, a proti v²stupnφmu odporu tranzistoru je zanedbateln∞ mal². Tento odpor nevytvß°φ zßpornou zp∞tnou vazbu, proto₧e studen² konec bßzovΘho vinutφ je spojen p°φmo s emitorem.


Zp∞t do JenφΦkova radiovΘho doup∞te
Strßnku vytvo°il Ing. Petr JenφΦek.
P°φpadnΘ dotazy, t²kajφcφ se zde popisovanΘho p°φstroje, posφlejte na adresu pjenicek@seznam.cz