| ROK | Udßlost |
|---|
| 1865 | James Clerk Maxwell sestavil svΘ rovnice, popisujφcφ vlastnosti elektromagnetickΘho pole. Z nich byla teoreticky odvozena mo₧nost existence elektromagnetickΘho vln∞nφ. |
| 1887 | Hertz pokusn∞ prokßzal existenci radiov²ch vln a zkonstruoval prvnφ vysφlacφ antΘnu - dip≤l s parabolick²m reflektorem. UrΦil rychlost Üφ°enφ radiov²ch vln, objevil odraz elmg. vln. Prokßzal, ₧e sv∞tlo jsou takΘ elektromagnetickΘ vlny. |
| 1897 | Marconi vynalezl bezdrßtov² telegraf |
| 1904 | Christian Hulsmeyer v N∞mecku vynalezl princip radaru jako za°φzenφ na zjiÜ¥ovßnφ vodiv²ch p°edm∞t∙ odrazem radiov²ch vln. |
| 1904 | J. A. Fleming vynalezl vakuovou diodu. |
| 1907 | Lee de Forest vynalezl triodu. Trioda se zaΦala pou₧φvat nejd°φve jako nf zesilovaΦ za krystalkou. P°ijφmaΦ s krystalov²m detektorem a vφcestup≥ov²m triodov²m nf zesilovaΦem se pou₧φval a₧ do konce 1. sv. vßlky. |
| 1912 - 13 | Vynßlez kladnΘ zp∞tnΘ vazby, konstrukce audionu a p°φmosm∞Üujφcφho p°ijφmaΦe na telegrafii. |
| 1913 | Vynßlez tetrody. |
| 1913-14 | Gr≤f v. Arco objevil princip superhetu, ale praktickΘho rozÜφ°enφ doÜel superhet a₧ ve 30. letech. |
| 1922 | Prvnφ rozhlasov² vysφlaΦ v Evrop∞, z°φzen² ve VelkΘ Britßnii. |
| 1923, 29. b°ezen | ZaΦßtek vysφlßnφ prvnφho Φs. rozhlasovΘho vysφlaΦe Radio₧urnßl. |
| 1927 | zaΦala v²roba v²konov²ch koncov²ch triod, kterΘ umo₧nily poslech na reproduktor. |
| 1928 | Vynßlez nep°φmo ₧havenΘ elektronky, kterß umo₧≥ovala snadnΘ napßjenφ p°φstroje ze st°φdavΘ sφt∞, ne z bateriφ. |
| okolo 1930 | ZaΦala sΘriovß v²roba vysokofrekvenΦnφch a v²konov²ch pentod. |
| okolo 1930 | ZaΦaly se vyrßb∞t elektronky se ₧havicφm vlßknem na v∞tÜφ nap∞tφ a jednotn² proud do univerzßlnφch p°ijφmaΦ∙ bez sφ¥ovΘho transformßtoru. |
| 1931 | Prvnφ praktickΘ vyu₧itφ radaru v lodnφ doprav∞. |
| okolo r. 1933 | ZaΦala v²roba mnohom°φ₧kov²ch elektronek hexod, heptod a oktod. TakΘ se zaΦaly vyrßb∞t selektody - exponencißlnφ pentody a indikßtory vylad∞nφ - magickß oka.V tΘto dob∞ se zaΦaly ve velkΘm vyrßb∞t rozhlasovΘ p°ijφmaΦe - superhety. |
| 1934 | N∞mci vyvφjejφ radar na sledovßnφ pohybu lodφ, pracujφcφ v pßsmu metrov²ch vln. |
| 1935 | V Evrop∞ zavedeno jednotnΘ znaΦenφ elektronek. ZaΦφnajφ lampy °ady A, krytΘ "zlat²m" lakem. Pou₧φvß se lamelovß patice. |
| 1939 | Kv∙li nutnosti p°echodu na vyÜÜφ kmitoΦty nastßvß miniaturizace lamp, hlavn∞ zkrßcenφ p°φvod∙ od systΘmu k patici. Sloupkovß patka konΦφ. V civilnφch za°φzenφch se pou₧φvajφ v N∞mci ovlßdanΘ oblasti lampy °ady Ex11, v n∞meck²ch vojensk²ch p°φstrojφch kompaktnφ vojenskΘ typy °ady RV..., LD... aj. |
| 1940-45 | B∞hem 2. sv∞tovΘ vßlky nastßvß bou°liv² rozvoj elektroniky. V²voj a nasazenφ celosklen∞n²ch lamp. V Anglii za vßlky vznikß °ada Rimlock Ex40, v dalÜφch Evropsk²ch zemφch oktalovΘ lampy Ex21, v USA miniaturnφ lampy heptalovΘ.6AK5 ( = 6F32) je elektronka, kterß vyhrßla vßlku. |
| 1940 | vznik lamp °ady D pro bateriovΘ ₧havenφ nap∞tφm 1,4 V. |
| poΦßtek roku 1940 | Vynßlez magnetronu v Anglii na BirminghamskΘ universit∞. V²roba radaru, pracujφcφho na cm vlnßch dΘlky 9,7 cm. P°φstroj, kter² AngliΦan∙m pomohl vyhrßt bitvu o Anglii. |
| 1947 | Vynalezen tranzistor. |